Těsně před hlasováním by strany neměly bojovat o nerozhodnuté voliče tím, že jim budou vnucovat témata. Naději, že získají jejich přízeň, mají pouze tehdy, když využijí emotivních kauz, jež hýbají médii.

Závěrečná fáze kampaně rozhodne, kdo vyhraje volby a sestaví vládu. Rozdíl mezi dvěma stranami na čele volebních preferencí, občanskými a sociálními demokraty, je tak malý, že o jejich pořadí budou více než kdy jindy rozhodovat voliči, kteří se rozhodují na poslední chvíli. Výzkumy agentury Factum Invenio pro týdeník Ekonom ukazují, že pro nerozhodné nejsou směrodatná čísla o stavu naší ekonomiky -- dílem je interpretují ideologicky, dílem pro ně zůstávají tajemstvím.

Více než polovina voličů alespoň jednou změnila svou preferovanou stranu či tak hodlá učinit v současných volbách. Jak budou lidé volit, ukazuje exkluzivní výzkum agentury Factum Invenio pro týdeník Ekonom a internetový portál iHned.

Politici v Česku znejistěli. Jejich budoucnost se zahalila do neurčitosti výsledku červnových voleb do Poslanecké sněmovny. Pochybnosti umocňuje to, co jindy do politiky vnáší jistotu -- čísla. Důvody jsou tři.

Na vlnách "rodinné" stanice Český rozhlas 2 - Praha se každý všední den hlásí Host do domu. Protikladem lehčích rozhovorů je úvodní hodinka s názvem Jak to vidí... Vyprofilovala se tak, že se zde o názor na svět dělí s posluchači Hana Illnerová, Cyril Höschl, Václav Malý, Jefim Fištejn a další. Vést s nimi dialog není jednoduché: moderátor musí být připraven, ale mít "vědomostní převis". Mít i to, co Kodex ČRo a programové zásady BBC charakterizují jednoduše. Cit pro uměřenost, slušnost, korektnost, neřku-li noblesu. Musí mimo jiné dbát pokynů svých nadřízených. Český rozhlas se nemůže, nechce a nebude měnit z média veřejné služby na bulvár.

vyšlo dnes v deníku Metro, str. 6 PDF

Jan Čulík přišel s ironickými otázkami, proč by se měl český občan, nazývaný obligátně "Čecháčkem" nebo moderně "českým Novákem", zabývat poměry v médiích a psanými i nepsanými pravidly jejich fungování. Pochopil jsem jako typický představitel českého nováctví, že mi pan Čulík naznačuje, že bych se o to zajímat měl a když o tom nic nevím, tak bych měl být zticha. Nejsem.

Pentagon oznámil v úterý, že plánuje zveřejnit videozáznam letu společnosti American Airlines č. 77, který dne 11. září 2001 narazil do budovy, v níž je umístěno ústřední velitelství americké armády.

Záznam, který natočila bezpečnostní kamera Pentagonu na tamějším parkovišti, budou zveřejněny podle zákona o přístupu k informacím. Žádost o jejich zveřejnění podle tohoto zákona podala organizace Judicial Watch.

Tento videozáznam dosud nebyl oficiálně zveřejněn, avšak byl neoficiálně prozrazen a publikován na internetu.

V úterý večer vysílala americká televize Fox News záběry, které zřejmě pocházejí z tohoto videozáznamu a internetové stránky Judicial Watch byly nedosažitelné, zřejmě v důsledku příliš velkého množství lidí, kteří se je snaží otevřít.

Unesené letadlo společnosti American Airlines vrazilo do Pentagonu a usmrtilo 184 osob. Letadlo narazilo do jihozápadní strany Pentagonu a usmrtilo 125 osob v budově, kromě těch, kteří byli na palubě letadla.

"Usilovali jsme velmi intenzivně o získání tohoto videa, protože považujeme za velmi důležité doplnit veřejné záznamy o teroristických útocích z 11. září," konstatoval předseda organizace Judicial Watch Tom Fitton.

