Věnováno Michaele K.

Po Jiřím Kajínkovi máme dalšího slavného útěkáře, Rostislava Roztočila. Oba mají ledacos společného. Oba tvrdí, že nespáchali vraždy, za které byli odsouzeni. Oba mají na svědomí jinou trestnou činnost, v případě Roztočila celkem bezvýznamnou. Oba jsou přitažliví pro ženy. Ze starých kamarádů mluví o Roztočilovi špatně muži, na které by potvrzení oprávněnosti některých argumentů obhajoby vrhlo špatné světlo. Ženy, s nimiž se přátelil v době, kdy měl spáchat brutální vraždu, o něm mluví až vřele, a opětované sympatie se vším všudy si dokázal získat i jako vězeň. Oba dokázali překonat ostrahu zvlášť obávaných věznic. Kajínkův útěk udivuje smělostí a náročností na tělesnou zdatnost. Roztočilův byl po této stránce méně namáhavý, zato udivuje nápaditostí, s kterou uprchlíci využili podmínek prostředí a mezer v systému ostrahy.

Kajínek i Roztočil se rychle stali mediálními hvězdami.

Do jinak pěkného článku o panu Roztočilovi se Vám vloudila chyba: útěk z výkonu trestu je trestným činem, za který pachateli hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, píše Jan Rovenský. Viz § 171 trestního zákona:

Ani spácháním tohoto trestného činu ovšem IMHO pachatel neztrácí právo na spravedlivý proces ani nevylučuje možnost obnovy řízení.

Od útěku Rostislava Roztočila z vězení žiji pod neskutečným tlakem novinářů, rodiny a přátel uprchlíka. Nemám proto čas příliš ověřovat informace, přicházející z obvykle věrohodných zdrojů.

Z takového zdroje, který se průběžně zabývá záležitostmi vězeňství, jsem převzal informaci, že útěk z vězení není trestným činem, a dále jsem ji neověřoval. Ve skutečnosti podle §171 tr.z. je útěk z vězení součástí skutkové podstaty tr.č. maření úředního rozhodnutí a jeho pachatel může být potrestán až pěti lety vězení.

Omlouvám se oklamaným příjemcům mých sdělení. Děkuji p. Janu Rovenskému, který mě jako jediný na omyl upozornil.

Stephen Hadley, americký poradce pro národní bezpečnost, odmítl vyloučit právo na mučení podezřelých osob, pokud by se to dělo v rámci úsilí zabránit velkému teroristickému útoku. Argumentoval, že "válka proti terorismu" zosobňuje "obtížné dilema" a americká vláda má povinnost ochraňovat americké občany.

Firma Microsoft zahájila tajnou lobbistickou kampaň ve snaze přesvědčit americkou vládu a americké podnikatele, aby se postavili v jeho dlouhodobém sporu s Evropskou unií na jeho stranu.

Dennímu tisku nehrozí kvůli internetu a dalším okamžitým způsobům šíření zpravodajství záni, stejně jako kinematografie nezahynula v důsledku vzniku televize. Ale stejně tak, jak rozhlas přišel se vznikem televize o množství posluchačů a musel se přizpůsobit - přestal být hlavním zdrojem zábavy a přešel na poskytování informací a hudby (ne všude, znovu poukažme na britskou stanici BBC Radio 4, která vysílá výlučně mluvenou řeč, zpravodajství, publicistiku, vědeckopopulární, kulturní, literární a historické pořady, rozhlasové hry, satirické pořady, kvízy a komedie, není však přirozeně hlavním zdrojem zábavy pro Brity, pozn. JČ) - i deníky si budou muset najít nové způsoby jak upoutat veřejnost.

Podle nejnovějšího nezávislého auditu firmy ABC se v září 2005 prodávalo 403 297 výtisků listu Guardian denně - což je meziroční vzrůst o 6,97 procent. Deník Times v tištěné formě zaznamenal v říjnu 2005 meziroční vzrůst prodeje o 7,16 procent a prodal 703,492 výtisků denně.

