12. 10. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 10. 2007

ANALÝZA

Nelehká úloha z trigonometrie, aneb proč není radar někde úplně jinde?

Americká raketová základna na území Česka  - TÉMA BLÚvahy nad pochybnými materiály a údaji, předkládanými plukovníky české armády politikům jako soubor powerpointových obrázků, vedou k jedné otázce. Proč v Brdech a ne někde úplně jinde? Dejme tomu, že by se Írán zaměřil neexistujícími raketami dlouhého doletu na deset cílů v Evropě. Dejme tomu. Vypálil by je od svých hranic, kterýžto pohyb vojenských vozidel by ušel satelitním sledovacím systémům. Předpokládalo by to mobilní infrastrukturu strategických raket, což doposud zvládlo z regionu pouze Rusko a dokoanlé multifrekvenční maskování. Dejme tomu. Dejme tomu, že hranice "svobodného" světa jsou na hranicích NATO - v Turecku. Proč tedy rakety až v Polsku a radar v Brdech, když rumunské hory jsou blíž, rumunské nebo bulharské pobřeží či turecké planiny také? Stačí pohlédnout na mapu, kterou předváděli armádní důstojníci politikům. V Turecku by na eliminaci íránských raket stačilo 5-8 baterií raket Patriot PAC 3 a nějaký ten naváděcí radar Artur. Celé by to stálo řádově méně. Obě země už americké základny mají, v Rumunsku je navíc prezident zeměkoule Bush oblíben víc, než místní politici.... Tady něco nesedí. Zeměměřičská poučka praví, že čím ostřejší úhel trojúhelníku, tím nepřesnější je výpočet . Proč v Brdech radar s oficiálně uváděným dosahem 2500 km, když vzdálenost k odpalovacím místům v Íránu je větší?

Radar podle dostupných informací odrazem svého kuželového paprsku o úhlu 0,18 stupně na matici 12,5x12,5 stupňů určuje polohu (úhlové měření - teoreticky by mělo být rozlišení 70x70 bodů - nebo se pletu??), vzdálenost (časové měření - doba návratu signálu), z těchto dvou veličin sestavuje rychlost a přiřazuje extrapolaci dráhy. V paměti extrémně rychlého výpočetního systému má pro tento výpočet jen jeden typ trajektorie - balistickou a odrazové charakteristiky typů cílů. Přitom komunikuje prostřednictvím satelitu s dalšími prostředky PVO (SBIRS družice, centrum velení, silo s raketami). Na svou činnost má čas, odpovídající dosahu - podle oficiálních českých informací něco přes 2500 km. Při rychlosti nepřátelské balistické střely 3,6 - 7 km/s (podle MO ČR 5-10 km/s. Nejvyšší rychlost se ovšem týká jen technicky vysoce vyspělých raketových nosičů... ) to dává střízlivě 694 - 357 s a to je něco mezi 12 - 6 minutami. Za tuto dobu musí radar vypočítat dráhu a předat ji odpalovacímu zařízení, které ji předá střele, odstartuje a bude letět rychlostí 7 km/s do prozatím prázdného koridoru, ve kterém by se měla setkat se střelou protivníka a vypustit v poslední třetině dráhy EKV (exoatmospheric kill vehicle). Ten se urychlí na Mach 25 (Mach - rychlost zvuku je v závislosti na výšce - hustoty vzduchu - okolo 250-340 m/s, čili 7500 m/s = 27 000 km/hod), nalezne svým vlastním naváděním cíl, odliší ho od klamného cíle či klamných cílů, navede se a zasáhne nosič nebo hlavici nepřátelské střely. Ta má délku jeden metr a tvar kužele. Nesmí se odchýlit od balistické dráhy. Nesmí manévrovat - například tak, jako ruské střely Iskander nebo Bulava a jejich hlavice.

Data: powerpointová prezentace Ministerstva obrany ČR na www.radarbrdy.cz, strana 13; mapa Google; grafika KOŠ

prezentace Ministerstva obrany ČR PDF

Osa Tabriz-Brdy-Londýn leží na mapě prakticky na přímce. Použili jsme nákres střetu rakety s antiraketou schéma z prezentace Ministerstva obrany České republiky v senátu. Čili údaj veskrze oficiální, který předkládal politikům vysoký důstojník armády. Na detekci střely jako nepřátelské a na na určení rychlosti a trajektorie , ze kterého se vypočítá přesná dráha antirakety bude tedy muset stačit extrémně ostrý úhel a pouhých 500 km. Během doby, po kterou urazí raketa necelých 1000 km, musí urazit antiraketa kilometrů 2000, a to ještě radar musí předtím předat data o dráze do odpalovacího sila a nebo přímo do letící antirakety. Plukovníci totiž přesvědčovali senátory právě mapkou s těmito údaji. Podle nich by raketové silo mělo být v Polsku lokalizováno v těsné blízkosti ruské Kaliningradské enklávy, k sestřelení íránské rakety mělo dojít někde nad Soči a trosky by měly spadnout do moře... Nadšení Rusů i Turků při té představě nejspíše nezná mezí, i když dle mého názoru by se měli bát více ve Francii, Německu, v Rakousku či v Maďarsku. Protože TROSKY SESTŘELENÉ RAKETY ČI HLAVICE SPADNOU NEJSPÍŠE NA JEJICH ÚZEMÍ, neboť k zásahu nemůže dojít tak brzo, jak armáda kreslí politikům. Velikost troskami zasaženého území přesahuje podle oficiálních amerických údajů svými rozměry velikost Česka... Nejsou oficiální údaje předváděné českou armádou už trochu velký nesmysl? A nebo jsou senátoři tak hloupí, že jim není nic divného?

