Existují silné obavy politických pozorovatelů, že nyní dojde ke snaze co nejvíce urychlit jednání úřadů, tak aby Parlament a Senát co nejdříve začaly projednávat návrh, posvěcený Topolánkovou Bezpečnostní radou státu.

Internetem přitom poletuje chytlavá, ale vrcholně neseriózní informace o vyzářeném výkonu radaru, který by se měl stát součástí americké sítě protiraketové ochrany . Jakýsi anonym píše, že dle nejmenovaného dokumentu "s červeným razítkem" by měl mít

Přiznávám se tímto ke všemu: Přece jen jsem asi svůj povolební optimismus, přestože jen mírně naznačený , přehnal. Není mi omluvou, že fekální obsah té absurdní frašky, zvané též sestavování vlády , ani její trvání v délce 230 dnů těžko kdo mohl předpokládat. Malý plamínek naděje sice zasvitl po komunálních volbách, viz jejich výsledky třeba v Brně nebo v Mostě, ale celková tendence je jasná. Asi jsme odsouzeni "vyžrat" si to až do dna.

Jak to napsal jeden rádoby pravicový, avšak podle lexikální i gramatické úrovně svého písemného projevu veskrze chudý duchem provokatér v diskusi na levicovém serveru www.lavka.info: "Normální člověk volí ODS".

Íránský prezident Mahmud Ahmadinedžád čelí ofenzívě od svého nejsilnějšího politického soupeře. Jde o kontrolu nad íránskou jadernou a hospodářskou politikou.

Hašemi Rafsandžání, pragmatický konzervativec, který v roce 2005 prohrál prezidentské volby, zastává názor, že Írán musí ustoupit Západu ve věci obohacování uranu, nemá-li se rozložit muslimský systém v zemi.

Milá vládo, její s ní spříznění podpůrci mladí, staří, starší, noví, novinoví.

Doposud jsem naivní hňup. Nechápu proč mít za svým humnem cizího vojáka i se všemi jeho krumply. Procitnul bych rád. Pomozte, jsem v tom po krk. Naučil jsem se z filmů a muziky: Tota hel'pa. Help me. Bude vše jinak? Chci se napravit. Upřímně. Opakuji ještě dvakráte. Poučenec, horší nedouka.

Hájení cizího zájmu na úkor vlastního, je přece ta pravá holubičnost.

Žádám proto moji vládu jedinou, dejte 100 milionů na kampaň za raketovou obranu. Ne, ne každé rodině jeden deštník, to by bylo opravdu, ale opravdu nepochopení. Určitě to nebudou vyhozené prachy. Ať se mohu polepšit. Prosím, pokorně.

Odpoledne 24. 1. 2007 vynesla Silvie Slepičková, předsedkyně senátu Městského soudu v Praze, rozsudek nad bývalým ministrem informatiky Vladimírem Mlynářem a jeho spoluobžalovanými Dušanem Chmelíčkem, ředitelem státní příspěvkové organizace Testcom a jeho náměstkem Vítem Novotným. Byla k nim "štědrá": Vladimíra Mlynáře odsoudila k trestu odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců, jeho druhům "nadělila" po šesti letech. K tomu pětiletý zákaz činnosti ve správě majetku.

Byla k nim vlastně laskavá, protože se držela při spodní hranici trestní sazby, která je 5-12 let a dokonce jim prokázala laskavost: místo věznění ve věznici s ostrahou je poslala do "fešáckého kriminálu" ve věznici s dohledem. Zprávu odvysílaly televizní a rozhlasové stanice vesměs s důrazem na určitý nádech senzačnosti události. Není divu. Vladimír Mlynář je první polistopadový ministr, který byl odsouzen za domnělou trestnou činnost, jíž se měl dopustit v souvislosti s výkonem funkce. Jeho předchůdci -- Jindřich Kabát a Marie Součková -- byli zproštěni viny. Bývalý ministr Ivo Svoboda je sice ve vězení, ale to za skutky, kterých se dopustil jako podnikatel.

