Suitu „nezávislých“ uzavírá pan Tomáš Klvaňa, ředitel pro právní a firemní záležitosti firmy British American Tobacco. Člověk, kterému svědomí nebrání pomáhat vyrábět a prodávat tabákové výrobky přesto, že je již dnes vztah mezi tabákem, rakovinou a smrtí prokázán. Smrt je jedna věc, zisky druhá, není-liž pravda, pane mluvčí? A našim čtyřem vládním propagátorům radaru nevadí, že si ke chvále radaru najali za naše peníze tohoto experta. Hlavně když lidem zdůvodní, že radar je právě tak neškodný, jako tabák. Jenže kdo mu uvěří? Placen vládou.

Pakliže uvádím u jednotlivců „placen vládou“, mám na mysli závislost rozpočtu, přidělovaném vládou, závislost na vládě, poplatnost vládě, a to jakéhokoliv druhu.

Takže mám opravdu velký problém strávit informaci, že jde o výsledek práce „nezávislé odborné komise“. Ne. Jde o pokračování masáží. Až na jednu osobu samí vojáci, či spolupracovníci vojáků. Naprosto nedůvěryhodná komise.

V této vládě poplatné zprávě je pár skutečností, které jsou přinejmenším podivné, nebo dokonce popírají slova americké strany.

Ve výpočtech, provedených Ing. J. Musilem CSc., dřívějším ředitelem Národní referenční laboratoře pro výzkum elektrických polí (na jehož místo se pak dostal právě RNDr. Pekárek), viz tabulka níže, uvádí Ing. Musil, CSc., graf pro střední výkonovou hustotu paprsku v ose antény radaru:

V další tabulce uvádí svůj závěr komise MO:

Namátkou srovnejme přibližně grafy ve třech bodech: (jen odečtem z grafů).

Ovšem, podle grafu Ing. J. Musila., CSc., hodnota hustoty zářivého toku v ose vyzařovací charakteristiky nepřekračuje hodnotu pro referenční úroveň zářivého toku (50W/m²) nad vzdálenost až 20 km, nikoliv 9,5 km. Pro osoby nekryté - například piloty rogala, je nutné stanovit kontrolovanou leteckou zonu do 20 km, čili 40 km v průměru. Pan Ing. J. Musil, CSc., má samozřejmě stejnou, či spíše vyšší odbornou váhu jako kdokoliv z této komise. Je tedy jeho graf a výpočty nutno respektovat, je to bezpečnější.

Z toho vyplývá, že až na odchylky, které samozřejmě jsou způsobeny tím, že ani jeden z těchto dvou posuzujících nemá k dispozici naprosto přesné údaje, se komise i Ing. J Musil přibližně shodli (až na referenční hodnotu). Z toho tedy i plyne, že jsme celou dobu neklamali veřejnost, když jsme říkali, že s námi spolupracující odborníci již několik měsíců měli potřebné, přibližné výpočty k dispozici. Z nich jsme vycházeli i my při varování občanů před podceňováním zdravotních dopadů na veřejnost. Takže jsme si nevymýšleli. Na rozdíl od například pana Topolánka, který dokázal říci : „já vás ujišťuju, že z tohoto zařízení nevychází žádné záření“, již několik dnů po americké žádosti o umístění radaru. Kdo tedy vychází z faktů - a kdo jen hájí své zájmy, proti většině národa?

S dalšími závěry vojenské komise, ani s vyjádřeními jejích členů mimo komisi, již souhlas vyslovit nelze. Přitom rozhodně nechci přesvědčovat odborníky, že se mýlí. Spíše chci poukázat na některé podivnosti, nad nimiž lze jen vrtět hlavou.

„Ekšn“ jedna:

Internet: „Anténa bude mít výkon jako žižkovský vysílač, zklidňuje emoce vědec Luděk Pekárek“ .

„Ekšn“ dva:

Pro Právo 18.8. už uvádí, že „střední výkon radaru přitom bude maximálně 170 kW, což je méně, než vyzařuje televizní vysílač v Praze-Žižkově“.

