K tomuto závěru dospěla analýza londýnského Mezinárodního ústavu strategických studií (IISS). Konstatoval, že "Spojeným státům a jejich spojencům se nepodařilo zlikvidovat al Kajdu. Ideologie této organizace zakořenila nyní natolik, že to bude trvat celá desetiletí, než bude neutralizována," pokračuje analýza. Varování přichází v nové výroční analýze mezinárodní politiky od IISS. Analýza také varuje, že

Vždy důsledně konformní a prorežimní deník, jehož název patrně symbolizuje, že včerejšek i zítřek je třeba hodnotit prizmatem dneška, pravidelně připomíná, že pokud něco umí, pak je to zobrazování společnosti přes hrubý filtr nevědomosti a etického principu "dobré je to, co je DNES".

Flagrantní jsou zejména občasná slohová cvičení vedoucích "funkcionářů" redakce na široká společenská témata, třeba "Jak se stát miliardářem" nebo "Welcome, radar" . Úroveň stylu politováníhodná, úroveň myšlení primitivní, ale z obchodního hlediska pravděpodobně dostačující. Někdy se zase nejedná o jasně deklarovaný názor, ale dané téma je zasazováno do nesmyslných souvislostí. "Dobře míněné rady" rodičům o tom, jak poznat kvalitní školu, mohou obsahovat například návod, jak se vypořádat s ideologicky nevhodným učitelem...

Návrh na vypovězení Úmluvy Mezinárodní organizace práce z 21. června 1935 o zaměstnávání žen podzemními pracemi v podzemí a dolech všech druhů a příslušného článku Evropské sociální charty z 18. října 1961 předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí na jednání Vlády České republiky. Jejich obsah, a tím i vnitrostátní právní úprava v rámci Zákoníku práce, se dostává do rozporu s principem rovných příležitostí pro muže a ženy a právem Evropského společenství.

Tolik zpráva ČTK, vyvedená kdesi malým písmem u okraje stránky novin, nazvaná cynicky Česko se chystá umožnit ženám práci v dolech. Vláda ODS si tímto otevřela nenápadně dveře k obejití nálezu Ústavního soudu 3/1995, který zabránil dekonstrukci novely zákoníku práce zákonem 74/1994 Sb.

Musím důrazně protestovat proti slovům Bohumila Kartouse , že drtivá většina učitelů byla donucena k nějaké kolaboraci s tehdejším režimem, píše Leopold Lyslinger.

Nebyla to pravda přes to, že podobnou denunciaci pronesl už exministr P. Vopěnka. V přísaze sice byla pasáž, která zavazovala budoucího učitele učit podle "vědeckého světového názoru" tak, aby ze žáků vyrostli "platní členové socialistického státu" (a že si je učitel vědom trestních následků, pokud tak nebude činit, pozn. JČ), ale tím to také končilo.

O interpretaci "vědeckého světového názoru" se staral učitel sám a pokud nebyl v partaji, nikdo mu ani do výuky podstatně nezasahoval. Svědčí o tom také to, že to bylo jedním z bodů, které sledovala inspekce a součástí tzv. komplexního hodnocení učitele. Pan Kartous je příliš mladý na to, aby mohl - byť omluvnou formou - hodit všechny učitele do jednoho pytle.

Rád bych se s vámi podělil o postřeh týkající se MF Dnes. Na předposlední stránce sešitu A bývají kreslené fóry. V poslední době jsem si všiml, že fórky týkající se radaru v Brdech, vyznívají poněkud nelichotivě pro odpůrce tohoto obranného zařízení. Podařilo se mi doma najít jenom noviny asi tak týden zpátky, radaru se (aspoň jak já jsem je pochopil) týkaly tři, píše Miroslav Fiala:

čtvrtek 6.9. : Chlápek sedící v hospodě, s pivním mozolem a neoholený říká mladému, upravenému turistovi s baťůžkem: NE, TADY NA BRDECH SE RAKETOVÉHO ÚTOKU TERORISTŮ NEBOJÍME, ODMÍTLI JSME HO V MÍSTNÍM REFERENDU.

