25. 1. 2007
Radarová základna: dezinformace znehodnocují občanskou debatuExistují silné obavy politických pozorovatelů, že nyní dojde ke snaze co nejvíce urychlit jednání úřadů, tak aby Parlament a Senát co nejdříve začaly projednávat návrh, posvěcený Topolánkovou Bezpečnostní radou státu. Internetem přitom poletuje chytlavá, ale vrcholně neseriózní informace o vyzářeném výkonu radaru, který by se měl stát součástí americké sítě protiraketové ochrany . Jakýsi anonym píše, že dle nejmenovaného dokumentu "s červeným razítkem" by měl mít
|
Provoz radaru s anténou o ploše o 123 metrů čtverečních a její vyzařování má vliv na zdraví člověka (EMR 150m 2.5 mW/cm2). O tom není sporu. To je tak u každého radaru na letišti, tak i u rozbité mikrovlnky. Ale stejně jako u mikrovlnky - abych to Alíkovi připodobnil - má vzdálenost a vyzářený výkon svůj vliv na poškození masa - propečení :-) ... EMR mikrovlnné trouby je na vzdálenost 5cm 5,0 mW/cm2 Ale ERP, uváděné nějakým anonymem v mailu kolujícím po internetu, je nesmyslné. Nemáme poznatky, že by bylo třeba takto velkého vyzářeného výkonu. Stanislav Kaucký: Protiraketová obrana USA: XBR a SBX radary ZDE Základna v Česku by se měla stát součástí systému GBMD (GMD - Ground Based Midcourse Defence), který zachycuje či ničí útočnou raketu v prostřední fázi jejího balistického letu, nikoliv THAAD (Terminal High Altitude Area Defense), který ji detekuje v poslední, závěrečné fázi letu a který používá anti-rakety Patriot Advanced Capability-3 (PAC-3). Missile Defence Agency ZDE Nicméně, operace radaru XBR by vyžadovaly realizaci zkoušek a koordinace řízení letového prosotru v okolí radaru. Koordinace mezi obsluhou radaru a řízním leteckého provozu teprve zajistí, že radar světlo neoslepí letadla či nezpůsobí výbuch na jejich palubě. Kontrolní zóny jsou 5 kilometrů na zemi a 8 kilometrů ve vzduchu okolo radarové základny . Letadlo nesmí být vystaveno soustředěnému paprsku na vzdálenost 50 kilometrů. Mladá fronta Dnes ale pravdu měla, když uvedla 29. srpna 2006 informaci, že protiraketový radar USA v ČR by mohl ohrozit letadla. Ve vzdálenosti několika desítek kilometrů, nejméně oněch 50 km, by se musel vytvořit prostor, nad kterým by byly přelety zakázané. Což lze v ČR dost těžko, aniž by to způsobilo problémy. Mezinárodně platné normy pro bezpečnost před ozářením by měla být teoreticky dodržována i na základně. Limity expozice ANSI/IEEE C95.1 1991 by měly zajistit, že osoby nebudou ovlivněny elektromagnetickým zářením vydávaným XBR radarem. Teoreticky... Limity expozice jsou funkcemi času, síly a frekvence. Jsou dvě uvažováné expozice: v kontrolovaném prostředí a a ve vnějším, nekontrolovaném prostředí. Kontrolované prostředí jsou oblasti, kde je přístup je omezen na zaměstnance. Oblast 150 metrů okolo radaru by měla být kontrolovaným územím, které by mělo být oploceno a kontrolovano bezpečnostním personálem, který zajistí aby nenastal žádný neautorizovaný přístup. Věřit oficiálním armádním údajům o vlivu jejich činnosti na životní prostředí lze i v USA, a tam zvláště, pouze podmínečně a se značnou dávkou rezervy. Ale budiž.... Nejvíce ohroženi "upečením" jsou ptáci a zvěř. Lidé ze základny vědí, kdy nevycházet z úkrytu a kam nechodit. Pták ne. V nekontrolovaném prostředí jsou limity ozáření nastaveny normou ANSI/IEEE C95.1 1991. Vodiče by neměly být ovlivněny nijak. Existuje možnost rušení televizního příjmu na vzdálenost 5 kilometrů , rušení rozhlasového příjmu na vzdálenost 7 km a příležitostná statická elektřina se může vyskytovat v některých případech použití radaru ve vzdálenosti 10 kilometrů. Oficiálně. Missile Defence Agency - BMDO FACT SHEET JN-00-19 ZDE Vzorec pro výpočet radiace je Pd = Pt + Gt -- Lp + 20logF -- 38.5 kde Pd příkon, Pt vysílací výkon, Gt zisk antény, Lp přenosová ztráta 20logF + 20logD + 32.4, F frekvence, D vzdálenost. Tentýž vzorec použitý pro výpočet vzdálenosti je pak D = 10-1 ((Pd -- Pt -- Gt + 70.9)/(-20)) Zdroj: NMD Deployment Final EIS , X-band radar --- Electromagnetic Radiation ARCHIV BL Počítačové monitory a jiná domácí elektronika by toreticky ovlivněny být neměly. Když by byl plně funkční, potřeboval by radar přibližně 30 - 60 osob jako obslužný personál. Jiné podpůrné personální požadavky (ostraha, zázemí) jsou závislé na umístění a množství existující infrastruktury. Základna XBR radaru by teoreticky měla být prostorem o průměru 150 metrů, zahrnující místo pohyblivé stativové nohy radaru s přidruženými kontrolními a servisními zařízeními, generátor výroby energie, objekty řídícího střediska, družicové vysílací pracoviště a území s kontrolovaným