A do třetice z veselých a pikantních příhod z natáčení:

Pro Lidové noviny: „Podle toho, co je možné soudit z údajů o už existujících o obdobných zařízeních, by se mělo jednat o radar o průměrném výkonu kolem 200 kilowattů, což je zhruba dvojnásobek celkového výkonu vysílačů instalovaných na Žižkovské věži“, odpovídá pan Pekárek.

Pane docente, nezkusíme to počtvrté? Třeba se už trefíte?

A ještě jeden velký rozdíl mezi radarem v Brdech a vysílačem na Žižkově: dnes na Brdech už skoro každý ví, že je velký rozdíl mezi rozhlasovou či televizní frekvencí a radarovou, centimetrovou. Už ví, že desítky a stovky MHz jsou opravdu neškodné. Ale frekvence 10,5 GHz je frekvence mikrovlná, způsobuje ohřev buněk a ničí je. Nevěřím, že by to autor nevěděl. Tak co to tu na nás odborník doc. RNDr. Pekárek DrSc. zkouší, když třikrát porovnává radar XBR s žižkovským vysílačem?

„Meteorologické radiolokátory slouží ke zjišťování rozložení okamžitých intenzit atmosférických srážek a výskytu jevů spojených s oblačností na velké ploše (do vzdálenosti řádově 100-200 km). Jejich funkce je založena na schopnosti srážkových částic v atmosféře (vodních kapiček, sněhových vloček, ledových krupek apod., zčásti též oblačných částic) odrážet (přesněji : zpětně rozptylovat) radiovlny v centimetrovém pásmu vlnových délek (mikrovlny).“

Tolik literatura.

„Záření, které by mohlo dojít do obcí, například nějakým odrazem, bude tak malé, že z hlediska hygienického a zdravotního je směšné o tom ho-vořit.“

Tolik RNDr. Pekárek.

Ing. Ludvík Nerad, CSc. a Ing. Stanislav Kaucký ve stati „Nežádoucí odrazy energie XBR radaru“ http://www.blisty.cz/2007/8/20/art/35883.html podrobně popsali závažný problém odrazů paprsku radaru.

Docent Pekárek nevysvětluje, nezdůvodňuje, nebádá, neargumentuje - přezíravě oznamuje, že je „směšné o tom hovořit“. Chová se stejně jako náš pan premiér - ten zase říká: „to je blbost, o tom jsem já neslyšel...“.

Směšný je ale vědec (tedy vlastně i premiér), který své samolibosti propadne natolik, že jej argumentace a výpočty ostatních nezajímají. Jenže tady jde o zdraví a možná i o životy.

A tak se ptáme, pane docente:

• Kolik je „směšné“, a kolik už ne?
• Spočítal jste to, že to tak jistě tvrdíte?
• Jak víte totiž, kolik se toho a kdy a kam odrazí a od čeho?

Stále hovoříme o tom, že existuje důvodné podezření na poškozování zdraví - a my se bojíme právem. Protože jestliže nám „vědeckou zprávu“ předkládá investor (armáda) a vědec, který třikrát srovnává výkony žižkovského vysílače a radaru, a pokaždé jinak, jsme silně zneklidněni. Navíc srovnává nesrovnatelné.

Naprosto nechci doc. Pekárka bezdůvodně napadat - ale buďto tu vystrašeným občanům předkládá vědecké závěry, nebo fabuluje pokaždé jinak, v domnění, že si to nezjistíme.

Já protestuji proti závěrům této závislé komise i z dalšího prostého důvodu: (citu-ji z předpisů):

„Základním předpokladem pro objektivní hodnocení účinků EMP (elektromagnetické pole, pozn. autora) na lidský organismus je znalost výsledků měření fyzikálních veličin v daném prostředí. Výsledky měření se porovnávají s ukazateli (mezními hodnotami) přípustného zatížení organismu EMP.“

Konkretní radar v Brdech ještě vůbec neexistuje, to znamená, že veškeré závěry o jeho neškodnosti jsou zatím výhradně v rovině teoretické!

Co naměřila závislá komise pro „objektivní hodnocení“? Jiní odborníci, velmi fundovaní, popírají závěry komise jako vládě poplatné, jako zprávu na zakázku. Na Kwajaleinu nemohou měřit, tím nám jen „zalepují oči“ - to je přece, jak uvedeno armádou již v únoru v jejím vlastním tisku, "jiný a menší radar".

