24. 9. 2007
Další mystifikace ve zprávě vládní komise o radaruRadar XBR Brdy - Technická analýza a odhad výkonových parametrů II.Jaroslav BRDSKÝ
pokračování článku Ludvíka Nerada "Radar XBR Brdy - Technická analýza a odhad výkonových parametrů" Na internetových stránkách „www.radarbrdy.cz“ provozovaných ministerstvem zahraničních věcí ČR je k dispozici oficiální materiál s názvem „Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR (European Based Radar) na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu Brdy“. Jak je už známo se sdělovacích prostředků, výstupem tohoto materiálu jsou závěry o nezávadnosti radaru EBR a jeho vyzařování mimo stanovené ochranné zóny. Podkladem pro vyslovení uvedených závěrů jsou hodnoty hustot zářivého toku pro vzdálenosti do 21,6 km, vypočtené na základě zadaných technických parametrů radaru (střední výkon 170 kW, šířka vyzařovací charakteristiky 0,18o, kmitočet radaru 9-10 GHz, plocha apertury antény 105 m2). Technické parametry radaru a vypočtené hodnoty hustot zářivého toku jsou uvedeny v tabulkách a v grafu v příloze č. 1 citovaného materiálu. Při pohledu na tyto tabulky každého technicky vzdělaného člověka určitě překvapí přesnost, s jakou jsou hodnoty hustot zářivého toku uváděny. Ačkoliv je údaj o vyzařovaném výkonu radaru udán s přesností jednotek kW, a o přesnosti udání velikosti ozářené plochy se můžeme jen dohadovat (vůbec věrohodnost udání všech parametrů radaru je sporná), jsou hodnoty hustot zářivého toku udávány s přesností na 5 desetinných míst (na desítky μW/m2). Vnucuje se otázka, zda to autor těchto tabulek myslel opravdu vážně, a nebo to byl šprýmař? Radar v Brdech: základ rozbití Evropy nebo základ bezpečnosti Evropy - Klíčové argumenty TÉMA BL |
Protože i velikost vypočtených hodnot hustoty zářivého toku se vzhledem k střední hodnotě vyzářeného výkonu a směrovosti antény radaru EBR jeví jako podezřele nízká, lze snadno zjistit, že hustoty zářivého toku uvedené v tabulkách přílohy č.1 byly zcela nestandardně vypočteny jako poměr středního výkonu radaru k ozařovaným kruhovým plochám na jednotlivých vzdálenostech, přičemž průměr této plochy byl zřejmě odvozen od šířky anténního diagramu mezi dvěma sousedními minimy (nulami) funkce (sin x / x)2, která se (vedle Gaussovy funkce) používá pro aproximaci vyzařovacích diagramů radarových antén (viz grafy na obr. 1). Obr. 1 Aproximace vyzařovacího diagramu antény radaru Takto stanovená šířka anténního diagramu je cca 7 mrad, což ve vzdálenosti např. 1 km odpovídá průměru cca 7 m a ozářené ploše cca 38 m2, se střední hustotou zářivého toku cca 4,5 kW/m2 (viz tabulka a graf v příloze č.1 vládního materiálu a graf na obr. 2, křivka 4). V radiolokaci se však standardně pracuje se šířkou svazku definovanou na úrovni -3 dB, tj. na poloviční výkonové úrovni vzhledem k maximu na ose svazku (viz obr. 1). Je to proto, aby mohly být objektivněji ohodnoceny parametry a účinky vyzařování radaru při nerovnoměrné hustotě zářivého toku průřezem svazku.. A je to také proto, že plochou průřezu, odvozenou od šířky svazku na úrovni -3 dB, prochází cca 60% zářivého toku, jak se dá snadno spočítat. Takže je-li udávána šířka svazku radaru EBR na úrovni -3 dB jako 0,18o, tj. 3,141 mrad, tak to odpovídá ve vzdálenosti 1 km ploše 7,75 m2 a střední hustotě zářivého toku cca 22 kW/m2, tj. cca 5 – krát větší než udává vládní materiál (viz graf na obr. 2, křivka 1). Obr. 2 Grafy hodnot hustoty zářivého toku hlavního svazku antény radaru EBR Budeme-li dále pro zachování korektnosti respektovat skutečnost, že touto plochou projde cca 60% celkového zářivého toku, je potom takto určená střední hustota toku výkonu ve vzdá-lenosti 1 km od radaru EBR cca 13 kW/m2, tj. stále 3 - krát větší než udává vládní materiál (viz graf na obr. 2, křivka 3). Je-li udán výkonový zisk antény ve směru maxima (ve směru osy antény), počítá se hustota zářivého toku ve směru maxima podle vztahu П=Pstř. G / 4π.R2. Ze zadaných technických parametrů radaru (vlnové délky, plochy apertury a šířky diagramu) lze přibližně stanovit výkonový zisk antény na 1,4.106. Potom hustota zářivého toku ve směru maxima vychází ve vzdálenosti 1 km od radaru na 19 kW/m2, tedy cca 4 – krát větší než vládní údaj (viz graf na obr. 2, křivka 2). A tak je to je v celém udávaném rozsahu vzdáleností). A stejné je to s vyzařováním do postranních smyček. To potom nastoluje názor, že ochranné zóny by měly mít dvojná-sobné velikosti (viz grafy na obr. 2 a obr. 3). Obr. 3. Grafy hodnot hustoty zářivého toku v postranních smyčkách antény radaru EBR Jak už bylo uvedeno, standardně se hustota zářivého toku počítá s použitím šířky diagramu na úrovni -3 dB vůči maximu (a s případnou redukcí vyzářeného výkonu na 60%), nebo s použitím výkonového zisku antény. Dále je potřeba poznamenat, že použité postupy výpočtu hustoty zářivého toku nerespektují rozdělení prostoru z hlediska formování vyzařovacího diagramu antény na blízkou (Fresnelovu) a vzdálenou zónu, takže uváděné hodnoty hustot zářivého toku mohou být v blízké zóně úplně jiné (vyšší). Největší nedostatek vládního dokumentu však spočívá v tom, že ignoruje vysoce negativní vliv impulsního provozu radaru EBR s extrémními výkony. V případě vládního dokumentu tak jde o nestandardní, spíše nekorektní, účelově zmanipulovaný postup, kdy pro stanovení středních hodnot hustoty zářivého toku jsou použity (neoprávněně) se stejnou váhou hodnoty nerovnoměrně rozložené hustoty zářivého toku ve svazku v intervalu od nuly do maxima a opět do nuly – viz graf na obr. 1. To na věrohodnosti celému dokumentu rozhodně nepřidalo. Asi by měl pan Klvaňa vysvětlit, kdo a proč vypočítal hustoty zářivého toku radaru EBR tak, jak jsou uvedeny v příloze č. 1 předmětného materiálu; tedy účelově nestandardně, resp. nekorektně. Poznámka: Redakce respektuje přání autora Jaroslava BRDSKÉHO. a neuvádí jeho skutečné jméno. |