12. 7. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Karel Koecher
12. 7. 2007

EXKLUZIVNĚ

Karel Köcher

Ačkoli bych ze všeho nejraději měl pokoj a komunikoval kromě svých pár přátel se svými pěti (čtyřnohými) kočkami, asi mi nezbývá, než se k tomu pozdvižení okolo pořadu Uvolněte se, prosím, nějak vyjádřil. Pokud jde o pana Pacnera jako takového, nemyslím, že stojí za to se s ním j příliš zabývat. Přesto ten jeho postoj, že v demokratické zemi je třeba zabránit určitým lidem v tom, aby se objevili v čistě zábavném pořadu, je opravdu průlomový.

Když už se tedy musím nějak vyjádřit, myslím že udělám nejlépe, když se věnuji konkrétně tomu jeho tvrzení, že "Karel Köcher má na rukou krev, podílel se na sebevraždě jednoho ruského diplomata, když ho pro KGB označil jako agenta CIA." Pan Pacner tím diplomatem ovšem myslí Alexandra Ogorodnika, který zemřel za záhadných okolností v roce 1977 po svém zatčení, když vyšetřování přebral od sovětské kontrarozvědky generál KGB Kalugin.

Sloupek
Kateřina Komorádová

vylil se mi k nohám
beze slov
jen tak

já byla v tu chvíli
jedno

tak moc, tak málo
jedno,
až ta prázdnota
tlačila mě do stehen

Do Britských listů poslala autorka

Kateřina Komorádová *1982, Jindřichův Hradec -- tč. studentka zakončující mediální studia na FSV UK; pracovně překládá, nepracovně čte, píše, tancuje, jednou stopou brázdí silnice, nekouří a nepije (jenom občas), především se ale ptá a pořád hledá.

12. 7. 2007

V červenci 1999 jsem - poprvé a naposledy -- cestoval s dětmi ze skotského Glasgow autem do České republiky. Je to hodně daleko. Jeli jsme pomalu, po východním pobřeží Británie, zastavovali v Lindisfarne (to je ostrov, kde býval středověký klášter, proslulý iluminovanými rukopisy, na ostrov vede silnice, po níž se však dá jet jen při odlivu: při přílivu je asi kilometr této asfaltky dva metry pod vodou). Zastavili jsme se tehdy v červenci i v přístavě Whitby či v historickém, středověkém městě Yorku a naposled jsme přespali v univerzitním městě Cambridgi.Tam jsem si ráno před odjezdem v trafice koupil Guardian. Vyšel v něm obsáhlý článek "Princezna Diana, milionář Fayed, CIA a český rozvědčík". Po jeho shrnutí se Britským listům "český rozvědčík" ozval a článek dementoval textem "Západní rozvědky asi skutečně zatajují případ Diana. Já s ním neměl nic společného". Své dementi poslal i do deníku Guardian, kde ho samozřejmě otiskli.

Když jsem byl tehdy v České republice, Karel Koecher mě pozval do své vily za Prahou a vyprávěl mi tam, po dobu asi čtyř hodin, svůj životní příběh. Nikdy jsem ho nepublikoval, řekl jsem mu na rovinu, že jeho tvrzení jsou nedoložitelná, pokud nebude možno získat z ruských archivů podrobné ekonomicko-politické analýzy, argumentující, že je potřeba, aby se východní blok liberalizoval a demokratizoval, které Koecher údajně do Ruska posílal. Byl jsem si vědom, že tak úspěšný špion, jakým byl Karel Koecher -- žádnému jinému východnímu špionu se po tak dlouhá léta nepodařilo proniknout do samotného ústředí americké CIA -- bude mít naprosto v malíčku zvládnuto umění psychologické manipulace.

12. 7. 2007

Vzhledem ke svobodě slova si samozřejmě mohou BL publikovat co chtějí a nikdo jim v tom nebrání. Je ale paradoxní, když se BL zaklínají svobodou slova v případě, kdy publikují propagandu kubánského diktátora, který neváhal své oponenty fyzicky likvidovat a jehož režim vězní stovky politických vězňů a uplatňuje tuhou cenzuru.

Je neméně paradoxní, když se BL pohoršují nad politickou kulturou a stavem školství v zemi, ale zároveň publikují texty placených udavačů StB a dokonce rezidentů komunistické tajné policie, kteří řídili špiclování české inteligence.

