Situace kolem základny v Polsku vypadá následovně: Jak se lze dočíst v deklasifikovaném návrhu rozpočtu na rok 2008 předloženém americkou Agenturou pro protiraketovou obranu (MDA), USA plánují umístit v Evropě deset úplně nových dvoustupňových antiraket Orbital Boost Vehicle (OBV) působících ve střední fázi letu nepřátelské rakety. Kongres seškrtal prostředky na základnu v Polsku mj. právě proto, že tyto antirakety dosud nejsou k dispozici. Ruský expert Vladimir Litovkin v Gazetě Wyborczej nikde nehovoří o raketách Minuteman v Polsku či o jejich zpětné konverzi na jaderné rakety. V tomto ohledu je tedy přesnější než Petr Nachtmann. I přesto však Litovkinův článek obsahuje nepřesnosti. Tvrdí například: "Americké systémy protiraketové obrany jsou zkonstruovány tak, že ničí rakety v počáteční fázi letu, od dvou do čtyř minut po startu... Setřelení rakety ve střední fázi letu nebo před dopadem je již prakticky nemožné.

Do Prahy přijel profesor Andranik Movsesovič Migranjan, avizovaný jako nezávislý ruský politolog. Pobyl v českém Parlamentu a vystoupil rovněž na přednášce, kterou v rámci cyklu tématických diskusí uspořádaly společně Středisko bezpečnostních studií CESES FSV UK a Centrum globálních studií AV ČR a UK v sídle Akademie věd ČR dne 13. června odpoledne. Kupodivu se o jeho vystoupeních a návštěvě mnoho nenapsalo, když pominu komentáře Libora Dvořáka pro Český rozhlas 6.

Podle mých informací (vycházím ze zpráv amerického CDI) mají být v Polsku umístěné nové dvoustupňové rakety GBI, které dosud neexistují. Tudíž lze o nich těžko říci, zda budou či nebudou moci být vybaveny jadernými hlavicemi. Pokládám za nepochybné, že Rusko poté, co jeho nabídka ázerbájdžanské základny neuspěla, zkusí předefinovat svou pozici, protože ta dosavadní se po čtvrtečním rozhodnutí NATO fakticky rozpadla (Moskva chtěla rozdělit Evropu na západní a východní část). Ale to, co tvrdí Litovkin, je s největší pravděpodobností kachna. Kachna, která má odůvodnit pokračování ruského nátlaku, když Američané naoko zkoumají nabídku na využití základny v Gabale jako DOPLŇKU, nikoliv alternativy v základně ve střední Evropě (="Vidíte, Rusové už spolupracují").

"Možné pořadí události v 'nightmare scenario' (katastrofickém scénáři)" píše Karel Dolejší:

1. Polsko a ČR na podzim 2007 schválí budování základny "proti hrozbě z Íránu"

2. USA a Izrael na jaře 2008 zaútočí na Írán a destabilizují situaci na Blízkém a Středním Východě

3. Írán vypoví smlouvu o nešíření jaderných zbraní a začne vyvíjet jaderné zbraně již bez nesouhlasu či pochybnosti významné části obyvatelstva - a s maximálním nasazením.

* * *

V americké vládě se v současnosti debatuje o tom, jaký přístup zaujmout vůči Íránu, píše americký list Washington Post. Ministryně zahraničních věcí Condoleezza Ricová a její zástupci, kteří zastávají umírněný postoj a požadují vyjednávání, se přou s několika zbývajícími jestřáby ve vládě, zejména osobami v úřadě viceprezidenta Dicka Cheneyho, kteří chtějí, aby se více uvažovalo o vojenských útocích proti íránským jaderným zařízením.

Ano, ale... Modrá vlna se převalila. Nebylo to sice nakonec žádné tsunami, přesto ale o vítězství pravice nikdo nepochybuje. Levici se ale podařilo udržet a dokonce upevnit svůj statut opozice. Ačkoliv Svaz pro lidové hnutí (UMP) prezidenta Nicolase Sarkozyho nedosáhl dvoutřetinového vítězství, které bylo všeobecně očekáváno, počet mandátů mu stačí na absolutní většinu. A to i přesto, že jeho síla bude menší než před pěti lety, nepotřebuje k tomu ani centristy.

