14. 11. 2005
Dobrovolná rezignace v Čechách"My" Češi nemáme o domácích politicích příliš valné mínění. Často to vypadá, že politici snad spadli odněkud z Marsu a vlastně mezi ten náš bezúhonný národ beránků božích ani nepatří. To jen oni berou úplatky, chovají se arogantně a jsou naprosto neschopní. Kde se mohli vzít? Ono je pravda, že česká politická kultura není nic, na co bychom měli být pyšní. Na druhou stranu, je natolik odlišná od kultury mezilidských vztahů v české společnosti? |
? Samozřejmě, že ne, ale budu raději trochu konkrétnější. Chtěl bych se pozastavit u rezignace ministra zemědělství Zgarby. Ne, že bych se chtěl snad s váženými čtenáři podělit o výsledky své investigativní novinářské práce v tomto zamotaném příběhu, spíš mě zajímá celá ta situace ve chvíli, kdy se rozhodne český politik sám od sebe opustit svůj post. Zgarba je podezřelý, že nese svůj podíl na spekulacích s pozemky, z čehož měl mít samozřejmě nějaký ten finanční obnos na přilepšenou. V nedělních Otázkách tvrdil, že se k tomuto kroku odhodlal úplně sám a je to tedy jen a jen jeho soukromé rozhodnutí (pak tedy bravo!). Když si trochu zaspekulujeme ( to je ostatně oblíbená činnost objektivních českých médií), tak by se ale dali najít další dvě varianty, proč nakonec ministr rezignoval. Tou první může být např. nátlak jeho stranických kolegů v čele s buldozerem Paroubkem. Bylo by to vcelku logické a naprosto pochopitelné. Nač si přidělávat další starosti po CzechTeku a Grossově aféře? Sociální demokraté se poučili a výsledkem jejich prozření je konstatování, že je lépe případný problém utnout hned v zárodku, než bojovat s hlídacími psy demokracie a možnými spikleneckými skupinami, které umělé vyvolávání afér tu a tam podporují. Navíc, v zemích kulturně-politicky poněkud vyspělejších, bývá zvykem, že politik podezřelý z nezákonností učiní jediný možný krok -- rezignuje. Tento předpoklad může být dost dobře spojen jak s variantou, kdy Zgarba odchází na vlastní rozhodnutí, tak s variantou další, kdy se takto rozhoduje na nátlak ( či přátelskou radu) ČSSD. Obojí by nasvědčovalo tomu, že do zatuchlého českého rybníčku přitekl pramen průzračně čisté vody. Opoziční ODS to o všem ve svém prohlášení k rezignaci ministra Zgarby vidí poněkud pesimističtěji. Podle ní naopak Zgarba svojí rezignací přiznává podíl viny na spekulacích s oněmi pozemky. To je vlastně i má třetí varianta, proč Zgarba odešel ze svého úřadu. To by byla možnost samozřejmě nejhorší (a to nejen pro něj osobně). Znamenalo by to další zasetí semínka nedůvěry do vztahu občan-politik. Navíc by se člověk musel opravdu cítit jako pitomec. Pokud by přeci poměrně nedávno jmenovaný Zgarba opravdu něco protizákonného udělal, proč by se proboha dral do tak ostře sledované pozice, jako funkce ministra bezesporu je? Myslel si snad, že se na to nepřijde? A kdyby tomu tak bylo, tak by to znamenalo, že četné aféry, na které novináři přijdou, jsou jen zlomkem toho, co politici páchají. To by bylo opravdu zlé a jen by to potvrzovalo pesimistické hospodské debaty, kterým jsou Češi pověstní. ODS, jako opoziční strana má jasno (jak by také ne). Jak se k tomu má ale postavit občan, který fanaticky neobdivuje ani ODS ani ČSSD? Měl by vyčkat, jak dopadne vyšetřování české policie, byť té si podle průzkumů veřejného mínění neváží o nic více než právě českých politiků? Asi ano. Přesvědčivé televizní reportáže i v ČR nezvykle brzká rezignace vysoce postaveného politika sice napovídají, že Zgarba je vinen, ale, co když je to opravdu všechno jinak? Třeba je to vše nějaký omyl a ti naši politici nejsou takoví lumpové, jak si "my" morálně bezúhonní občané často myslíme a dnes již bývalý ministr Zgarba naopak ukázal, že se na domácí politické scéně mění vše k lepšímu. |