Havárie letu 77 vyvolala nejrůznější konspirační teorie, včetně teorie od francouzského novináře Thierryho Meyssama, který argumentuje, že explozi způsobila bomba v nákladním automobilu nebo střela, nikoliv letadlo. Většina novinářů, vědců a vojenských odborníků tyto konspirační teorie odmítá, ale menšina odborníků je podporuje.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V Kremlu ve čtvrtek vysvětloval málo známý, ale mocný ruský činitel poprvé zahraničním novinářům nové informace o současném Rusku: "Rusko je stát obrovského významu a jeho význam každým týdnem roste."

Sergej Sobjanin, bývalý šéf Ťumenského regionu, bohatého na ropu, který je nyní šéfem štábu Vladimíra Putina, a je jedním z nejmocnějších lidí v dnešním Rusku, vysvětloval podrobnosti středečního projevu Vladimíra Putina. V něm Putin definoval budoucnost Ruska jako lidskou i vojenskou regeneraci.

Bohumil Doležal uveřejňuje na své internetové stránce svoje moudra i dopisy čtenářů o nebezpečí nacionalistického extremismu v ČR a o "zamindrákovaném vlastenectví" a organizuje tam i petici podporující jeho postoj.

Píše tam např.:

Uvnitř Strany zelených to doopravdy vře. Nejen že se fackují kandidáti a členové na schůzích, ale interní partajní mailinglisty se plní vzájemným obviňováním z poškozování dobrého jména strany, z manipulací a podvodů. Pravicoví Zelení obviňují levicové a naopak. Jedni jsou více zelení, druzí více modří, třetí zase hnědí či jiní černí. Strana Zelených je totiž stejně pestrá, jako byly všechny jednoagendové strany v minulosti - Moravany, razící heslo Morava Moravanům nevyjímaje. Od trockistů a extrémních aktivistů, přes ekology, přírodovědce, až po republikány a lidovce.

Pavel Pečínka: Zelení: Pro osvěžení paměti ZDE

Zelení si prošli minulostí, která integrovala zanícené ochránce přírody i bezohledné kariéristy. Přírodovědce i ukrývající se agenty I. a II. správy StB. Aktivisty i pracovníky BIS, sledující protijaderné extremisty. Bývalý předseda Zelených (1992 - 1996) Jaroslav Vlček, bývalý vedoucí prvního porevoučního úřadu vlády České republiky - Petra Pitharta, poslanec za Liberální blok, namočený o několik let později zcela nepochopitelně do Bamberské aféry Miloše Zemana je toho živým důkazem. Čechošvýcarský podnikatel Jan Vízek, hlavní postav Bambergu měl dříve pletky se Státní bezpečností a je předobrazem dnešního podnikatele Krejčíře, když tvrdil z beztrestného Švýcarska, že po tajném kurýrovi už poslal do Prahy osm milionů korun jako zálohu na dohodu z Bambergu. Zelení měli podle Vlčka dostat tři miliony z částky, kterou měla skupina podnikatelů poskytnout sociálním demokratům na volební kampaň v roce 1996 za příslib vysokých funkcí ve státní správě. Zelené si StB vyhlédla jako dobrou krycí legendu pro své špičkové lidi. Galerie předsedů této strany v 90. letech je dostatečným varováním mámení o vstupu nové síly do české politiky.

Pavel Pečínka: Jak se čistila strana aneb konec Pseudozelených v Čechách ZDE

Britským listům se nyní dostal do ruky interní dopis Karla Černíka zaslaný redakci Literárních novin Jakuba Patočky, Václavu Drbohlavovi či senátoru Štětinovi a Janu Beránkovi. Autor byl do 10. května 2006 členem Strany zelených a předsedou její ZO v Praze 13. Přečtěte si, jak vidí situaci ve straně člen, kterého Zelení "odešli" těsně před volbami.