Oficiální výsledky dávají UMP celkem 314 mandátů. To je oproti zisku 365 před pěti lety o poznání méně, dáno ale výjimečnou situací po prezidentských volbách, kdy se do 2. kola dostal Jean-Marie Le Pen a Jacques Chirac z toho vytěžil historické vítězství v parlamentních volbách. Historickou prohru naopak zaznamenal jeden ze silných kandidátů pravice, ministr Alain Juppé, a to přímo ve svém Bordeaux, kde opět získal před rokem radnici.

Americká administrativa má eminentní zájem na získání vlivu v Ázerbajdžánu. Mimo obvyklé tirády o globální válce proti terorismu a zprostředkování míru v uměle vyprovokovaném "národně osvobozovacím" konfliktu na Náhorním Karabachu už Američané přiznali barvu. Posílení americké energetické bezpečnosti a získání přístupu k pobřeží Kaspického moře, bohatému na ropné zásoby v době, označované termínem peak oil. Účast amerických firem při rozvoji ázerbajdžánského energetického sektoru "je klíčem k americkým cílům pro rozšíření nabídky ropy ve světě" a "pomoci tak zemi se zlepšit její ekonomiku". Z diplomatické řeči převedeno do surové reality: program mír za ropu. Argumenty zazněly v této prosté podobě jako odůvodnění devizových transakcí v Kongresu pro odůvodnění amerického rozpočtu na finanční rok 2005.

Jiří Csermelyi: Ruská základna v ázerbajdžánské Gabale ZDE

Italský historik ekonomie Carlo Mario Cipolla (1922-2000), zformuloval teorii lidské stupidity, která je postavena na pěti základních zákonech:

Doba zase jednou trhla oponou. Češi, bití bruselskými byrokraty, věrolomnými Němci, lehkovážnými Francouzi a dalšími rádobyspojenci, se už nemusejí bát: pracovitý a i jinak skvělý Topolánkův kabinet se o jejich zářnou budoucnost postará - klidně mimo Evropskou unii i mimo Severoatlantickou alianci. Radarovou stanicí, a bude-li nejhůř (a poženou nás Rusové, Korejci či islámští radikálové), tak i víza do Spojených států amerických promptně vyjedná. Třeba i novým státem USA se staneme. Chtěl nám snad premiér Topolánek sdělit toto, když před časem prohlásil, že „plánovaný protiraketový systém ve střední Evropě ochrání celý euroatlantický prostor a pokud evropské země nevyjádří svobodnou vůli ke své ochraně, hrozí jejich zánik“?

Upřímnost je nad zlato.

Zapomeňte na to, co je teď ve světové politice. Nastává čas na nové přístupy, a to především v americké zahraniční politice. Politika Západu se v řadě regionů dostala do slepé uličky. Začalo hledání nových cest.

Zdá se, že zformování jednotného přístupu uvnitř transatlantických uskupení nebude snadné. Stačí jeden příklad: dá se s velkou jistotou předpokládat, že vítězný pravicový prezidentský kandidát ve Francii bude mít, pokud jde o Bílý dům, o něco později co do činění s představitelem demokratů.

Týdeník Independent on Sunday poprvé informoval o úmrtí Bahy Musy, recepčního v jednom hotelu v iráckém městě Basra, který zemřel v září 2003 v britském vězení. Minulý týden rozhodla Horní sněmovna, nejvyšší odvolací instituce v Británii, že britský Zákon o lidských právech platí i pro irácké civilisty, vězněné britskými vojáky v Iráku. Desítky iráckých občanů se tedy chystají žalovat britskou vládu.

V neděli přinesl Independent on Sunday šokující nové informace - včetně fotografie zmláceného obličeje oběti - jak zemřel Baha Musa.

Otec mrtvého muže Daud Musa al-Maliki se v nadcházejících čtyřech týdnech bude soudit s britskou vládou. Zároveň jde k soudu dalších devět obdobných případů a dalších 30 se připravuje.

< "Tvář, která bude Blaira pronásledovat" - titulní strana nedělních britských novin.

Vzhledem k tomu, že se mne někteří ptají, jak takový český škleb vypadá, se pokusím ho popsat, ale omlouvám se, pokud se mi to srozumitelně nepovede, nejsem na to odborník.

Poprvé jsem se s tímto šklebem setkala u jednoho udavače za socialismu. Věděli jsme, že nás udává, a on věděl, že my to víme. Také věděl, že jsme proti jeho udavačství naprosto bezmocní. Šklebil se nám do očí a my jsme s tím nemohli dělat nic jiného, nežli si ho nevšímat a vyhýbat se mu. Jeden děda mi v té době říkal, že takový škleb měli lidé, kteří chodili udávat gestapu.

