Že Beneš kdysi v londýnském exilu riskoval s atentátem na Heydricha odvetu od Němců, to pochopil každý, kdo četl knihu Františka Moravce Špión, jemuž nevěřili, která vyšla r. 1977 jako 32. publikace v nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu.

Podle Moravce si Beneš tehdy myslel, že by si měl vylepšit svou politickou pozici na Západě tím, poukáže na to, že v Čechách existuje ze Západu koordinovaný odboj proti nacistickému režimu. Nemusíme věřit tomu, co Moravec vykládá, ale zdá se to být věrohodné. Může se to přijmout nebo kritizovat, ale o to mi nejde. Mně jde o to nalézt aspoň jeden důvod, s nímž by se dalo souhlasit, anebo jemuž by se dalo oponovat.

Tak nějak to bylo s Adenauerem. Ten zase pořád mluvil o opětném sjednocení všech Němců a dělal co mohl, aby se to nepovedlo. Například založil německou armádu Bundeswehr, i když to nesouhlasilo s programem všech tehdejších německých politických stran a ani to nesouhlasilo s programem jeho vlastní stranu CDU a vůbec to nesouhlasilo s názorem většiny -- a to zřejmě drtivé většiny -- Němců.

Důvodů pro založení německé armády měl Adenauer možná několik. Oficiálně mimo jiné i potřebu integrace západní části poválečného Německa do Západu a hrozící nebezpečí z Východu.

Moc se ale nemluvilo o tom, že Adenauerovi hrozila nebezpečí dvě. Jedním byla samozřejmě známá moc ruského systému, ale druhou byla tradice, že východoněmečtí voliči byli před válkou drtivou většinou socialisté a ani po válce by asi bývali nehlasovali pro křesťanské konzervativce, i kdyby byla tehdy ve východním Německu zavedena demokracie.

Ale podívejme se do přítomnosti a tím také do budoucnosti.

Že Američané chtějí mít protiraketový štít, a to nejraději daleko od svého domova, to taky chápu, protože nejsem zase tak naivní, že bych nevěděl, že si nechtějí přilákat první jaderný útok přímo do toho amerického domova. Technické důvody, pokud vůbec existují, u toho hrají jen vedlejší roli. Američané nechtějí, aby se na jejich domácí území dostala jediná cizí raketa. Důraz ovšem leží na slově domácí, protože území, na kterém by si chtěli postavit radar a raketová sila, chtějí ovládat úplně stejně tak, jako by to bylo území jejich vlastní.

A kdyby toto území k velkému překvapení Američanů někdo zničil nepřátelskými raketami? No, kdyby se to stalo, bylo by to jistě velmi politováníhodné a Američané by toho potom jistě také strašně litovali, ale hlavní je, že by k tomu nedošlo u nich doma. Kdo by to nepochopil?

Ale co politikové v ČR a v Polsku? Že by si mysleli, že tohle je jen problém Čechů a Poláků a ne Evropské unie? Už tomu bych se tedy opravdu divil, ale že tito politikové mají takovou chuť, zažít první útok na vlastní kůži, tam, kde žijí, tam kde žijí jejich lidé, jejich děti, to ať se snaží pochopit, kdo chce. Já ale ne!