Vědci vypracovali čtyři hypotézy, týkající se vztahu mezi kouřením konopí a duševním zdravím:

Nový výzkum vyvolává zájem především o první hypotézu: že kouření konopí samotné vyvolává psychotické stavy. Tento výzkum je založen na studiích, v jejichž rámci byly sledovány velké počty lidí prostřednictvím dotazníků po dobu deseti až dvaceti let. Z těchto statistických analýz vyplývá, že existuje souvislost mezi kouřením konopí u adolescentů, kteří mají osobní dispozice k duševním chorobám, a vzniku skutečných duševních chorob u nich v pozdějším věku.

V roce 1987 vyplynulo poprvé z jedné švédské studie, že zřejmě existuje souvislost mezi kouřením konopí a dlouhodobými poruchami duševního zdraví. Švédská studie analyzovala záznamy všech mladých mužů, kteří vykonali ve švédské armádě v letech 1969 - 1970 svou povinnou vojenskou službu, ve věku 18-20 let. Studie zjistila, že u těch, kdo kouřili konopí, než přišli do armády, byla šestkrát větší pravděpodobnost, že skončí v nemocnici se schizofrenií než u nekuřáků konopí. Avšak kritikové závěry této studie odmítli v důsledku metodologických nedostatků.

Jiná nová studie, provedená na Novém Zélandě, však zjistila, že u osob, které kouřily konopí třikrát nebo víckrát před dosažením 15 let, byla větší pravděpodobnost, že do 26 let onemocní schizofrenií. Novozélandský vědecký tým dospěl k názoru, že existuje zranitelná menšina mladých lidí, pro něž je konopí škodlivé. "Neříkáme, že konopí způsobuje schizofrenii, ale je to rizikový faktor."

Podobné výsledky vyplývají i z další švédské studie a z nové holandské studie. Tato holandská studie profesora Jim van Ose zjistila, na základě zkoumání téměř 2500 14 - 24 letých osob, žijících v Mnichově a v okolí, že kouří-li adolescent konopí, zvyšuje to riziko, že u něho vznikne psychóza v pozdějším věku, o 16 - 25 procent. Osův vědecký tým však zjistil, že u lidím, kteří měli vrozené sklony k psychózám, byl vztah mezi konopím a vznikem psychózy daleko silnější. U osob se sklony k psychózám vznikly psychózy v 25 procentech případů, když konopí nekouřily, a v 50 procentech, když ho kouřily. Čím dříve v životě konopí kouřily, tím horší byl důsledek.

Dosud ovšem není jasné, zda psychotické příznaky jsou způsobovány kouřením konopí, anebo zda osoby, které mají vrozené psychotické příznaky, jsou přitahovány ke kouření konopí. Tento problém se pokusil vyřešit David Fergusson ve své novozélandské studii a zjistil, že kouření konopí skutečně způsobuje psychózy a že tomu není obráceně. I tyto výsledky jsou zpochybňovány některými kritiky.

Podrobnosti v angličtině ZDE