Co se Kuby týče, výroční zprávy AI se nezmiňují o teroristických akcích kubánského exilu z Miami, podporovaného CIA, jež si doposud na ostrově vyžádaly cca 3.500 lidských životů, tedy více, než útoky z 11/9 01. ZDE

Dále se stati dopodrobna nedotýkají extrémního ekonomického embarga, uvaleného na Kubu Spojenými státy, a jeho dopadu na kubánskou společnost. Uznávaná lékařská periodika Lancet a British Medical Journal ohledně efektu hospodářské blokády doslova uvedla: " Americké embargo způsobuje nedostatek jídla a léků a nejhorší epidemii neurologických onemocnění v tomto (20.stol.) století." ZDE

RB OSN pravidelně vydává rezoluce, jež důrazně volají po ukončení destruktivní blokády. Rezoluce jsou se železnou pravidelností osamoceně vetovány Spojenými státy a Izraelem, a to navzdory protestům ze zemí EU, Světové zdravotnické organizace (WHO) a dalších vládních i nevládních seskupení.

Pan Golgo o těchto skutečnostech jistě ví, když o americké blokádě píše, že nemá nic společného s úrovní kubánského zdravotnictví. Také tak činí pravděpodobně vědomě, což jej staví před pokřivené zrcadlo zaujatosti.

Ve výroční zprávě AI o porušování lidských práv na Kubě se v úvodu píše: " Svoboda projevu, shromažďování a pohybu je tvrdě omezena. Při nejmenším 69 vězňů svědomí zůstává uvězněno pro své politické názory. Političtí disidenti, nezávislí novináři a aktivisté jsou nadále obtěžováni, zastrašováni a zadržováni, někteří bez obvinění nebo soudního přelíčení."

Pan Golgo ve svém prvním článku píše, že Castrův režim vytvořil "nejrepresivnější policejně-státní aparát na západní polokouli". To je ovšem tragický omyl a pan Golgo to přes svou ideovou zaslepenost jistě ví. Smutný primát v porušování lidských práv na západní polokouli drží Kolumbie, země, do které Pentagon od přelomu tisíciletí investoval miliardy dolarů. Human Rights Watch i Amnesty International ve svých statích za rok 2003 udávají, že zde bylo zabito 85% všech světových aktivistů (zejména lídrů odborů). Téměř tři miliony lidí byly vyhnány z domovů vládními vojsky a pravicovými guerillami pod záminkou boje proti drogám, který byl vymyšlen v Pentagonu. Podle místních humanitárních organizací tu bylo v posledních deseti letech (2003) zabito 30.000 lidí. Pan Golgo se rovněž nezmiňuje o zprávě lékařského časopisu Lancet, podle níž bylo v Haiti během dvou let (2004-06) zabito 8.000 lidí a znásilněno 35.000 žen "jen" v hlavním městě Port au Prince a blízkém okolí. Tyto zločiny byly spáchány kriminálními gangy, dále pak haitskou policií a opozičními silami proti svrženému prezidentu Aristidovi za velké podpory USA a Kanady. Reaganovy vyhlazovací války, vedené ve jménu boje proti "terorismu", v Nikaragui, Guatemale a Salvadoru, které si vyžádaly 300.000 obětí, miliony mučených a emigrovavších, panu Golgovi také nic neříkají? A mohli bychom jít dále. ZDE ZDE

Budu pokračovat ve výčtu skutečností, které se týkají porušování lidských práv na Kubě a jež ostře kontrastují s již prezentovanými fakty ohledně zločinů, spáchaných "naším táborem": " Během roku 2006 si Kuba zajistila místo v komisi OSN pro lidská práva a přijala předsednictví v Hnutí nezúčastněných států v září během XIV. summitu Hnutí v Havaně." Dále: " Koncem roku zůstalo 69 vězňů svědomí nadále zadržováno pro své politické aktivity a politická přesvědčení. Dvanáct dalších si odpykává trest mimo vězení kvůli zdravotním problémům. Žádný z těchto nebyl během roku propuštěn na svobodu."

Přestože kubánské úřady nadále odmítají vpustit do země speciální komisi pro lidská práva při OSN, situace na ostrově v současnosti zdaleka neodpovídá démonizujícím tvrzením Fabiano Golga.

Podporuje snad pan Golgo plán USA, nazvaný Commission for Assistance to Free Cuba, jehož cílem má být "stabilizace" politické a ekonomické situace v zemi? Tento plán je v podstatě určen k obnovení statu quo, tedy návratu k předcastrovskému období -- k Batistově diktatuře a loupeži kubánského přírodního i lidského bohatství zahraničními korporacemi a destrukci nezpochybnitelných sociálních vymožeností.

Existuje však jiné řešení "kubánské otázky", které spočívá v ukončení ekonomické a teroristické kampaně, jejíž dopad, navzdory tvrzením pana Golga, způsobuje utrpení především civilní populaci ostrova. Dalším krokem by bylo postoupit řešení problému mezinárodnímu společenství, nikoliv jednoznačně ničivé politice Spojených států.

Celá zpráva Amnesty International o porušování lidských práv na Kubě za rok 2006: ZDE