Generál H. Obering při svém přednesu na půdě Parlamentu ČR 23. 4. 2007 řekl, že když se mluví o zdravotních rizicích, hrozí podle Američanů velké problémy člověku, který by byl ve vzdálenosti 8 kilometrů po nějakou dobu vystaven přímo působení paprsku. V té vzdálenosti je ale minimální možná výška paprsku 250 metrů, dodal.

Docent Pekárek ale uvedl, že pokud by se „radar teoreticky namířil přímo na vesnici, ani v tom případě by nebylo záření tak silné, jakému jsou vystaveni například lidé, kterým přímo do oken míří vysílač signálu pro mobilní telefony.“ Čili popřel informaci šéfa protiraketové obrany USA. A navíc, podobnou pitomost už jsme slyšeli z MZ pana Schwarzenberga již v únoru - o paprsku schválně namířeném na kwajaleinskou školu, aby se dokázalo, jak je neškodný.

Těsně u radaru jsou Teslíny (1,4 km), Míšov (asi 1,9 km) a Trokavec (asi 2,5 km). Je jasné, že pokud by na tyto vesnice pan docent Pekárek namířil paprsek radaru, vylidní je. Stále věřím tomu, že na rozdíl od pana docenta generál Obering ví, o čem mluví.

Docent Pekárek popírá kilometrové rušivé vzdálenosti, které o svém radaru zveřejnili sami američtí odborníci z MDA, protože on uvažuje pouze o postranních lalocích (side lobes). O „grating lobe“ mu není nic známo. Kdo mluví o „grating lobe“, neumí podle něj číst, jak uvedl v online na internetu. Tabulka MDA, uvádí, že rušivé vlivy parazitního laloku (grating lobe) na civilní komunikační zařízení jsou možné až do vzdálenosti 36 km. Ale podle naší slavné komise je jakékoliv parazitní vyzařování „směšné“.

Table 4.3.4.7-1: Distances Required to Prevent High Power Effects from the XBR to Communications-Electronics Equipment www.mda.mil/mdalink/pdf/fchap4c.pdf

Vláda a armáda tvrdí, že k nám převezou radar z Kwajaleinu, který tam pracuje už asi devět let. Říkáte nám, že tam jsou lidé radarem nadšeni a jsou naprosto zdraví. Vážená komise, podívejte se laskavě na chatovou korespondenci yokwe.net, kde si Marshallané povídají a jsou nešťastni z mnoha případů nemocí štítné žlázy a nemocí dětí, vedle je Bikini. Ano, na Kwajaleinu - tam, co jsou tak zdraví. Povídají si tam i o našich poslancích, smějí se jim. Ptají se, proč je nezavezli do slumu na Ebeyu a další ostrůvky? Jen dvě a půl míle od radaru. Tam by viděli, jak vypadá rozdíl mezi Kwajaleinem vojáků a městečkem domorodců. Žádné cyklostezky, žádné bazény. Jen hádky o to, co na ostrově vázne a kdo co zavinil. Nesmírně stísněný prostor. Nechuť k Američanům.

Kwajalein je umístěn těsně nad Austrálií. Žádná raketa neletí odněkud někam okolo přes něj. Ledaže by Írán vypálil raketu přes jižní pól, ale to by se musel asi zbláznit. Jak Američané uvádějí, radar sloužil jen pro pokusy s GBI a testy. Asi to domorodci ani nezaregistrovali, když radar někdy spustili, tak málokdy to bylo.

Z literatury: „...ten je umístěn od 90. let na ostrůvku Kwajalein na Marshallových ostrovech a používá se k ověřování prakticky všech činností, které budou plnit (zřejmě ještě větší) a výkonnější typy XBR ...využívá 69 632 elektronicky ovládaných individuálních modulů...v okruhu do 14 km se nesmějí používat výbušniny...typ XBR představuje bezesporu nejmodernější a nejvýkonnější zařízení, které v této kategorii ve světě existuje...“

Pane docente Pekárku, z čeho počítáte „to směšné záření“, když tu bude radar, který ještě ve světě neexistuje, o výkonu „nejvýkonnějším“?