Guardian provozuje nejpopulárnější britské internetové stránky: v září zaznamenaly jen v Británii 2,5 milionu individuálních čtenářů, což je o 73 procent více než deník Times Online (1,45 milionu) a o 97 procent více než Telegraph Online (1,28 milionu)

Celosvětově má list Guardian více než 10 milionů individuálních čtenářů měsíčně.

Podrobnosti v angličtině ZDEZDEZDE

Britská vláda plánuje ostře zasáhnout proti motoristům, kteří překračují na dálnicích současný rychlostní limit 70mil/hod (cca 110 km/hod), aby Británie dosáhla požadovaného omezení emisí skleníkových plynů.

Činitelé britské vlády přiznávají, že akce, jejichž cílem bude donutit 15 milionů motoristů, kteří v současnosti porušují rychlostní limit na dálnicích, bude "politicky citlivé", ale zdůrazňují, že to povede k ušetření podstatného množství kysličníku uhličitého. Motory automobilů při rychlosti vyšší než 110 km/hod velmi rychle přestávají fungovat efektivně a ekologicky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Situace kolem supermarketů se pomalu uklidňuje. Zelené maso a olezlé sýry už zmizely z obrazovek. Zprávy naznačovaly, že supermarkety dostanou mastnou pokutu ve výši tržby za 10 minut prodeje a podobně. Média už mají jiné kauzy a lidé pomalu zapomínají.

Tečku za celou kauzou udělala minulý týden Česká televize. Příznačně to bylo o půlnoci na druhém programu v pořadu Hyde Park. Takže to moc lidí asi nevidělo. V pořadu vystupovali zástupci České obchodní inspekce, zástupci ochrany spotřebitelů a odborů zaměstnanců. A nesmím zapomenout na zástupce investigativních novinářů v podání redaktora MfDnes.

"My" Češi nemáme o domácích politicích příliš valné mínění. Často to vypadá, že politici snad spadli odněkud z Marsu a vlastně mezi ten náš bezúhonný národ beránků božích ani nepatří. To jen oni berou úplatky, chovají se arogantně a jsou naprosto neschopní. Kde se mohli vzít? Ono je pravda, že česká politická kultura není nic, na co bychom měli být pyšní. Na druhou stranu, je natolik odlišná od kultury mezilidských vztahů v české společnosti?

Ochránce práv Otakar Motejl ukončil šetření údajných nezákonností, kterých se policie měla dopouštět při zásazích proti účastníků technoparty CzechTek 2005. Motejl konstatoval pochybení jak na straně policie, tak na straně účastníků. Zprávu má ochránce práv předložit Poslanecké sněmovně. Nejdříve ji ale dostane k vyjádření ministr vnitra František Bublan i policejní prezident Vladislav Husák. "Nebyla to černobílá situace, jak ji protichůdně popisují obě strany", řekl Motejl médiím. Prozradil také, že skutečně vážné nedostatky v postupu policie zjištěny nebyly.

Proztím poslal státní zástupce k soudu tři technaře a dalších třináct obvinil. Okamžitě po technoparty obvinili organizátora CzechTeku Václava Šrouba. Státní zastupitelství v Tachově ale obvinění koncem srpna zrušilo a vrátilo policii k došetření. Výsledek dodnes není znám. Na zasahující policisty doposud ze strany inspekce či státního zástupce nepadlo ani jedno obvinění. Obviněni doposud nejsou ani čtyři policisté z Chebu, které kamery zachytily, jak kopou a bijí ležícího technaře. Ministr vnitra František Bublan má Senátu nejpozději do konce roku předložit podrobnou zprávu, která by veškeré okolnosti zásahu detailně popsala a vysvětlila, včetně všech přestupků a trestných činů, ke kterým údajně došlo.

