Kde se dobré pivo vaří, tam se lidu dobře daří. Nu, někdy se tomu nechce věřit -- často člověk dostane natočený patok a veselí vlastníci ničeho nepoznají, protože tam u nich doma se pivo prý nevaří anebo je málo chutné - ale pivovarnictví zaznamenalo růst a našinec dosahuje světového rekordu v počtu vypitých pivínek. Se značkou to na první pohled nesouvisí, ale značka a logo je zárukou výborného výrobku. Jak se praví: trochu z jiného soudku:

(Možná na ČT vedoucí pracovníci a jejich přilehlí přívrženci z vrozené skromnosti změnili logo -- neboť jsou si sami vědomi, že jejich "výrobek" a to koláč nekoláč, není na bůhvíjaké úrovni. Ovšem chválit se tvůrci a ostatní nepřestanou a nepřestanou, takže čučíme na slíbené veledílo veleautorovo a ono nic, nuda, nepravda, neschopnost, dutost, vyčpělost, neskromnost. Ono není moci z té bezmoci vybřednout z kalužovitých, nakašírovaných a papírem šustících dennodenních příběhů ze života, bohužel).

Měnit zaběhnutou značku lze v zemích nově vznikajících, po pádu tuhého režimu a po pádu máslového režimu -- ale i tam se bytosti určené a povolané ke změnám brání měnit, co tu či onu zemi proslavilo a uvedlo v celosvětovou známost.

Změna je život, ale co pokud je to život pod psa?

V ateliéru haškologa, doktora literaturu a znalce života koukám, má o Haškovi stohy zajímavých a neznámých glos, fejetonů, rozborů a...a copak Hašek není značka? Opravdu? Nu, existují pišišvoři, co si ještě dneska myslí, že Hašek a jeho Švejk našemu národu spíše ubližují, než světu předvádějí v naší skvělosti. Sami povětšinou hrabou na smetišti literárního a dramatického škváru a dokonce jich pár beze studu (ona se prý zoufale nečte kvalita!) bez váhání opisuje ze světové literatury, aniž by pocítili strach, že budou přichyceni a "lynčováni." literárními vědátory. Ba literární experti začali zhusta trpět neomylnou představou, že světu doporučují význačné literární díla, filmy, divadelní inscenace, výtvarné počiny a... Nu, tihle kalkulátoři vydrží do švestek, kterých však neznáme.

Zbytečné patálie, tahle loga a značky - plačky naší kačky.

Neměli bychom si při naší rozloze a vzdělání příliš vyskakovat a nechat uplavat zaběhnuté "firmy" jen proto, že se svět údajně rychle mění. Možná mění, možná nemění. V poblouznění jsme se vzdali výroby zaběhaných a světově uznaných výrobků. Dneska nenajdeš jen tak hrdého textiláka, obuvníka, a nejednoho dalšího řemeslníka, dneska najdeš kupce a kupčíky, slušné právníky a roztoužené lékaře...nechci malovat čerta na zeď, ale Výmarská republika by nám měla "otevřít oči", protože dnešní chování z kapes každého z nás vyhání -- tu hodně, tu méně, ale děje se to bez obalu -- a to ani nechci hovořit o úrovní duchovních postupů lodivodů bez plavebních zkoušek, natož samotných zkušeností.

Stát se světovým trvá dlouho. My chceme v evropské chaloupce vysedávat hned u pece a mlet svoje zaručené poučky, poudačky a okázalá přikázání za trvalého potlesku, údivu a obdivu. Prodáme leccos a leckoho bez uzardění -- důsledky jsou na míle vzdáleny, takže bez dlouhého váhání prodávejme, měňme, zatracujme a politikařme. A máme ku pomoci vydatné rádce a pomocníky, přivolavače dešťů, plískanic, bouří a zemětřesení -- nahodíme problém: a co prezident, bude u nás ještě žít? A kdo bude pomazanou hlavou státu, aby nenechala anonymní krk řídit sebe a potažmo zemi?!

Snad nepřijde den, kdy nám ničeho nezbude, ani ty oči pro pláč. Kde nic není ani čert nebere, pravda. Mnoho čertů šafářovalo na našem dvorku a budeme-li k sobě dostatečně upřímní, musíme přiznat: ochotně jsme přitom pomáhali přiložením rukou k dílu anebo jen mlčením.

Přijde-li den, kdy nám ničeho nezbude, budou se učit děti na našem území přibližně toto: kdysi v tomto regionu žili šikovní lidé, ale chovali se natolik nešikovně, že svoji zemi projedli, prohráli v nekonečných slovních třenicích, zakupčili, a tím navždy ztratili. Ti lidé byli Čechové, ve znaku lva! Pak lva vyměnili za chameleóna, aby byli světoví a tím zanikli -- zkuste, milé děti, opakovat z nahrávky jejich písmeno Ř...že to nejde? Že to je obtížné? Ano, ale k čemu a komu slouží složité věci? K ničemu, správně. V jednoduchosti a přímočarosti je síla -- proto jsme vytrvali, na rozdíl od stále mudrujících a prodávajících sebe i okolí, krajinu, jazyk -- a víte, čím to začalo? Správně -- byla to loga a značky. Zdánlivě nevýznamné změny. Kdo nehospodaří, ten prohospodaří. A dobrých hospodářů není nadbytek, s těmi se musí opatrně.

Pohádky o budoucnu mají jednu velkou výhodu, přinášejí naději. Chceme naději, žijeme nadějí a přitom zapomínáme naději za sebou a ženeme se za novou a neznámou úžasnou nadějí. Patáliím či lapáliím se u nás daří. Umíme je dobře pěstovat.