[Některé repliky jsme z důvodu žalovatelnosti vypustili, stejně jako pojmenování předsedy jako Buršíka. Odpoledne se ozval autor s tím, že nebyl "odejit" ale "odešel se sám". Zdůvodnění je stejně pikantní, jako většina událostí kolem Zelených v poslední době: autor žádal o přerušení členství ve Straně zelených "na protest proti rozhodnutí Předsednictva Strany zelených ze dne 28. dubna 2006 - usnesení 10.20. o pozastavení členství Václavu Drbohlavovi a dalším praktikám PSZ a RKO Praha, které jsou namířeny proti základům Strany zelených a její činnosti a proti zneužívání pravomoci samozvaných stranických orgánů..." - pozn. red. ]

Tak jako každoročně se blíží maturitně přijímačková vlna. Příval pro většinu mladých lidí blahodárný, každopádně přenášející je do jiných dimenzí. Část absolventů středních škol bude dál studovat na vysoké či jiné škole, začasté ve větším městě, odlišných dimenzích. Jiní po složení tzv. zkoušky dospělosti vstoupí do pracovního procesu. Je fakt, řečeno s herečkou Simonne Signoretovou, že nostalgie už není, co bývala. Kvůli reformě armády například zahynula branecká epizoda života, na rozdíl třeba od zvojanštěléného Izraele pamatujícího i na neprovdané ženy, zkrátka zmizelo další pojítko, ale také kontrola občana nad státem.

Polemika s textem Jiřího Kratochvíla "Parodie na maturitu IV"

Podle J. Kratochvíla se někteří žáci při psaní didaktického testu dostávají do situace, v níž "nemají možnost uplatnit celou šíři svých znalostí češtiny a literatury". Kdyby znal Katalog požadavků k maturitní zkoušce pro český jazyk, věděl by, že didaktický test nic takového ověřovat nemá, píše František Brož z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání - CERMAT. Britským listům jej Přemysl Rosůlek z oddělení Public Relations CERMAT zaslal - tímto uvedením na pravou míru napravujeme nedorozumění, které vzniklo při zadávání článku - pozn. red.

Ruský prezident Vladimír Putin přednesl 10. 5. svůj výroční projev v ruském parlamentu. Varoval před mezinárodním terorismem, riziky použití vojenské síly při řešení neshod mezi státy, prosazoval mírové cesty Ruska při řešení problémů vlastních i problémů kontinentu. Definoval největší rizika Ruska na poli domácím. Současně definoval civilní charakter jaderného potenciálu a obranný charakter armád Ruska.

Je takřka nemožné nezamyslet se po zásadním vystoupení ruského prezidenta nad tím, co vývoj v Rusku znamená v současné době i perspektivně pro naši zemi. Chtělo by se napsat pro Evropskou Unii a v tomto širším rámci si nepřipouštět některé radosti i strasti malé země uprostřed Evropy, ale institucionální rámec EU je natolik slabý, že od něho nemůžeme očekávat v zásadě nic, co by nám usnadnilo ve vztazích k Rusku život.

Poselství o stavu Ruska, tak jak zaznělo z úst prezidenta Putina, je pro Čechy obtížně uchopitelné, protože v zásadě ani ti nejchytřejší z nás nemají možnost dostatečně se vžít do role člověka, který vládne říši na dvou kontinentech. Říši, jejíž pozice podle některých kriterií povážlivě kolísá a podle druhých dramaticky klesá a podle třetích neméně dramaticky roste.

Projev prezidenta Putina v ruštině VIDEOAUDIOTEXT

16:00, 22/05/2006 412 (LT B) BOYD ORR Humanities Advanced Technology and Information Institute (HATII) and the Digital Curation Centre (DCC)

Background: HATII is pleased to announce that Ted Nelson will give the 2006 Arts and Media Informatics Lecture. A charismatic prophet, Ted Nelson, invented the twin concepts of hypertext and hypermedia. His visionary ideas gave us hyperlinking, a lesser version of which powers the World Wide Web (WWW) as we know it. This lecture is a unique chance for staff and students to hear one of the legends of the informatics revolution.

Abstract: The computer world has all gone wrong. Today's document systems are simulations of paper, designed for secretaries, with no depth or organizing power. Today's hypertext, with crude 1-way embedded links, no easy annotation and no overlapping links, causes documents to be chopped into short pieces and framed with raucous ads.

When unknown assailants in late April beat Communist Party (KSČM) vice chairman Jiří Dolejš so severely that he nearly lost an eye, few politicians were at a loss to speculation as to who might be the perpetrators.

