Ani NATO, ani Evropská unie nejsou schopny poskytnout dostatečné bezpečností záruky, aby to uchlácholilo strach Polska, zejména vzhledem k tomu, že Rusko nyní sílí. Takže vláda ve Varšavě chce, aby americká protiraketová základna v Polsku byla součástí americké bezpečnostní záruky. Podle listu International Herald Tribune to uvedl polský ministr obrany Bogdan Klich.

Češi mají podobné obavy, dodává list, a tento měsíc na summitu NATO v Rumunsku ukončili rozhovory s USA ohledně protiraketového systému, i když údajně tento systém nemá v úmyslu je ochránit proti Rusku.

Pan Stančík píše, že politici se stali loutkami finančních skupin.Nemíním to autorovi vyvracet, ostatně jsem s ním částečně téhož názoru.

Nicméně, mohu mu zcela jednoznačně odpovědět na výrok "Som Slovák, Európan a nepoznám jediný objektívny dôvod, prečo by sa napríklad moja krajina mala stať rukojemníkom mocenských a finančných záujmov USA a spoločností ako Halliburton, Lockheed a podobne."

No přece proto,aby se jeho krajina nestala rukojmím mocenských a finančních zájmů společností jako jsou Gazprom, Lukoil, nebo Rosněft.Tak proto, míní Vojtěch Rosol.

Největší německá banka Deutsche Bank byla postižena globální úvěrovou krizí tak silně, že nyní vydala oficiální memorandum svým vedoucím pracovníkům, že od nynějška už nebude hradit z diet jejich návštěvy v bordelu a platby za sledování pornografických kanálů v hotelích. Memorandum bylo prozrazeno týdeníku Spiegel.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Reaguji na zprávu, kde se pan ministr Julínek rozplývá nad úspěchy své regulační finty, jejíž výsledkem je, že počet návštěv u specialistů (!) se snížil o 28 procent, že lékárníkům i přes jejich obavy nepoklesly tržby a že lidé předepisované léky vyměnili raději za ty volně prodejné (znáte je z televizní obrazovky). Pro mne je to statistické potvrzení toho, že lidé při problémech už nejdou za lékařem, ale že si sami nasazují domácí samoléčbu.

Pro příklad nechoďme daleko. Ale raději hned přejděme z našeho malého písečku na velkou scénu, USA. Demokratická strana v USA měla před letošními prezidentskými volbami okamžitě psychologický náskok před republikány (před "Velkou starou stranou"), už tím, že republikánský prezident Bush se ve svém druhém funkčním období těšil jen malé popularitě; také pro oběti na životech ve válce v Iráku. (Ta válka efektně skončila po několika desítkách hodin a teď trvá již pět let; nehledě na stovky miliard dolarů, vynakládané i proto každoročně na zbrojení.) V sérii primárek se také okamžitě zdálo, že demokratický tábor měl jakoby jednoznačnější východisko k volbě svého kandidáta -- od počátku se již kvůli předchozím celonárodním průzkumům zdálo, že bez problémů zvítězí Hillary Clinton(ová). Naprotitomu v republikánském táboře hned bylo vážných kandidátů nejméně pět.

Minulý rok jsem coby externí spolupracovník Člověka v tísni navštívil lidskoprávní happening, který tato organizace pořádala na Střeleckém ostrově v Praze. V "antikubánském stanu" jsem narazil na senátora Štětinu, který si navlékl umělý plnovous a jal se recitovat krátkou pasáž ze spisů Fidela Castra. Divadlo to bylo dojemné.

Poté, co jsem obešel výstavku věnovanou porušování lidských práv na Kubě a nenalezl ani zmínku o Guantánamu, jsem přítomné organizátory na tento fakt upozornil.

Hrobové ticho mi bylo odpovědí. Skutečnost, že podle zpráv Amnesty International je v kubánských věznicích drženo protiprávně méně vězňů než na Guantánamu, jsem se v agitačním stanu nedozvěděl.

Přesto považuji Guantánamo za malicherný přestupek proti měšťácké morálce spáchané Spojenými státy ve srovnání s obludnými hrůzami jimi spáchanými a přetrvávajícími v nejchudším státě západní hemisféry -- Haiti -- zemi nepříliš vzdálené od jedné z posledních pekelných bašt bolševismu - Kuby.

