|
23. 4. 2008
Evropská Komise: ochrana před Gazpromem bude nutná
|
EA│ Podle vyjádření vysoké představitelky Komise se Unie musí bránit proti rozprodávání strategických energetických aktiv do zahraničí. Někteří členové sedmadvacítky s takovým postojem ale nesouhlasí. Napětí s blížícím se hlasováním o energetické liberalizaci v EP a Radě stoupá.|
V květnu a v červnu by měla proběhnout klíčová hlasování v Evropském parlamentu a Radě ministrů týkající se kontroverzních návrhů Komise na liberalizaci energetiky v Unii. Jen připomeňme, že ty ve své poslední verzi ("třetí liberalizační balíček") nabízejí členským státům sedmadvacítky dvě možnosti: úplné vlastnické oddělení distribuce a výroby energie nebo variantu s tzv. nezávislým systémovým operátorem (ISO) spojenou s velkou dávkou nových regulací. Blok států vedený hlavními odpůrci úplné liberalizace Francií a Německem navíc na začátku tohoto roku přišel s vlastním návrhem nazvaným "třetí cesta", který předpokládá zachování statu quo ve vlastnických vztazích. Nepříliš jasná situace navíc panuje i ve vztahu k zásadnímu energetickému partneru Unie Rusku. V třetím liberalizačním balíčku ze září minulého roku Komise navrhla, aby společnosti z nečlenských států mohly v Unii nakupovat podíly v místních energetických společnostech jen za předpokladu, že splní podmínku oddělení distribuce a produkce energií. Tzv. "Gazprom klauzule" měla země Unie ubezpečit, že vlastnický unbundling nepovede k výprodeji jejich energetických sítí do ruských rukou. Tento návrh Komise si nevysloužil aplaus ani na východ od unijních hranic ani v zemích, které s Ruskem budují v energetické oblasti exkluzivní vztahy. Minulý týden zorganizovala mezinárodní organizace European Movement konferenci, jejíž mediálním partnerem byl EurActiv. S hlavním projevem vystoupila zástupkyně vedoucího oddělení pro elektřinu a plyn EK Marie-Christine Jalabert. "Jestliže bude nějaká společnost mimo Unii chtít koupit podíly v přenosových sítích v některém ze států sedmadvacítky, musí dokázat, že vláda v jejich domovské zemi přijala stejná opatření jako platí v EU," uvedla Jalabert a dodala, že si je nicméně vědoma kontroverznosti uvedené klauzule mezi některými členskými státy. Jde především o Německo a Rakousko, ale také další země, které se bojí poškození vztahů s hlavním energetickým partnerem EU. Rakouský europoslanec Paul Rübig z EPP-ED se například domnívá, že Unie by se měla více soustředit na dotvoření vlastního fungujícího trhu s energiemi, než na řešení Gazpromu. Rübig uvedl, že bilaterální dohody jednotlivých států s Ruskem jsou v zájmu všech a zároveň dodal, že budování společného plynovodu je "něco jako manželství". Narážel tak na kontroverzní rusko-německý projekt, jehož trasa, vedoucí na dně Baltského moře, se vyhýbá Polsku. Nad brzkou dohodou ohledně energetické liberalizace se podle zdroje blízkého vedení EPP-ED stahují mračna a není pravděpodobné, že by současné návrhy Komise v nezměněné podobě prošly Evropským parlamentem. V Parlamentu se bude o "energetickém balíčku" hlasovat už 6. května tak, aby ho mohli eventuelně schválit ministři členských zemí na pravidelném zasedání o měsíc později. Zveřejněno díky laskavosti portálu EurActiv
|