Na jednání zastupitelů ve čtvrtek 13.9. bude schválen termín konání místního referenda ve věci radarové stanice Spojených států amerických. Plebiscit z vůle 845 občanů Strašic byl iniciován přípravným výborem složený z občanů, kteří nejsou členy žádné politické strany. Zmocněnkyní výboru pro vyjednávání je paní Mgr. Marcela Paulová. Jménem výboru se obrátila na zastupitele otevřeným dopisem z obavy, aby se referendum neuskutečnilo až v příštím roce. Přestože výbor navrhl termín konání referenda na 20.10., rada obce navrhuje zastupitelům ke schválení termín 17.11. z důvodu nutných příprav.

" Záleží na vůli představitelů obce, zda budou hledat kompromis v termínech konání referenda. Např. v přibližně stejně velkém Mirošově bylo uskutečněno referendum měsíc po jeho vyhlášení zastupiteli," konstatuje Marcela Paulová a dodává: "Náklady na referendum v Mirošově nepřesáhly 10. 000 korun."

tisková zpráva Sérii akcí nazvanou "Zažít město jinak" pořádá projekt Auto*mat. Celotýdenní program ukazuje teoreticky i čistě zážitkovou formou, jak je možné Prahu proměnit v přívětivější místo k životu.

Návštěvníci programu se budou moci kromě mnoha dalších akcí zúčastnit především happeningu na podporu pěší chůze nazvaného Parádní procházka (16. září) či Velké podzimní cyklojízdy (22. září). "Auto*Mat chce hravou formou upozornit na některé z vážných problémů běžných obyvatel a návštěvníků Prahy a propagovat myšlenku, že ulice patří lidem," říká organizátorka Tereza Vohryzková. "Program se skládá z kulturních akcí a happeningů zaměřených na podporu alternativních forem dopravy a koná se v rámci Evropského týdne mobility," dodává Vohryzková.

Dlouhodobé riziko, že mobilní telefony způsobují rakovinu, nelze vyloučit, konstatovali odborníci. Rozsáhlý výzkumný program, trvající šest let, zjistil, že existují "náznaky", že dlouhodobé užívání mobilů by mohlo způsobovat rakovinu,. Avšak UK Mobile Telecommunications and Health Research Programme vyloučil krátkodobé poškození zdraví v důsledku užívání mobilních telefonů.

Experti nyní budou studovat důsledky užívání mobilních telefonů po dobu deseti let, a konkrétně dopad užívání mobilů na děti, který dosud nebyl zkoumán.

Při svém výzkumu tým zjistil, že v důsledku používání mobilních telefonu došlo k mírnému zvýšení případů rakoviny mozku a ucha. Je to na hranici statistické významnosti.

Předseda programu Profesor Lawrie Challis zdůraznil, že je zapotřebí dalšího výzkumu. Poukázal na to, že se původně také myslelo, že kouření nezpůsobuje rakovinu. Dodal, že není možno vyloučit, že se rakovina v důsledku užívání mobilních telefonů objeví za několik let.

Problém pro studii byl ten, že existuje zatím jen velmi málo lidí, kteří užívali mobilních telefonů déle než 10 let. Rakovina se normálně objevuje až 10 - 15 let po vystavení zdraví škodlivým faktorům. Krátkodobě však nejsou mobily zdraví škodlivé.

Podrobnosti v angličtině

K napsání tohoto článku mne přivedl článek pana JUDr. Křečka, v kterém polemizoval nad snahou o regulaci cen při použití taxíků v Praze a porovnání se snahami deregulace nájemného za pronájem bytu. V mnoha bodech s jeho článkem souhlasím.