Zdroj: ZDE ZDE

Mé důvody pro podporu vstupu vojsk? Předně nejsem pacifista a mám, abych tak řekl, leninský názor na svět (bez silné bratrské pomoci se nelze bránit reakcionářům a reakcionářem může být nakonec kdokoli). Dále jsem prosovětský a považuji SSSR, i se všemi chybami, za reálnou záruku socialismu - věřím Sovětům, že to ("internacionální pomoc"), co dělají už od dob Stalinových, je správné. Věřím jim víc než českým nebo evropským politikům. Varšavská smlouva, to je ostatně totéž co SSSR - z vlivných států Varšavské smlouvy je Rumunsko poraženou zemí bez silné armády (zemí, která je tím, čím je, čili vyspělým socialistickým státem se silnou dělnickou třídou), jen díky SSSR - Sověti třeba okupovali NDR po dlouhou dobu po válce a nezdá se, že by sovětská přítomnost NDR byla ke škodě - jako přítomnost Němců nám po roce 1939. Dále Jugoslávie je mimo vojenské struktury Varšavské smlouvy - a Polsko je vždy na straně SSSR.

Známé staré přísloví zní, že si může člověk klidně odnést domů, co má psáno černé na bílém, ale možná jen proto, aby si to tam spálil, protože člověk ještě nikdy nemohl věřit všemu, co se vytisklo, a jen málokdy může věřit tomu, co bylo napsáno záměrně proto, aby tomu lidi věřili.

EA│ Podle vyjádření vysoké představitelky Komise se Unie musí bránit proti rozprodávání strategických energetických aktiv do zahraničí. Někteří členové sedmadvacítky s takovým postojem ale nesouhlasí. Napětí s blížícím se hlasováním o energetické liberalizaci v EP a Radě stoupá.

EA│ Tím EÚ v mimoriadne a nezvykle silnom zastúpení deviatich komisárov plus predseda EK Barroso navštívi 23. a 24. apríla Čínu. Ide o najväčšiu delegáciu európskej exekutívy, ktorá pristane na cudzej pôde za účelom bilaterálnej návštevy.

Oficiálnym dôvodom návštevy je otvorenie dialógu a čínskym premiérom Wen Ťia-pao a čínskou vládou, ktorý sa sústredí na výzvy súvisiace s klimatickými zmenami a udržateľným rozvojom. Na programe je tiež stretnutie s prezidentom Chu Ťin-tchaom. Barrosa bude do Pekingu sprevádzať deväť komisárov komisár pre životné prostredie Stavros Dimas , komisár pre energetiku Andris Piebalgs , komisár pre vedu a výskum Janez Potočnik , Benita Ferrero-Waldner, komisár pre vonkajší obchod Peter Mandelson Luis Michel, komisár pre zaměstnanost, sociálne záležitosti a rovnosť príležitosti Vladimír Špidla,, Meglena Kuneva a László Kovács.

tisková zpráva

70% Čechů, kteří si nepřejí umístění vojenské základny USA na našem území, se stalo neviditelnými. V nejsledovanějších českých médiích se jednostranně prezentují téměř výhradně názory menšiny, která radar chce. Ve "veřejnoprávní" televizi více než rok chybí vyvážený dialog a demokratická výměna názorů.

Proto zítra, 23.dubna v 16 h. vyrazí od Národního divadla v Praze řetěz naprosto bílých lidí, který bude představovat 70% "neviditelných" občanů ČR nesouhlasících s radarem. Půjde se po trase Národní divadlo -- kolem metra Národní třída -- Vodičkova -- Václavské nám. -- Muzeum -- metrem na Pražského povstání -- a pěšky k České televizi, kde bude happening zakončen.

Happening nese název "70% Čechů je neviditelných" a pořádá ho Humanistické hnutí.

Les 70 % des Tchèques, qui n’acceptent pas l’installation de la base militaire USA sur notre territoire, sont devenus invisibles. Les médias tchèques les plus influents donnent presque exclusivement la parole à la minorité qui veut le radar. A la télévision "publique", c’est l’absence de dialogue équilibré et d’échange d’arguments démocratique depuis plus d’un an.

Obdržel jsem mnoho dopisů v reakci na deklaraci k petici proti radaru uveřejněné na webu www.nechciradar.cz. V dopisech jsem byl požádán o některá vyjasnění, která by mohla zajímat i čtenáře Britských listů. Otázky se týkaly především tohoto bodu deklarace: "Jakákoliv smlouva, kterou naše vláda uzavře s vládou USA ohledně umístění vojenské základny USA na území České republiky, nebude mít žádnou legální hodnotu..."