Demokratičtí i republikánští senátoři odmítli apel George Bushe, který ve svém projevu o stavu Unie žádal o více času pro Irák. Schválili -- nezávaznou -- rezoluci, která odsoudila jeho návrh vyslat do Iráku dalších 21 500 amerických vojáků.

Zahraniční výbor Senátu po debatě schválil rezoluci a zdůraznil, že zvýšení vojáků pro Irák není "v národním zájmu USA". Je to nezvyklá kritika prezidenta "v době války". Rezoluce odrážela všeobecný nezájem, který Američané projevili vůči Bushově úternímu projevu.

Vysocí Demokraté naznačili, že zatímco vítají Bushův obecný zájem o klimatické změny, zdravotnictví a imigraci, nelíbí se jim jeho konkrétní návrhy a nebudou s nimi zřejmě spolupracovat.

Zahraniční výbor Senátu hlasoval pro přijetí protiválečné rezoluce v poměru 12 ku 9 hlasům. Příští týden o ní má hlasovat celý Senát. Protiválečnou rezoluci zřejmě podpoří i někteří republikánští senátoři, budou však požadovat zjemnění určitých formulací.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Maďarsko informovalo, že se v okrese Csongrad na jihu země objevil virus ptačí chřipky H5N1, který dokáže usmrcovat lidi. Bylo to zjištěno, když byla zaznamenána neobvykle vysoká úmrtnost v hejnu 3000 hus. Celé hejno bylo mezitím zlikvidováno. Virus ptačí chřipky se poprvé objevil v Maďarsku loni v únoru. Nyní jde o první letošní výskyt v Evropské unii. Maďarsko zavádí tříkilometrovou karanténu a dohled nad oblastí do vzdálenosti 10 km od farmy.

Dvě ženy zemřely letos v lednu na ptačí chřipku v Indonésii. Celkem tam už na ptačí chřipku zemřelo 61 osob. Začátkem ledna 2007 varovala nová šéfka Světové zdravotnické organizace Margaret Chan, odbornice na ptačí chřipku, že virus zůstává hrozbou. V prosinci 2006 se znovu objevil virus ptačí chřipky ve Vietnamu. V listopadu 2006 definovali vědci genetické změny, k nimž by muselo u viru ptačí chřipky dojít, aby vznikla světová pandemie. V časopisu Nature informovali, že jim to pomáhá předvídat, zde se virus ptačí chřipky chystá proměnit v pandemický virus.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pamatujete vy, starší ročníky, jak nám tvrdili na marxistickém školení, že za komunismu se v tramvaji bude rozdávat zadarmo kafe? Tak firma Google se tomu přiblížila, píše Jan Čulík.

Přejete si fois gras? Nebo snad libo ústřice? Či scallop seviche ze sanfranciského zálivu? Ve firmě Google funguje jedenáct tematických restaurací. Těsně před polednem z nich dostanou zaměstnanci emailem jídelní lístky. Obědy a veškeré další jídlo ve firmě je zadarmo. Připravují je kuchaři, najímaní z nejlepších restaurací v oblasti kolem San Franciska.

V Číně bude brzo používat internetu více lidí než ve Spojených státech, tvrdí čínské vládní analytické středisko. Počet uživatelů internetu v Číně předstihne počet amerických uživatelů internetu do dvou let.

Koncem roku 2006 užívalo v Číně internetu 137 milionů osob, vzrůst od roku 2005 o 23 procent. Znamená to, že koncem roku 2006 bylo v Číně připojeno na internet asi 10 procent populace. V America používá internetu asi 210 milionů z celkového počtu 300 milionů amerických občanů.

Čína podporuje užívání internetu pro vzdělávací a podnikatelské účely. Zároveň však cenzuruje stránky, které považuje za podvratné. Kritiku odmítá a tvrdí, že regulace internetu prý v Číně "není jiná než v jiných zemích".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Velice se mi líbí čtenářské reakce. Jednou jsou poučné, jindy zábavné, někdy kritické, občas nenávistné. Jejich motivy bývají různé; rázem před vámi defiluje paleta osobností a pohnutek. Asi nejzajímavější odezvu na vlastní článek mi poskytl kovaný český... monarchista. Přijal, byť trochu nečekaným způsobem, intelektuální výzvu volně pojatého textu o nejznámějším legitimistickém uskupení České republiky a za zlehčování Koruny české počastoval mne čacky. Vzhledem k tomu, že to bylo v době červnové předvolební kampaně, nedivil jsem se už ničemu.