přístupem . Tyto požadavky by zahrnovaly oblast přibližně 7 hektarů. Radar kmitočtového pásma X (X-band Radar, XBR) je součástí skupiny pozemních radarů GBR (Ground Based Radar). GBR je název rozšiřujícího vývojového projektu, který byl odvozen od předchozího programu s názvem NMD-GBR (pozemního radaru pro americkou národní protiraketovou obranu). Radar je konstrukčně odvozen z radaru, využívaného v rámci systému Aegis na bojových lodích. Hlavním rozdílem je, že radar SBX pracuje v kmitočtovém pásmu X, zatímco radar systému Aegis v pásmu S (radar systému Patriot v pásmu C). Radar, umístěný vyvinula firma Raytheon Integrated Defense Systems pro firmu Boeing, hlavního dodavatele v rámci projektu Agentury MDA. Jeho maximální dosah na detekci typické bojové hlavice převyšuje 4000 km, maximální teoretický dosah je 6700 km . Radar XBR na ostrově Shemya má mít podle informací FAS střední ERP 170 kW, krátkodobou špičku tedy může mít okolo 500 kW - 4MW . FAS: Ground Based Radar GBR - X-band Radar XBR ZDE Největší radar této třídy SBX-1, vážící 2 000 tun, je na samohybné ropné plošině Moss 5, Adak Island, Aleutské ostrovy. foto SBX-1 ZDE 4MW je "peak" výkon námořního radaru AN/SPY-1A/B systému AEGIS ("Advanced Electronic Guidance Information System"), osazeného na amerických, australských, jihokorejských, norských a španělských křižnících. Protoyp radaru AN/SPY-1 byl osazen na USS Norton Sound. Poslední, upgradovaná verze AN/SPY--1B(V) je na křižníku USS Port Royal operační skupiny Nimitz. Ten je vybaven i dalšími senzory - například 2D radarem AN/SPS-49 v pásmu L band (850 - 942 MHz) s dosahem 250 námořních mil pro detekci letadel. Řízení vlastních střel obstarává radar AN/SPG-62 Radary AN/SPY--1 ZDE Firma Raytheon obdržela od společnosti Boeing, která je hlavním dodavatelem pozemní části systému protiraketové obrany GMD (Ground Based Midcourse Defense), dodatečný kontrakt v hodnotě 32,7 miliónů dolarů na dlouhodobé zabezpečení provozu XBR radarů (X-Band Radar, radar kmitočtového pásma 8-12 GHz) a námořní verze SBX (Sea-Based X-Band Radar). Součástí uzavřeného kontraktu je odborný výcvik technického personálu pro zajištění trvalého provozu radaru, údržby a ošetřování a poskytování náhradních dílů v průběhu roku 2007. Spacewar: Boeing gives Raytheon XBR radar contract ZDE Výkon radaru je adekvátní srovnatelnému s velkými vysílači radiových vln v pásmu VKV. Po anténách nikdo lézt nebude..., stejně jako nikdo neleze po anténách současných radarů či po anténních stožárech vysílačů. Celkový průměrný příkon (požadavek na energii počítačů, radaru, osvětlení, tepla ap. celého zařízení má být ale v akždém případě větší než 1MW. Požadavek na autonomní zdroj proudu - nejspíše kompaktní plutoniový článek či jiný jaderný reaktor (obdobný jako na ponorkách, bojových lodích či družicích) - je logickým požadavkem energetické sběstačnosti radaru při logickém předpokladu zničení okolní infrastruktury. Co to znamená, to si domyslíte. Nicméně, reaktor je kompaktní, bezúdržbový, nárazuvzdorný a vysoce účinně pancéřovaný. Za jiných okolností může být radar v mobilním povedení a pak je napájen mobilním generátorem proudu na těžkém tahači. Informace anonyma je tedy nejspíše dezinformací. Lze jen spekulovat, zda záměrnou, nebo nechtěnou. Dává ale možnost oficiálního výsměchu zastánců vůči odpůrcům a tím znehodnocení občanských hlasů proti základně. Co to znamená, to si domyslíte. Problém základny podle našeho názoru není ve výkon ERP, ale v samotné existenci americké základny jako exteritoriálního území (vybavené čímkoliv) a umístění v České republice. Možnost české kontroly vybavení a funkcí základny je nulová. Požadavek oslepení radaru v prvním útoku je základním požadavkem vedení jakékoliv války. Vzpomeňte si na první válku v Zálivu - bombardování Bagdádu... Prvním krokem bylo, že se radary špionážní akcí (implantovaný vir v v čipu na desce systému francouské počítačové tiskárny, zapojené v počítačové síti v iráckém genštábu) rozostřily a zavedla se do nich umělá chyba. Druhou akcí se přesně naváděnými raketami z velké výšky definitivně radary oslepily a pak teprve začala letecká operace. Saddámovy baterie střílely naslepo do vzduchu... Česká republika se tak komplexně a jednou provždy stává satelitem USA, a automatickou součástí jakýchkoliv koalic pro vedení války . I proti státům, vůči kterým nebude mít nic. To je rozbití evropské jednoty v zahraniční a obranné politice. A o TOTO právě jde. Cílem je rozbít EU a zahraniční vztahy s USA řešit bilaterálně. A uznáte, že pak je možností ovlivnit zahraniční a válečnou politiku USA opravdu málo... |