Reaguji na souhrn z eseje Joeho Costella uveřejněný v Britských listech dne 21.4.2008 pod názvem "Wall Street a Washington giganticky selhávají".

Stojíme na počátku ekonomické krize, která může vyústit v rozsáhlý válečný konflikt. Na rozdíl od autora se však domnívám, že prvotní příčiny současné krize však lze posunout již do období těsně po II. světové válce, kdy jsme byli nejenom na Jaltě "předáni" do péče bratrského Sovětského svazu (za což se máme Americe nyní odvděčit poskytnutím prostorů pro umístění radaru), ale i v nastavení bretton-woodského měnového systému s převládající hegmonií dolaru a jeho zvláštní funkce, tzv." petrodolaru" a povinnosti centrálních bank držet část devizových rezerv právě v dolarech, píše ekonomka Květa Lauterbachová.

V posledních letech v Německu neustále rostl počet bohatých lidí, a to nejen těch, kteří se z daňových důvodů stěhují jinam. S tím se splnil příslib výhod privatizace, ale možná jinak, než si většina německého obyvatelstva myslela. Ví se totiž, že se tím taky daleko vice otevřely tzv. sociální nůžky a část středních vrstech někdy už nemůže spát, jaký má strach z pádu. Že se ale taky vyplnilo to, před čím varovali někteří ekonomové, na to poukázal Spiegel online, když psal o rostoucím významu nízkých platů v Německu, kde už brzo v této věci dosáhneme americké poměry a brzo je i předstihneme.

Trnavský římskokatolický arcibiskup Ján Sokol sloužil oslavnou zádušní mši za válečného zločince a prezidenta válečné Slovenské republiky Jozefa Tisa. Stalo se v pátek 18. dubna 2008, v den 61. výročí jeho popravy, v bratislavském kostele Blumentál. Mše byla sloužena u oltáře s podobiznou Jozefa Tisa a jeho standardou z doby, kdy stál v čele pronacistického slovenského státu. Informaci přinesl slovenský zpravodajský web SME. V Česku toto téma zajímá pouze internetový portál Eretz.cz.

Slovenská republika přijala -- a důsledně aplikovala -- rasové zákony, které byly věrnou kopií nacistických rasových zákonů a je zřejmě jediným státem světa, který nejenže poslal své obyvatele židovského původu na smrt do koncentračních a vyhlazovacích táborů, ale ještě za to nacistům platil. Deportováno bylo více než 70.000 slovenských Židů, z nichž přežila jen malá část, připomíná server Eretz.cz

Eretz, Max Blaustein: Slovenský arcibiskup Sokol sloužil oslavnou mši za válečného zločince Jozefa Tisa ZDE

Eretz, Max Blaustein: Slovenský arcibiskup Ján Sokol velebil válečného zločince Tisa a Slovenský štát ZDE

ŠOK│ Tento text pochází z útrob Rudého domu v ulici Politických vězňů. Redakční a stylistická práce jednoho z čelných představitelů soudruhů z Pražské rady je docela čitelná díky jeho tradiční a svérázné expresivitě. Obdobný text byl publikován i v časopise Dialog, rozdávaném v průchodu tamtéž, ačkoliv jeho vydavatelé se na KSČM obracejí jako na pravicové úchylkáře - odštěpence od opravdové leninské tradice komunistického hnutí. Sdělnost tohoto textu nejvíce určitě ocení ti, kterým není 70-80 let. To je u některých organizací nejčastější věk členů. Zajisté zejména ty mladší, byť levicově myslící občany-voliče podobně úderné formulace přesvědčí o nutnosti podpořit při nejbližší příležitosti radikální levici v podobě KSČM. Například vstoupit k rozpuštěným mladým komunistům. Pokud kdokoliv v KSČM bude myslet či hovořit takovýmto jazykem - byť jen neoficiálně, tak tuto stranu čeká osud strany Fausta Bertinottiho. Propad do nevolitelnosti a bezvýznamnost senilnějících starců, které minuly dějiny. Lidé, bděte. Neeee.... Lidé, čtěte... A nebo jinak: soudruzi v KSČM, přemýšlejte.

Únor 1948 zahájil přeměny, jež naší zemi polidštily, jako žádná jiná doba. Teď mizí jedno za druhým - i práva, převzatá od ústavy listopadového převratu. Reformistické korouhvičky tomu nezabrání. Zájmy demokratické většiny uhájí důsledná, rozhodná, iniciativní politika, jež triumfovala právě před šedesáti lety.