Podle amerických údajů zamoří úlomky střetu antirakety s hlavicí tisíce kilometrů čtverečních ZDE

Kolik je spadlých úlomků, jaké jsou velikosti a kolik z nich je radioaktivních? Na jakou plochu území spanou úlomky těžší než 1 gram? Jakáže je doba k uvedení sila a radaru z "klidového stavu" (ve kterém by celý komplex měl být stále do chvíle, než družice zjistí odpal nepřátelské rakety) do bojové pohotovosti (připravenosti raketového nosiče k okamžitému odpalu? A nebo si snad Američané myslí, že "teroristický stát" nejdříve pošle kytku a komplimentku s vyhlášením války? A nebo si snad Američané myslí, že Rusové si nepořídí do Kaliningradu nějakou asymetrickou obranu (rušičku signálů, výkonový radar s možností zasáhnout elektroniku antirakety ap.) ?

Simulace s použitím radarů SBX a XBR na atolu Kwajalejn měřily pohyb "nepřátelské" střely vypálené z ponorky nebo křižníku, případně ze základny Vandenberg nebo Kodiak, což je vzhledem ke geometrii úloha nepoměrně jednodušší. Radar na Reagan Test Facility na atolu Kwajalein ovšem řešil tímpádem úlohy na vzdálenost až 7000 km. Testy, které americká armáda prováděla v Pacifiku, by nemohly být prováděny, pokud by dosah radaru na atolu Kwajalein byl takový, jak nám tvrdí čeští plukovníci (2500 km). Není to trochu moc velkých vládních nesmyslů najednou? Nestali se obětí americko-české vládní propagandy už i poslanci a senátoři?

Obering: Měli jsme dobrý cíl a nebyla mlha ZDE



mapy scénářů dopadu zbytků po střetu "darebácké" rakety s "přátelským" EKV do Pacifického oceánu - plán letového testu antiraket ze základny Kodiak - 2.1.6.2 Typical Flight Test - str. 120 - 133
Ground-Based Midcourse Defense (GMD) Extended Test Range Final Environmental Impact Statement (EIS), July 2003 │ PDF 7MB ZDEMIRROR

                 
Obsah vydání       12. 10. 2007
14. 10. 2007 Britští konzervativci na vlně popularity
14. 10. 2007 Blairovští spiklenci v Brownově vládě jsou neklidní
12. 10. 2007 Putin varoval Spojené státy, aby nebudovaly raketovou obranu
12. 10. 2007 Al Gore dostal Nobelovu cenu, Klausovi unikla jen náhodou
14. 10. 2007 Ladislav Žák o globálním oteplování: Zajímavá, avšak nepodložená spiklenecká teorie Jan  Čulík
14. 10. 2007 Čulíkova potřeba poučovat, aneb globální politikum paniky Štěpán  Kotrba
13. 10. 2007 MF Dnes zesměšňuje jen sama sebe Petr  Wagner
12. 10. 2007 Proč by měl Václav Klaus Alu Gorovi pogratulovat Jiří  Paroubek
14. 10. 2007 Snad je jasno Ladislav  Žák
13. 10. 2007 "Gorovi" nebo "Goreovi"?
13. 10. 2007 Otevřený dopis Spolku výtvarných umělců Mánes: rektor VŠUP zneužil své postavení
14. 10. 2007 Kázání pro kostelový lid Zdeněk  Bárta
12. 10. 2007 Centralizace veřejné správy Milan  Šveřepa
12. 10. 2007 Čurdová: Talmanová jako "expertka na slaďování"? Anna  Čurdová
12. 10. 2007 Hraje si s bombou -- aneb naivním konstruktivismem vpřed! Kateřina  Amiourová
12. 10. 2007 Michael  Marčák
12. 10. 2007 Koza pana Séguina aneb revoluce po italsku Kateřina  Amiourová
12. 10. 2007 Nelehká úloha z trigonometrie, aneb proč není radar někde úplně jinde? Štěpán  Kotrba
12. 10. 2007 Radar v Turecku není možný: dvě třetiny Turků nesnáší Američany
12. 10. 2007 Ornitolog: Bude příroda radarem ovlivněna až 100 km daleko? Lubomír  Peške
12. 10. 2007 Klvaňa: Pouze závislí odborníci mohou spočítat vliv radaru
12. 10. 2007 Seriózní noviny takhle nevypadají Jan  Lambert
12. 10. 2007 Jak se obejít bez Ruska a přitom nezmrznout zimou
12. 10. 2007 Kaplický: Politika ODS proti umění Štěpán  Kotrba
12. 10. 2007 Čas na nitkách Martina  Straková
12. 10. 2007 Hrozí českým Zeleným vyloučení z Evropské strany zelených? Štěpán  Kotrba
12. 10. 2007 Radar na Petříně Václav  Dušek
12. 10. 2007 Není hajzl jako hajzl Milan  Cimburek
12. 10. 2007 Drahé služby České pošty půjde lépe zprivatizovat Pavel  Hojda
11. 10. 2007 Vzdělání je důležité Hynek  Bíla
8. 10. 2007 Bílá bude křtít gorilu, Noid další DVD Odhalení - Nové příběhy
11. 10. 2007 Aféra jménem Andula (VI. část) Josef  Brož
11. 10. 2007 Afghánistán dnes Daniel  Veselý
11. 10. 2007 Padouch, nebo hrdina? Pavel  Kopecký
11. 10. 2007 Co vše jsem si nepřečetl v českých médiích o válce USA proti Iráku Štěpán  Kotrba
11. 10. 2007 Podpořte přímou volbu prezidenta Tomáš  Franke
11. 10. 2007 Spojené státy přiznaly protiruské zaměření protiraketové obrany Lukáš  Kantor
11. 10. 2007 Nechci tučňačky, Klaus na Hrad Lukáš  Rázl
11. 10. 2007 Konec mlžení komise expertů prostřednictvím plukovnické prezentace
10. 10. 2007 Mobilní telefony jsou zdraví nebezpečné
10. 10. 2007 Včera se tančilo všude, aneb dříve bylo všechno lepší Michael  Volný
10. 10. 2007 Rozhodně nikdo jiný někde jinde se nemá lépe než já! Jan  Paul

