Brazilský novinář a antropolog Fabiano Golgo, dosavadní šéfredaktor deníku Metro Česká republika, byl donucen rezignovat na svou funkci šéfredaktora. Podle jeho slov k tomu došlo údajně po ostré, asi půlhodinové konfrontaci s ředitelem listu Martinem Konrádem, který - podle svědectví Fabiana Golga - chtěl prý nedávno zabránit tomu, aby Golgo v deníku publikoval zprávu, související s prohrou Jiřího Paroubka u soudu s podnikem Mafra o právo na odpověď. V deniku Metro byly podle Golga údajně vyměněny zámky, aby se v něm Golgo nemohl dopustit "sabotáže", například publikovat svá obvinění vůči praxi v tomto listě.

Fabiano Golgo má k dispozici četné emaily, z nich zřejmě vyplývá, že se octl pod pro něj nezvládnutelným tlakem z politických i firemních kruhů, prosazovaných vedením listu, aby v deníku Metro publikoval PR články od firem i politických stran či články politiků, doručené jejich PR zprostředkovateli, jako by to byly normální redakční materiály. Bez označení, že je to inzerce či "vlastní zpráva", jak tuto realitu českého mediálního života označuje deník Právo. Golgo tvrdí, že se na takovéto redakční praxi odmítl podílet.

Faktem je, že jednozdrojového, neanalytického zpravodajství z politického prostředí i zpráv pojednávajících redakčně nekriticky o výrobcích, kulturních akcích či službách, se našlo v Metru dost - většina redakčního obsahu. O nevyvážené "soft PR" praxi jako běžnému fungování redakce hovoří dostatečně internetový archiv listu. Není divu, když na novináře zde peníze majitelé nemají a většinu redakce přitom tvoří obchodníci, sjednávající inzerci. Distribuce deníku Metro je závislá na municipalitách a jejich libovůli strpět distribuci bezplatného deníku, v Praze je Metro existenčně zcela závislé na Dopravním podniku. Jeho ředitelem se stal po vítězství ODS na pražském magistrátě bývalý ředitel televize Prima a člen odborného týmu občanského sdružení eStat. cz, přímo spjatého s ministrem vnitra a informatiky Langerem (ODS), Martin Dvořák. Odborný konzultant pro oblast elektronických komunikací a médií a ředitel televize dnes řídí pražské tramvajáky.

Měl to Golgo vůbec zapotřebí? Proč se kvalitně vzdělaný člověk s možností mezinárodního uplatnění propůjčuje ke spolupráci s takovým příšerným plátkem? Tohle mě napadlo vždy, když jsem měl možnost si deník Metro prolistovat.

Metro byl příšerný projekt od samého počátku a Golgo na tom nedokázal změnit nic.

Nejtrpčím plodem sebezahleděnosti bývá žvanivost. Kniha Ivana Brože Husajn kontra Chomejní: Irácko-íránská válka 1980-1988 (339 stran. Epocha, Praha 2007) představuje smutný důkaz zmíněné teze. Marc Frey z univerzity v Bonnu shrnul třicetileté dějiny vietnamské války za nezávislost na ploše o třetinu menší (překlad Dějin vietnamské války o 210 stranách vydalo nakladatelství Paseka) a jeho studie neobsahuje prakticky žádné věcné chyby.

Kdo nezažil ještě bezmoc, nemusí dál číst. V sedmdesátých letech před odletem z totalitního státu se dostalo "vyznamenání" jednomu pracovníkovi MZ, protože si mohl přát cokoli. Nezaváhal a chtěl se setkat s přítelem z dob studií, který náhle ze dne na den zmizel i s celou rodinou. Nadělal hostitelům hluboké vrásky, ale vyhověli. Chtěli zachovat zdání právního státu. Režim krve a útlaku si s mým známým a jeho druhem zahrál tragikomický tyátr. Tyrani dokáží zlehka pohybovat pravdou a lží, mixovat tyto dvě "nahodilosti" k jejich prospěchu. A běda, když okolní svět uvěří vyškoleným pravdomluvcům. Nastalo či pominulo snad století davů a demagogů?

Když tak čtu reakce čtenářů na články pana Víta, myslím reakce nesouhlasné, třeba pana Cveka, rád bych se jich zeptal na jednu věc, píše František Řezáč.

Téma protikladu mezi prací a kapitálem je staré a mnohokrát zpracované. Ale pomiňme na chvíli všechny ty Marxe, Zoly, naše Čapky-Chody a Wolkery, Američany Dreissery a Lewise a konstatujme, že kdysi byla doba, která se velmi blížila představám dnešních kritiků socialismu o poměru mezi podnikateli a zaměstnanci.