Pravostředová strana prezidenta Nicolase Sarkozyho získala podle prvních předpovědí volebních výsledků ve Francii parlamentní většinu. Avšak jeho Svaz pro lidové hnutí (UMP) nevyhrál tak velkou většinou, jak se to očekávalo, Opoziční socialisté zaznamenali lepší výsledky, než se očekávalo. Volební účast byla nízka, asi 60 procent.

Volební výsledky budou považovány za drobný neúspěch pro Sarkozyho, poznamenávají stránky BBC. Velkou ranou pro Sarkozyho byla porážka bývalého premiéra Alaina Juppeho, který měl být v nové Sarkozyho vládě ministrem životního prostředí a energetiky.

Sarkozyho vítězství mu nicméně poskytlo mandát pro reformy. Sarkozy přislíbil, že poskytne univerzitám více autonomie, zavede tvrdší tresty pro recidivisty, zpřísní zákony proti novým přistěhovalcům, zavede pružnější zákoník práce a sníží daně.

Podle odhadů získá UMP a její koaliční strany asi 340 křesel, socialisté a jejich spojenci asi 233 křesel. Francouzské národní shromáždění má 577 křesel.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pane Víte, není většího omylu!

"Co je pravda?" Tak se ptal Pilát muže, kterého měl za nevinného blázna a kterého měl ze strachu před politickými výhrůžkami mocného kléru vydat k brutální popravě. Téhož muže se jeden z těch, kdo ho nenáviděli, již dříve ptal, co je to láska. A teď mohl dostat i odpověď... Ježíš mu řekl, ať srovná chování kněze či levity, již nepomohli neznámému zbitému člověku, ležícímu ve škarpě, s aktivní, jasnou pomocí, kterou projevil Samařan, příslušník komunity spíše heretické, pohrdané a méněcenné.

Mnozí lidé jsou na slova "pravda" a "láska" přímo alergičtí a mohou mít k tomu mnoho, často smíšených, důvodů. Základním problémem obou pojmů je to, že ve světě pravda ani láska, a to bohužel ani v náznaku, nepanují.

To, co se dalo dlouho očekávat se nyní stává děsivou realitou. Palestinci coby národ jsou separováni. Jedni v Gaze a druzí na Západním břehu Jordánu. Islámští radikálové z militantního hnutí Hamas dosáhli konečně svého -- podařilo se jim obsadit Gazu, zatímco Západní břeh je v rukou umírněného Fatahu. Musím přiznat, že ti kteří divákům zprostředkují takovéto zpravodajství jsou buď hluší a slepí, nebo -- což je horší - to myslí doopravdy vážně.

Bývalý francouzský prezident Jacques Chirac v sobotu o půlnoci ztratil svou imunitu. V praxi to znamená, že může být souzen za činy, kterých se dopustil během své politické kariéry. Zdá se, že na matadora francouzské politické scény vypadly skandály z minulosti.

Jacques Chirac není pouze bývalým prezidentem Francouzské republiky, ale v letech 1977 až 1995 působil i jako starosta Paříže. Právě z této doby pochází nejvíce podezření na zpronevěru a další trestné činy. Poslední velká aféra se však zapsala do zdejšího tisku pod názvem Clearstream.

Nevěřil jsem slovům blízkého přítele, že politici jsou podobni dřevomorce. Věřím. Nevěřil jsem, že korupční jednání lze vymýtit. Věřím, nelze. Síla moci a vidina lehčího živobytí dokáže ztvarohovatět i člověka kdysi morálně silného, stavícího se na stranu pravdy a morálky. Postupně a zlehka nahlodá vytrvalého odpůrce čehokoli a vytvoří z něho karikaturu předešlých panáků -- výstavní kusy lze vídat na obrazovce, zaslechnout jejich švitoření v rádiu, na veřejných kurzech o sociální výdrži; přehlížet nositele moralistních přednášek, když evidentně selhali a našli zalíbení v hrabivosti je neodpustitelné lajdáctví vlažné veřejnosti.

Premiér Topolánek řekl před publikem asi 400 osob v Borovnu při diskusi o tom, zda by mohl být americký radar v Brdech nebezpečný, že "všude umírají lidé. Někteří ve válkách, někteří při autonehodách, někteří jen tak." Chtěl sice správným, ale v té situaci velice nevhodným výrokem lidem říci, že si nemají dělat starosti o zdraví, jestliže bude v Brdech postaven americký radar.