V paraguayských prezidentský volbách zvítězil kandidát levice Fernando Lugo. Potvrdil tím tak předpovědi, které ho označovaly za jasného favorita voleb. Bývalému biskupovi se tak podařilo ukončit více než šedesátileté období vlády pravicové strany Colorado. Někteří protivníci Lugu obvinili z obdivu k "chávismu", jiní ho dokonce spojovali s kolumbijskou guerillou FARC. Lugo se sice ujme prezidentského úřadu až v srpnu, jedna věc je ale jasná, Paraguay stojí na rozcestí, a právě Lugo se možná stane jedním z hlavních strůjců klíčových změn.

Internetové servery dne 21. 4. přinesly část výroků ministra Nečase zodpovědného kromě jiného i za rodinnou politiku, které pronesl na Konferenci o rodině v Senátu. „Ženeme se příliš za penězi, je třeba zlepšit prestiž rodiny“, hlásaly titulky.

Tak jsem se zamyslela, co pan ministr v uplynulých dvou letech pro zlepšení prestiže rodiny udělal, a vyšlo mi následující.

ŠOK│ Na otázku, kam se poděl návrh Strany zelených o referendu, o kterém mluvil jejich předseda Bursík a po něm i mediální mašinérie strany, došla odpověď. Kupodivu nikoliv od tiskového oddělení Zelených, ale od čtenáře Luďka Belána , který se snažil od Petra Hrdiny ze strany Zelených získat 23. 5. 2007 text návrhu zákona o referendu, který Zelení předložili vládě. Dozvěděl se, že "Zelení jdou cestou vlády - pokud se nám podaří, za nějakých podmínek, vyjednat návrh zákona o obecném referendu ve vládě, pak je reálné, že návrh projde. Pokud ve vládě neuspějeme, pak návrh nemá šanci. " Luděk Belán dostal v květnu 2007 přepracovaný návrh vytvořený 29. 1. 2007 z textu, původně vytvořeném v roce 2006. Parlamentu nebyl nikdy předložen.

Poslední předložený návrh na referendum z 13. 4. 2007 od Zdeňka Jíčínského , Jiřího Paroubka, Michala Haška, Bohuslava Sobotky a dalších (ČSSD) - tisk 192, 26. 10. 2007 byl v 3. čtení zamítnut hlasy koalice ODS, KDU-ČSL a SZ ZDE

Jeden čtenář se v mailu velmi kriticky vyjádřil o mém "rádoby směšném" článku na BL. Souhlasím s ním v jedné věci a to, že v médiích je málo hodnověrných informací o Romech. Rozhodl jsem se tedy na jeho dopis zareagovat "rádoby vážným" článkem, v němž chci stručně shrnout něco málo z romské historie. Jsem přesvědčen, že bylo by dobré, aby se určité znalosti o Romech dostaly do obecného povědomí.

Nicolas Sarkozy změnil tón, aby působil proamericky. Roku 2007 se vydal na speciální návštěvu do Kennebunkportu, aby se v útulném prostředí setkal s Georgem W. Bushem. Protože ani jeden z nich nemluvil jazykem druhého, museli mít tlumočníky. Takže snad mi bude dovoleno tlumočit, o co šlo.

Ano, Sarkozy používá diskurz, který zní americkým uším mnohem lépe, než mluva řady jeho předchůdců. Ano, je to dnes staré spolehlivé Německo s konzervativní kancléřkou, kdo podle všeho dělá vládě Spojených států mnohem větší starosti než stará nespolehlivá antiamerická Francie. A ano, zdá se, že Sarkozy používá tutéž rétoriku jako Bush v záležitostech Íránu a Izraele (i když zatím ne Iráku).

Na stránkách Britských listů se poslední dobou objevují výtahy z různých článků, obviňující volný trh a "neoliberalismus" za současné problémy nejen v USA. Nevím, jestli je míchání správných faktů s nesmysly záměrem autorů nebo pouhou neznalostí, ale nechápu, že se lidé, kteří tyto články pro Britské listy shrnují, nad tím nepozastaví, diví se Ondřej Palkovský.

Konkrétně v tomto článku například autor vyvolává dojem, že neoliberalismus, reagonomika a monetarismus jsou prakticky totéž. Zmatení asi vzniklo podle starého úsloví "kdo lže, ten krade", protože ekonomové, kteří prosazovali jedno, často prosazovali druhé a souhlasili s třetím.

