3. 9. 2007
S pozdravem Rozum do hrsti aneb pár slov k americkému radaruO politických stránkách problému byla popsána hromada papír, zbytečně. O tom, jaká jsou hlavní zdravotní rizika se psát nesmí? Člověku, umírajícímu na rakovinu, způsobenou plutoniem z jaderné "nepřátelské" hlavice zasažené americkou antiraketou, vystřelenou z Polska, bude naprosto lhostejné, zda na té antiraketě byl nápis NATO, nebo jen USAF. Ano i když po sestřelení hlavice nevybuchne, tak plutonium zamoří tisíce kilometrů čtverečních ve střední Evropě ! Patřil jsem mezi první důstojníky v záloze školené jako obsluha radaru protiletadlových raket D1 s dosahem 90 km. Myš 2m od antény byla za 2 minuty upečena, voják po otevření vlnovodu měl za minutu mrtvé všechny spermie, důstojník po dvou letech služby na VF bloku byl zcela impotentní, píše inž. Lubomír Koutný. |
MIG-25 po přistání na Hokaidu byl pěčlivě zkoumán Američany, když žádali pilota, aby zapnul palubní střelecký radar s dosahem 300 km, tak to tento odmítl, ohrozil by zdraví lidí na letišti - jeho radar na 500 m zabije zajíce! Americký radar má dosah 4000 km. Vysvětlete mi, jak může být zdraví neškodný, jako elektroinženýr to jaksi nechápu, je to v rozporu s přírodními zákony. Argument, že radar v ČR je proti raketám vystřeleným z Íránu, nebo Severní Koreje lze uplatnit jen u primitiva, který nikdy neviděl globus a ve škole neměl zeměpis (v USA se na základních školách neučí), navíc by musel hrát karty ve fyzice. Jinak každý ví, že daleko snadněji dosáhne raketa potřebnou rychlost a tím i mnohem vyšší dolet směrem na východ, než naopak na západ. |