12. 7. 2007

Nestor britského žurnalismu John Simpson:

Někteří lidé v Londýně protestovali proti tomu, že BBC interviewovala zrovna Arkana, někoho, kdo stál v této válce "na druhé straně fronty". "Tomu, obávám se, prostě nerozumím," konstatuje Simpson. "Jak může být špatnou věcí to, máme-li k dispozici více informací? Jsme tak nejisti ohledně svého vlastního postupu, tak strašně se bojíme slyšet něco jiného, že se neodvážíme dovolit lidem, aby si poslechli reakce zločince?" Dostal také spoustu nenávistných e-mailů od televizních diváků. Píše o tom: "Lidi pořád argumentují, jestli by BBC měla reportéra i v Berlíně v letech 1939 - 45. No, samozřejmě, že by ho tam měla, kdyby to bývalo bylo možné. Když procházím těmito nenávistnými e-maily, chápu, že těm lidem se nelíbí, že jsem jim připomenul, že pod bombami NATO byli úplně normální lidé, muži a ženy jako jsou oni sami. Nechtějí to vědět. Chtějí si myslet, že každá bomba zasáhne svůj cíl, že všichni lidé, kdo jsou při bombardování usmrceni, si to zaslouží. No tak já jsem tady od toho, abych svědčil o tom, že to není pravda. Je mi líto."

Jan Čulík, "Britský novinář John Simpson: symbol buržoazní nezávislosti, kritičnosti a slušnosti"

12. 7. 2007

Chápu morální rozhořčení pana Šuty, že podle něho jsou ve společnosti jedinci, jimž by na základě svého morálního a politického přesvědčení ani ruku nepodal. Méně již chápu jeho argumentaci, že to, že Britské listy mají široký autorský záběr - tedy že jsou otevřené - toto periodikum diskredituje.

Ať mi pan Šuta promine - ale otevřený postoj nás může diskreditovat pouze u bigotních zabedněnců, kteří se obávají, že jiný názor může otřást jejich skálopevným přesvědčením, že věci jsou přesně tak, jak si myslí, že jsou.

12. 7. 2007
odpověď pánům Cvekovi, Golgovi i Šutovi

Britské listy se nediví. Už asi nebudou, po jedenácti letech své existence, jiné. A nikdy ani jiné nebyly. Vždy psaly jinak, než desítky jiných českých, převážně středopravicových mainstreamových médií. Jinak vás informovaly o sociálních fórech, o CzechTeku, protestech proti válce i MMF, americké armádě v Iráku, divoké privatizaci, homosexualitě, bigotní víře i věrolomných politicích. Jinak vás budou informovat o prorůstání špionáže do politiky i médií, jinak než většina médií vás budou informovat i o korupci bojovníků proti korupci. Jinak vás budou informovat o dění ve světě a prioritách velmocí. Nebudou povinně tleskat establishmentu a klanět se mocným. Budou i nadále publikovat zajímavé texty těch, kteří jsou v jiných médiích cenzurováni. Budou přinášet informace ze světa, která ostatní česká média zamlčují.

U meteorického radaru na Ondřejově: Anděla Špindlerová, Karel Pacner  a dr. Boris Valníček začátkem roku 1962  foto:archiv Karla Pacnera
12. 7. 2007
Zdeněk Hrabica
Motto: Zájem o vědu vzbudil na podzim 1957 sovětský Sputnik. Jsem přesvědčen, že kdyby první družice odstartovala z amerického kosmodromu, věda by u nás pořád zůstávala popelkou -- jak ve společnosti, tak v tisku. Ovšem tenhle nepochybně obrovský vědecký a technický úspěch začala Moskva prodávat jako výdobytek socialismu. Myslím, že přinesl užitek celým generacím českých vědců a já jsem se na téhle vlně svezl.
Karel Pacner ZDE

Se zájmem jsem si přečetl komentář spolupracovníka MF DNES Karla Pacnera pod titulkem "Přepyšný generál Vacek účelově mlží". S podtitulkem "Vacek a Sacher udělali všechno, aby jim nové vedení státu nevidělo do karet". Článek napsal zcela jistě na společenskou objednávku někdejší dlouholetý československý kosmonautický redaktor a spisovatel literatury faktu, ověnčený bezpočtem novinářských a spisovatelských cen nakladatelství a vydavatelství Mladá fronta a jiných, člen Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu.