Policista Tomáš Čermák, který zbil 1. máje 2006 tehdejší kandidátku do Paralmentu a vedoucí vládní sekce pro lidská práva Kateřinu Jacques (SZ), když demonstrovala proti neonacistickému Národnímu odporu, byl odvolacím soudem zproštěn obžaloby. Bývalý policista chce nyní omluvu nejen od politiků, kteří prohlásili bezprostředně po medializovaném útoku Čermáka, že se policista musel zbláznit, ale přivítal by omluvu i od samotné Jacques. Policista bude po bývalém premiéru Paroubkovi a bývalém ministru vnitra Bublanovi požadovat "přinejmenším omluvu". Řekl to v pořadu Partie televize Prima. "Byl jsem obětní beránek," řekl Čermák, a chce se znovu vrátit do služby - "do odpovědné funkce". Po policii bude požadovat náhradu ušlé mzdy. Čermák podle svých slov postupoval proti Jacques v souladu se zákonem a zákrok nebyl tak hrubý, jak se mohlo zdát.

Policejní násilí na Prvního máje TÉMA BL

Rád bych stručně reagoval na ironický článek "Řidiči kamionů jezdí bez nehod a jsou to vyzrálí profesionálové" ) od pana Petra Wagnera. Ten byl reakcí na pořad ČT - Události, komentáře ze dne 27. 3. 2008 po jehož zhlédnutí jsem byl také pohoršen. Ovšem jiným směrem, než autor zmiňovaného článku. V onom pořadu pan moderátor Jakub Železný jedná neprofesionálně a nevystupuje nestranně. Pořad je možno shlédnout na webových stránkách České televize ZDE, píše Josef David, který provozuje web pro mladé profesionální řidiče.

Rádi bychom reagovali na kritický článek "Cyklisté všech zemí, spojte se!" autora Františka Řezáče, který Britské listy zveřejnily dne 17. 4. 2008. Františku Řezáčovi vadí, že jsou české dálkové cyklostezky málo kvalitní, tedy jejich povrchy nejsou tak rovné a hladké, aby cyklisté mohli jet velmi rychle, a zároveň mu vadí i přítomnost dalších uživatelů cesty, například maminek s kočárky, píší Hanka Hermová a Tomáš Kvasničkaz České mountainbikové asociace.

Článek Borise Cveka, v němž popisuje proč podporuje stavbu amerického radaru v Čechách, je pozoruhodný tím, jak v něm slova ztrácejí původní význam a historický kontext. I tak ale jde o důkaz - nechtěný ovšem - že lidská blbost a její doplněk zvaný devotnost poddaných jsou nezničitelné.

Komu ku prospěchu? Štepán Kotrba má ve svém článku nemálo pravdy. Přesto mě při jeho čtení napadlo čapkovské "pozor na pravdy, kterých je jenom trochu".

Soud rozhodl a já jsem dalek toho, plést si právo a spravedlnost. Nicméně podívejme se na situaci s odstupem a následky.

Z neznámé úřednice je jedna z nejznámějších političek, prakticky nezastavitelná při jakékoliv verbální konfrontaci.

Podle internetového výzkumu iAudit International stoupla v březnu 2008 doposud rekordní návštěvnost a čtenost Britských listů. Britské listy dosáhly několika rekordů v celé své historii: Počet unikátních návštěvníků dosáhl prozatím nejvyšší hodnoty 197 340 UIP (únor 2008 - 186 151 , březen 2007 - 154 725, březen 2006 - 142 754, březen 2005 - 95 045 ), počet návštěv serveru dosáhl rekordních 545 626 (únor 2008 - 529 051 , březen 2007 - 431 070, březen 2006 - 358 536, březen 2005 - 250 669 ), počet stažených stran byl také rekordní - 1 393 701 (únor 2008 - 1 323 300 , březen 2007 - 1 073 923, březen 2006 - 860 753, březen 2005 - 608 358 ). Jeden milión přesáhl poprvé v lednu 2007. Reach - podíl na trhu - mezi internetovými uživateli serverů na doméně .cz v březnu 2007 posílil na úroveň 4,36 % všech unikátních návštěvníků českého internetu v měsíčním průměru, což je meziměsíční nárůst o tři desetiny procenta, meziroční nárůst o 1,11%.