Na jaře roku 2005 Francie a Nizozemí odmítly ve všelidovém hlasovávání Evropskou ústavní smlouvu. Poprvé v poválečných dějinách evropské integrace se dva zakládající členové vyslovily proti dokumentu takového významu. Nejdříve se 29. května proti vyjádřili občané Francie. Jen o tři dny později jejich přístup zopakovali i Holanďané. EU se tak podle mnohých dostala do slepé uličky. Přes negativní výsledek ve Francii a Nizozemí většina členských států smlouvu již plně ratifikovala a zbytek vyčkává. Období reflexe, které následovalo po červnu 2005 zatím žádné hmatatelné výsledky nepřineslo. Zdá se, že EU přešlapuje na místě a spíše čeká na nějakého státníka à la Jacques Delors, který by dal rozhodný impulz k oživení integračních snah a k překonání současné etapy "eurosklerózy".

"Postoupili bychom do kategorie zemí, které patří k nejbližším spojencům Washingtonu. Tedy k důvěryhodným a bezpečným státům, kde se vyplatí investovat. Ovšem ne pouze do velkoskladů a montážních hal, nýbrž do těch nejmodernějších projektů..."

MFD: Americký radar může pomoci i české vědě ZDE

Jak dopadly všechny investice firem z USA v Česku, kde se Češi spolehli na americké know-how, manažerskou genialitu nejkapitalističtější země světa, nové a bezedné trhy, technologické zařízení či hi-tech řešení?

AERO Vodochody, radary VĚRA, Zetor, JE Temelín... a mohl bych jemnovat desítky dalších. Palivové tyče od firmy Westinghouse v JETE se ohýbají, ze Zetoru odešli Američané s ostudou, z Aera Vodochody s dluhy a ostudou. Radary VĚRA začaly svou revitalizaci po sedmnácti letech. Opravdu se někdo domnívá, že české firmy a čeští vědci, kteří patří půl století k absolutní světové špičce v radarových technologiích, získají "světové ostruhy" spoluprací s Američany? A nebo se Američané něco přiučí - jako v Aeru, kde si stihli během svého nechvalného působení digitalizovat a odnést výkresovou dokumentaci za desítky let? Jen ty kecy ze Svobodné Evropy zní ještě stále z Prahy v mnoha jazycích... Doteď za 1 Kč ročně.

Chci se Vás jen zeptat v souvislosti s neustále se zvyšující hrozbou schválení radarové základny na našem území - vidíte nějaké reálné prostředky pro důrazné a hlasitě NE, které by ze strany vlády nešlo ignorovat, jak je tomu doposud? (kromě připojení k podpisu některé z existujících iniciativ, což prozatím ale nemá kýžený účinek).

Nechystáte v budoucnu taky nějakou petiční akci? Je vůbec nějaká možnost zastavit svévolné jednání vlády? ptá se Ivan Peterka.

Odpověď Jana Čulíka:

Pane Peterko,

my tady nejsme od toho, abychom něco organizovali, jsme noviny, nikoliv propagandistická či aktivistická organizace. My můžeme pouze zveřejňovat názory pro a proti a upozorňovat, že je na samotných občanech, aby v této věci rozhodli.

Za komunismu bylo nesmírně obtížné se zorganizovat - systém znemožňoval, aby se občani dali dohromady. V tom smyslu jsou dnes k dispozici naprosto neuvěřitelné možnosti, internet, všechno.

My můžeme jen poukazovat na to, co je možné dělat. Je na lidech, aby se vzchopili, jestli něco chtějí.