Surveillance cameras in the Prague metro recorded the event, but grainy images of young men wearing jeans and white shirts don't offer police much of a lead. Still came the theories: they were ordinary thugs, intoxicated, and the reformist Communist deputy was simply in the wrong place at the wrong time; they were Stalinists; they were rabid anti-Communists; they were paid muscle for hire.

Published in Czech Business Weekly HERE

Much has been written in the Czech media over the past weeks about the two recent instances of thuggery; communist MP Jiří Dolejš's beating in a metro station and the Green Party election candidate Kateřina Jacques's arrest and rough treatment by the Prague police while at a counter demonstration to a neo-Nazi march.

Often, commentators point to these two incidents as a sign of brutalization in contemporary Czech politics.

Published in Czech Business Weekly HERE

Tuto sobotu 20.5.2006 se v litoměřickém hotelu Salva Guarda koná už XII. SALON KRITICKÉHO MYŠLENÍ - LITOMĚŘICE 2006.

Symposium začíná v 10 hodin a je veřejně přístupné.

Alex Koenigsmark

Korzáři silnic by měli počítat s velkými pokutami za své divoké kousky na německých silnicích.

To vyplývá z připraveného návrhu spolkového ministra pro dopravu Wolfganga Tiefensee (SPD), který dnes diskutuje se svými zemskými kolegy na dopravní konferenci v Berlíně. Kdo bude nebezpečně porušovat dopravní předpisy, má počítat s pokutou až 2000 Euro.

"Kolaborant Palata. Jeho článek na Lidovky.cz, jeho odporný článek na proněmeckém serveru je vrcholem hnusu, ubohosti a falešného evropanství, je synonymem pro vše, co by měl každý rozumný a kultivovaný občan odložit jako text škodící, text škůdce -- tedy toho, komu náleží reakce škůdcům příslušná!"

To píše pravicová extremistka Edelmannová na serveru své strany v "otevřeném dopise Václavu Klausovi". Nelíbí se jí, že Luboš Palata v Lidových novinách kritizoval Klausův euroskeptismus.

Pozoruhodné. Kdepak sebrala Edelmannová řeč stalinského prokurátora Urválka z padesátých let, když tou dobou ještě vůbec nežila? Zajímavý důkaz, jak k sobě má stalinský útlak a dnešní pravicový extremismus blízko... Naštěstí, v důsledku příznivých zahraničněpolitických okolností, se nemusíme obávat, že by v důsledku nějaké zahraniční kolonizace Čech byla Edelmannová České republice vnucena jako hlavní politická síla...

Ta reakce paní předsedkyně Národní strany je celkem konsensuální s předchozími stanovisky NS. Ona a její přátelé tak nějak nemají rádi každého, kdo neodpovídá tomu správnému profilu "bílého rasově a národně uvědomělého a heterosexuálního Čecha". Stačí si připomenout plamenné výzvy k rozehnáni CzechTeku loni v létě nebo články jakési Dominiky Chocové že by se homosexuálové měli léčit, píše Vladimír Neckář a pokračuje:

Imperativ "Buď šťastný!" se stal vůdčím heslem naší doby, varuje britský sociolog Frank Furedi v deníku Daily Telegraph.

Ekonom Richard Layard, guru pro "pocity štěstí" v Labouristické straně, přesvědčil britskou vládu, aby podpořila jeho kampaň. Jeho požadavek, aby britská vláda poskytla finance na školení nových 10 000 terapeutů, kteří by občany instruovali, jak být šťastnějí, se líbí politikům, kteří nemají žádné nové nápady a myšlenky. Stalin, sám "budovatel štěstí", by s tím souhlasil.

A konzervativci nejsou za labouristy v této věci zrovna pozadu.

Byly skoro tři hodiny ráno a Alex Del Monte se šprtal jak blázen na zkoušku ze statistiky na své škole, Washington University. Měl v tom zmatek, potřeboval požádat učitele, aby mu to vysvětlil. Nebyl to problém -- jeho učitel je ve vzdálenosti 13 600 km -- v indickém Bangalore.