Jako jediný, spolu s nedávno zesnulým sportovním redaktorem Václavem Pacinou, přežil Karel Pacner všechny převraty této redakce, včetně té, která ji zahnala daleko za kopečky rodné vlasti. Karel Pacner pocházel do roku 1989 z chudé živnostenské rodiny z Klatovska, po roce 1989 pocházel z bohaté podnikatelské rodiny, zasažené komunistickou vyvlastňovací zvůlí.

U meteorického radaru na Ondřejově: Anděla Špindlerová, Karel Pacner a dr. Boris Valníček začátkem roku 1962 foto: archiv Karla Pacnera

12. 7. 2007

Karlu Koecherovi: Dovolil bych si upozornit na rozpor ve vašich výpovědích, píše Aleš Suchánek. V článku publikovaném v BL dnes Romeo odpovídá" "...Ogorodnik na mou žádost odvolán nebyl... Ogorodnik zůstal v Bogotě až do konce prosince 1974, kdy mu řádně skončila jeho zahraniční mise." V článku, který vyšel před 8 lety "K démonizaci..." jste napsal: "Ogorodnik byl vskutku s bleskovou rychlostí odvolán, takže musel vědět, že šlo o nějaký mimořádný důvod."

18:56 Karel Koecher odpovídá: Aleš Suchánek má naprosto pravdu, před osmi lety jsem napsal, mylně, že Ogorodnik byl bleskově odvolán. Moje přesvědčení, že k tomu došlo, vycházelo z mého osobního rozhovoru s Kaluginem v roce 1976, kdy mi tvrdil, že mé žádosti bylo vyhověno. O odvolání Ogorodnika z Bogoty také Kalugin píše ve svých pamětech. Že Kalugin lhal, mně, i ve svých memoárech, jsem zjistil až teprve v roce 2000 z již citované knihy I. Peretruchina.

12. 7. 2007

... aneb kdož jsi bez viny, hoď kamenem

Přípodotek křesťanského antikomunisty Borise Cveka "Koecher sloužil totalitě" ukazuje, jak nepřekročitelné příkopy vykopává odhalování minulosti, zejména té nejméně minulé z dob studené války, pokud se tak děje v souvislostech dotýkajících se živých. V období socialismu sloužili totalitě všichni, kteří ze své vlasti nechtěli nebo nemohli emigrovat. Sloužili totalitě všichni, kdo skládali zkoušky z marxismu leninismu a dějin mezinárodního dělnického hnutí, aby pak přísahali na zlatá žezla svých fakult a slibovali budovat svým věděním lepší svět. Sloužili totalitě všichni, kteří chtěli na svých pracovištích vyniknout - poctivě, svou prací, třebas rýsováním výrobních výkresů motorů raketových tahačů či lepší organizací výroby. Sloužili totalitě všichni, kteří neprováděli sabotáže, nevyhazovali do povětří sklady či mosty, ale naopak třeba stavěli přehrady, elektrárny, školy, továrny, silnice. Protože sloužil totalitě každý, který přiložil ruku k dílu.

12. 7. 2007
Pro mne je ZÁSADNÍ rozdíl mezi špionem ve službách nacistů či komunistů a špionem ve službách demokratické mocnosti. Vím, že práce špiona nikdy není a nikdy nemůže být čistá, jde však o to, které věci slouží. Pro špiona, který sloužil komunistům či nacistům, není slovo "kontroverzní" dostatečně výstižné pro jeho poslání. Chápu, že pan Koercher mohl mít složitý příběh a že byl možná (kdo ví? kdo může věřit veřejným vyjádřením špionů?) donucen sloužit Sovětům... pak by se ale měl stáhnout, omluvit a připustit, že sloužil svinstvu, které díky službám lidí jako ono ovládalo velkou část světa po desítky let - a mohlo jej ovládnout celý. Pro mne je, opakuji, zásadní rozdíl mezi tím, zda by studenou válku nakonec vyhráli Sověti, nebo Američané.

Karel  Kocher v pořadu Jana Krause \\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\
11. 7. 2007

Uvedení bývalého špiona Karla Koechera na obrazovce České televize v bulvárním pořadu Jana Krause "Uvolněte se prosím" bylo pro historika kosmonautiky a špionáže Karla Pacnera důvodem k takovému rozčilení, že se jím bude podle iDnes zabývat Rada České televize.