Samozřejmě, že to má velký význam pro budoucnost. Pokud lidé dají vládě vědět, že si nenechají líbit, aby dělala historicky dalekosáhlá rozhodnutí, přestože má sporný a slabý mandát, a dělala věci, které vůbec neměla ve volebním programu, bude to velmi zdravé pro budoucnost. Pokud se lidi zachovají jako ovce a bude jim jedno, co se bude dít, bude to velmi špatné pro budoucnost. Politikové s nimi budou zacházet tak, jak si to lidé nechají líbit.

Pokud by došlo k velkým a trvalým protestům, Američané v ČR tu základnu přirozeně stavět nebudou.

Ale to je na občanech.

Indoktrinace a potřeba obhajoby šíření posvátných hodnot demokracie musely s kolapsem SSSR, druhdy představitele zla, nalézt nového nepřítele, coby gnostický protiklad, aby vynikly západní hodnoty v úměře s barbarstvím, které nyní představuje islám. Střet civilizací, jehož duchovním otcem je Samuel Huntington, který je mezi zastánci civilizačních výdobytků západních demokracií hluboce ctěn, podobně jako Milton Friedman propagátory nadřazenosti neoliberální ekonomiky, se stal nyní potřebným ideologickým šidítkem. Dnes se řeší problém těch námi tolerovaných muslimů, kteří po milionech vychutnávají plody západní velkodušnosti a otevřenosti, zatímco my se je snažíme pochopit a asimilovat jako Borgové, oni stále zůstávají ponořeni po pás ve svém "barbarství" a nedochůdnosti.

"Je v televizi a v rádiu, VEČEŘÍ S BISKUPY, KDE HOVOŘÍ O ROPNÉM PRŮMYSLU ..." -- Šefredaktor vlivného britského deníku je opravdu na roztrhání! Po večeři s ním se nicméně biskupové musejí pochechtávat a ťukat si na čelo...

Citovaná pasáž z české verze (s. 27) slavného románu AMSTERDAM od britského spisovatele Iana McEwana zní v originálu takto: "...he was on TV and radio, AT DINNER WITH SOME BISHOPS, GIVING A SPEECH TO THE OIL INDUSTRY, ..." (s. 29n, zvýrazňujeme v obou verzích) V české verzi se šéfredaktorův oficiální program liší ve třech věcech: 1) je o celý jeden bod chudší (kontakt se zástupci tzv. ziskového sektoru, tj. odvětví ropného průmyslu, je vypuštěn, popř. diskrétně zamlčen), 2) na večeři s biskupy si šéfredaktor počíná roztěkaně a zmateně (jako by předjímal další veledůležitý termín, totiž právě ono zamlčené či hluboce utajené rande se sektorem ziskovým), 3) podle české verze se jedná o večeři "s biskupy", podle originálu o večeři s "nějakými biskupy". V tomto článku se zamýšlíme nad třetím a částečně i druhým z uvedených rozdílů.

Včera jsem se zúčastnil velmi smutné diskuse o bezdomovcích a jejich právech a nárocích. Diskuse, díky mně, přerostla brzy v hádku, a tak samozřejmě jako každá hádka, ani ta včerejší nedopadla dobře. Byl jsem šokován slovy, která padla z úst lidí, kteří se nazývají mými přáteli.

Autor, Mytakuje Oyasin (Zbyněk "Zibby" Eller) žil 18 let v Kanadě a tam si také na vlastní kůži prožil, jaké to je být bezdomovcem. Posledních 6 let v Kanadě žil u amerických Indiánů. Byl adoptován do rodiny medicimanky Phoenix z kmene Mohykánů a stal se duchovním jejich víry.

Nechť vám všem, vychází slunce ve vašich srdcích,
ať jsou vaše přání čistá, ať toužíte po učení ne zisku.
Vzneste se jako orel nad všechny své zkoušky a strasti,
nedovolte stínům a oblakům vás pohltit.
Přineste mír do duší všem, kteří vstoupí do vašich životů.
Jděte v síle a hrdosti, leč něžně...pamatujte si své kroky.
Dívejte se...naslouchejte...a sbírejte moudrost svých předků.

