|
12. 10. 2007
ANALÝZANelehká úloha z trigonometrie, aneb proč není radar někde úplně jinde? reakce na tiskovou zprávu Greenpeace "Konec mlžení komise expertů prostřednictvím plukovnické prezentace"
|
|
Data: powerpointová prezentace Ministerstva obrany ČR na www.radarbrdy.cz, strana 13; mapa Google; grafika KOŠ prezentace Ministerstva obrany ČR PDF Osa Tabriz-Brdy-Londýn leží na mapě prakticky na přímce. Použili jsme nákres střetu rakety s antiraketou schéma z prezentace Ministerstva obrany České republiky v senátu. Čili údaj veskrze oficiální, který předkládal politikům vysoký důstojník armády. Na detekci střely jako nepřátelské a na na určení rychlosti a trajektorie , ze kterého se vypočítá přesná dráha antirakety bude tedy muset stačit extrémně ostrý úhel a pouhých 500 km. Během doby, po kterou urazí raketa necelých 1000 km, musí urazit antiraketa kilometrů 2000, a to ještě radar musí předtím předat data o dráze do odpalovacího sila a nebo přímo do letící antirakety. Podle amerických údajů zamoří úlomky střetu antirakety s hlavicí tisíce kilometrů čtverečních ZDE Kolik je spadlých úlomků, jaké jsou velikosti a kolik z nich je radioaktivních? Na jakou plochu území spanou úlomky těžší než 1 gram? Jakáže je doba k uvedení sila a radaru z "klidového stavu" (ve kterém by celý komplex měl být stále do chvíle, než družice zjistí odpal nepřátelské rakety) do bojové pohotovosti (připravenosti raketového nosiče k okamžitému odpalu? A nebo si snad Američané myslí, že "teroristický stát" nejdříve pošle kytku a komplimentku s vyhlášením války? A nebo si snad Američané myslí, že Rusové si nepořídí do Kaliningradu nějakou asymetrickou obranu (rušičku signálů, výkonový radar s možností zasáhnout elektroniku antirakety ap.) ? ![]() Simulace s použitím radarů SBX a XBR na atolu Kwajalejn měřily pohyb "nepřátelské" střely vypálené z ponorky nebo křižníku, případně ze základny Vandenberg nebo Kodiak, což je vzhledem ke geometrii úloha nepoměrně jednodušší. Radar na Reagan Test Facility na atolu Kwajalein ovšem řešil tímpádem úlohy na vzdálenost až 7000 km. Testy, které americká armáda prováděla v Pacifiku, by nemohly být prováděny, pokud by dosah radaru na atolu Kwajalein byl takový, jak nám tvrdí čeští plukovníci (2500 km). Není to trochu moc velkých vládních nesmyslů najednou? Nestali se obětí americko-české vládní propagandy už i poslanci a senátoři? Obering: Měli jsme dobrý cíl a nebyla mlha ZDE
mapy scénářů dopadu zbytků po střetu "darebácké" rakety s "přátelským" EKV do Pacifického oceánu - plán letového testu antiraket ze základny Kodiak - 2.1.6.2 Typical Flight Test - str. 120 - 133 |



Radar podle dostupných informací odrazem svého kuželového paprsku o úhlu 0,18 stupně na matici 12,5x12,5 stupňů určuje polohu (úhlové měření - teoreticky by mělo být rozlišení 70x70 bodů - nebo se pletu??), vzdálenost (časové měření - doba návratu signálu), z těchto dvou veličin sestavuje rychlost a přiřazuje extrapolaci dráhy. V paměti extrémně rychlého výpočetního systému má pro tento výpočet jen jeden typ trajektorie - balistickou a odrazové charakteristiky typů cílů. Přitom komunikuje prostřednictvím satelitu s dalšími prostředky PVO (SBIRS družice, centrum velení, silo s raketami). Na svou činnost má čas, odpovídající dosahu - podle oficiálních českých informací něco přes 2500 km. Při rychlosti nepřátelské balistické střely 3,6 - 7 km/s (podle MO ČR 5-10 km/s. Nejvyšší rychlost se ovšem týká jen technicky vysoce vyspělých raketových nosičů... ) to dává střízlivě 694 - 357 s a to je něco mezi 12 - 6 minutami. Za tuto dobu musí radar vypočítat dráhu a předat ji odpalovacímu zařízení, které ji předá střele, odstartuje a bude letět rychlostí 7 km/s do prozatím prázdného koridoru, ve kterém by se měla setkat se střelou protivníka a vypustit v poslední třetině dráhy EKV (exoatmospheric kill vehicle). Ten se urychlí na Mach 25 (Mach - rychlost zvuku je v závislosti na výšce - hustoty vzduchu - okolo 250-340 m/s, čili 7500 m/s = 27 000 km/hod), nalezne svým vlastním naváděním cíl, odliší ho od klamného cíle či klamných cílů, navede se a zasáhne nosič nebo hlavici nepřátelské střely.
Ta má délku jeden metr a tvar kužele. Nesmí se odchýlit od balistické dráhy. Nesmí manévrovat - například tak, jako ruské střely Iskander nebo Bulava a jejich hlavice.

Plukovníci totiž přesvědčovali senátory právě mapkou s těmito údaji. Podle nich by raketové silo mělo být v Polsku lokalizováno v těsné blízkosti ruské Kaliningradské enklávy, k sestřelení íránské rakety mělo dojít někde nad Soči a trosky by měly spadnout do moře... Nadšení Rusů i Turků při té představě nejspíše nezná mezí, i když dle mého názoru by se měli bát více ve Francii, Německu, v Rakousku či v Maďarsku. Protože TROSKY SESTŘELENÉ RAKETY ČI HLAVICE SPADNOU NEJSPÍŠE NA JEJICH ÚZEMÍ, neboť k zásahu nemůže dojít tak brzo, jak armáda kreslí politikům. Velikost troskami zasaženého území přesahuje podle oficiálních amerických údajů svými rozměry velikost Česka... Nejsou oficiální údaje předváděné českou armádou už trochu velký nesmysl? A nebo jsou senátoři tak hloupí, že jim není nic divného? 