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
12. 10. 2007 Nelehká úloha z trigonometrie, aneb proč není radar někde úplně jinde? Štěpán  Kotrba
12. 10. 2007 Klvaňa: Pouze závislí odborníci mohou spočítat vliv radaru   
12. 10. 2007 Ornitolog: Bude příroda radarem ovlivněna až 100 km daleko? Lubomír  Peške
12. 10. 2007 Putin varoval Spojené státy, aby nebudovaly raketovou obranu   
12. 10. 2007 Radar v Turecku není možný: dvě třetiny Turků nesnáší Američany   
11. 10. 2007 Účinek vyzařování radaru na lidi je vládě lhostejný   
9. 10. 2007 Výsledky ověřování hygienické studie ministerstva obrany na Marshallových ostrovech jsou nevěrohodné   
8. 10. 2007 Digizone: Americký radar v Brdech: nejen o "rušení" satelitní televize   
8. 10. 2007 Přestaňte s oblbováním lidí, je to nebezpečné!   
8. 10. 2007 Konečné vyřešení umístění radaru ke vzájemné spokojenosti USA i ČR Michal Z. Čenko
5. 10. 2007 Radar -- mýty a fakta   
4. 10. 2007 Co ve zprávě vládní komise o radaru vůbec není Jaroslav  BRDSKÝ
27. 9. 2007 Stokrát opakovaná lež se stává pravdou Tomáš  Gawron
27. 9. 2007 Nezajímá mě, zda je radar zdraví škodlivý, nechci ho   
27. 9. 2007 Propagandistický průzkum STEM pro Tomáše Klvaňu: Míchat jabka s hruškami Jakub  Rolčík

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
12. 10. 2007 Nelehká úloha z trigonometrie, aneb proč není radar někde úplně jinde? Štěpán  Kotrba
12. 10. 2007 Ornitolog: Bude příroda radarem ovlivněna až 100 km daleko? Lubomír  Peške
12. 10. 2007 Radar v Turecku není možný: dvě třetiny Turků nesnáší Američany   
8. 10. 2007 Digizone: Americký radar v Brdech: nejen o "rušení" satelitní televize   
27. 9. 2007 Stokrát opakovaná lež se stává pravdou Tomáš  Gawron
24. 9. 2007 Další mystifikace ve zprávě vládní komise o radaru Jaroslav  BRDSKÝ
19. 9. 2007 Ministerstvo obrany se bojí diskusí o radaru - nemá argumenty Zdeněk  Štefek
19. 9. 2007 Názor dne Oldřich  Průša
17. 9. 2007 Kurt Beck v Praze, Gerhard Schröder v Moskvě Richard  Seemann
14. 9. 2007 Memento radaru u města Skrunda v Lotyšsku Ivan  Sommer
10. 9. 2007 Americký systém protiraketové obrany Česko neochrání Jaroslav  BRDSKÝ
10. 9. 2007 Skandálně manipulativní průzkum veřejného mínění   
5. 9. 2007 Radar XBR Brdy - Technická analýza a odhad výkonových parametrů Ludvík  NERAD
3. 9. 2007 Podle amerických údajů zamoří úlomky střetu antirakety s hlavicí tisíce kilometrů čtverečních Štěpán  Kotrba
29. 8. 2007 Střetnutí letadla s paprskem brdského radaru ne bez následků Tereza  Tušarová