Chu Ťin-tchao, čínský prezident a generální tajemník Komunistické strany Číny přislíbil otevřenější a udržitelnější model rozvoje v projevu, který určí politiku čínské komunistické strany na následujících pět let. Při zahájení sedmnáctého sjezdu Komunistické strany Číny Hu přiznal, že vládnoucí strana nesplnila očekávání občanů a navrhl celou řadu mírných reforem, které mají vést k zlepšení kvalifikace, morálky a odpovědnosti kádrů.

Vedení strany i ekonomiky má přejít od kvantity ke kvalitě. Je to podstatou toho, co Hu označil za "vědecký rozvoj", který bude včleněn do charty Čínské komunistické strany.

V těchto dnech vypukl další skandál v souvislosti s angažovanosti Polska na straně americké invaze do Iráku a padají při něm i obvinění z antisemitismu. Důvodem je krátký volební spot, v němž Národní pravicová liga poukazuje na spojenectví současné polské vlády s Izraelem a s USA.

Kauza je pro současnou polskou vládu dosti citlivá hlavně z toho důvodu, že se v těchto dnech objevila prohlášení šíitských partyzánu v Iráku, v nichž se říká, že Polsko a jeho zájmy jsou legitimním cílem iráckého odboje kvůli polské angažovanosti při mučení a zabíjení v irácké provincii Diwanii.

Zdá se, že české publikum postmoderní architektura zajímá. Futuristická výstavba U nás je přední téma veřejné diskuse. Domácím veřejným míněním dneška hýbou hned dvě hladké nemovitosti na horizontu. A nejen naše obyvatelstvo, ale i svět je zvědav, zda a který z obou projektů bude realizován. Už proto, že ani jeden nebyl vymyšlen tady, ale oba odvážné koncepty přicházejí ze zahraničí. Jde o PROTIRAKETOVÝ RADAR a NÁRODNÍ KNIHOVNU.

Na kótě 718 už se v Brdech vrtá podhoubí pro obří pýchavku. Sice bez výběrového řízení, ale rozhodně. Nehledě na údajný většinový vlažný odpor domorodců se mezi lidem se šíří přesvědčení, že pokud USA opravdu chtějí, tak si tam postaví třeba slibovanou bílou perlu z Tichého oceánu. V Praze na jaře vešlo ve známost, že parcelu na Letné poctivě vyhrála zelená chobotnice českého architekta z Londýna. Podzimní barvoměna a opad listí v sadu však zřejmě odhalili cosi, co jaro na pražském obzoru ještě skrylo. Blob upadl do klatby.

Rád bych podpořil návrh Kaplického knihovny na Letenskou pláň,a to i jménem skupiny "4" sochaři. Všichni jsme absolventi VŠUP ateliéru sochaII.

Názory a výroky pana prezidenta a zastupitelů ODS jsou v demokratické společnosti omluvitelné, avšak jejich ovlivňování výsledků a rozhodnutí odborné poroty o vítězném návrhu, který vzešel z regulerní soutěže, je zarážející, píše Michal Trpák.

Máme za to, že tyto pravdy jsou samozřejmé, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovní, že všichni byli svým stvořitelem obdařeni určitými nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a usilování o štěstí. K zajištění těchto práv si lidé ustavují vlády, jejichž moc je podmíněna souhlasem ovládaných. Kdykoliv nějaká forma vlády přestane tyto cíle sledovat, má lid právo ji změnit anebo zrušit a ustavit vládu novou.

Citaci zaslal Jiří Svoboda, kompletní (bohužel nepříliš dobře přeložený text) ZDE

V industrializovaném světě v době globalizace často není základem budoucího hospodářského růstu přírodní bohatství, ale dobré vzdělání a odborná kvalifikace. Lidé jsou důležití, ale aby systém vzdělávaní a doškolování dobře fungoval, je zapotřebí výborných učitelů, kteří mají svou profesi rádi a kteři neberou svou každodenní práci s dětmi jako nepříjemnou povinnost a už vůbec ne jako břemeno.

Doporučil bych panu Husákovi podívat se třeba na toky uhlíku v rámci uhlíkového cyklu. Antropogenní zdroje (spalování fosilních paliv) jsou už dnes tak silné, že bez jejich započítání by byl problém vysvětlit bilanci uhlíku v atmosféře. Je tady ale ještě jeden argument. Ve většině přírodních věd by byl zřejmě považován za důkaz, ale protože klimatologové jsou opatrní, hovoříme spíše o velice silné indicii.

(Autor je klimatolog)

Vážený pane Čulíku, chtěl bych reagovat na Vaše články týkající se globálního oteplování. Ač nerad, měl bych se zastat asi i Mladé fronty, která teorii o globálním oteplování naopak dost podporuje. Ale k věci.

Dosud není jediný důkaz o tom, že by se člověk podílel na zvyšování teplot v současnosti, míní Petr Husák.

Vesnice, do které jsem před více než třemi roky odešel z hlavního města, neleží daleko od Brd. Přesněji od té jejich oblasti, která se v poslední době stala známou kvůli stavbě nebo "ne-stavbě" amerického radaru. Snad se mě to taky trochu týká. A snad mi budete věřit, že je pro mě Štěpán Kotrba stejně "důvěryhodný" jako Tomáš Klvaňa. Oba mají svou (asi zjevenou) pravdu. Berou se za ni. Na nás, lidech, ve skutečnosti nezáleží ani jednomu z nich.

K článku "Koza pana Séguina".

