SPD v Düsseldorfu ztrácí poslední rudozelenou vládu na zemské úrovni. Zemi, kde SPD vládla posledních 39 let, asi čeká po dnešních zemských volbách vláda konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Dramatická porážka německé sociální demokracie v její tradiční baště, nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku, zřejmě dovede zemi až k předčasným parlamentním volbám. Volby potvrdiy rostoucí nesouhlas Němců s hospodářskými a sociálními reformami berlínské vlády SPD a Zelených. Podle Schrödera zpochybňuje porážka společenský souhlas s pokračováním reforem a vyžaduje si předčasné volby .

"Výsledek dnešních voleb je začátek konce rudozelené vlády," řekl Stoiber.

Předseda vlády Severního Porýní - Vestfálska Peer Steinbrueck (SPD) těsně po vyhlášení výsledků voleb Foto: REUTERS/Kirsten Neumann

Neuropatologa a popularizátora vědy o lidském mozku Františka Koukolíka jistě netřeba představovat. Jeho publikace si to ovšem zaslouží vždy znovu a znovu. V nakladatelství Galén vychází již třetí vydání knihy Mozek a jeho duše, navazující na své jmenovce z let 1995 a 1997. Vychází-li po takové době opět pod stejným názvem publikace, která je odrazem soudobých vědeckých výzkumů a teorií, o něčem to jistě svědčí. Třetí vydání je samozřejmě přepracované, aktualizované a místy rozšířené, tak jak to autor považoval s ohledem na pokračující výzkumy v tomto oboru za nutné.

Dobré knihy o naší současnosti trpí naší současností; tj. aktuálností a masovostí literatury. Reflektují-li nějaké knihy o nedávném společenském dění, naráží nutně na rozdílné postoje současníků, kteří jim víceméně vytýkají, že neobsahují jejich názor. Často jsou také odmítány pro umělost (postavy tzv. šustí papírem) a neobjektivnost. Musím však hned říci, že vytýkat literární postavám, že "šustí papírem", je úsměvné a šermovat s objektivností je konina. Mnohem nebezpečnějším "protivníkem" dobrých knih je ale knižní trh. Každá kniha musí čelit faktu, že je jedna z mnoha. Je tak odkázána na reklamu a správné načasování jejího vydání.

V pondělí 23. května se koná první z plánovaných stávek ve společnosti BBC, jimiž v odborech zorganizovaní zaměstnanci protestují proti plánovanému propouštění 4000 zaměstnanců. Drasticky se mění vysílací schéma britského veřejného rozhlasu i televize, počínaje vysoce sledovaným ranním živým publicistickým vysíláním pořadu "Today" na stanici BBC Radio Four (od 6 ráno do 9) , který je nahrazen vysíláním předtočených komedií a rozhlasových her.

Varování britského premiéra Tonyho Blaira v deníku Bild ze dne 9. 5. 2005, aby Němci v sobě v souvislosti s vlastním utrpením za II. světové války nepěstovali pocit oběti, protože jejich země byla za ni odpovědna stejně tak za její následky, vyvolalo polemiku. Německý velvyslanec v Londýně Thomas Matussek v rozhovoru pro časopis Der Spiegel proto varoval před možnými spory mezi Brity a Němci.

Jsou tři lidé, kteří by se neměli v médiích za své výroky omlouvat. Je to básník, farář a karikaturista. O to větší je jejich odpovědnost v době, ve které si sdílené hodnoty sděluje společnost prostřednictvím médií.

Jeden, druhý i třetí přinášejí do našeho prozaického života poetické a mnohovrstevné obrazy nevzešlé mnohdy přímo z reality, ale z její interpretace, misinterpretace, dezinterpretace či přímo z fantazie. Obrazy, které ale také mohou obviňovat, zraňovat, vybízet k boji, či burcovat k odporu. Jsou schopny i vyvolat válku. Jsou schopny ale svou emocionální silou válku tlumit. Vzpomeňme na Picassovu holubici či Guernicu. Jsou totiž schopny evokovat v nás hlubinné proudy naší mysli, o kterých nemusíme myslet, že je v sobě neseme. Jsou schopny evokovat hlubinné emoce. Na počátku bylo slovo... či Kdož jsú boží bojovníci a národa jeho... I takovou moc má poezie.