"Karel Koecher má na rukou krev, podílel se na sebevraždě jednoho ruského diplomata, když ho pro KGB označil jako agenta CIA. Do toho pořadu neměl vůbec přijít. A když už, tak mělo být zřejmé, o koho jde," řekl pro iDnes spisovatel iDNES.cz.

Nechápu, k jakému výroku Rady může dojít. Karel Koecher žije na svobodě v České republice už dlouho. Dle zákonů tohoto státu se nedopustil ničeho, zač by mohl být stíhán a odsouzen. Svou špionážní minulost neskrývá a stejně jako u jiných, je dnes pěšák Velké hry, agent Romeo, jen úsměvnou romantickou součástí historie. Gorbačov osobně žádal, aby Koechera vyměnili za Ščaranského. Karel Pacner přitom coby čerstvý absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor. Byl tváří, která popisovala úspěchy socialistické, a zvláště ruské vědy po celou dobu bipolárního rozdělení světa i po celou dobu normalizace. Patřil k tvrdě prověřeným, k režimu loajálním a takto použitým kádrům.

12. 7. 2007

Ono je to moderní, já vím. Řekne se, že evoluce způsobila to či ono, že lidé jsou svými geny předurčeni k tomu či onomu, ba že jsme vlastně jen opice, a tak se není co divit, když se podle toho chováme. To dokáže říci každý a v Britských listech to nedávno zaznělo od různých lidí. Vypadá to tak, že podle nich věda už řekla všechno, že to všechno dokáže pochopit každý a směle z něj vytvořit bulvární závěr, že např. nevěra (nebo cokoli vás napadne) je vlastně zcela přirozená věc, vynucená naší genetikou a evoluční strategií přežití. Nicméně umí-li někdo exaktně spojit DNA, čili dědičnost, se způsobem morálního chování jedince, předběhl dobu zřejmě o celá staletí a má mít po zásluze několik Nobelových cen najednou.

12. 7. 2007

Reakce na články pana Golga "Fidel je stejným vrahem jako CIA" a Pravda o kubánském zdravotnictví"

Pan Golgo ve své prvním článku o Kubě v podstatě, svými slovy, zopakoval to, co ví každé malé dítě: Kuba není demokracií, je zde vězněn a pronásledován disent, omezena svoboda projevu a shromažďování atd. Dopouští se v textech klišé, kterých užívají čeští vládní představitelé, stižení chronickou kubánofobií: "Kuba je fetišem pro lidi, kteří nenávidí Ameriku", " Fidel je na Kubě králem", atd. Zároveň jedním dechem dodává:" Podle mého by neměly BL publikovat texty od Roberta Mugabeho...." Tímto výrokem se dle mého soudu staví na roveň těch, které tak plamenně pranýřuje, a tedy si jaksi protiřečí.

Nevím, odkud čerpá pan Golgo informace, udané ve svých článcích. Já budu čerpat z poslední zprávy Amnesty International o porušování lidských práv na Kubě, vydané před pár měsíci. Rád bych zdůraznil, že Amnesty International považuji za vysoce konzervativní zdroj informací. Role AI při monitoringu porušování lidských práv na Haiti před pár lety je přinejmenším skandální. ZDE

12. 7. 2007

Pokud starý kůň tahá do padnutí, jedná se o dobrého a vyšlechtěného koně. Posloužil, odešel. Splnění stařecké povinnosti se tleská, ale nesmějí nám věkovití a geneticky dokonalí jedinci narušovat systém přehrad a regulačních hrází veletoku státního rozpočtu. Kam bychom došli, nechat vycucávat státní pokladnu neperspektivními?! Stařectví je nehezkou mrzutostí pro plánované státní hospodářství v revíru plném neskonale smělých cílů. Brzdy je nutno odstranit. Ještě, že umíme rozplétat a splétat paragrafy dle politicko obžerských objednávek. Jste staří? Nebrzděte rozvoj!

12. 7. 2007

S ředitelem British American Tobacco jednat nebudeme

Vážený pane, tisk uvedl, že hodláte navštěvovat starosty a zastupitele obcí v brdské oblasti s cílem zlomit jejich odpor proti americkému radaru. Tisk rovněž informoval, že u některých dosavadních jednání byla vyloučena veřejnost a novináři a Vy jste odmítl komentovat, proč. To je neslýchaná arogance, popření demokracie a práva na informace.