ANALÝZA: CechTek ve zpravodajství a komentářích českých médií ZDE

Při sledování Otázek Václava Moravce jsem byl jako vždy znechucen českou politikou, v níž se řeší Etický kodex pro poslance, kteří si nedokáží již mnoho měsíců snížit prý omylem zvýšené platy, a v níž si každý politik říká, co se mu zlíbí, aniž by musel vzít za svá slova byť tu nejmenší odpovědnost. Přiznám se, že jsem už rezignoval při sledování politických diskusí na otázku: kdo z těch dvou lže..., ačkoli minimálně jeden z diskutujících to musí být. V našem politickém prostředí je naprosté nemožné orientovat se v čemkoli. Kauzy srší a mizí beze stopy. Věřit policii a justici, že něco prošetří, je bláhové.

Ve všeobecném mediálním halasu téměř zanikla nenápadná informace, která na první pohled vypadá jako jedna z mnoha tuctových politických proklamací, ale ve skutečnosti má potenciál stát se historickým průlomem v přístupu vyspělých průmyslových zemí k energetice a k rizikům vyplývajícím z ropného zlomu.

V neděli, dvacátého listopadu 2005 uplyne devadesát pět let od skonu L. N. Tolstého. Tolstoj umírá krátce po svém dramatickém útěku z domovského sídla. Důvod svého útěku Tolstoj naznačil ve svém zastřeně autobiografickém, nedokončeném díle, zveřejněném posmrtně pod názvem A světlo svítí v tmách. Svým útěkem a svou smrtí (svými posledními chvílemi) pak Tostoj tento fragment neobyčejně a nanejvýš dramaticky dokončuje. Tolstého ostatky jsou převezeny zpět do Jasné Poljany, kde jsou pohřbeny. V roce 1928 (u příležitosti oslav stého výročí Tolstého narození) navštívil Rusko, Jasnou Poljanu a posléze i Tolstého hrob Stefan Zweig, který své dojmy z tohoto posledního zážitku sepsal v kratkém pojednání Nejkrásnější hrob na světě. Lidé již patrně dávno zapomněli na dramatické okolnosti Tolstého smrti. Nezapomněli však (a zapomenout nemohou) na jeho dílo, o čemž svědčí téměř pravidelné reedice všech jeho prací. Jedna z jeho věhlasných studií je však v edičních plánech našich nakladatelství vytrvale až téměř trucovitě ignorována. Jedná se o, svého času v celém světě vášnivě diskutovanou práci z konce devatenáctého století, Co je umění?

Virus poškozené inteligence obchází nemocným evropským regionem. Bezdomovectví stalo se pro nás již zvyklostí i nezbytností. Dávno je pryč kašírovaný a kolorovaný vysněný domov; domečky s komínky a kostelíky na zelených kopcích lemující cestu do svatého města, pastviny s čisťounkými kravkami mohutných vemen a běloskvoucí husy v čirém pstružím potoce.

Musim uznat že má výdrž. Sysifos by si z něj moh vzít příklad. Už zase se otíral vo neznámýho NGOistu. Nerad s tim opět unavuju, ale i tentokrát sou profesorský vývody prostě neodolatelný. Lidový baviči -- Novotný, Franz Štraka, Felix Holzman a Luděk Sobota musej blednout závistí. Pár vývodů pana Klause z Reflexu okomentuju a dám si bacha, abych byl aspoň tak konkrétní a férový jako pan profesor a abych nelhal a nepřekrucoval, jak nám všem pan prezident klade na srdce v obsáhlém velmi vyčítavém úvodu. A hned po tom, co si postěžoval, jak mu nikdo nerozumí, přešel na věc. Pokusím se rozebrat stěžejní část hezky odstavec po odstavci. Pan prezident slibuje, že tentokrát se i ty nejzabedněnější popírači zjevných faktů dozví co to ten NGOismus vlastně je. To sem sám zvědav.