"Přišli jsme, abychom zůstali" -- tak se rozloučili se svými stranami představitelé východoněmecké postkomunistické PDS a západoněmecké levicové WASG na svých závěrečných stranických sjezdech.

Na druhý den, v sobotu, byla ustavena s definitivní platností Strana levice -- Linkspartei, která svými 54 poslanci z 614 v Bundestagu je čtvrtou největší stranou ze šesti, a druhou v opozičním táboře.

• Blair nabídl vojska pro Irák navzdory jasné hrozbě chaosu
• Bush chtěl invazi provést bez Británie

Tony Blair vyslal britská vojska do války v Iráku, přestože si byl plně vědom, že Washington nevypracoval řádnou přípravu pro poválečnou rekonstrukci této země.

Jejich zdrcující svědectví je obsaženo v dvoudílném dokumentárním filmu televize Channel Four o desetiletí Blairovy vlády. Vyvolá to otázky ohledně Blairových veřejných tvrzení v roce 2003, že je spokojen s americkými plány pro situaci po válce. Blízký kolega Tonyho Blaira Peter Mandelson svědčí v pořadu, že si Blair byl dobře vědom, že přípravy po situaci po válce jsou nedostatečné, ale neměl možnost nic víc dělat.

Jako nosiče mají být používány třístupňové Minutemany III, kter normálně slouží jako nosiče jaderných náloží. Podle serveru Novinky.cz ZDE to uvedl v pátečním vydání polského listu Gazeta Wyborcza ruský vojenský expert Viktor Litovkin.

Britské listy přinesly informaci o nahrazení jaderných hlavic v systému Minuteman II a III před více než rokem. Před půl rokem dostali čtenáři Britských listů a ATM podrobnou analýzu systému GBI z pera armádního analytika Stanislava Kauckého.

Jan Sýkora 26. 5: 2006: Uneseme americký protiraketový deštník? ZDE

Litovkin dále tvrdí, že jaderná nálož je nutná ke spolehlivému ničení multihlavic a rojů hlavic provázených klamnými cíli. Jaderný spad však pochopitelně zasáhne území, nad nímž je raketa zasažena -- v případě evropského štítu tedy starý kontinent.

Spojené štáty včera oficiálne odmietli ruskú ponuku, aby namiesto stavby radarového a raketového systému v strednej Európe využili existujúce zariadenie v Azerbajdžane.

Americký minister obrany Robert Gates na stretnutí so svojim ruským proťajškom Anatolim Serdjukovom oficiálne oznámil, že Spojené štáty neprijímajú ponuku, ktorú im dal prezident Putin na summite G8 -- aby prestali s kontroverznou stavbou radarového a raketového systému v Českej republike a Poľsku, a namiesto toho využili existujúce ruské zariadenie v Azerbajdžane.

Pane premiére Topolánku, nehorázně a veřejně lžete!

Vaše slova v sále slyšelo 4.5.2007 přes 400 občanů a řekl jste je té paní přesně tak, jak je uvedeno v Britských listech, ze kterých pan poslanec Votava citoval. Občané také okamžitě reagovali na Vaše slova pískotem, voláním "fuj" a "hanba".

Dlouho se tady o ničem nehovořilo než o Vašich těchto a dalších arogantních slovech. Každý si tato slova dlouho držel v paměti. Velmi bych se proto divil, kdybyste chtěl všechny tyto lidi nyní veřejně přesvědčovat, že oni lžou a Vy ne.

Nezklamal jste pana poslance Votavu doporučením, aby čerpal z lepších zdrojů. Zklamal jste občany svým bezostyšným lhaním - to my bychom si měli najít lepšího premiéra, z lepších zdrojů.

Ubehlo už štvrťstoročie odvtedy, čo v južnom Atlantiku, pred brehmi juhoamerickej pevniny, prebiehali od marca do júna 1982 boje o Falklandské ostrovy (z pohľadu Britov) či Malvínske ostrovy (z pohľadu Argentíncov). Ako spomienku na túto vojnu prinášame stručný prehľad hlavných udalostí konfliktu.