Jako bývalý pracovník DP Praha, z toho v létech 1969-1974 jako řidič taxíku, se zájmem sleduji celou problematiku kolem poskytování této služby. Je mi zcela jasné, že po přečtení této úvodní věty, řada čtenářů, zejména z řad taxikářů poznamená, že to bylo v nesrovnatelně jiné době a za jiných podmínek. Podle mne však nebudou mít pravdu, protože jediné v čem jsou rozdíly, jsou vstupní cenové relace, rozšíření Prahy o připojené obce a nová sídliště a nové, technicky vyspělejší nástroje a pomůcky. Vše ostatní je naprosto stejné, (nebo by mělo být) bez ohledu zda se píše rok 1974, nebo 2007.

Zda existují v České republice elity, jak přemýšlejí atd., je téma, které mě v poslední době na Britských listech velmi zaujalo ZDE.

Ale jaký je vlastně denotát pojmu elita? Jak toto slovo můžeme přesně chápat? -- Mezi elitu se zajisté řadí lidé výjimeční, kteří mají nejen výjimečné myšlenkové postoje, ale především jsou schopni i praktických činů. Je důležité přesně vnímat, jak se v běžném životě liší politik elitní, od politika běžného, jak se liší např. elitní vysokoškolský sociolog, politolog či ekonom, od sociologa, politologa a ekonoma průměrného, běžného, obyčejného -- NEelitního.

Potřebuji vědět, jakým praktickým způsobem souvisí příslušnost k elitě naší země se zájmem o dění v této zemi, se zájmem o dobro celku, tedy o dobro "společnosti". Chtěl bych též vědět, jaké největší problémy ten, kdo sám sebe považuje za příslušníka elity, vnímá v prvé řadě. -- Tak to jsou otázky, které mě zajímají. Ptám se zde (patřičně? - nepatřičně?) na cizí názor, protože se obávám, zda slova "elita" dnes není již vyprázdněným pojmem a zda zájem o "dobro společnosti" není považován za cosi nepatřičného, hloupého, dětsky nezralého.

Václave, Josefe, Miloši, Borisi, Milane, Oskare, Fabiáne, Bohumile, Martine!

V článku "České noviny nemají s elitami nic společného" se pan Cvek dotkl zajímavého tématu. S panem Cvekem jsme většinou na kordy, ale jeho článek je skutečně velmi dobrým námětem k diskuzi.

Plně s ním souhlasím v otázce "dá-li se v českých poměrech vůbec hovořit o "elitách". Velmi těžko -- u nás elity skutečně nejsou -- alespoň ne ty oficielní. A proto jejich hlas není slyšet. V "českých" novinách nemají místo.

Myslím, že nejprve bychom si měli ujasnit, co jsou to vlastně elity.

Jako vždy mě zaujala reflexe pana Víta na rozhodnutí jedné zavedené partaje, že postaru se žít nedá, což patrně navždy bude iritovat ty, jenž své bytí a veškerou jeho filosofii čerpají ze století minulého (ba co více, někteří očarování Marxem sahají ještě hlouběji, do století devatenáctého), píše Jan Bím.

Takže nám policisté zase stříleli, paní Müllerová....

Opět mladý řidič. Sice nic nespáchal, ale odmítl zastavit. A tak několikakilometrová honička a poté výstřely na louce. Už popis události je velmi pikantní. Policisté střílející z auta varovné výstřely.., policisté pronásledující ujíždějícího mladíka ohrožováni v autě jeho najížděním.

Ale třešnička na dortu je finále. Policisté v autě, ohrožováni nebezpečným mladíkem ozbrojeným zbraní, totiž motorovým vozidlem mu jediným výstřelem prostřelí játra a slezinu.

U sedícího řidiče docela se nabízí zajímavá úvaha, kde byl střelec a z čeho střílel.