31.10.2005 přinesly Britské listy mediální analýzu společnosti Newton IT CzechTek 2005 v komentářích českého tisku. Pominu-li chybu v textu 'První komentář ke kauze CzechTek se objevil již ve víkendovém vydání MF Dnes 30.8.2005`, pravděpobně mělo být '30.7. 2005`, obsah analýzy se zhruba shoduje s mou čtenářskou a posluchačskou zkušeností, kterou jsem v létě za svého nedlouhého pobytu v ČR s českými médii (Britské listy nevyjímaje) učinil. Míra pozornost, které se CzechTeku dostalo, mě šokovala -- bylo snad to, že si někdo chtěl zatancovat při měsíčku a policie mu v tom zabránila, vážným problémem pro ČR? Nebo pro českou společnost? Nebo bylo pro novináře překvapivým zjištěním, že ve státě, kde si každý dělá, co chce, si taky policie dělá, co se jí zlíbí? Nebo to bylo prostě tím, že byla okurková sezóna, a nebylo jinak o čem psát?

Tak se znovu k soudnímu projednávání vrací případ pohraničníka, který podle obžaloby zastřelil občana tehdejší NDR, jenž se pokoušel překonat československou hranici a přejít do Bavorska. Nepochybuji o tom, že určité občanské iniciativy se budou rozplývat nad tím, že snad konečně soud potrestá "komunistický" zločin, opačný názor se pokusí zveřejnit bývalí pohraničníci, kteří budou tvrdit, že pohraničník plnil rozkaz a nemůže tedy být obžalován z vraždy. Přidají se komentátoři, dost možná se rozvine i "zasvěcená" debata. To všechno ovšem o události, která se udála v době studené války přesně tak, jak se udát musela.

Životní styl konzumní společnosti je příčinou mnohých z tzv. civilizačních nemocí, jejichž masivní rozšíření ohrožuje délku života obyvatel bohatých zemí. V posledních letech proběhla ve světě celá řada vědeckých výzkumů, které naznačují, že konopí by mohlo sehrát významnou roli v jejich léčbě.

O některých z nich pojednává následující článek, který však rozhodně není jejich vyčerpávajícím přehledem -- k dispozici je jich daleko více než ty uvedené zde.

Konopí způsobuje duševní choroby ZDE

Tímto článkem bych rád objasnil můj pohled na vyvolení Izraele jako národa. Můj pohled bude zcela jistě ovlivněný křesťanským světonázorem. Když vyslovíme Izrael, mnohým z vás, vážení čtenáři, okamžitě "naskočí" husí kůže. Podle mnohých je vznik státu Izraele vyloženě aktem bezpráví vůči palestinskému obyvatelstvu. Pro jiné z vás, vážení čtenáři, je vznik státu Izraele činem samotného Boha, kdy se Bůh při vzniku tohoto státu nějakým způsobem angažoval.

Jak souvisí vyvolení Izraele například se sionismem? A dá se hovořit o vyvolenosti? A v čem tato vyvolenost spočívá? Tyto a ještě mnohé další otázky se pokusím vysvětlit v této úvaze.

Francie prožila již sedmnáctou noc (ze soboty na neděli) od vypuknutí násilí. Podle posledních informací počet útoků mírně klesl, relativní klid hlásí i epicentrum předměstského násilí Paříž. Přesto potyčky mezi mládeží a pořádkovými silami pokračují. Poprvé se přesunuly i do centra dosud spíše klidného Lyonu. Kdo situaci vyřeší a komu Francouzi nejvíce důvěřují?

Hodně článků v Britských listech boří mnoha Čechům, jak občanům ČR tak i emigrantům, sen o bájné zemi tam za oceánem, kde všichni jsou svobodni a kde se každý může stát z poslíčka milionářem.

Boři sny o kapitalismu, kde jsou všichni pouze úspěšní. A ti neuspěšní jsou pouze socky, nefachčenko, lenoši, bolševici, černoši, muslimové atd (nehodící se škrtněte).

Boři sny o západní civilizaci a demokracii.

Americký televizní kazatel Pat Robertson varoval ve čtvrtek obyvatele jednoho pennsylvánského městečka, že je postihne katastrofa, protože "hlasováním vyhnali Pánaboha ze svého města". Město totiž vyloučilo ze školní rady osoby, které hlasovaly pro to, aby se ve školách vyučovalo inteligentnímu designu. Město dalo přednost Darwinově evoluční teorii, informuje americká televize Fox News a pokračuje:

Britská vláda provozovala za druhé světové války tajné mučicí středisko, kde získávala informace od německých vězňů. Vyplývá to z oficiálních dokumentů, které objevil deník Guardian.

