Než Topolánek tento svůj výrok v odpovědi na interpelaci poslance Votavy v parlamentě popřel, byla celá věc vlastně jen věcí vkusu. Do té doby se stalo jen to, že Topolánek řekl něco, co bylo nevhodné.

Veřejnou otázkou poslance Votavy a oficiální odpovědí premiéra Topolánka se z toho všeho ale stala věc opravdu politická, protože otázka, jestli Topolánek lhal, má jinou kvalitu než ta podle něho nevyslovená věta o tom, že lidé umírají všude. Vlastně by stačilo, kdyby lhal poslanci Votavovi, protože lež je lež. Topolánek přitom Votavovi neodpověděl jako člověk člověku, nýbrž jako premiér poslanci, a tím parlamentu a národu.

Je ale otázka, jestli opravdu Topolánek lhal, protože na to by musely být splněny nějaké předpoklady. Proto já vlastně souhlasím i nesouhlasím s Janem Culíkem, když on píše 'v BL o té věci pod titulem 'Normálně premiér nelže. V ČR je to jinak.' Souhlasím s prvou části, kvůli druhé mám zatím pochybnosti.

Vyjdu-li z toho, že starosta Neoral nelhal, mělo by být jasné, že Topolánek objektivně neřekl pravdu. S tím ale nemusí být ještě spojeno, že lhal, protože víme z psychologie, že si lidé často pamatují jen to, co si pamatovat chtějí. Nepříjemné věci se někdy pro ně ztrácejí a jsou jim nepovědomé. Pamatoval se tedy Topolánek na to, co řekl v Borovně (a asi nejen tam), když odpovídal poslanci Votavovi na jeho otázku?

Nejzajímavější by byla ta situace, kdyby Topolánek vlastně ani nelhal, protože si už nepamatuje, co tam v těch Brdech vlastně řekl. A co myslíte, že je horší, premiér, který někdy něco nevhodného plácne, nebo premiér, který lže poslanci, anebo premiér, který neví, co kdy řekl...