Tisíce amerických studentů dnes využívají zahraničních učitelů z třetího světa, kteří s nimi komunikují přes internet. Školství se tak stává nejnovějším ekonomickým odvětvím, které je exportováno do rozvojových zemí, píše deník Washington Post.

Nikdo si vážně nemyslí, že snižování daní vede k zvýšení státních příjmů, avšak Republikáni se této zkoušce vyhýbajípíše komentátor Sebastian Mallaby v americkém deníku Washington Post. Americký prezident Bush pořád opakuje, že snížením daní se zvyšuje státní daňový příjem. Totéž v únoru opakoval i viceprezident Dick Cheney a opakují to neustále další američtí Republikáni.

Co si o tom myslí hospodářští odborníci?

Příspěvek alternativního školského šéfodboráře Radka Sárköziho Kolektivní maturity -- danajský dar ČSSD na rozloučenou je politizujícím nekorektním útokem proti maturitám.

Oproti němu se domnívám, že zrušení povinných maturit stejně jako např. zrušení krajů bylo jednou z úliteb mediálně rozšířenému klišé "komunisté tady všechno zdevastovali -- musíme tedy zrušit nebo aspoň přejmenovat všechno, co tu za nich bylo". Brzy se ukázalo, že ke konkurenceschopnosti ve sjednocené Evropě patří i srovnatelnost dosaženého vzdělání, v tomto případě středoškolského. Má-li být na srovnatelné úrovni, musí se nějak celostátně, dnes už celoevropsky a zítra globálně "měřit". Volný pohyb osob po celé Evropě a tím i jejich pracovní uplatnění kdekoliv na trhu s půlmiliardou osob si žádá srovnatelnost kvality i mnžství znalostí nutných jako předpoklad zaměstnání kdekoliv. Toho se nedá dosáhnout dobrovolností, ale jen plošně, celostátními či celoevropskými standardy. Nevím, o jaké diskriminaci studentů Radek Sárközi mluví.

Přiznávám, že jsem se zájmem čekal, zda bude po příspěvku Miroslava Prokeše následovat polemická reakce. Protože Pavel Urban rukavici zvedl, pokusím se jej pouze doplnit a vysvětlím panu Prokešovi, jak je to s genocidou a komunismem. Definice genocidy říká, že se jedná o vyvražďování určité skupiny lidí definovaných na základě etnika či rasy. Širší definice na základě trpkých zkušeností 20. století ovšem přidávají vyhlazování skupin definovaných politicky, nábožensky nebo kulturně.

I kdybychom se však drželi pouze té nejpřísnější definice genocidy, bude to přinejmenším u některých obětí komunistického režimu stačit.

Tento článek původně vznikl v rámci semináře "Média a společnost" na Fakultě sociálních věd UK. Během tří měsíců jsme s kolegy sledovali poměrně obecně vymezené téma "obraz veřejnosti v médiích v době před volbami" -- v mém případě šlo o deník Právo. V době od 1. března do 6. května jsem v každém vydání sledoval i s kontextem výskyt slov mínění, výzkum, průzkum, anketa, respondenti, dotázaní, veřejnost, volič a občan. K dalšímu posuzování byly vybrány zpravodajské a publicistické texty, dotýkající se celostátní politiky.

Roli zahraničně politických témat ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 2006 lze analyzovat na několika různých úrovních: postavení a rozpracování zahraničně politických témat ve volebních programech českých politických stran; skutečné akcentování zahraničně politických témat ve volební kampani; a důležitost zahraničně-politických témat ve vztahu k veřejnosti. Zajímavý úhel pohledu nabízí i srovnání s minulými volbami v roce 2002.

Stalo se u nás neblahou tradicí, že každé volby jsou mnoha občany i médii chápány jako téměř osudový zlom. Jako bychom si nemohli zvyknout, že Česká republika je stabilní demokracie.

I o nadcházejících volbách se mluví jako o osudovém střetu mezi levicí a pravicí. Hrozí nám prý buď růžovo-rudá koalice (KSČSSD), nebo modrá diktatura. Ve skutečnosti lze téměř na každém možném výsledku najít více pozitiv než negativ.

Článek na stránkách Jiřího Pehe ZDE

V dubnu přispělo celkem 115 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 25 812.00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,321.99 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.