Týdenní návštěvnost Britských listů za poslední březnový týden byla 59 175 unikátních návštěvníků, 121 436 návštěv a 311 390 zhlédnutých stran. Denní návštěvnost v poslední březnový pracovní den 31. 3. pak byla 15 222 unikátních návštěvníků s 20 423 návštěvami a 52 899 zhlédnutými stranami. Průměr se pohybuje okolo 15 tisíc unikátních návštěvníků a 20 tisíc návštěv už prakticky od února a má kontinuálně stoupající tendenci ve všech ukazatelech s výjimkou "prázdninových" měsíců. Britské listy sledují návštěvnost prostřednictvím výzkumů iAudit kontinuálně už od října 2004.

podrobnosti na stránce iAudit ZDE

...než nevybíravý pseudodiplomat. K čerstvě uveřejněnému rozhovoru Alexandra Kramera v Právu, 19. 4. 2008 s jakýmsi prozatímním ministrem zahraničí České republiky alespoň pár slov. Předem bych chtěl zdůraznit, že se nijak nepokouším zmíněného pana knížete - pardon, již od dob TGM je u nás používání šlechtických titulů zakázáno – tedy pana Karla Schwarzenberga zesměšnit, nebo dotknout. Mé úvahy a závěry pouze přirozeně vyplývají z toho, jak sám na otázky novináře deníku Právo odpověděl. Ze zmíněného rozhovoru je patrné, že se pan S. v zájmu českého státu (a tedy jeho občanů – většina sem, většina tam) prostituuje rád.

Česká republika se zatím chová, jako by riziko nedostatku potravin, dalšího růstu jejich cen a možných vážných důsledků těchto jevů v oblasti sociální a v národním hospodářství neexistovalo. Domácí zemědělství dlouhodobě chřadne, stavy hospodářských zvířat klesají, orná půda i té nejlepší bonity je zastavována luxusními domy a bazény, zabírá se pro průmyslové zony, parkoviště, letiště, dálnice.

Nevšímáme si toho, že v řadě vyspělých zemí se vrací téma zvyšování potravinové soběstačnosti, akcentuje se ochrana zemědělských půd, přechází se na kolejovou dopravu, která je výrazně šetrnější v nárocích na půdu a životní prostředí. Stále věříme v oslnivé perspektivy rozvoje automobilového průmyslu. Obávám se, že toto přehlížení možných rizik je nezodpovědné a diskuse na téma dlouhodobé koncepce domácího zemědělsko-potravinářského sektoru a jeho pozice v národním hospodářství je žádoucí.

Autor je agronom, řadu let se zabývá problematikou světové produkce potravin, mezinárodního agrárního obchodu a problematikou hlavních agrárních komodit.

Spojené státy severoamerické zřejmě propadly psychóze strachu. Zatímco vytrvale mluví o budování protiraketového štítu proti hypotetickým raketám ze Severní Koreje a Íránu, začaly rozvíjet další program pro hlídání družic na nízkých drahách. Pro příští jaro připravují start deseti specializovaných družic v systému SBSS (Space Based Space Surveillance). Mají startovat na nosiči Minotaurus ze základny Vandenberg v Kalifornii.

Rádi bychom aspoň skromným dílem přispěli k úvahám na téma, co je vlastně Amerika, jaké jsou americké ideály a do jaké míry se dnešní politická praxe v USA vzdálila myšlenkám zakladatelů Unie, proč a za co bychom měli či neměli být Americe jako Češi vděčni (a zda vůbec tu vděčnost vyjadřovat) a co na současném stupni vývoje USA naopak ohrožuje nejen samotné Američany, ale i celý svět.

Autorem rozsáhlého eseje, jehož souhrn zde dnes předkládáme, je Joe Costello, americký mediální a energetický poradce, dlouholetý politický aktivista, mj. manažer a poradce v neúspěšných presidentských kampaních demokratů Jerryho Browna (1992) a Howarda Deana (2004). Zamýšlí se nad politickou historií USA posledních 30 let a nad dalším směřováním Spojených států. Měřeno americkými reáliemi lze jeho názory nazvat radikálně levicovými, především tam, kde se zabývá samosprávou nebo vztahem politiky a ekonomiky.

The University of Glasgow is advertising a new permanent position of Lecturer in Czech Studies. The successful candidate will have native or near-native knowledge of Czech, will be fluent in English, will have a postgraduate qualification, will be a charismatic teacher, and as a research scholar, he/she will have proven ability to attract outside research funding.

The salary will be on the Research and Teaching grade, level 7, £30,013 - £33,780 per annum.

Further particulars HERE

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro její podporu nevzchopí?

V únoru 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 236.86 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 29.2.2008 částku 288 237.81Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 940.56 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.