Nad těmito tvůrci, pokud se pohybují v prostoru mediálním, stojí redaktor, editor a nad editorem šéfredaktor. Ti musejí mít odpovědnost posoudit, zda obrazy, šířené básníky zvuku, slova i obrazu jsou tím, co médium, jim svěřené, šířit chce. Jen v přímé konfrontaci bardů s ulicí jsou v tom tvůrci sami. Sami proti davu. A nebo sami s davem. A buď pak proběhne masový výron poezie "v přímé akci" sametově, a nebo krvavě. Buď básník vede dav na barikádu, nebo je sám davem lynčován.

Psáno pro Česká média

Diskuse o českém koncentračním táboře v Letech u Písku ukázala, jak hluboce jsme postiženi komunistickým dějepisem, který dodnes převažuje v našem školství -- ostatně těch patnáct let je opravdu málo na překonání ideologie přeměněné v lidovou moudrost. Věříme na tzv. mnichovskou zradu, Žižka je pro nás hrdina, katolické baroko doba temna, nacismus totéž co fašismus, KSČ dělnickou stranou a koncentrák splývá s Osvětimí či s Dachau. Jestli v dobách diktatury komunistů bylo něco opravdu do hloubky poničeno, pak je to historické povědomí a morální hodnoty.

Byl jsem u omluvy KSČ na jejím mimořádném sjezdu v roce 1989. Souhlasil jsem s ní, protože to byla bezprostřední reakce lidí, kteří dlouhodobě nesouhlasili s politikou posrpnového normalizačního vedení strany a velice často to vyjadřovali již dříve ve svém okolí a to na vlastní riziko. Bylo jenom přirozené, že když se stali hlasem KSČ a měli převahu i mezi delegáty sjezdu, tak to řekli otevřeně. Nebyl v tom žádný kalkul. Mělo to jediný přirozený důsledek. Strana se rozdělila na lidi, kteří si mysleli, že jsme se neomluvili dost, dále na ty, kteří tvrdili, že jsme se omluvili moc, a pak také na ty, kteří nám tu omluvu neodpustili doposud. Zbytku společnosti to bylo víceméně jedno.

Byly to nekonečné diskuse o tom, zda změnit nebo ponechat název "komunistická". Musím říci, že když zvítězil názor název ponechat, tak mnoho aktivních soudruhů odešlo realizovat své politické a mocenské ambice jinam a byl to možná lepší způsob očisty strany než pateré prověrky.

Možná se mi to zdá, ale najednou jsou kolem nás samé omluvy. V každém případě je zřejmé, že mnohým kolem nás není jasné ,co to omluva vlastně je a jak se s ní zachází. Jinak bychom nemohli být svědky takových rozmanitých podivností, které se na toto téma dějí.

Nejen komunisté jsou neschopni střízlivého pohledu na satiru. Hrozná urážka jejich majestátu v mystifikaci ČRo 1 "Ptá se Olaf Lávka" zažehla také stejně neutuchající plamen antikomunismu. V komunistickém Mordoru se sice líhnou další a další komunističtí skřeti, aby pánu temnot podmanili Středozem, ale společenství prstenu - naši heroičtí signatáři petice Zrušme komunisty - pokračují ve svém rytířském tažení proti kypícímu nebezpečí naší doby, které se chystá co nevidět uvrhnout vše živé do věčného otroctví. A tak bijí na poplach, rekové, a jsou bez meškání ochotni nasadit vlastní životy, aby nás, bezbranné, ustrašené a blbé, ochránili před touto zkázou. Jeden za všechny a všichni za jednoho tak přísahají, že:

Janu Čulíkovi by vůbec nevadilo, kdyby někdo někde veřejně vykřikoval, že lidé s modrýma očima mají jít do plynu. Štěpán Kotrba zase nepřímo jmenovaným (ale lehce identifikovatelným) vládním politikům ČSSD nepřímo (ale zjevně) nadává do kurev. První však považuje satirický výrok o komunistech a prasatech za primitivní a druhý se za něj dokonce -- kdoví proč -- omlouvá.

