Na to poslední jsem upozornil před dvěma měsíci na tiskové konferenci, že jde o nejvyšší stupeň verbální agrese, která může eskalovat už jen ve fyzické násilí, pokud se za pomoci novinářů proti tomu nepostaví celá veřejnost. Asi to nebyl důvod burcovat veřejnost.

Nejsem nijak nadšen z toho, že se má předpověď splnila a tak brzy. Příčinou těch výzev a připravenosti k násilí je to, že i intelektuálové přijímají málem jako normu, že je komunismus (ideologie) stavěn na stejnou úroveň s nacismem, a to i ve školních učebnicích ("ČSR prošla dvěma totalitními režimy -- nacistickým a komunistickým."). Jako jediný "relevantní" pramen k takovému tvrzení uvádějí zastánci tohoto názoru Černou knihu komunismu. Něco takového by v západní Evropě nebylo myslitelné. Když se před dvěma lety frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu pokusila v odůvodnění stavby památníku "obětem totality" v NDR srovnat východoněmecký režim s nacistickým ("Ke konstitutivním prvkům sjednocení Německa patří i připomínka obětí obou totalitních diktatur."), jako první protestovali Židé: předseda berlínské židovské obce Albert Meyer prohlásil, že jakékoli srovnávání nacistické doby a NDR by mělo být zapovězeno. Naši Židé k takovým věcem ovšem již 16 let mlčí -- ke své vlastní škodě.

Zkusím popsat uvažování dnešních pětadvacetiletých (jistěže ne všech, nehodlám paušalizovat) jako výsledek takového učení (školy i televize). Ti zažili jako děti osmdesátá léta, kdy nikomu nešlo o kejhák a drtivá většina lidí měla sociální jistoty a spoustu volného času. Pak si nutně řeknou: "Jestli tohle bylo horší nebo aspoň stejné jako za nacismu, pak ten nacismus musel být (musí být) celkem brnkačka -- a neotravovali by nás židáci ani cikáni nebo buzny. Heil Hitler!"

"S komunisty se nemluví" je obdobný "nevinný" začátek perzekuce jako "Nenakupujte u židů!". Je to pokus takypolitiků ukázat frustrovaným lidem, např. dlouhodobě nezaměstnaným nebo učňům, kteří nemají naději na slušné místo, nějakého "viníka" jejich situace. Anglicky se tomu říká scapegoating. Není to nic jiného než politický rasismus, příští stanice se jmenuje Křišťálová noc.

Nechci se tu pouštět do dlouhých rozborů, ale Boris Cvek nemá pravdu ani v jiných svých argumentech: nevšiml jsem si, že by některý stát nebo mezivládní organizace uznala "genocidium na Ukrajině" -- na rozdíl od holokaustu, Arménie či Rwandy. Možná by si B. Cvek mohl aspoň přečíst definici genocidia. Zneužít se dá každá ideologie, a jestli ta komunistická zapříčinila masakry v Kambodži, jak pan Cvek vysvětlí, že ji zastavila až intervence komunistické armády Vietnamské socialistické republiky a ne antikomunističtí "demokraté"? To bych také mohl tvrdit, že zmasakrování více než půl miliónu indonéských "komunistů" (tzn. těch, koho tak někdo označil) mačetami v roce 1965 bylo genocidou. Nebylo, ale někomu by se takové "vyrovnání s komunismem" asi líbilo i tady. Začíná to ale i tím, že policie chrání neonacisty a tluče demokraty. Proč by to "řádní občané" neměli dělat taky tak???

autor je členem a zastupitelem za KSČM