Český rozhlas Leonardo ve spolupráci s časopisem Vesmír a Lidovou univerzitou Městské knihovny v Praze si Vás dovolují pozvat na diskusi "Geologická záhada - Čechy jako impaktový kráter?", která se uskuteční ve středu 20. června 2007 od 19 hod. v malém sále Městské knihovny v Praze, Mariánské náměstí 1, Praha 1. Diskutovat budou Dr. Petr Rajlich z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Dr. Jindřich Hladil A Dr. Radek Mikuláš z Geologického ústavu AV ČR.

Čechy tvoří nepravidelnou kruhovitou pánev ohraničenou horskými pásy, vytvořenou nejspíše meteoritem. Dospěl k tomu americký astronom Michael D. Papagiannis z Bostonské univerzity po analýze snímků z geostacionární družice Meteosat, pořízených z výšky 36 000 kilometrů. Odhadl, že kráter o rozměrech zhruba 300 kilometrů ve směru západ-východ a 200 km ve směru sever-jih vyvotřil před 100 miliony let meteorit o průměru 70 km. Při těchto rozměrech by patřil mezi největší krátery světa. Doba působení tlakové vlny by se při průměru kráteru 300 km rovnala přibližně 100 až 125 sekundám. Za tuto krátkou dobu by muselo dojít k přeměně několika milionů km3 objemu hornin. Zvláštním jevem, který může být argumentem pro "český meteorit", je záření jednoho ze dvou nalezených českých diamantů. Dnes jsou uloženy v prostorách Národního muzea, v jehož sborníku se píše: "žlutooranžová luminiscence, v ultrafialovém světle pozorovatelná u diamantu z Dlažkovic, je zcela mimořádná". V roce 1989 napsal o českém kráteru první obsáhlou zprávu, spolupracoval na analýze družicových snímků s fotogeologem dr. Faroukem El-Bazem, dnešním ředitelem Centra dálkového průzkumu univerzity v Bostonu. Tato hypotéza rozdělila geology do dvou táborů.