Mučicím střediskem prošlo více než 3000 vězňů. Byli tam systematicky biti, podrobováni spánkové deprivaci, nuceni stát déle než 24 hodin a bylo jim vyhrožováno popravou anebo násilnými chirurgickými zákroky.

Šéf britského diplomatického sboru Sir Michael Jay nařídil velvyslancům a vysokým diplomatům, aby po odchodu z britské státní služby mlčeli. Varoval, že pokud budou prozrazovat interní informace tak, jak to učinil ve svých explozivních memoárech DC Confidential nedávný britský velvyslanec v USA Sir Christopher Meyer, vážně to poškodí britskou zahraniční politiku.

Bývalý britský velvyslanec ve Washingtonu: "Útok na Irák byl motivován politicky a vymstilo se nám to" ZDE

Rozsáhlé ukázky z Meyerových memoárů vycházely tento týden na pokračování v deníku Guardian. Meyer v nich argumentuje, že britský premiér Tony Blair se nechal natolik svést lákadlem americké moci, že nezabránil překotnému rozhodnutí zaútočit na Irák. Meyer zdůrazňuje, že britské ministerstvo zahraničí bylo při tom vyloučeno z klíčového rozhodování. Meyer také velmi sžíravě, se všemi důvěrnými podrobnostmi, ve svých memoárech vylíčil předchozího britského - konzervativního - premiéra Johna Majora, pro něhož pracoval jako tiskový mluvčí. Členy Blairovy vlády Meyer charakterizoval jako "politické trpaslíky".

Na to reagovali zuřivě vysocí britští státní úředníci i politikové, kteří si stěžují, že Meyer pronapříště vážně narušil důvěru mezi ministry a státními úředníky.

Šéf britské diplomatické služby Sir Michael Jay úpěnlivě apeluje na britské diplomaty v tajném memorandu těmito slovy:

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Právě před rokem tento týden zahájila Američany vedená okupační vojska drtivý tok na irácké město Fallúdža. Atmosféru vytvořil plukovník Gary Brandl: "Nepřítel má tvář. Jmenuje se Satan. Je ve Fallúdži. A my ho zničíme."

Útoku předcházelo osm týdnů leteckého bombardování. Americká vojska odřízla dodávky vody, elektřiny a potravin do města. Zvláštní zpravodaj OSN to odsoudil jako porušení Ženevských konvencí. Konstatoval, že okupační vojska "používala hladu a odpírání vody jako válečné zbraně proti civilnímu obyvatelstvu." Dvě třetiny z 300 000 obyvatel města uprchly, píše v deníku Guardian Mike Marqusee, spoluzakladatel internetových stránek Iraq Occupation Focus.

Čelná aktivistická organizace vyžaduje naléhavé vyšetřování zpráv, že americká vojska užívala při loňském útoku na Fallúdžu kontroverzní zápalné zbraně. Z fotografických důkazů,. získaných po bojích, zdá se, vyplývá, že ženy a děti byly usmrceny děsivými popáleninami, způsobenými granáty z bílého fosforu, shazovanými americkými vojsky, napsal ve čtvrtek britský deník Independent a pokračoval:

Americké jednotky "užily při útoku na město Fallúdža chemických zbraní"ZDE

"Fotografie fosforem usmrcených lidí ve Fallúdže - POZOR - drastické záběry" ZDE

Václav Vlk, Neviditelný pes: "Je to celé nenávistné antiamerické, promuslimské levičácké spiknutí Britských listů a České televize - bílý fosfor nemohl nikoho popálit!" ZDE

Pořad televize RAI The Hidden Massacre s anglickým komentářem ZDE

V říjnu 2005 přispělo celkem 105 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 376 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 885.28 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.