14. 6. 2007
Zvláštní obhajoba Rudolfa KučeryVážený pane Kroupo, se zájmem jsem si přečetl Váš článek nazvaný "Rudolf Kučera s komunistickým režime nekolaboroval". V textu se snažíte omlouvat Kučerovo členství v normalizační KSČ ("aby umožnil lidem vyloučeným z této strany a nestraníkům nějakým způsobem pracovat ve filosofii"). Je lidsky pochopitelné, že se chcete zastat svého podřízeného z katedry politologie a filozofie Filozofické fakulty ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Zejména, pokud by se ukázalo, že jste si docenta Kučeru přivedl na katedru Vy. Váš článek obsahuje zajímavé informace a některé informace v něm naopak chybí. |
Členů KSČ byla spousta. Nesetkal jsem se však s jakýmkoli dokumentem, ve kterém by se po roce 1989 doc. Kučera k členství v KSČ veřejně hlásil. Považoval tedy svoji komunistickou minulost za příslovečného kostlivce ve skříni? Mohl být coby respektovaný politolog kvůli nepřiznanému členství v KSČ vydíratelný? Jestliže Kučera vstoupil do KSČ v roce 1975 a kandidátem na členství mohl být napřiklad 1-3 roky, znamená to, že na člena KSČ kandidoval zatraceně brzy po sovětské invazi v roce 1968 a po začátku Husákovy normalizace. V článku se kupodivu vůbec nezabýváte vazbami Rudolfa Kučery na Sudetoněmecký landsmanšaft. Pokud někdo vystupuje v médiích jako nezávislý politolog a zároveň kolaboruje se zahraniční nátlakovou organizací, jeví se mi to jako ohromný střet zájmů. V článku píšete, že se vám Kučerovo pojetí střední Evropy "jevilo poněkud nostalgicky obrácené k Rakousku-Uhersku". Dále píšete: "Odpor k nacionalismu a představa, že v tomto regionu by měly vedle sebe v míru žít Češi, Slováci, Němci, Maďaři, že takové soužití může být obohacením pro všechny, že by katolíci, protestanté i Židé měli hledat vzájemné porozumění - to všechno mi bylo blízké." Jistě si Vy i docent Kučera dobře pamatujete na Badeniho reformy koncem 19. století, které měly na českém území zrovnoprávnit český a německý jazyk, potažmo obě národnostní skupiny. Dobře si tedy vzpomínáte, jak nacionalistická strana Georga Schönerera tehdy začala proti Badeniho reformám protestovat. Schönererova strana byla původně okrajovou politickou silou, která se snažila o odtržení Sudet a o jejich připojení k Německu. Protesty proti zrovnoprávnění českého jazyka s němčinou byly jedním ze zásadním faktorů, které nakonec Rakousko-Uhersko definitivně destabilizovaly. Zároveň představovaly "tipping point" ZDE ZDE, který determinoval postoj politické reprezentace sudetských Němců ke vzniku Československa v roce 1918, potažmo ke snahám Adolfa Hitlera ve 30. letech. Pokud se Rudolf Kučera tak rád obrací k Rakousku-Uhersku, opět nechápu jeho spolupráci se Sudetoněmeckým landsmanšaftem. Nemohu se tedy vyhnout určitým pochybnostem o odborné zdatnosti docenta Kučery. Z lidského hlediska je děsivá další souvislost: Rudolf Kučera uvádí, že se jeho maminka musela z rasových skrývat před nacisty během holokaustu, jemu samotnému však zřejmě nevadili nacisté v landsmanšaftu (Witikobund) a v zastřešující organizaci, Svazu vyhnanců ZDE. Ve Vašem textu mě zarazila zmínka o "StB, která, na základě udání našeho domnělého přítele, nynějšího docenta sociologie na UK, redakci zatkla a pokusila se s touto skupinou připravit proces". Je možná škoda, že jste neoznačil onoho udávajícího sociologa jménem, jeho kolegové i studenti by si zasloužili být informováni. S pozdravem Petr Nachtmann |