21. 12. 2007
Škrhola na mezinárodní scéně aneb jak chce Miroslav Topolánek bránit Českou republiku před zlými Rusypostřeh posluchače zvukového záznamu diskuze s občany o radaru, Praha, ČVTS, Novotného lávka, 19. 12. 2007 Tak se nám to s tím radarem hezky vrbí. Hřmotný Valach s gulama, premiér Miroslav Topolánek, prohlásil ve svém zahajovacím projevu na kongresu ODS: „Nedopustit, abychom se opět plíživě sunuli do sféry geopolitického vlivu Ruska. To je ten pravý důvod, proč u nás má stát radarová základna. Už jenom proto stojí za to udržet tuto vládu.“ Možná je to jeden z hlavních důvodů, proč Topolánkova vláda vůbec vznikla, ale to nechme stranou. Díky za nalití čistého vína. Takže Rusko, nikoli Severní Korea nebo Írán, na které už nikdo nevěří, nikoli mlhavá hrozba arabského nebo islámského terorismu. |
Náznaky jsme slýchali několik měsíců. Alexandr Vondra letos v září v USA řekl, že „pro nás v České republice, která leží mezi Německem a Ruskem, by zařízení s jistým počtem amerických vojáků bylo dobré“. Do Ruska si už několikrát šťouchl také ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Takže Rusko, případně v nejasné souvislosti s Německem. USA nás ochrání. Dobrá. Topolánek mluví o geopolitice. Co ale o ní skutečně ví? Když u nás byl v říjnu americký ministr obrany Robert Gates a řekl veřejně, že USA jednají s Ruskem o přítomnosti jeho inspektorů na radarové základně v Brdech, Topolánek jen zkoprněle zíral. Dotázán přímo novinářem na názor, na šeptané doporučení ministryně obrany Parkanové „nekomentuj“ poslušně sdělil, že necítí potřebu komentovat. (Oba vědí své od průšvihu Parkanové s písničkou při návštěvě prezidenta Bushe). Což mu ovšem nebránilo prohlásit příští den v televizi, že plán na kontroly Rusů v Brdech vymyslel sám už v lednu . Co může takový znalec říkat o geopolitice? Týden: Gates: Ruští zástupci by mohli být na základně ZDE Týden: Topolánek: Ruské vojáky nechci, kontroloři mi nevadí ZDE
Týden: Rusové chtějí jadernou paritu s USA ZDE Týden: Rusko odmítá americké návrhy protiraketové obranyZDE Týden: USA opět lákají Rusy na společnou protiraketovou obranu ZDE
Ve skutečnosti připomíná Topolánek spíše Škrholu. Možná znáte tu starou písničku Suchého a Šlitra o tom, jak Škrhola chtěl zahnat vosu sedící královi na nose tím způsobem, že se po ní mohutně ohnal sukovicí. „V tu ránu je po vose, ale i po králi,“ říká ta píseň. Jádrem pudla je objektivní zhodnocení nebezpečí vosy, totiž Ruska. K tomuto hodnocení směřují dvě otázky. Je Rusko papírovým tygrem, nebo reálnou mocností? A pokud je mocností, ohrožuje své bližší i vzdálenější sousedy? Rusko sice vypadalo stále více jako papírový tygr za Jelcina, ale od roku 2000, kdy se stal prezidentem Vladimír Putin, došlo k obratu. Není to v žádném případě návrat k předchozímu SSSR ekonomicky, politicky ani sociálně (Rusko už je a bude kapitalistické), ani geopoliticky (rozhodující je osamostatnění Ukrajiny). Zastavil se ale rozvrat. Pokud se Putinovi a jeho spojencům bude dařit řídit zemi s tak velkými zdroji racionálně, bude Rusko mocností s nadregionálním vlivem – ne tak silnou mocností jako Spojené státy, zejména ne vojensky, ale dostatečně silnou na to, aby nadregionální statut získala a udržela. Strategie amerických neokonzervativců, která od roku 2000 až donedávna určovala globální politiku USA, počítala s Ruskem jako s papírovým tygrem. Důsledkem toho byla představa, že