R. Kučera spolupracoval také s iniciátory Charty 77. V prosinci roku 1977 jsem byl na schůzce v jeho bytě, snad v přítomnosti jeho přítele V. Komedy, informován o přípravě této iniciativy. Nemohl jsem však v té době pomoci, protože moje žena byla v pokročilém stadiu těhotenství a po vánocích se nám narodil třetí syn. Svůj podpis jsem proto připojil až po novém roce. Styk s disentem R. Kučera nepřerušil ani v době největší štvanice proti Chartě, nezřídka pomáhal i materiálně. Podílel se i na přípravě některých dokumentů Charty.

Připravoval také, na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, s M. Paloušem a dalšími vydávání filosofického časopisu pod názvem Polemos. Tomu zabránila StB, která, na základě udání našeho domnělého přítele, nynějšího docenta sociologie na UK, redakci zatknula a pokusila se s touto skupinou připravit proces. Při celodenním výslechu mě příslušníci sdělili, že je zatčena i moje žena a že své děti už nikdy neuvidím, protože byly odvezeny do dětských domovů -- já prý půjdu do vězení na čtyři až pět let. R. Kučerovi jako hlavnímu členu skupiny zajisté hrozila horní sazba trestu.Večer mě propustili a ,i když výslechy pokračovaly, celý případ byl zásahem vyšší moci dán k ledu. R. Kučera byl na přímý zákrok StB okamžitě vyhozen ze strany i ze zaměstnání. Soud, k němuž se odvolal odůvodnil potvrzení správnosti vyhazovu také tím, že R. Kučera vyzrazoval státní tajemství filosofického výzkumu signatářům Charty 77, jmenovitě mě. (Státní plán byl ovšem před tím zveřejněn v denním tisku.) V osmdesátých letech pracoval R. Kučera jako topič a později jako zedník na stavbě trójského zámku a při tom pokračoval ve vydávaní knih a posléze časopisu Střední Evropa. Ve svém bytě organizoval také cykly přednášek velmi významných zahraničních filosofů.

Kučerovo pojetí střední Evropy se mi jevilo poněkud nostalgicky obrácené k Rakousku-Uhersku, já jsem v duchu Patočkovy koncepce chtěl spíše navazovat na Masaryka. Odpor k nacionalismu a představa, že v tomto regionu by měly vedle sebe v míru žít Češi, Slováci, Němci, Maďaři, že takové soužití může být obohacením pro všechny, že by katolíci, protestanté i Židé měli hledat vzájemné porozumění -- to všechno mi bylo blízké. Blízký mi byl i jeho odpor k totalitním ideologiím a režimům, jako byl nacionální socialismus a komunismus. Rudolf Kučera jej prokázal slovy i skutky v době, kdy za to hrozily dlouholeté tresty vězení, zničené životy - vlastní i životy blízkých.

Považoval bych za normální, pokud by vaše listy měly výhrady k názorům R. Kučery; já je mám také. Kdyby však vaše výhrady za něco stály, stačilo by je doložit argumenty. Osobní útoky, znevažováni a překrucování jeho názorů svědčí o tom, že takové argumenty postrádáte, nebo jim sami nevěříte.