Na oficiálním webu ČR lze pod nadpisem "Státní svátky a dny pracovního klidu" číst jako první větu následující slova: "Státních svátků -- dnů pracovního klidu -- je v České republice slaveno celkem sedm." Na této stránce žádné další sváteční dny nebo "dny pracovního klidu" zmíněny nejsou. Čili "nic moc", že? Britové takových dní mají do roka jen osm. Bereme-li v úvahu, že nám začalo září, Britové do Štědrého dne se už žádného dalšího volného dne navíc nedočkají. (Ve Skotsku bude koncem září ještě jeden dlouhý víkend, v Británii existují regionální svátky, pozn. JČ)

(Až na to, že když připadne svátek na sobotu či neděli, Britové za něj mají náhradní volný den, většinou v následující pondělí. A o Vánocích se v podstatě celá země uzavře 24. prosince a úřady začnou znovu fungovat až kolem 3. ledna. Např. v Belgii mají ještě tzv. "přechodové dny volna", tedy když padne svátek na čtvrtek či na úterý, je automaticky volny i v pátek a v pondělí, pozn. JČ)

Stojím za Masarykovým názorem, že vláda, která platí lépe své generály než učitele, je špatná. Vláda Mirka Topolánka investuje peníze do propagandy pro americkou vojenskou základnu a přitom drastickým způsobem v návrhu rozpočtu obrací dosavadní trend růstu reálných mezd učitelů a financování školství, vědy a výzkumu omezením jejich financování.

V porovnání se „šťastným“ rozpočtem německého ministra Steinbrücka, člena vlády CDU-CSU a SPD, která v prvé řadě navyšuje právě financování vzdělávání jako základní podmínky budoucího růstu.

Před deseti lety byl průměrná délka života pro ženy v Zimbabwe 65 let. Dnes je tam průměrná délka života pro ženy 34 let Fronty na chleba se prodlužují. Inflace dosahuje téměř 8000 procent. 80 procent občanů je nezaměstnaných. Tři miliony lidí, většinou muži, uprchly ze země do sousední Jihoafrické republiky.

Země, kde vládne Robert Mugabe, je v hluboké krizi. Ale jeho režim ztěžuje venkovnímu světu, aby zjistil, co se v jeho zemi skutečně děje. BBC má zakázán vstup do Zimbabwe. Známá reportérka BBC Sue Lloyd Roberts se dostala už potřetí do Zimbabwe protizákonně a tajně. Čelil vězeňskému trestu 22 let, kdyby ji chytili. Naštěstí se to nestalo . Natočila tam reportáž "Pomalá smrt Zimbabwe", která se bude vysílat v pořadu televize BBC Newsnight ve čtvrtek. Pořadu "Women's Hour (Vysílání pro ženy) britského rozhlasu poskytla tento rozhovor:

Tak jako se More a Bacon angažovali v časech monarchie, angažoval se i další umělec, John Milton, v časech anglické revoluce: Byl tajemníkem Olivera Cromwella, obhajoval nový režim a schvaloval i popravu krále Karla I. Jeho stěžejní dílo, Ztracený ráj, má spíš znaky náboženské polemiky než utopie: Ve formě básnické alegorie zkoumá, co přispělo k pádu člověka a co ho může naopak povznést (práce, kázeň a autorita). Vyslovil tak vlastně program puritánů, kteří v té době už začali osidlovat pobřeží Severní Ameriky. Na další významnou utopii si musely evropské dějiny ještě přibližně půl století počkat; jsou to proslulé Gulliverovy cesty.

Změna loga ČT vyvolala neshody i pochvalu. Není daleko doba, kdy dobré domácí značky a loga vyměníme za přínosné finanční podpory z ciziny. Konce bývají různé, pozor, i nečekané.

Náš svět mi začíná připomínat Titanik. Loď nabírá vodu, ale na palubě se tančí. Pokud člověku v hlavě zbývá trochu smyslu pro realitu, musí ho z čtení periodik zákonitě trefit psotník. Příkladem může být článek: "Experti vyjednávají postavení radarové základny" na serveru Novinky.cz. Podařené dílko. Obzvlášť pasáž: "Pokud se Češi a Američané dohodnou na podmínkách, bude do Česka přesunut radar z Marshallových ostrovů. Vláda letos zahájila jednání o jeho umístění v Česku, i když veřejné mínění tomu není nakloněno."

