Morris žije ve velkém domě v Oxfordu, obklopený knihami (mnoho z nichž napsal sám) a surrealistickými obrazy (které všechny namaloval sám). Rozhovor trvá tři hodiny -- novinář z Guardianu je po třech hodinách unaven, ne však téměř osmdesátiletý Morris.

Morris právě vydal knihu The Naked Man (Nahý muž), doprovodný svazek ke své knize The Naked Woman, která vyšla r. 2004. Jsou to pokračování jeho zásadní studie The Naked Ape, která vyšla r. 1967 a jíž se prodalo téměř 20 milionů výtisků.

Desmond Morris: The Naked Man: A Study of the Male Body, Jonathan Cape Publishing house, ISBN 0224080423, EAN 978-0224080422; Vintage 2005 : ISBN 0099482010, EAN 978-0099482017

Další knihy Desmonda Morrise ZDE

Morris nám neustále zdůrazňuje, že 10 000 let "civilizace" nemůže překonat několik milionů let, kdy předchůdce člověka lovil a sbíral potraviny, a že nyní žijeme život, který je v mnoha ohledech v rozporu s naším genetickým dědictvím.

Morrisovy teorie rozčilují feministky. Nejčastěji zdůrazňuje, že charakteristikou mužů je, že riskují. Poukazuje na to, že po dobu milionu let nebo i déle museli muži chodit na lov a čelit mamutům a tygrům, museli si vymýšlet strategie, jak nad nimi zvítězit (spolupráce na boji proti společnému nepříteli, zdůrazňuje, je geneticky významnější než touha individuálně zvítězit na druhými). Přinášeli - doslova -- domů maso, zatímco ženy uklízely v jeskyních, vychovávaly opakovaně se rodící děti, které jsou jedinečné pro lidský druh, a organizovaly všechny ostatní aspekty života. Morris argumentuje, a jeho názor odmítá mnoho jiných vědců i feministů, že tato genetická odlišnost se neodstraní pouhým přáním ani zákony prosazujícími rovnost pohlaví.

"Muž a žena byli každý velmi podstatně specializováni," argumentuje. "Muži se vyvinuli ve sportovce a lovili, ženy dělaly všechno ostatní. Dělaly množství úkonů najednou a byly v ohnisku společnosti. Není to otázka nadřazenosti a podřízenosti. Je to otázka rozdílů a tyto rozdíly jsou velmi reálné. Bez mužů se dalo přežít, bez žen -- protože rodily děti -- nikoliv. "Společnost si nemohla dovolit přijít o ženu. Byly příliš cenné, a tak se muži stali specializovanými lovci."

Po celou prehistorii toto oddělení mužských a ženských rolí fungovalo dobře. Byl to dokonalý projekt jak vychovávat potomstvo a zachovat budoucnost druhu. Problém vznikl, když lidé začali překonávat přirozené kmenové skupiny, které měly asi 100 členů a začali vytvářet velká sídliště "Po dobu milionu let byly ženy v ohnisku společnosti a muži byli na okraji," tvrdí Morris. "Nechápu, proč to ženám tolik vadí: ženy řídily společnost, muži lovili. Pro ženy je ovšem smutné, že během času se loviště proměnila v centra měst, a tak namísto toho, aby byli na okraji společnosti, muži se nyní dostali do jejího ohniska a začali věci sami organizovat. Města se stala lovištěm, i když lov byl nyní už jen metaforický. Urbanizace dala přednost muži."

"Byli bychom na tom daleko líp, kdyby ženy stály v čele většiny organizací," argumentuje Morris. "Kdyby politiku dělaly ženy a ne muži, například. Myslím si, že muži nejsou vhodní pro politiku. Ženy jsou daleko vhodnější, protože jsou geneticky opatrnější a nedělají hloupé chyby." Protože však muž vždycky víc riskuje, budou muži vždycky lepší vynálezci a umělci než ženy.

"Na každou velkou umělkyni je 100 mužů," říká Morris. "Je víc mužských géniů než ženských géniů a víc mužských idiotů než ženských idiotů. Jste li žena, nemůžete si dovolit riskovat a nemůžete si dovolit být blbec. Musíte být mezi těmito dvěma extrémy." To, že muži dominují umělecké sféře, argumentuje Morris, nelze vysvětlit tím, že mají víc příležitostí, ani společenskými podmínkami. Během celé evoluce vytvořily ženy více umění než muži -- malované hrnčířství a oděvy -- ale ženy mají tendenci dělat jen tradiční umění. Pravidla porušují muži -- a tak vytvořili většinu velkého umění, rozbíjejícího dosavadní normy.

