Chápu rozhořčení českého diváka, jemuž jsou ukazovány maskované a ozbrojené figury, kvílící sanitky a hektolitry krve, že si odplivne s tím, že by bylo asi nejlepší, aby se tam všichni navzájem podřezali. Takové je kouzlo celoplošných médií, nad nimiž jsem dávno udělal křížek. Médií, která si nezadají s těmi, existujícími v totalitních a represivních režimech.

V žádných komentářích ani stopa o tom, že Palestinci jsou separováni dlouhá desetiletí, žijí ve stínu nejdelší okupace současnosti, mnozí znají svou zem jen z vypravování prarodičů, kteří byli násilně vyhoštěni ze svých domovů izraelskou armádou a teroristickými skupinami. Miliony z nich jsou rozprášeny a nuceny žít v nedůstojných podmínkách uprchlických táborů v Libanonu, Sýrii, Jordánsku, Iráku a jinde. Šedesát let diaspory.

Přes tři a půl milionu z nich žije v "open air" vězení v Gaze, a na každým dnem menším Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě, a milion "se těší" postavení občanů druhé kategorie v Izraeli.

Militantní Hamas je ochoten nebojkotovat plán Ligy arabských států z roku 2002 (znovu předložený před několika měsíci za ignorace médií) o vytvoření dvojstátí -- izraelského a palestinského státu na společné hranici s otevřeným Jeruzalémem. V Palestině, kde na rozdíl od USA, vyhrál Hamas v demokratických volbách. Dodržoval přes rok a půl příměří, jež bylo soustavně narušováno Izraelem. Hamas neuznává Izrael. Ano, kdo by uznával existenci agresivního souseda - aniž by plánoval další holokaust -- který systematicky likviduje národní identitu jiného etnika všemi prostředky. (Co jste si mysleli vy, kteří pamatujete horký rok 1968, o existenci Sovětského svazu?)

Fatah chce pokračovat v mírovém procesu. Co tento mírový proces ve skutečnosti znamená? Diktát US/izraelské nadvlády, jenž určuje veškeré restriktivní metody při "vytváření" samostatného palestinského státu na 22% historického území Palestiny.

Palestinci dnes žijí pod ekonomickými sankcemi kvůli projevu svobodné vůle při demokratických volbách, jsou vystaveni pravidelným vpádům izraelské armády, protěžování jedné politické frakce na úkor druhé, trpí alarmující chudobou postihující nejméně polovinu obyvatelstva (Gaza). Ilegální zeď, obkličující chudnoucí bantustany, aby je uzavřela do izolace a znemožnila fungování lokální ekonomiky, zamezuje volnému pohybu obyvatel, což nejednou vyústilo v tragédii, kdy se potřebným nedostalo včasné lékařské pomoci. Pravidelná demolice domů, uskutečňovaná izraelskými buldozery a tanky, neustálý zábor úrodné půdy atd. (Západní břeh).

Stoupenci Izraele však mají v pohotovosti argumenty. Je třeba zamezit vstupu sebevražedným atentátníkům do Izraele, jejich barbarským zločinům, již zabíjejí nevinné izraelské obyvatele. Ve skutečnosti jsou tyto odpovědí na neúnosné břemeno okupace, na stoupající represi proti Palestincům. Teroristické činy, jejichž četnost se výrazně projevila až v roce 2000 po vypuknutí druhé intifády, po třiceti letech klamů, lží a násilí ze strany Izraele a Spojených států a jejich osamocenému a trvalému bojkotu diplomatických jednání, jež byla prosazována mezinárodním společenství prostřednictvím OSN.

Sebevražedné atentáty považuji za nejhorší unikum, jež symbolizuje brutalitu okupace a utrpení izraelských civilistů. Radikalizace islámských fundamentalistů i v Iráku a Afghánistánu není iracionální podstatou těchto, jak rasističtí publicisté s oblibou tvrdí, ale míra útlaku vnější nepřátelské síly.

Když podrobíte laboratorní krysy "vědeckým" pokusům, tak je alespoň krmíte. Lidé, trpící pod neustálým psychickým tlakem, vystaveni ponižování a agresi, se nemohou chovat přirozeně; tedy nedivím se současným bratrovražedným bojům a destrukci toho, co zbylo z vnitřku. O to jde fanatickým sionistům a mocné izraelské lobby, aby byla špinavá práce vykonána obětmi, aby jejich ruce zůstaly čisté.

Palestinský prezident Abbás rozpustil vládu národní jednoty a jmenoval novou, servilní a loutkovou, takovou, která bude ochotna přistoupit na mírový proces, který ve skutečnosti znamená vraždu toho, co zbylo z palestinského národa.