Připomeňme, že zamýšlený radar v Brdech a rakety v Polsku jsou jedním článkem budovaného Národního systému protiraketové ochrany USA, která sama o sobě je dědicem dřívější Reaganovy nerealizované obranné iniciativy SDI. Jde o případné označení -- vedle ryze obranné úlohy může tento systém a tedy i jeho prvky plnit i úkoly jiné, bude-li to potřeba a bude --li tak rozhodnuto. Samozřejmě, takové další funkce radaru jsou oficiálně popírány s poukazem na jeho ryze obranný charakter proti možným útočným krokům od států s "darebáckým" režimem.

Své strategické záměry a postupy samozřejmě žádný stát nevytrubuje do světa, ale podléhají nejpřísnějšímu utajení. To, že by česká strana snad mohla na ně mít vliv, tj. kontrolovat činnost takového radaru, pokud by byl na jejím území, je asi hodně naivní představou.

Ruské reakce na uvažovaný radar v Brdech jsou vyvolány právě takovou funkcí, určitě ne obavou z ohrožení 10 polskými raketami, propojenými s tímto radarem, které by byly méně než štípnutím slona komárem.

Nabízené možnosti společného americko-ruského provozování radaru jinde, jeho začlenění pod NATO jsou zřetelně utopií, neboť by pozbyl primárního, rozuměj strategického významu, kterým je ochrana amerických zájmů. Jako oficiální důvod se vždy najdou nějaké "technické překážky".

A jaké jsou naše zájmy? Americký radar pro nás v ČR může mít jak pozitivní tak negativní účinky, které se budou formovat podle vývoje politické situace ve světě. Které převáží a jak se budou vyvíjet, za 2, 5 či 15 let, to dnes nikdo nemůže znát. Zaručí je snad ti poslanci, které by pro radar dnes zvedli ruku, má-li se takto rozhodnout?

Forma referenda v této mimořádné záležitosti, která se týká všech obyvatel na dobu řady let a v situaci nedostatečného mandátu pro takové rozhodnutí v současné sněmovně se jeví jako nejčestnější, protože je nejvíce neutrální vůči všem zaujatostem a zájmům.

Česká vláda ale zatím vsadila spíše na vymývání mozků nečekaně vysokého počtu odpůrců radaru pomocí PR profesionálů tam, kde selhaly populární tváře seriálových hrdinů nebo exprezidenta.

Její argumenty proti referendu jsou ale pokrytecké a lhostejno, zda je tomu skutečně z přesvědčení pro radar nebo jiných politických a osobních kalkulů jejich představitelů. V historii, kterou si tato vláda píše svými činy bude záležitost radaru nepochybně zahrnuta. Ale nadto, jak bude o radaru rozhodnuto, to pravděpodobně ovlivní i budoucí rozložení české politické scény. Doufejme, že si to dnešní vládnoucí politické špičky také uvědomují.