Myslíme si, že je správné, tak jak je to běžné v západní Evropě, v Británii, v Německu, ve Francii, aby existovaly permanentně takovéto levicové frakce, které si za svůj cíl budou brát jaksi takovou snahu hlídat, aby se od těchto tradic, od této práce strana neodklonila, aby ve snaze třeba takzvaně modernizovat sociální stát ho neposunula doprava tak, že by ho začala nejenom oklešťovat, ale dokonce zcela demontovat.

Vážené přítelkyně, vážení přátelé, kolegové, dovolte mi říct pár slov o tom jak vznikla myšlenka založit Frakci sociálně demokratické levice v ČSSD, co jsme již za tu dobu udělali a při té příležitosti také reagovat na nejčastější kritiku či obavy, které Frakce u některých členů ČSSD vzbuzuje.

V ČSSD byla založena levicová frakce. Je to reakce na fakt, že ČSSD se přesouvá do středu a tím uvolňuje zleva prostor komunistické straně? Možná. Čin je to ale pochopitelný. Z obou stran. ČSSD má nyní v podstatě dvě možnosti vývoje -- buď onen pragmatický posun do středu, nebo realizaci menšinové vlády. Pak ale s podporou KSČM. V takové vládě by ale, jak tvrdí, nezůstala Petra Buzková či Pavel Dostál. Nechme stranou otázku, zda by to bylo škoda. ČSSD zvolila variantu první - blairismus, ale s levicově konzervativní rétorikou. Frakce zvolilaliberální rétoriku s levicově konzervativním programem. Konfrontaci, ke které ale nenašla odvahu.

Americký prezident George Bush zahájil vyšetřování ohledně toho, jak se britskému bulvárnímu deníku The Sun dostaly do rukou fotografie Saddáma Husajna ve spodkách, jak si pere kalhoty. Murdochův deník The Sun je publikoval v pátečním vydání ZDE

Vyvolalo to podstatnou kontroverzi ohledně toho, kde jsou hranice soukromí. Právníci Saddáma Husajna oznámili, že hodlají deník The Sun za zveřejnění těchto fotografií žalovat. Fotografie prý bulvárnímu britskému listu zpřístupnili američtí vojáci, aby tím údajně ochromili odpor iráckých povstalců proti americké okupaci.

Reakce na poznámku Jana Friedlaendera Názory Fareeda Zakarii hrubě zkresleny".

Fareed Zakaria ani Ondřej Schneider neprotestují proti volbě ústavních soudců a jim podobných funkcionářů veřejností. Jelikož to není zavedená praxe, a pokud vím ani široce diskutovaný návrh, byly by jejich texty nesmyslné. Oba žádají, aby důležité instituce byly vyjmuty z pravomocí volených politiků a ustaveny jako tzv. instituce nezávislé, jejichž konkrétní rozhodování nemohou politici ovlivňovat a které by dokonce měly sloužit jako kontrola nad těmito politiky samými. U Zakarii je tomuto tématu věnována kapitola s názvem Problém legitimity. To může znít sympaticky, neboť prestiž politiků je skutečně velmi nízká. Ale pozor při čtení!

Myslím, že byste si měl vyjasnit, kterou z těchto dvou protikladných pozic zastáváte:

• Z demokratických voleb vyjde podskupina, která je schopnější ve výběru člověka než celek.
• Z demokratických voleb vyjde podskupina, která je stejně schopná vybrat člověka jako celek.

Proti euroústavě bude za týden hlasovat nejméně 90 procent komunistů a komunistických voličů, 70 procent zelených, naprostá většina odborově organizovaných občanů. Ale také nejméně 55 procent členů socialistické strany a jejich elektorátu, navzdory tomu, že Hollandovo vedení hlásá "ano". Proti ústavě bude hlasovat 70 -- 75 procent dělníků, zaměstnanců, malých a středních rolníků. Pro evropskou ústavu bude naopak hlasovat přibližně 60 procent stoupenců pravice.

Podpořit francouzskou socialistickou stranu v její kampani před referendem k evropské ústavě 29. května přijel ve středu do Paříže český premiér Jiří Paroubek. Zařadil se tak mezi ostatní evropské státníky, kteří radí Francouzům, jak mají u nich doma hlasovat.