12. 7. 2007

Před víc než rokem jsem pro časopis Redhot vydavatelství Stratosféra napsal článek o své tehdejší cestě do Angoly, nazvaný Afrika natvrdo. Tenhle článek se letos 25. června objevil bez mého vědomí jako aktuální na internetových stránkách online deníku Super.cz, který vydává stejné vydavatelství. Nikdo z redakce se neobtěžoval mi vyjití článku aspoň oznámit, natož ověřit informace v textu zmíněné, které z velké míry už dávno neplatí (Angola se vzpamatovává z občanské války a věci v ní se mění skutečně rychle). Omlouvám se všem čtenářům článku a prosím je i všechny ostatní, aby toto upozornění brali jako zprávu o solidnosti a aktuálnosti deníku Super.cz.

Leon Zelman
11. 7. 2007

Ve věku 79 let po těžké nemoci zemřel včera ve Vídni v Wilhelminenspitalu polsko-rakouský publicista dr. Leon Zelman, vedoucí činitel Jewish Welcome Service Vienna. Zelman, který se narodil v roce 1928 v polské Szczekociny, přežil koncentrační tábory Osvětim a Mauthausen, kde byl v roce 1945 osvobozen Američany.

12. 7. 2007
Noam Chomsky
Americká raketová základna na území Česka  - TÉMA BLotevřená odpověď na otevřený dopis Jana Tamáše z iniciativy Ne základnám u příležitosti demonstrace odpůrců 26. 5. 2007

Umístění systému protiraketové obrany ve východní Evropě znamená prakticky vyhlášení války. Představte si jen, jak by reagovaly Spojené státy, kdyby Rusko nebo Čína nebo jiná cizí mocnost jen pomyslelo na umístění protiraketového systému na hranicích USA nebo v jejich blízkosti, o budování takového systému nemluvě. Za takových nepředstavitelných okolností by byla prudká reakce USA nejen skoro jistá, ale také pochopitelná, a to z jednoduchých a jasných důvodů.

11. 7. 2007

Dnes se můžeme skoro na každém kroku setkat s naléhavými výzvami k boji proti globálnímu oteplování, požadavky na omezení osobní automobilové dopravy, ke střídmosti ve spotřebě všeho druhu atd. Jinak nám prý co nevidět odpojí vodu, elektřinu a s planetou a s námi to dopadne špatně. Je to téma vděčné, neboť materiál k myšlenkám a duchaplnému rozumování "jak na to" je nevyčerpatelný. Zastánci opačných názorů se stávají "popírači". Zde se lze velmi snadno dostat na příliš tenký led, do problematiky zasahuje řada vědních oborů a bez jejich znalostí si člověk může lehce vysloužit posměch. Nicméně -- jak se vyrovnat s některými výhradami, které se nabízejí i těm, kteří nejsou v příslušných vědách odborníky?

9. 7. 2007

Třebaže si o žurnalistickém stylu Štěpána Kotrby myslím své (nepřejte si vidět mi do hlavy), budu reagovat na některé jeho vývody uvedené v článku "Transparency International: korupce přes státní rozpočet?"

Státní dotace, které v článku zmiňujete, byly použity na činnost Právního protikorupčního poradenského střediska, které poskytuje bezplatnou právní pomoc osobám dotčeným korupčním jednáním. Příjemcem dotace bylo jak občanské sdružení (v roce 2005), tak i obecně prospěšná společnost (rok 2006 a rok 2007). Dotace byla vždy řádně vyúčtována - což si, jste-li seriózní novinář, jistě ověříte na Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, které státní dotace přidělilo. Mimochodem, ze stejného dotačního titulu čerpají i jiné organizace (zabývající se rovněž korupcí či problematikou obchodu s lidmi). Zda shora uvedený článek pouze překročil míru dobrého vkusu nebo se dostal až za hranici zákona, a proto si zaslouží pozornost našich právníků, je otázkou, kterou se budu intenzivně zabývat ihned poté, co vám odešlu tento email, píše vedoucí projektů Transparency International Michal Štička .

