Za tři dny se setkal s bytostí nezvykle veselou a oddanou věci společenských trendů a usilování o změnu zkapitalizovaného světa. V té zemi měli lidé veleboha, pravdymilovného a milujícího kolohnáta, přísného moralistu a katana. Nyní tam, v oné nádherné zemi, je adorován jeho povedený synek. Možná i jeho oblijí zlatem, aby zářil k nebeským pastvinám.

Známý pátral v očích přítele a poznal: ano, jsem v lágru, Mirku, ale nedej nic najevo, prosím tě! Měl chuť začít řvát, obvinit ty smějící se panáky, ale věděl, že by nic nezmohl a příteli ještě přitížil. Hrál komedii celé dvě hodiny toho setkání a v duchu věděl jediné -- nebude podporovat domácí režimní pány hejhuly,co spolkli veškerou moudrost světa a chtějí určovat tempo a vývoj lidského konání a k tomu dochutit zpotvořenou morální kaši. Svoboda se, jak jinak, nehodným stává břemenem.

Od doby posledního setkání přátel se mnoho nezměnilo. V lágrech zadržovaným a vězněným bytostem vymývají odporní odborníci mozky a středověkými masážemi docilují dokonalé a požadované poslušnosti. Dokáží provést změny myšlení tuhými a nelidskými praktikami, o kterých naši domácí kecalové nemají potuchy. Dítka s barevnými mávátky, ženy s radostnými úsměvy pro velkého vůdce, muži s ocelovými tvářemi, ti všichni pochodují ulicemi a zaplňují stadiony -- kde vzývají veleboboha, pro kterého hodlají pracovat i v nemožných pracovních podmínkách do padnutí, položit životy v případném válečném konfliktu, obětovat přátelství, děti, rodinu. Když veleboha miluješ nepřemýšlíš o sobě samém! Co jsi proti němu?! Nic!

Kolikrát protestovali levicoví mudrlanti proti praktikám těchto bradavičníků rozesetých po zeměkouli?! Stojí za pravdou, říkají pravdu, konají pravdu -- ale jakou?! Nestydí se za své spoluvěrce v daleké zemi stižené hladomory, nemocemi, odpornými a zrůdnými praktikami mocenských špiček, které národ používají jako štít pro svoje choutky a nízké pohnutky?! Mudrlanti práskají bičem v povoleném demokratickém cirku a nafukují se pomyšlením, jak jejich drezúra stále vykazuje dobré výsledky jejich těžké a záslužné práce pro prostý a obyčejný lid. Proč nepozvednou hlas proti zrůdnostem, otrocké práci v lágrech, bití, mučení, ponižování -- nechává je klidným hnětení člověka? Stále věří příkladné to básnické pitomosti, že člověk doluje uhlí a uhlí doluje člověka? Jo, talent je talent, s tím nikdo mnoho nenadělá. Každá ideologie je scestná a vzbuzuje iluze, které jsou utopické, jak napsal uvláčený myslitel -- a pozor, zničen byl naší sametovou a milenou společnosti!

Opravdu odzvonilo evropským hodnotám, kdysi u nás běžným a nyní -- žel -- zapomenutým a přehlíženým, jakými jsou spolehlivost, poctivost, píle, věrnost, upřímnost, opravdovost, pečlivost a vytrvalost? A byly ve skutečnosti vůbec kdy, v naprosté čistotě, u nás opravdu k mání?

Je doba farizejů, falešných proroků. Vytloukat lejnem kapitál, toť činnost stálá a neměnná. Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad, jak říkával F.Villon, to je stále platná a neodbytná pravda. Svět puká ekonomickými rekordy, matka země se chvěje pod přívalem nápadů lidského hmyzu. Zkaženost a neochota vidět a slyšet, to je oč tu běží, vy odvážní strůjci osudu svěřených vám lidských společenství. Měnit zlo v dobro čeká na novodobé apoštoly. Naivním hrám o výhodných pravdách snad někdy bude postavena hráz. Buďme vytrvalí. Rozvrácený a zbloudilý svět nemůže trvat dlouho -- byť výsledky světa tepajícího láskou a pochopením nejsou trvalou zárukou rozvoje. Bohatý vnitřní život lidské bytosti nebude, doufejme, způsobilý přijmout jakoukoli diktaturu. A to není málo! Rozmařilost a mravní degenerace bude zapomenutou minulostí. Amen.

Člověk je většinou stádní tvor. Spoléhá na vůdce, nechce se mu samotnému stavět proti zlu. Politické cirkusy spoléhají na lidskou lenost ke změnám, mají lidi zrentgenované dokonale. A kde jaksi bohaté sady hojnosti napadne potencionální škůdce, je potřeba urychleně a neprodleně vystavět lágry, mučírny, izolace! Vyhledat příslušné morální mrzáky a sadisty, ty dosadit k očišťování společenských kreditů a delegovat jim beztrestně porušovat právo v zájmu vyšších vládních hnízd.