Morris má také teorii o automobilových nehodách. "Ženy mají více automobilových nehod, ale muži mají drastičtější automobilové nehody." "Dojde-li ke katastrofální autonehodě, je to vždycky muž; dojde-li k ohnutí blatníku, je to žena. Skoro nikdy nepřicházejí zprávy o tom, že by se na autonehodě, k níž došlo při velké rychlosti, podílela žena, je to vždycky muž." Reportér poznamenává, že by k této argumentaci rád viděl statistiky -- Morris maluje tlustým štětcem.

Ve své nové knize zastává Morris také kontroverzní názory na homosexualitu.Vypůjčil si svou teorii od přítele Cliva Bromhalla, také zoologa, který argumentoval ve své knize The Eternal Child (Věčné dítě), že klíčovým rysem historie evoluce je rozšiřování dětství a odkládání plození potomstva. Sociálním důsledkem tohoto procesu je skutečnost, že po dobu deseti let, od čtyř let asi do čtrnácti, si kluci a holky hrají samostatně v klučičích a holčičích skupinách. V pubertě se začnou obě pohlaví sdružovat, hnány potřebou se rozmnožovat -- avšak hlavně ze společenských důvodů malá skupina mužů a žen nadále dává přednost svému vlastnímu pohlaví.

Homosexualita je "geneticky vyvolána, ale pak je ovlivněna prostředím," argumentuje. Homosexuální muži stojí podle Morrise na extremním konci spektra "hravosti" a jsou většinou daleko víc tvůrčí než průměrný člověk. Jedním z klíčových rysů člověka, je podle Morrise, že na rozdíl od jiných biologických druhů lidé nikdy neztrácejí zvídavost a vynalézavost mládí. Homosexuální jedinci, tvrdí Morris, projevují tento "syndrom mladickosti" extremní formou, takže jsou nadprůměrně inteligentní, zvídaví a tvůrčí.

Morris se mohl celý život věnovat jen vědecké, akademické práci zoologa, stal se však zároveň popularizátorem. Koncem padesátých let se totiž dostal do televize, vytvořit televizní pořad Zoo Time. Tak se naučil vědu popularizovat, aniž by ji příliš zjednodušil. Udělal si tím jméno a přivedlo ho to až k napsání knihy The Naked Ape, která vysvětluje lidské chování z hlediska zoologie a vidí člověka nikoliv jako morální bytost, ale jako zvíře -- jako opici, která předstírá, že je něčím vyšším.

"Strávil jsem první polovinu svého života studiem chování zvířat," vysvětluje Morris, "a když jsem pak napsal knihu o lidech, psal jsem o nich, jako kdybych psal o jednom ze zvířecích druhů.

Kniha se stala senzací, vyšla ve chvíli, kdy se všechno přehodnocovalo. Líbila se radikálům, kteří chtěli odstranit vrstvy politické a náboženské autority a zamlouvala se jim představa osvobozeného člověka -- nelíbila se feministkám, které ji obvinily, že prosazuje názor na lidskou evoluci, v níž hraje hlavní roli muž.

Ironií je, že Morris se stal zoologem náhodou. Jeho první láskou bylo malířství -- chtěl se stát surrealistickým malířem -- a přihlásil se ke studiu zoologie v Birminghamu jen proto, protože pohrdal uměleckými školami a měl pocit, že studium biomorfních forem by mu mohlo být užitečné při malířství. V roce 1950 vystavoval v Londýně své surrealistické obrazy s Joanem Miróem, ale tím surrealismus v Británi končil a Morris si uvědomil, že se obrazy nikdy neuživí. Kromě toho ho studium zoologie začalo zajímat.

Po úspěchu Nahé opice se přepracovaný Morris přestěhoval na několik let na Maltu, ale v roce 1973 se vrátil do Oxfordu a dál kombinoval vážnou vědeckou práci s psaním popularizujících knih. Po knihách The Human Zoo a Intimate Behaviour následovalo Manwatching, v kterémžto díle rozvinul svůj koncept "jazyka tělesných gest" . Z toho vznikly také stejnojmenné televizní seriály.

Podrobnosti v angličtině ZDE