To je hezké. Vkus je dobrá věc, právní kličky také, etické princpy a otevřenost, kterými se tak ráda ohání Transparency International, jsou spolehlivější. Kde jsou ty údaje oficiálně uvedeny a rozepsány ve výroční zprávě, alespoň za rok 2005? Kde je výroční zpráva občanského sdružení, která by ukázala, jakým způsobem byl "zlikvidováno"? Kolik peněz ze státní dotace za ten který rok padlo na mzdy a jakých osob, kolik stály honoráře - komu, kolik a za co, kdy byl vypsán tendr a s jakým výsledkem? Kolik sála fakturace firmám a za co, kolik reprezentace, kolik kolik propagace a PR, kolik nájem??? Michal Štička nedodal nic, než své tvrzení a nejasnou výhrůžku. Trochu málo. Jo, a kdo a na základě jakých tendrů platí ty právníky? Ve výroční zprávě Ti-ČR o.p.s. jsou jen silné kecy, čísla o jednotlivých projektech žádná . My máme ale k dispozici ony etické principy opravdové mezinárodní Transparency International, kterými poměřujeme činnost české pobočky. A tyto etické principy hovoří jinak, než to torzo, které z něj zůstalo jako etický kodex pro Transparency International v České republice, které navíc správní rada utajila před veřejností. Stačí (si to) srovnat.

9. 7. 2007 Transparency International: korupce přes státní rozpočet? ZDE

4. 7. 2007 Transparency International: přiznání ztěžuje zapírání ZDE
3. 7. 2007 Transparency International: tajný etický kodex ZDE
2. 7. 2007 Kolem Transparency International netransparentno ZDE
6. 4. 2007 Na netransparentní Transparency International podáno trestní oznámení ZDE
10. 7. 2007

aneb kdy budeme také vydávat texty Roberta Mugabeho, kritizujícího Ameriku?

Je neuvěřitelné, že Britské listy pomáhají Fidelu Castrovi v jeho propagandě. Jsem šokován nad větou Štěpána Kotrby (redakčně posléze odstraněnou, pozn. red.) ,že se "o Kubánské republice mnozí domnívají, že je diktaturou".

Co to má znamenat? Cožpak Kuba není diktatura?

10. 7. 2007

Současné publikace napadající Darwinovu evoluční teorii nebývají zpravidla založeny na náboženských dogmatech. Autory této z hlediska většinového názoru odborné veřejnosti "nekorektní literatury" bývají erudované osoby, které jen tak jednoduše nelze obvinit z tmářství či nedostatku odborného vzdělání. Jednou z takových knih na českém knižním trhu je v tomto roce vydavatelstvím Ideál vydaná publikace Jonathana Wellse "Politicky nekorektní průvodce -- Darwinismus a inteligentní plán", přeložená do češtiny Danou Šimonovou z anglického originálu "The Politically Incorrect GuideTM to Darwinism and Intelligent Design", uveřejněného v roce 2006. Autor pracuje jako biolog v Seattle ve vědeckém výzkumu, kromě doktorátu z biologie má také doktorát z teologie. Ve snaze přiblížit čtenáři i ta nejnáročnější odborná témata je kniha protkána notnou dávkou humoru. Není zde popírána samotná evoluce jako změna během doby, autor neodmítá změny v genových frekvencích ani to, že od společného předka mohly vzniknout nějaké blízce příbuzné druhy. Autor výslovně uvádí, že rozumný člověk nemůže evoluci popírat, neboť současnost se liší od minulosti. Odmítá nikoli evoluci, nýbrž darwinismus jako teorii, vysvětlující původ všech druhů, tedy onu nepřebernou pestrost života na zemi od toho prvního druhu.

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
3. 7. 2007 ...a bude hůř: Už jen zábavný thriller Jan  Čulík
4. 5. 2007 Vernisáž výstavy o spisovatelce Věře Sládkové   
3. 5. 2007 Nezkreslujme Máchův odkaz Lukáš  Zádrapa
16. 4. 2007 Igor Josef  Škvorecký
16. 4. 2007 Záznamy všedních dní Igor  Hájek
11. 4. 2007 "Čekám na film o Mašínech" Josef  Švéda, Marie Pásková
6. 3. 2007 Antologie Divokého vína - kulturní událost Miroslav  Vejlupek
21. 2. 2007 Ohlédnutí: Literatura a internet v roce 2006 Miroslav  Vejlupek
8. 2. 2007 Opona   

