Pravda, nouze už asi nebude v Česku nutit ženy k hornickému povolání. Magdonova Maryčka už nejspíše bude doma (či v čítankách). To, co mne zarazilo, je absurdita uvažování vlády, která tento krok odůvodňuje principem rovných příležitostí pro muže a ženy. Považuje tedy za vyšší prioritu absolutně vyloženou rovnost v možnosti, než smysluplnou ochranu žen (či dětí, starých, nemocných ap.). Nepředpokládám, že Evropská unie nutila Českou republiku k vypovězení tohoto vpravdě historického a dnes už nejspíše zřídka uplatňovaného dokumentu - zejména, když komisařem pro otázky sociální je bývalý ministr práce a sociálních věcí ČSSD Vladimír Špidla.

Evropský soudní dvůr vynesl už v minulosti několik rozsudků, které napadly obsah úmluvy. Podle jeho rozhodnutí je nepřípustné, aby byly ženy vyloučeny z určitého typu zaměstnání s odůvodněním, že by jim měla být poskytnuta větší míra ochrany než mužům, píše se v předkládací zprávě pro vládu. Úmluvu podle tohoto dokumentu doposud vypovědělo šest členských států EU - Finsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Británie a Švédsko. Nečasovi jde o něco jiného. Zákaz noční práce (v době mezi 22. a 6. hod) mladistvých omezuje mnohé podnikatele, stejně jako omezení, bránící v těžké fyzické práci ženám a chránící ženy před lhostejností zaměstnavatelů v sociální oblasti.

Zaměstnavatelé jsou dnes například povinni zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem před zařazením na noční práci; pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, a kdykoliv během zařazení na noční práci pro zdravotní poruchy vyvolané výkonem noční práce, pokud o to zaměstnanec požádá. Úhradu poskytnuté zdravotní péče nelze po zaměstnanci požadovat. Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc. Pro zaměstnance pracující v noci je zaměstnavatel povinen zajišťovat přiměřené sociální služby, zejména možnost občerstvení.

Noční práce je zakázána mladistvým zaměstnancům, pokud nejde o výjimku v souvislosti s přípravou na povolání. (Výjimečně takto mohou mladiství starší než 16 let konat noční práci nepřesahující jednu hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání. Noční práce mladistvého musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu pracovních směn na denní dobu.) Pro ženy neplatí podle zákoníku práce zákaz práce v noci, ani pokud jde o těhotné ženy nebo ženy pečující o malé děti, zaměstnavatel však má ve vztahu k těmto ženám stanoveny povinnosti týkající se výkonu noční práce. Požádá-li např. těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Zaměstnavatel je povinen pravidelně projednávat s příslušným odborovým orgánem otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizace práce v noci.

Za práci v noci přísluší zaměstnancům odměňovaným podle zákona o mzdě příplatek za práci v noci , a to ve výši a za podmínek sjednaných v kolektivní smlouvě. Není-li kolektivní smlouva uzavřena nebo v ní nejsou upraveny mzdové otázky (resp. výše příplatku za práci v noci), je zaměstnavatel povinen vyplácet příplatek v minimální výši určené vládou - v nařízení vlády o minimálních mzdových tarifech - 20%.

Česká republika je doposud například vázána Úmluvou o noční práci, 1990 (č. 171), která byla přijata 26. června 1990 v Ženevě na 77. zasedání Generální konference Mezinárodní organizace práce . S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a Prezident Úmluvu ratifikoval. Ratifikace Úmluvy o noční práci, 1990, Českou republikou byla zapsána generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce dne 6. srpna 1996. Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 13 odst. 2 dnem 4. ledna 1995 a pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu se zněním odstavce 3 téhož článku dnem 6. srpna 1997.

Federální shromáždění vyslovilo také souhlas s ratifikací Protokolu z roku 1990 k Úmluvě (revidované) o noční práci žen č. 89 z roku 1948 (vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 17/1991 Sb.) . Podle Bulletinu Official du Bit (1993) byla listina o ratifikaci uvedeného Protokolu zaregistrována dne 15. března 1993 s tím, že Protokol vstoupil v platnost 15. března 1994. Přímý zákaz noční práce žen vyplývá z čl. 3 Úmluvy č. 89. Právní úprava pracovních podmínek žen je daná ustanoveními § 149 až 156 zákoníku práce.

Platná je i Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (vyhlášená pod č. 62/1987 Sb.). Platný je prozatím i zákoník práce, který ovšem chce vláda ODS "revidovat". V jeho čl. 29 odst. 1 se hovoří o právu žen, mladistvých a osob zdravotně postižených na zvýšenou ochranu zdraví při práci a zvláštní pracovní podmínky. I tato ochrana je občanským demokratům trnem v oku, protože drží na uzdě podnikatelskou zlovůli.

Jsem zvědav, kdy nový ministr práce, sociálních věcí a rodiny, Petr Nečas z ODS zruší i platnost ratifikované Úmluvy o právech dítěte, neboť zákaz dětské práce a dětské prostituce přece také diskriminuje... Nepožádá ho o to katarský princ as Sání?