Nemůžeme se mít lépe ihned. Občané zoufají zbytečně. Napřed musíme odstranit následky, které napáchal minulý režim. Bude to trvat nejméně dvě generace. Tak říkají ti, kteří se mají lépe již nyní. Říkají to naprosto správně. Někteří nedostateční občané to však nechápou. Ne dosti stateční a netrpěliví občané civí na taková prohlášení nechápavě jako tele na nová vrata. Přitom vysvětlení je značně prosté.

Minulý režim trval 40 let. To jsou dvě generace. Bude tudíž trvat dvě generace, než se odstraní jeho následky. Pak bude lépe. Bude to v roce 2029. Pak začneme s odstraňováním následků, které napáchal předminulý režim. To však bude trvat nejméně šest generací.

Díky pozvání USIA na Kolumbijskou universitu jsem byl v roce 1988 fakticky začleněn do americké kampaně boje za dodržování lidských práv.

Začal jsem tam spolupracovat mj. s  Vratislavem Pěchotou, jedním z jejích spolutvůrců, jejímž prostřednictvím USA donucovaly SSSR k mocenským ústupkům doma i ve světě. A prezentované v  díle tehdejšího předsedy vládního Výboru pro lidská práva Louise Henkina „International Law“. Díky Pěchotou podporovanému nápadu (mj., o jeho úmrtí jsem se před dvěma roky dozvěděl zde v Čechách než od jeho syna z New Yorku) Amerika „jen“ kampaní za lidská práva natolik svázala Sovětský svaz, že bez jediného „humanitárního“ výstřelu kapituloval...

Ale i Amerika si lidskými právy poněkud svázala ruce. Zejména tam, kde svoje zájmy neprosadí jinak, než tradičně - silou.

Dva britské deníky ji v úterý nazvaly "královnou". Deník Times ji nazval "ekologickou královnou, která inspirovala miliony." Independent ji charakterizoval jako "královnu etického kapitalismu". Anita Roddick, zakladatelka řetězce The Body Shop, zemřela v pondělí na krvácení do mozku. Bylo jí 64 let. Britský premiér ji charakterizoval jako jednoho ze skutečných britských průkopníků, jako "inspiraci pro všechny". Využívala svého podniku i svého profilu, aby podporovala společenské změny, uvedl v úterý pořad BBC Women's Hour a pokračoval: A byla aktivistkou v celé řadě kauz.Byla proti zkoušení přípravků na zvířatech, proti trestu smrti, proti politickým vězňům, v poslední době bojovala za osobně pociťované věci.

Ti, co protestují proti deregulaci cen taxislužby, tvrdě požadují deregulaci nájmů. Není to zvláštní?

Dokonce až za skandální považuje pražský primátor P. Bém rozhodnutí pražského Městského (správního) soudu o tom, že žádného přestupku se nedopouští taxikář, který požaduje za poskytnutou službu cenu, kterou řádně uvedl před uzavřením smlouvy o přepravě třeba tím, že má tuto cenu napsánu na dveřích auta. A další funkcionáři magistrátu nezůstávají pozadu: trpěli by deregulací prý hlavně turisté a regulace je běžná v řadě jiných evropských městech a taxikáři by prý měli respektovat radnicí vykalkulované náklady.

Přehnaný konzumerismus, fotografie a záběry celebrit, jak se vychloubají svým bohatstvím, to všechno má na občany "záporný psychologický dopad" a způsobuje, že jsou nespokojení, praví se v dokumentu britské Konzervativní strany, který bude zveřejněn tento týden.

Analýza, kterou připravila Skupina pro kvalitu života v Konzervativní straně (v jejím čele jsou John Gummer a Zac Goldsmith) varuje, že britská společnost je "posedlá hmotným bohatstvím" a to vede "k úzkostným stavům" mezi lidmi, kteří se snaží bohatstvím dohánět sousedy.