Schmierige geschäfte se konají po celé přemilené planetě. Je potřeba udržovat tiché dohody a panovat v teritoriu uznaném mezinárodními smlouvami a právem. Novodobí bůžci mívají gigantický talent na dialog proměněný nepozorovatelně v monolog. Co jim zbývá, když talent kvete v každý okamžik jejich nádechu a výdechu. Muži nechápající ani politiku malého státu, se stali vykladači koncepcí politiky kontinentu. A cíl? Naparovat se před organizovaným bezcenným a zbabělým houfem. Autoritativní elity rády cizopasí na veřejných medových plástvích a vytrubují do pralesa duchovní mizérie vyčpělá a přežvýkaná zjištění.

Svět bohatší má povinnost ke světu chudšímu. A tak koná: chudému světu nechybí zbraně. Tento artikl není sice košer, že, ale penězoměnci si pochvalují dobré zákony. Je jedno, že dětští žoldáci lidem usekají ruce, napárají těhotné ženy, aby viděly plod zblízka -- je jedno, že tyto děti, nastrčení vojáci, svírají v rukou zbraně vyrobené ve vyvinutých a rozvinutých státech blahobytné spokojené pitomosti. Kšefty se musí hýbat! Peníze nesnášejí ani v nejmenším určené hranice. Co dnes vyhandluješ, zítra může být bezcennou komoditou. Ohledy stranou, pokrok nezná pojem ohled. Trvalým kupčením k prosperitě vesmírné půlvteřiny! Lehčí je dodat náboje, než pytel pšenice, lehčí je dodat tank, než léky, snadné je vyzbrojit, těžší nakrmit.

Naším nepřítelem jsou povrchnost, lajdáctví, podlost, neupřímnost, křivé jednání a podvod, přetvářka, zákeřnost, nabubřelost, lenost a celková morálně-kulturní ubohost. Tato hojně nadužívaná slova používají vlády a jejich podpůrné drápy po celém širém světě...i v dalekém táboře Joduk a mnoha dalších lágrových vředech nasetých na modré planetě. Mučírny jsou ostudou lidského společenství. Režimní odpůrci nemohou (neměli by) v třetím tisíciletí podporovat mučení známé ze středověku a kdo podporuje (a jedno, koho zadržuje) tyto odporné a nelidské praktiky, měl by být neprodleně postaven před soud a zodpovídat se za přestoupení svěřených kompetencí. Radikální křídla pod sebou ukrývají budoucí vrahy, teroristy, bojovníky za extrémní pravdy a tyrany. S podivem, že i u nás se najdou posměváčci, kterým je trnem v oku podpora ukřivděných a zneužívaných mocí. Zřejmě v nás jako v koze zůstává podpora ismů deklarovaná na náměstích, v básních a filmečkách po celý čas nesvobodného trvání státu.

Podpora neznámých osob nám působí potíže -- ty osoby ovšem čekají na hlasitý pokřik demokratických a svobodných osob...těžko se podporuje napapaným, nabumbaným, baveným kašpárky ze sladkých koktejlových mixů, oblažovaným zpěváčky živáčky, tvářícími se náhle demokraticky přísně, když již všemu povoleno.

Bože, nepokora a zhovadilost dospěla do stádia nevkusu a bídy ducha. Naparujeme se vlastní důležitostí a prchavé okamžiky konat dobro mizí v nebeských mlhovinách. Nevíra v cokoli a kohokoli zasáhla nás potrefené a pyšné Jáji. Jájismus pěstovaný v naší vesmírné kolonii vypěstoval jedovaté ovoce. Chutná zprvu sladce, ale po chvíli kousání zhořkne navždy. Stačí pozorovat naše politické prvňáčky bez třídního učitele. Rámusí, pokřikují, pitvoří se, přerušují a vyrušují, prohlašují druhého za veleopa a nevzdělance.

Roztříštěnost světového mínění je cílem politické manipulace. Ideologickými a náboženskými rozdílnostmi dosahují vládci a služebníci nadnárodních ekonomickým struktur, řízeni navíc konsorcii několika světových bank, kýženého politického domina v režii povolené neviditelnými, zato opravdovými vládci planety. Kde a kdo jsou? To ti nikdo nepoví. Tiché dohody, ale nebývají náhody. Mučírny po celém světě tiše žalují. Kolik bratří a sester právě v tuto vteřinu úpí pod knutou zasloužilých mizerů?!