Dotazem u skupiny ekologů, kteří dělají pro větrné elektrárny poradenství -- ale neprodávají vrtulky, vyšlo najevo, že cena se řídí rokem, kdy byl zahájen provoz, oni -- v Jindřichovicích, dostali cenu velmi malou okolo 3 (Kč/kW?) - přičemž Energetický regulační úřad má právo cenu po úvaze v jistém rozmezí z roku na rok snížit. Což dělá -- spadli též na cca 2,40.

Předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS) se rozhodl, že by bylo dobré obnovit diskusi nad volbami do rad ČRo a ČT. Předlohu má projednávat senátní mediální komise.

Není to poprvé, za dob ministra kultury Pavla Dostála se - v době parlamentního řešení televizní krize v únoru 2001 - debatovalo o tom, zda nezavést do voleb do rad tak zvanou „trojnožku“, tedy že by třetinu rad volila sněmovna, třetinu senát a třetinu prezident. Rada ČRo i ČT koneckonců mají počet členů dělitelný třemi, tak proč ne. Ale sněmovna si nenechala a stále nechce nechat svou absolutní nadvládu nad životem a smrtí mediálních rad vzít. Proč také?

V sobotním vydání deníku Independent cituje Robert Fisk pozoruhodný dopis od Marion Irvinové, jejíž bratr, Bill Cadman, byl na palubě letu Pan Am 103 v prosinci 1988 a při explozi letadla nad Lockerbie také zahynul.

"Jako ona, i já jsem přesvědčen, že toto zvěrstvo skrývá mnoho temných a zlověstných skutečností," píše Fisk a pokračuje: "Vůbec si nejsem jist, že CIA neměla na palubě tohoto letadla podvodnou zásilku narkotik, a vůbec si nejsem jist, že libyjský agent Megrahi - který byl nakonec za atentát odsouzen na základě svědectví jednoho maltézského krejčího - skutečně na palubě letadla Pan Am v prosinci 1988 umístil bombu.

Současný americký hraný film, pocházející z Hollywoodu, líčí skoro bezvýjimečně postoj Bushovy vlády vůči válce v Iráku jako pokrytectví. Právě přichází do kin celá řada nových filmů, jejichž tématem je buď Irák, anebo "válka proti terorismu", a téměř všechny zobrazují americkou zkušenost kriticky.

Tento týden přichází do kin film Rendition o Američanovi egyptského původu, kterého si americké úřady spletly s teroristou a dopravily ho do severní Afriky, kde byl pod dohledem amerických činitelů mučen. Zanedlouho přijde do kin film Redacted, šokující snímek natočený metodou cinéma-verité od Briana De Palmy: analyzuje, jak ve skutečnosti probíhají boje v Iráku.

Vědci, zdá se, odhalili záhadu náhlé smrti nemluvňat v kolíbce (cot deaths), s níž lékaři zápolili po mnoho let a která způsobila bolest mnoha manželským párům.

Devět z deseti matek, jejichž nemluvňata náhle v postýlce zemřela, kouřilo během těhotenství, konstatuje vědecká studie, která má být zveřejněna tento týden. Z této studie, která je údajně dosud k této věci nejautoritativnější, vyplývá, že u žen, které kouří během těhotenství, je čtyřikrát větší pravděpodobnost, že jejich dítě po porodu náhle zemře.

Jestliže bývalý prezident Spojených států, Bill Clinton, musel svého času řešit skandál Whitewater, týkající se jakýchsi podivných půjček na nemovitosti, pak na současného prezidenta George Bushe právě padá skandál Blackwater, týkající se ale docela jiného zločinu. Tím zločinem je masová vražda neozbrojených civilistů v hlavním městě okupovaného Iráku, Bagdádu, a pachatelem tohoto zločinu je právě zmíněná Blackwater resp. Blackwater USA. A s kým že máme tu "čest"? S největší soukromou armádou na světě, která se významným způsobem podílí na okupaci a zločinech (nejen) v Iráku a jejíž vedení má blízko jak k republikánské administrativě George Bushe, tak i k americké křesťanské pravici.

K tomu: "Irák rozhořčen nad smrtí osmi civilistů, které zabila soukromá americká bezpečnostní firma" ZDE

Jsem venkovan. Nenarodil jsem se tu, ale žiju tady a troufám si říct, že mohu srovnávat. Život na venkově je v mnohém čistší než život městský. Zejména tu nikdo netrpí představou, že je důležitější, než ve skutečnosti je, což je typickým nešvarem měst, Prahy zejména. Myslím, že Praha je posedlá svou důležitostí a kdo do ní přijde, zhloupne z toho. Zejména, když se dostane do Parlamentu.

Minulý týden jsem na Českém rozhlase 3 Vltava poslouchal četbu z Ruského deníku novinářky Anny Politkovské. Svým buldočím zahryznutím se do nádoru dnešní ruské společenské reality mi Politkovská velice připomíná Alexandra Solženicyna, který svého času, za jiných podmínek, poskytoval totéž sovětskému režimu. Novinářka nezaměnitelným ruským slovesným stylem na jeden zátah odkryla co a jak se v Rusku děje a že i tam přes všechny proklamace všech vlád stále platí Havlíčkovo: "Plivni si stokrát do moře, a ono se nezpění."

Četli jsme dva texty. Ten, který psal apoštol Pavel, je o třicet let starší, někdy z roku 55 po Kristu, ten text z Matoušova evangelia - i když je v NZ hned na začátku - je někdy z osmdesátých let. Oba dva odpovídají na věčnou lidskou otázku: kde je pravý smysl života? A nebo jak oni to tehdy formulovali: kdo je před Bohem spravedlivý, dobrý, kdo žije podle řádů Božího království a ne podle řádů tohoto často dravého a nenávistného světa?

foto: Christos Acheiropoietos (Спас Нерукотворный), kyjevská škola inkonomalby, kol. r. 1100 nl