Školství RSS 2.0      Historie >
22. 6. 2007 Šikana ve školách Josef  Vít
22. 6. 2007 MŠMT šikanu ve školách řeší   
11. 6. 2007 Třídní rozdíly začínají v Británii ve věku tří let   
1. 6. 2007 Nečisté maturity?   
1. 6. 2007 Státní maturity, CERMAT a Scio Bohumil  Kartous
25. 5. 2007 Reforma akademické samosprávy -- ano, ale... Jiří  Neustupa
24. 5. 2007 Maturanti za katedrou -- řešení, či zlevnění? Jana  Maříková
18. 5. 2007 Kamenem a chlebem Pavel  Kopecký
15. 5. 2007 Diskutujeme symptomy a opomíjíme příčiny Michal  Giboda
3. 4. 2007 Nečisté maturity 2007 Ondřej  Hausenblas

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
3. 7. 2006 Věčná koalice - nebezpečný útok na demokracii Miroslav  Polreich
30. 6. 2006 Dokážeme být svobodní? Jan  Čulík
29. 6. 2006 O českém vysokém školství Jan  Čulík
9. 6. 2006 Kdyby... Jakub  Rolčík
9. 6. 2006 Karyatidy se hájí: My nic, to Paroubek! Jan  Čulík
9. 6. 2006 Jsme Šílení Bohumil  Kartous
9. 6. 2006 Jak voliči rozdali politické karty, a co dál? Vladimír  Vokál
4. 5. 2006 Politická příživa Štěpán  Kotrba
29. 3. 2006 Znovu o tom, co česká média pomíjejí Jan  Čulík
11. 3. 2006 Jak informovaly Britské listy o válce v Kosovu   

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
26. 2. 2007 Rodinná politika, biskup augsburský a ženy jako stroje na plození dětí Uwe  Ladwig
3. 11. 2006 Pan Ucháč nemá informace Darina  Martykánová
1. 11. 2006 Zemři, nebo jdi do vězení! Darina  Martykánová
26. 10. 2006 Darwin by se divil Ladislav  Žák
14. 10. 2006 Muslimské autority přijaly papežovu omluvu   
14. 10. 2006 Poradce: "Bílý dům se vysmíval evangelikálům"   
3. 10. 2006 Katolická církev útočí na BBC   
26. 9. 2006 Logos - tvůrce světa Miloš  Dokulil
25. 9. 2006 Papež neříkal v přednášce o násilí pravdu Lukáš  Lhoťan
22. 9. 2006 Problémy případného dialogu o náboženské víře Miloš  Dokulil

Svět 2050 RSS 2.0      Historie >
31. 12. 2006 Jak sesbírat moudrost civilizace na rozcestí Tibor  Vaško
22. 12. 2006 Bude nás budoucnost potřebovat? Jan  Baltus
2. 11. 2006 Svět 2050: Padesátiletí čtvrté světové války Miloš  Balabán, Antonín Rašek
19. 10. 2006 Svět 2050: Jak se vyrovnat s budoucností aneb potřebujeme prognostiku? Martin  Potůček
17. 10. 2006 Svět 2050: Nová supertechnologie Bohumír  Štědroň, Peter Mikulecký
16. 10. 2006 Svět 2050 - nové téma Britských listů   
6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts   

Karl Marx RSS 2.0      Historie >
30. 3. 2007 Marx nebyl prorok, ale ... Milan  Neubert
28. 3. 2007 Marx nebyl prorok ani historicista Petr  Kužel
26. 3. 2007 Marx prorok rozhodně nebyl Milan  Valach
21. 3. 2007 Dvojí tvář prorokova -- filosof Marx si vulgarizaci nezaslouží Luděk  Toman
19. 3. 2007 Marx a zákony Milan  Valach
16. 3. 2007 Prorok Karel Marx Luděk  Toman
5. 3. 2007 Dialektika není nevědecká, musí se jí ale rozumět Michael  Kroh
5. 3. 2007 Marxisté všech zemí, nemýlíte se? Uwe  Ladwig
2. 3. 2007 Nekonečná bída antikapitalismu Luboš  Zálom
2. 3. 2007 Argumenty Josefa Víta jsou omezené Jiří  Holý