Byla to doba před první světovou válkou. Vím z vyprávění svých prarodičů a z četby, že se žilo celkem dobře i rodinám zaměstnanců, hroty třídního boje byly otupeny, pilní a hodní podnikatelé dávali lidem práci a z jejich vrstev pocházející politická reprezentace vládla moudře a spravedlivě. Chudí lidé těmto bohatým a vlivným lidem nezáviděli, ba mnohých si vážili a jednomu z největších familárně říkali "starej Škoda", vyprávějíce si o něm veselé historky.

Tak mi páni Eismanové a Cvekové, hergot řekněte, proč potom ti moudří a spravedliví hnali ty poslušné, skromné a věrné do války? Vždycky jsem se takhle ptal a ptám na opuštěných hřbitovech na Toužimsku či Šumavě, když vidím na křížích mezi kopřivami vybledlé oválné obrázky českých a německých kluků, jak se dali vyfotit před cestou na frontu. Máte na to nějakou odpověď či názor bez toho, že to svedete na komunisty? Myslíte si, že se to nemůže opakovat, když se zase lidi spolehnou na ty, kdo jim vládnou?

Ešte nikdy nezažil svet také priepasti medzi bohatými a chudobnými krajinami, ako dnes. Na jednej strane rozprávkové bohatstvo USA a najvyspelejších svetových ekonomík, na druhej strane neslýchaná bieda obyvateľov mnohých zemí Ázie, Latinskej Ameriky, či Afriky. Najhoršie je na tom Afrika. Zdravotný stav obyvateľov čierneho kontinentu je alarmujúci.

Mávat usárnou je řečnický obrat podobný jako pomyslně před někým smekat klobouk, alespoň takto ten výraz znám já ze své trempské praxe. Ale může mít i jiné krajové významy.

"Usárna" není batoh, ale je to vlastně pruh látky s řemínky a přezkami. Balí se takto:

Koncepce nové Národní knihovny se po přijetí návrhu architekta Kaplického stala veřejně i mediálně ožehavým tématem, v němž se utkávají různé estetické, architektonické a technologické pozice. Občanské sdružení Agora Central Europe ve spolupráci s Lidovými novinami a týdeníkem Respekt vás proto zve na veřejnou debatu na téma: "Blob či neblob?" o účelu, estetice a architektuře nové Národní knihovny v úterý 19. června 2007 od 19.00 hodin v Kině Perštýn, Na Perštýně 6, Praha 1

Pozvání přijali: Dalibor Borák - předseda České komory architektů, Vlastimil Ježek - ředitel Národní knihovny, Josef Štulc - hlavní konzervátor Národního památkového ústavu, Alan Záruba - grafický designér a pedagog VŠUP . Debatu moderují: Barbora Kroužková a Martin Veselovský - ČRo 1 - Radiožurnál. Debata se koná za podpory Ministerstva zahraničních věcí Nizozemska. Doufáme, že Vás toto téma zaujalo a těšíme se na setkání s vámi.

Zjistil jsem, že na stránkách vašich listů se kdosi pokouší ostouzet doc. R. Kučeru, pro jeho někdejší členství v KSČ. Jako svědek tehdejších událostí cítím povinnost se k této věci vyjádřit, píše Daniel Kroupa.

K tomu: Petr Nachtmann, "Dotaz"

Petr Nachtmann, "Rudolf Kučera: Po KSČ ještě nacisté?"

Vážený pane Kroupo,

se zájmem jsem si přečetl Váš článek nazvaný "Rudolf Kučera s komunistickým režime nekolaboroval". V textu se snažíte omlouvat Kučerovo členství v normalizační KSČ ("aby umožnil lidem vyloučeným z této strany a nestraníkům nějakým způsobem pracovat ve filosofii"). Je lidsky pochopitelné, že se chcete zastat svého podřízeného z katedry politologie a filozofie Filozofické fakulty ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Zejména, pokud by se ukázalo, že jste si docenta Kučeru přivedl na katedru Vy. Váš článek obsahuje zajímavé informace a některé informace v něm naopak chybí.

Český rozhlas Leonardo ve spolupráci s časopisem Vesmír a Lidovou univerzitou Městské knihovny v Praze si Vás dovolují pozvat na diskusi "Geologická záhada - Čechy jako impaktový kráter?", která se uskuteční ve středu 20. června 2007 od 19 hod. v malém sále Městské knihovny v Praze, Mariánské náměstí 1, Praha 1. Diskutovat budou Dr. Petr Rajlich z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Dr. Jindřich Hladil A Dr. Radek Mikuláš z Geologického ústavu AV ČR.

