Beránkův článek je reakcí na současný spor poslance W. Bartoše (který chce, aby na ZŠ mohli vyučovat i středoškoláci) kritizujícího stávající výuky (nejen pedagogiky) na pedagogických fakultách. Děkani všech pedagogických fakult (PF) v České republice to odmítají a ke snížení úrovně přípravy učitelů se vyjádřili 26. 7. 2007 v Učitelských listech. Rozhodně odmítají tvrzení, že se do přípravy učitelů nevnášejí podstatné inovace, že kromě vědního poznání není využívána praxe dobrých škol a vynikajících pedagogů a že chybí kooperace s obdobnými snahami v zahraničí. Způsobilost plnit své poslání je podle děkanů ověřována náročnými akreditačními řízeními, která musí školy pravidelně podstupovat. (Zde se vnucuje otázka kdo a podle jakých kritérií Pedagogické fakulty hodnotí.) Stanovisko děkanů komentuje jeden ze čtenářů Učitelských listů takto:

Českým děkanům PF ať je útěchou stanovisko Evropské komise, že v tom nejsou sami (což je přirozeně neomlouvá). Evropská komise představila v srpnu 2007 návrhy na zkvalitnění vzdělávání učitelů v EU. V preambuli k dokumentu se uvádí, že vysoce kvalitní výuka je nezbytným předpokladem kvalitního vzdělání a odborné přípravy, jež jsou rozhodující pro dlouhodobý růst konkurenceschopnosti Evropy a schopnost vytvářet více pracovních míst. Evropská komise úzce spolupracuje s členskými státy s cílem zlepšit kvalitu vzdělávání učitelů v EU jako součást celkového procesu strategické spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, který povzbuzuje a podporuje vnitrostátní reformy. Tato spolupráce vedla k stávajícímu sdělení Komise. Uvádí společný rámec politiky ke zlepšení kvality vzdělávání učitelů. Dokument je odpovědí na žádost vyjádřenou ve Společné zprávě Rady a Komise o pokroku při plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy z roku 2004, aby se vytvořil soubor společných evropských zásad zaměřených na zlepšení dovedností a kvalifikací učitelů a školitelů.

Ján Figeľ, komisař pro vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu a mládež se domnívá, že "mají-li reformy členských států v oblasti vzdělávání být úspěšné, musíme zajistit, aby EU měla vysoce kvalitní učitele. Studie však ukazují na znepokojující vývoj v EU: ve většině členských států jsou dovednosti učitelů nedostačující a je složité je aktualizovat."

Analýza Evropské komise ukazuje, že stávající systémy pro odbornou přípravu a vzdělávání učitelů v členských státech často neposkytnou učitelům dovednosti, které potřebují, zejména mezi počátečným odborným vzděláváním učitelů a jejich následným uvedením do praxe, odbornou přípravou při zaměstnání a odborným rozvojem.

Odborná příprava při zaměstnání je povinná jen v 11 členských státech (Rakousko, Belgie, Německo, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Malta, Spojené království).

Pokud odborná příprava při zaměstnání existuje, obvykle nepřesahuje 20 hodin ročně a nikdy není delší než 5 dní v roce.

Vraťme se ještě k vyjádření Jána Figeľa, komisaře pro vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu a mládež, že "ve většině členských států jsou dovednosti učitelů nedostačující a je složité je aktualizovat". Kde jsou možné příčiny? Jen polovina zemí v Evropě poskytuje novým učitelům během prvních let praxe jistý druh systematické podpory (např. uvedení do praxe, odbornou přípravu, odborné vedení). Odborná příprava při zaměstnání je povinná jen v 11 členských státech, ale co učitelé samotní, a zejména v Čechách? Mají čeští učitelé zájem o sebevzdělávání i nad rámec (zdánlivý) své specializace? Jsou schopni při výuce svého předmětu zakomponovat do hodin i něco navíc, mimo hranice svého oboru, aby z hodiny udělali dobrodružství poznání, anebo si to jen "odpracují" a pak začnou nadávat na platy, na drzé studenty s nezájmem o vlastni budoucnost a snahou ze všeho vyklouznout s minimálním úsilím? Na to jsem se zeptal jedné paní učitelky a zde je její odpověď.

Paní učitelka, o které píši, se přihlásila na Socrates/Grundtvig kurz "Dialogue between Science and Art - the Concept of Contemporary Kreativity", jehož pracovním jazykem byla angličtina.

Poplatek za 10denní kurz byl pro české účastníky 2000 Kč (pro zahraniční účastníky 650 euro), v čemž bylo zahrnuto ubytování, stravování, potřeby pro ateliérovou tvorbu a doprava na 2 exkurze. Na kurz se přihlásilo 19 učitelů ze Španělska, Řecka, Turecka, Itálie, Dánska, Belgie, Kypru, Slovenska. Z Čech bylo přihlášeno 5 učitelů, ale z různých důvodů nenastoupil ani jeden, a to i přes osobní pobídku ředitelů středních škol v kraji radní Jihočeského kraje pro školství, mládež a tělovýchovu, či přes osobní sdělení náměstka primátora Českých Budějovic. Předseda INSEA poslal e-mailem oznámení o kurzu všem členům v Čechách a kurz byl inzerován také v elektronických Učitelských listech. Pro české učitele zde byla výborná příležitost 10 dnů mluvit anglicky s kolegy z různých zemi a "vyměnit" si zkušenosti bez formálních struktur.

A výsledek? Rok předtím přijelo na stejný kurz 21 studentů a učitelů z Taiwanu! Podle výzkumu kvality lidských zdrojů v rámci OECD jsme na pátém místě odzadu -- za námi je pouze Řecko, Polsko, Mexiko a Turecko.

Co tedy s tím? Řešením je další projekt - Kvalita v dalším profesním vzdělávání - připravený konsorciem čtyř partnerů: Národního vzdělávacího fondu, o.p.s. (NVF), Bankovního institutu vysoké školy, a.s. (BIVŠ), společnosti KPMG Česká republika, s.r.o. (KPMG), a Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR (AIVD). Projekt potrvá do července roku 2008 a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem. Celkové náklady činí 57 284 800 Kč, z českého rozpočtu půjde o částku 14 321 200 Kč. Dosud jsou z projektu dva výstupy: 1) Popis systému řízení kvality vzdělávacích institucí, 2) Popis systému certifikace personálu institucí dalšího profesního vzdělávání, vše pouze v elektronické podobě! (Za ty peníze!) Projekt je jedním z pilířů budovaného systému dalšího profesního vzdělávání v ČR a má vnést do této problematiky výrazný posun. Počkáme si na nejbližší výzkum kvality lidských zdrojů v rámci OECD a výrazný posun v umístnění České republiky. Doufejme, že vysokoškolští pedagogové, vědci a umělci už nebudou mít důvod si stěžovat na to, že jsou na školách soustavně snižovány požadavky na znalosti a dovednosti, na nedostatky ve společenském chování, slabý všeobecný rozhled, či slabé osobní úsilí a trend lehkého úspěchu s minimálním úsilím.