Keď sa prezidentom Argentíny v decembri 1981 stal veliteľ pozemných vojsk generál Leopoldo Fortunato Galtieri, ktorý vrchol moci dosiahol presadzovaním čo najtvrdšej línie, logickým riešením vnútropolitických problémov bolo rozpútať vonkajší konfl ikt. Ako príhodné sa javilo vyhrotiť 150 rokov starý spor o britské zámorské územie a "oslobodiť Malvíny". Na zasadaní vojenskej junty 5. januára 1982 sa už hovorilo o obsadení Malvín a 26. marca padlo rozhodnutie obsadiť ostrovy.

Říká se, že o mrtvých jen dobře. Neplatí to však o politicích. Ukazuje se to i u osobnosti zesnulého 88letého Kurta Waldheima, generálního tajemníka OSN v letech 1971 až 81 a rakouského spolkového prezidenta v letech 1986 -- 92. Zatím co bývalý spolkový kancléř v jeho éře sociální demokrat Franz Vranitzky se velmi kriticky vyslovil v televizní diskusi k jeho postoji při odhalení hnědé (nacistické) minulosti, jeho stranický soudruh, bývalý vídeňský starosta Helmut Zilk, Waldheima obhajoval.

Prohlásil, že sice udělal chybu, ale je zcela nemožné jej označovat za válečného zločince.

Jedu v sobotu dopoledne automobilem a poslouchám britské komerční rádio Classic FM. Po zprávách v 11 hodin dopoledne najednou slyším hlas Tonyho Blaira, jak nadává na deník Independent. Pak se ozve krátký předěl a následují slova hlasatele:

"To je názor pana premiéra. Vy zřejmě dáte přednost nezávislému názoru deníku Independent. (Je to slovní hříčka: "This is the Prime Minister's view. You will probably prefer the Independent view.")

List využil příležitosti a z útoku premiéra proti své redakční politice udělal celostátní reklamu ve svůj prospěch.

...koťata se hněvala, maminka jim nedala.
Ivance.
Nedala.

Trochu zvláštní písnička zpívaná tichým smutným hlasem tříletou holčičkou na houpačce veřejného dětského hřiště. Opatrnými dotazy jsme my -- babičky hlídající svá vnoučátka jednoho příjemného podvečera zjistily, že holčičce Ivance maminka nedává jíst. Vlastním šetřením se nám podařilo zjistit, že Ivanka má pravdu, matka dítěte nechce, aby její dcera byla tlustá.

Kolik dětí v České republice trpí dnes hladem kvůli ideálu krásy vyzáblých modelek? V republice, kde jsou potravinami přeplněné obchody a nikdo (ani sociální případy) si přímo na hlad nemůže stěžovat? Na špatnou stravu z nedostatku financí si leckteří stěžují oprávněně, ale vyloženě na hlad nikoliv.

Přesto u nás hladové děti jsou, především děti obklopené hračkami a oblečené ve značkovém oděvu. Žalují potichu a bojácně, protože se bojí trestů od rodičů. A my kolem nich chodíme nevšímavě a myslíme si, že to není naše věc. Kam se poděla zdravá výživa a zdravý vývoj dětí?

Babička malého Káji měla jiný problém. Její vnuk odmítal pití jakýchkoliv tekutin. Pokusili jsme se o fintu a nabídli mu pitíčko tak, aby si ho mohl vypít schovaný pod kabátem a s ujištěním, že to nikomu neřekneme. Kája vypil celou láhev najednou. Babička se rázně obula do syna a snachy a zjistila, že snacha nedává synovi pít, protože se počůrává.

Dalším šetřením se zjistilo, že syn se počůrává, protože nedosáhne na kliku dveří k toaletě. Protože za každé počůrání dostane výprask, chodí čůrat za skříň a počůrané kalhotky schovává za gauč.

Vědci kritizovali významnou analýzu zbývajících globálních ropných rezerv. Varovali, že konec ropné éry přijde dříve, než jsou vlády a ropné společnosti ochotny přiznat.

Statistická analýza světové energie od firmy BP, která byla vydána ve středu, tvrdí, že svět má stále ještě dostatek "dokázaných" rezerv, takže bude možné spotřebovávat ropu dnešní rychlostí ještě čtyřicet let.

Avšak vědci z londýnského Oil Depletion Analysis Centre tvrdí, že globální ropná produkce vyvrcholí v nadcházejících čtyřech letech a pak začne docházet k drastickému poklesu množství dosažitelné ropy, což bude mít katastrofální důsledky pro světové hospodářství i pro to, jak žijeme svůj život.