"Věřím, že koncem května bude mít celá Evropa důvod k oslavě. Věřím ve francouzské ano, věřím v socialistické ano", zdůraznil Paroubek na mítinku. Zde došlo k velkému nedorozumění. "Francouzské ano" je ústředním heslem ultraliberálního pravicového prezidenta Chiraka a jeho pravicové vlády, zatímco "socialistické ano" je ústředním heslem Hollandova vedení socialistické strany. Koho tedy přijel podpořit do Paříže český premiér?

Prožila jsem v USA víc než rok, a Američané mi rozhodně vzájemně solidární nepřišli, píše Eva Kalábová v reakci na závěr článku Milana Černého "Liberalismus znamená především osobní svobodu". Naopak, v USA naprosto není zvykem zajímat se o problémy druhých lidí. Pokud bohatí Američané dávají více prostředků na charitu, než lidé v Evropě,děje se tak jednak vlivem místních tradic - zejména co se protestantských církví týče, kde vybírání na všechno možné je určitý společnenský a statusový rituál. Především je však nutnost soukromé charity projevem nedostatků nebo spíš neexistence sociálního zabezpečení v USA.O rozšíření chudoby v Americe bylo už napsáno mnoho. Něco jiného je to ovšem vidět a zažít na vlastní oči: pak žasnete, že země s takovými rozdíly v bohatství mezi lidmi vůbec může fungovat.

Milan Černý a Josef Vít píší každý o něčem jiném, upozorňuje Miroslav Kočí. Pan Černý podává velmi zevrubný výklad o politickém liberalismu, tak jak se během posledních dvou staletí vyvíjel. Jeho přehledný a srozumitelný text by se hodil do učebnice společenských věd pro střední školy. Panu Vítovi však v jeho článku "Co je liberalismus?" nešlo o odsouzení myšlenek politického liberalismu, ale o kritiku ideologie současných vládnoucí vrstev.

Reakce na článek pana Josefa Víta "Co je liberalismus?"

1. Liberální propaganda ve sdělovacích prostředcích i ve školách občana poučí, že má sledovat vlastní cíle bez ohledu na morální předsudky.

Filozofie liberalismu nehlásá, že člověk má sledovat vlastní cíle bez ohledu na morální předsudky.

Jistý ing. Josef Nekvapil, člen ÚVV ČSSD za Brno-město popisuje na vnitřní síti - intranetu sociální demokracie tuto příhodu. Je velmi otevřený bez sebemenší míry sebekritiky. Není to zajímavé?

Tak nám na severní polokouli po celém mírném podnebném pásmu pomalu končí měsíc, v němž hrdličky zval ku lásce hlas... A blíží se naopak okamžik, kdy nejedna mladá žena zaskočí partnera či rodiče sdělením, že je "mírně těhotná"!

Samo nezvykle znějící spojení "mírně těhotná" napovídá, že následný klasický dialog může být tentokrát předznamenán ostřejší konfrontací lingvistickou. A nejenom češtinářskou! Také francouzštinářskou, němčinářskou, případně i jinou: "MÍRNĚ TĚHOTNÁ?" "LEGEREMENT ENCEINTE?" "LEICHT SCHWANGER?" Gibt's doch nicht! To přece nejde!

Měl bych pár postřehů k článku "Fotografie civilních obětí války v Iráku". Na stránce se vyskytuje minimálně jedna fotografie, která je "vytvořena-upravena" v grafickém editoru. Pro porovnání uvádím konkrétní fotku.

Web, na nějž odkazujete, je nekorektní, protože neuvádí u fotek žádné bližší informace, upozorňuje Tomáš Poláček. Už dříve nás upozornil jiný čtenář, že některé fotografie od "nezávislých reportérů" byly na tomto webu použity z agenturních zdrojů AP, REUTERS, AFP a dalších. Proto dodatečně upozorňujeme na zřejmou nespolehlivost této stránky. Podle sekce ABOUT US byla vytvořena "skupinou jednotlivců, kteří sdílejí názory Roberta Fiska".