Čechy tvoří nepravidelnou kruhovitou pánev ohraničenou horskými pásy, vytvořenou nejspíše meteoritem. Dospěl k tomu americký astronom Michael D. Papagiannis z Bostonské univerzity po analýze snímků z geostacionární družice Meteosat, pořízených z výšky 36 000 kilometrů. Odhadl, že kráter o rozměrech zhruba 300 kilometrů ve směru západ-východ a 200 km ve směru sever-jih vyvotřil před 100 miliony let meteorit o průměru 70 km. Při těchto rozměrech by patřil mezi největší krátery světa. Doba působení tlakové vlny by se při průměru kráteru 300 km rovnala přibližně 100 až 125 sekundám. Za tuto krátkou dobu by muselo dojít k přeměně několika milionů km3 objemu hornin. Zvláštním jevem, který může být argumentem pro "český meteorit", je záření jednoho ze dvou nalezených českých diamantů. Dnes jsou uloženy v prostorách Národního muzea, v jehož sborníku se píše: "žlutooranžová luminiscence, v ultrafialovém světle pozorovatelná u diamantu z Dlažkovic, je zcela mimořádná". V roce 1989 napsal o českém kráteru první obsáhlou zprávu, spolupracoval na analýze družicových snímků s fotogeologem dr. Faroukem El-Bazem, dnešním ředitelem Centra dálkového průzkumu univerzity v Bostonu. Tato hypotéza rozdělila geology do dvou táborů.

Nejvyšší činitel OSN v Izraeli varoval, že americký nátlak zlikvidoval roli OSN jako nezávislého vyjednavače na Blízkém východě.

Alvaro de Soto, velvyslanec OSN pro Blízký východ, vypracoval třiapadesátistránkovou tajnou zprávu, kterou získal deník Guardian. Zpráva je zdrcující kritikou diplomacie, která selhala, a odsuzuje všeobecný bojkot palestinské vlády. Je datována dnem 5. května 2007, tedy těsně před tím, než Soto odstoupil.

V deníku Metro ve čtvrtek 7. června vyšel - ale pouze v pražském vydání - na straně 7 článek, ve kterém Tomáš Svoboda popisuje svou návštěvu bývalé raketové základny ve vojenském výcvikovém prostoru Jince v prostoru Stožec s doprovodem z Ministerstva obrany. Autor dále píše o vybudování základny která měla být hlavním obranným raketovým postem pro Prahu a okolí a čtenáři sděluje, že byla vybudována za pomoci vojenských jednotek, kterým, jak on ví, se neplatilo.

Termín i rozsah rozšíření schengenského prostoru na nové země Evropské unie včetně České republiky opět zpochybnil rakouský spolkový ministr vnitra lidovec Günther Platter. Stalo se tak přesto, že český premiér Mirek Topolánek při nedávné návštěvě Vídně prohlásil, že pro "postupné otevření není žádný důvod. Teprve 31. prosince 2007," řekl v rozhovoru pro list Der Standard, "budou mít Češi pocit, že jsou skutečně členy Evropské unie. To je pro nás skutečné datum přistoupení. Když se hranice začátkem roku 2008 zcela neotevřou, bude to pro nás bezcenné a téměř se to bude považovat za nepřátelské. "

Po zralé úvaze jsem dospěla k názoru, že je nutné začít reagovat i na články, jež se diskvalifikují samy a jež by ve společnosti myslících lidí ani nestály za odpověď.

Vulgarita slov jako "zmrd, blbec, rudá svině, levicová havěť, socka atd." už mne nechává celkem klidnou, svědčí o argumentační úrovni pisatelů, občas mne, pravda, překvapí že oficielní, byť zdarma distribuované noviny (24 hodin, Express a Metro), takové výrazy uveřejní.

Nicméně dnes reaguji na pana Cveka a jeho článek o panu Vítovi.

Putinova nabídka na společné využití radaru v Ázerbájdžánu, která zazněla na summitu G8, je testem vzájemné důvěry USA a Ruska. Summit G8, který se sešel minulý týden v Německu, dodržel tradici -- nic neuspěchat, příliš neutrácet, ale slíbit.

Do slovníku přinesl nové slovní spojení -- "Heiligendammský proces". To by mělo označovat soubor zásad spolupráce skupiny G8, nerozvinutějších států tvořících dohromady 70 % světového HDP, a rodících se velkých ekonomik Brazílie, Číny, Indie, Mexika a Jižní Afriky.

Denny Hozman, student hry na klavír, jezdí už dva roky po Praze na kole. Především proto, že je to pro něj nejrychlejší způsob dopravy a trošku si při tom protáhne tělo. Když ho však jednoho květnového dne, kdy potřeboval zajet vlakem do Rudné, napadla pošetilá myšlenka jet na vlak na kole, potkal se s přístupem typicky českým. Kdo že měl takový přístup? Zkrátka úplně všichni, od zloděje až po policajta.

V dubnu 2007 přispělo celkem 97 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 18, 437.07 Kč . Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.4. 2007 částku 255 292.76 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.