Velmi úspěšně, s červeným diplomem, vystudoval vysokou školu, stal se inženýrem a záhy po studiích, jako jeden z mála odborníků, se začal věnovat rodícímu se modernímu oboru - raketám, sputnikům a kosmonautice a astronautice. Stal se bezesporu jedním z nejlepších novinářů tohoto oboru v zemích tehdejšího socialistického tábora i ve světě a cílevědomě usiloval o převahu, zejména nad dalšími českými novinářskými specialisty, především nad Pavlem Toufarem a plk. Milanem Codrem. Nejednou se mezi těmito třemi odborníky rozhořely ostré spory, zejména při nedovoleném přebírání těžce získaných faktů západní i východní provenience, z něhož byl Pacner svými druhy často ostře obviňován. Stačí nahlédnout do dobové literatury, abychom mohli předestřít fakta a důkazy.

Karel Pacner, přestože byl po roce 1970 vyškrtnut z KSČ, nemusel redakci, jako desítky jiných redaktorů, opustit. Zaujímal v redakci, v jejím ekonomickém oddělení a v oddělení Víkendů MF mimořádné postavení. Byl většinou řízen přímo tehdejšími šéfredaktory deníku Mladá fronta - Otto Čmolíkem, Karlem Horákem a Jiřím Férem; byl osvobozen od denní operativní redakční činnosti, aby mohl profesně růst a psát své hluboké analýzy a vydávat knihy. Kolem jeho samostatné redakční místnosti se chodilo po špičkách se slovy: "Mistr tvoří, nerušit!" Také v oblasti mezinárodních styků s kosmonautickými a astronautickými centry v Hvězdném Městečku v SSSR a v Houstonu v USA měl, přes někdy fingovaně zveličované potíže, dveře otevřeny. Šuškalo se tenkrát v redakci všelicos, mluvilo se veřejně o existenci několika osobních služebních pasů, uložených a připravených v šéfredaktorském trezoru; ale nebuďme dnešní.

Jako generál Miroslav Vacek, který než se "vyšplhal do generálské hodnosti, byl také poručíkem a nadporučíkem", stejně tak Ing. Karel Pacner, dříve než se vyšplhal do vysokého postavení kosmonautického a astronautického odborníka a odborníka na historii československých a sovětských zpravodajských služeb, byl nejprve elévem a řadovým redaktorem. Dnes je již řadovým spolupracovníkem Mladé fronty DNES.

Generál Miroslav Vacek byl nedávno ve světle televizních kamer "objeven" v zatoulaných pytlích spolu s Richardem Sachrem coby spolupracovník a tajný agent Vojenské kontrarozvědky s krycím jménem.

Nyní je spoluodhalil svou troškou do mlýna i bývalý redaktor deníku Mladá fronta, specialista na kosmonautiku a astronautiku, polistopadový redaktor - specialista MF DNES na léta 1968-1989 a na historii československých a sovětských zpravodajských služeb - Karel Pacner. Člověk, který si ostřil ostruhy včera a ostří si je i dnes.

Z ukázněného, až servilního kolegy za minulého režimu se stal po roce 1990 aktivní bojovník za změnu vlastnických poměrů prvního deníku mládeže v ČSR a prvního deníku mládeže na světě - Mladé fronty (vznikla 9. května 1945), za jeho převedení do rukou zahraničních vlastníků.

Také díky Karlu Pacnerovi se dnes česká veřejnost dozvěděla, jak těžkou úlohu měla garnitura polistopadových politiků, zejména Václav Havel, Luboš Dobrovský a Jan Ruml v nesmírně složité situaci. Podle Karla Pacnera se musela proplétat džunglí, kterou pořádně neznala. Agenti československé vojenské kontrarozvědky Miroslav Vacek a Richard Sacher prý udělali všechno, aby jim nové vedení státu do karet příliš nevidělo.

Co všechno musel udělat Ing. Karet Pacner, aby ani jemu do jeho karet nikdo neviděl, než mohl své řádky nyní napsat coby spolupracovník MF DNES, se zcela určitě dozvíme až příště.

Ale jsem hluboce přesvědčen, že se to jednou docela jistě dozvíme.

Autor je bývalým zástupcem šéfredaktora deníku Mladá fronta a šéfredaktorem týdeníku Svět v obrazech.

Převzato se souhlasem redakce z týdeníku Obrys-Kmen

zdroj vlastní stránky Karla Pacnera ZDE