Američané uvádějí u radaru na Kwajaleinu 69 632 T/R modulů - Pekárkova zpráva jen 16 896 modulů. A hardware se údajně měnit nebude, řekl nám Gerald Augeri, zástupce ředitele NMD USA, v květnu v Rokycanech. Tak pro kolik T/R modulů se to vlastně správně má spočítat?

V okruhu o průměru 28 km (14 km od radaru) se nesmějí používat výbušniny. Víme proč. Jenže - podle závěrů komise tu žádné záření neexistuje, je to „směšné“, říká pan docent. (Ti Američané jsou ale podivíni - nic tam podle komise nezáří a oni přesto vydávají taková hloupá nařízení...).

Spolupracující odborníci uvádějí jeden vážný argument: Zpráva MO řeší paprsek a jeho výšku nad vesnicemi, je tam zeleného, až oči přecházejí. Vesnice jsou vesměs zastíněny kopci před zářením, pochvaluje si komise.

Nikdo neuvažuje nad tím, že na vrcholku oněch kopců mohou být houbaři, turisté. Příkladem budiž směr na obec Blatnou - po třech kilometrech se paprsek dostává nebezpečně nízko nad kopec. (Pozor, referenční hodnota je podle našeho grafu až ve 20 km). A takových kopců je mnoho. A to už sice mimo prostor Vojenského újezdu, ale přitom dostatečně blízko nebezpečí.

Když se postavím na silnici u Míšova, vidím ve vzdálenosti 62,7 km kopec Třebouň. Má výšku 824 m n/m. Pokud i namíří radar paprsek 2 stupně nad něj, je to stále nepříjemně blízko vrcholkům kopcům, rozkládajícím se na trase mezi radarem a Třebouní. Protože zakřivení zeměkoule je na vzdálenost 130 km už 1 km. Takže v tomto případě jde spíše o to, jaké kopce jsou na cestě, a o lidi na nich, ne o vesnici tam někde v dáli, kde už paprsek je opravdu dosti vysoko. Mystifikujete nás, pánové, tak trochu.

Závěrem: Nechceme zde radar

Samozřejmě, že toto všechno není až tak podstatné. Tady přece nejde jen o zdravotní problémy, dopad ekologický. To jen vládní politici, pan Klvaňa a nyní i závislá komise se snaží podsouvat nám debaty o zdravotním dopadu a odpoutat tak pozornost od daleko závažnějších věcí.

Dokud zařízení nebude stát a nezměří se to, stejně nelze věřit nikomu, vše je jen teorie. To jsou problémy, které se sice dají spočítat, praxe ale stejně ukáže, o kolik se liší výsledky od výpočtů.

Tady přece v prvé řadě ale jde o to, co už bylo tolikrát řečeno: Nechceme zde radar. Nové kolo zbrojení, eskalace napětí, zrušení smlouvy o konvenčních zbraních, obnovení letů dálkových bombardérů s jadernými zbraněmi, nedůvěra mezi spojenci v NATO, ohrožení bezpečnosti nejen ČR ale i Evropy, v neposlední řadě dva prstíčky jezinek v jeskyňce...a fundovanější lidé než já připomenou jistě několik dalších a důležitých „proti“.

Fráze pana Topolánka o „oáze bezpečí“ pod radarem ostře kontrastují se slovy generála H. Oberinga, velitele protiraketové obrany USA, na která zřejmě už lidé zapomínají. Ten řekl v Bruselu, že tento radar není nezbytný, ale z jeho slov nicméně vyplývá, že USA počítají s možností případného úderu na radar v ČR, což by oslepilo antirakety dislokované v Polsku.)

Pěkná „oáza bezpečí“, viďte, pane premiére Topolánku!

Nepotřebujeme tu radar. Nepotřebujeme ani takové politiky, kteří ho násilně prosazují - a ani takové „vědce“ typu docenta Pekárka, kteří udělají cokoliv, jen když z toho mají prospěch.

Jan Neoral, starosta Trokavce, za pomoci odborníků