Začnu slovy Winstona Churchilla, která pronesl v rozhlase bezprostředně po Hitlerově útoku na SSSR v červnu 1941: "Nacistický režim není k rozeznání od nejhorších rysů komunismu. Je zbaven všech pohnutek a zásad kromě chtivosti a touhy ovládnout jiné rasy. Předstihuje všechny formy lidské špatnosti účinností své krutosti a krvežíznivé agrese. Nikdo nebyl za posledních pětadvacet let důslednějším odpůrcem komunismu než já. Neodvolám ani jediné slovo z toho, co jsem o něm řekl.

Jazzová sekce - Artfórum si Vás dovoluje pozvat na společnou výstavu kresleného humoru Michaela Marčáka a tandemu Oldřich Průša - Ivan Votava, která bude zahájena v úterý 24. května 2005 v 17.30 hod. v Jazzové sekci, Valdštejnská 14, Praha 1-Malá strana (vchod do zahrad) a potrvá do 24. června 2005. Otevřeno je v pracovní dny od 11.00 do 17.30 a v sobotu odpoledne...

Zaměstnanci atomového reaktoru Dimona podali 85 žalob, v kterých obviňují izraelskou vládu, že ignoruje nevyhovující stav reaktoru. Je to varovný výkřik, že unikající záření je příčinou jejich umírání. Dimona stojí v poušti Al Naqab na jihu Palestiny, jejíž velká část byla zabraná v roce v roce 1948.

Until recently we have had difficulties in meeting the demand for the latest SVU publications that have been printed in the Czech Republic, such as the SVU Biographical Directory, because we did not have sufficient copies available in the US due to the high cost of shipping the publications from Europe. We are pleased to inform you that we have now received a new shipment of SVU Biographical Directory, the long awaited Selected English Papers from the Plzen SVU World Congress in 2002, as well as the monographs published by Palacky University in Olomouc in 2004 and the Proceedings from our Archival Conference.

The publications in question are as follows:

Leták rozšiřovaný v neděli 22 května grenobelským Výborem za sociální Evropu

Návrh evropské ústavy nese v sobě nacionalismus jako mračna bouřky, protože vrhá evropské národy jeden proti druhému. Euroústava aplikuje liberální princip, podle kterého volná konkurence mezi námezdně pracujícími je nejlepší způsob, jak snížit výrobní náklady. Na jedné straně sociální harmonizace je výslovně zakázaná zákonem ( článek III -- 210 ), na druhé straně článek III -- 2O9 udává, že sociální harmonizace vyplývá z konkurence na vnitřním trhu. To je sociální dumping povýšený na ústavní princip. Je proto snadné pochopit, proč se evropský rozpočet nevyvíjí, jak by měl, aby pomohl zemím, které nedávno do Evropské Unie vstoupily. Evropští liberálové, místo, aby se snažili, aby nové země v Evropské Unii Evropu dohnaly, budou nutit vlády těchto zemí, aby v celé Unii vykonávaly nátlak na mzdy a sociální práva. Zakladatelé Evropy a inspirátoři evropské integrace pracovali ve prospěch zbližování evropských národů.

Evropská ústava se k tomu obrátila zády a připravuje návrat nacionalismů krajní pravice.

Hítský korespondent Mafkarat al-Islam s odvoláním na zdroj z loutkových sil oznámil, že povstalci vyzbrojení raketomety a protiraketovými granáty zaútočili na dvě černá auta GMC, odjíždějící z americké základny Ajn al-Asad. Podařilo se jim obě auta zničit a devět cizinců, kteří v nich seděli, zabít. Odbojová skupina Islámská armáda Iráku oznámila, že cizinci v autech byli agenti Mosadu a američtí zaměstnanci tzv. bezpečnostní společnosti, což potvrdily nalezené osobní doklady čtyř agentů Mosadu, čtyř Američanů a jednoho Australana. Podle amerického armádního mluvčího šlo o "cizí podnikatele různých národností".

Loutkový guvernér provincie Anbár Radžá Nawáf byl unesen povstalci pouhý týden poté, co se ujal funkce. K únosu došlo na dálnici Ramádí -- Qá'im a spolu s Nawáfem padli do zajetí i jeho pobočníci, několik policistů a strážce.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

V dubnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 8600.00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.