Žhavým tématem české politiky se stala možnost umístění americké vojenské základny na českém území. Politici se mávnutím kouzelného proutku změnili z odborníků na důchodový systém ve vojenské experty a zasvěceně národu vysvětlují, proč právě my a právě teď.

Zářným příkladem toho, co tuto zemi čeká, je čtyřicetistránkový armádní bulletin Protiraketová obrana: zbytečnost, nebo nutnost?. Tento dokument důsledně motá ideu protiraketové obrany a Národní protiraketové obrany (NMD).

Americká základna jako TÉMA BL

Současná polemika, která se vede na toto téma, je opět vedena diletanty. Opět nemají prostor ani slovo (možná mají, ale nikde jsem to neregistroval) odborníci, profesionálové. Nikdo nevystoupil se základními dvěmi aspekty, které rozhodují o tom, zda umístit nebo neumístit tyto radary na našem území. O co tedy jde? Přání USA umístit radary včasné ostrahy na našem území pramení minimálně z několika důvodů.

Americká základna jako TÉMA BL

Petr Uhl vystoupil ze Strany zelených a udělal to hlučně. To byla ale chyba. Tedy ne to, že vystoupil hlučně, to je úplně v pořádku, ale že ze Strany zelených vystoupil. Přes veškerou, zcela korektní a relevantní, kritiku stavu, kvůli kterému už nechce být nadále v SZ, bylo by lepší, kdyby v ní zůstal.

Stala se zajímavá věc. Zdá se opravdu, že existují čeští a polští politikové, kteří chtějí vyhovět žádosti Američanů umístit v Česku radar a v Polsku raketové silo. Zajímavé na tom není, že s tím souhlasí, ale zajímavá je otázka, proč to proboha dělají.

Víme, že existovalo něco jako právo panovníka na první milostnou noc s mladými dívkami, které žily v jejich zemích. Jsem možná naivní, ale zdá se mi, že pro ty dívky to nebylo nic hezkého, panovníkům to právo ale přišlo asi po chuti.

"Hej pane králi nebuď líný..."

V+W

"Kde domov můj?"

Doba pokročila. Ne otázek, odpovědí je třeba.

"Zde domov můj!"

Bushova administrativa cpe své vojsko na území suverénního státu. Cizí velmocenské panstvo se do ČR netlačí násilím, pod pohrůžkou ztráty cti manželky nebo hrdla vlastního nemluvněte. Jen naznačovali a už jim čerství vládní představitelé líbají špičky, z tolika válek pomočených a zaprášených bot. Tentokrát žádná okupace, vše v poklidu, navenek lovy beze zbraní. Špinavou práci za ně udělají ti "nejlepší z nás."

Lékaři se obávají, že by nový druh tuberkulózy mohl vyvolat světovou pandemii

Jihoafrická republika uvažuje, že začne násilím zadržovat osoby, které jsou nosičem smrtící varianty tuberkulózy, která si už vyžádala stovky lidských životů. Nová varianta tuberkulózy se hrozí stát světovou pandemií, ale plánované opatření vyvolává dilema -- chránit zdraví veřejnosti, anebo lidská práva?

Ministerstvo zdravotnictví v Jihoafrické republice informovalo, že jednalo se Světovou zdravotnickou organizací a s čelnými jihoafrickými zdravotnickými organizacemi o možnosti, že by měli být nosiči nové formy tuberkulózy, která je odolná vůči všem lékům (XDR-TB) uvězněni v hlídané izolaci, dokud nezemřou. Nerozhodlo však dosud, zda toto opatření zavést.

Je naivní doufat, že v okruhu amerických válečných plánovačů jsou osoby, které by se snažily své okolí přesvědčit, že při stavbě případné americké základny v České republice by americká strana měla rezignovat z požadavku exteritoriality, bez ohledu na to, jak to je u jiných amerických základen ve světě. Představa, že existují generálové, kteří jiným říkají: "Tohle po nich nemůžem chtít, Topolánek v televizi povídal, že to tak nebude," může sice některé naše představitele hřát u srdce, ale to je asi tak všechno.

V prosinci 2006 přispělo celkem 126 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 492.24 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 12. 2006 částku 176 537.77 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.