Rusko nesmí (protože nemůže) mít ve svém okolí žádné legitimní zájmy. To se dnes ukazuje jako vážný omyl, i v případě uvažovaného amerického radaru v českých Brdech. Kolikrát jsme byli ujišťováni, že „Rusové souhlasí“. Poté, co se za Putina porozhlédli a časem si spočítali, že dvě a dvě jsou čtyři, souhlasit přestali. Můžeme jim za to nadávat do zlých Rusů. Ale to je asi tak všechno. Ohrožuje Rusko své bližší a vzdálenější sousedy? K tomu je nutná doplňující otázka: o jaký druh ohrožení by se mělo jednat? Pokud jde o ohrožení vojenskou intervencí (třebas raketami), odpověď zní, že primárně nikoliv. Rusko je dnes vojensky mnohem slabší než USA. Smířilo se se ztrátou Ukrajiny, Pobaltí a zemí střední Asie. Nemůže zde nic vojensky podniknout ve střednědobém a asi ani dlouhodobém výhledu a je si toho vědomo. Zůstala mu ale zbraň slabšího – odveta raketami v případě napadení. Zatím je dostatečná a Rusko zřejmě udělá co bude moci, aby si tuto dostatečnost udrželo. Pokud jde o vliv na okolí, zůstává tedy Rusku hlavně ekonomika (a diplomacie, která se v politické rovině snaží dosáhnout maximum z toho, co nabízí vojenství, ekonomika a jiné zdroje). Rusko je a bude velkým zdrojem energetických surovin, ropy a zejména plynu, a také minerálních surovin. Nelze mu v zásadě vytýkat, když se s nimi snaží obchodovat (a využívat je jako politickou páku) obdobným způsobem, jako to dělají jiní. Výtky zaznívají zejména z těch stran, které nechtějí připustit Rusko do hry jako rovnoprávného účastníka. Ale v našem zájmu (zájmu České republiky) je, aby Rusko takovým účastníkem bylo. Rusko nemůže mít v oblasti energetiky jiný zájem, než výhodný obchod (tj. stejně výhodný, jako je obchod západních energetických koncernů). To sice může ohrozit privilegované postavení některých velkých světových energetických koncernů, ale nás v Česku to ohrozit nemůže, spíš naopak. To mimochodem platí také pro Německo a myslím, že jsou si toho Němci vědomi. Takže zpět k nám. Může nás v Česku ochránit radar před hrozbou Ruska? Ve vojenské rovině zatím tato hrozba neexistuje. Může vzniknout v podobě ohrožení ruskými raketami pouze v tom případě, pokud bude u nás radar USA postaven. Radar tu hrozbu vyvolá, nikoli zažehná. Může nás radar ochránit před jinými formami geopolitického vlivu? Například závislostí na energetických surovinách? Pokud souhlasíme s tím, že Rusko není papírový tygr, pak je odpověď také záporná. Je směšné předpokládat, že Rusko nebude mít žádný vliv, nebo že by se tento vliv dal potlačit vojensky. Tak jako má velký vliv Čína už tím, že dodává světu značnou část spotřební produkce. Jediným řešením je rozumná, pokud možno co nejširší globální dohoda o obchodu energetickými surovinami. Respektující pravidla slušného trhu, bez násilného vymáhání něčího monopolu. Násilné vymáhání, jak každý ví, není ruská záležitost. Takže když nás chce Topolánek ochránit před Rusy radarem, chová se jako Škrhola. Radar nebude tím klackem, který krále – Českou republiku – zabije. Ale udělá jí pořádnou bouli. A jako poučení bude platit závěrečná strofa písně Suchého a Šlitra: Chci vám říci, nijak vás však nenutím
Nesestříhaný audiozáznam z celé besedy │33 MB WMA aktuální dojmy účastníka diskuze Lukáše Neterdy: Americký radar chce česká vláda proti Rusku ZDE postřeh panelisty diskuze Štěpána Kotrby: Kterak si vládní propagandisté najímají "veřejnost" na debaty s občany ZDE |