Otázce chystané stavby amerického radaru v ČR byla věnována již řada webových příspěvků, zejména z hlediska vojenských a bezpečnostních rizik. Objevily se rovněž studie o negativních zdravotních vlivech výkonných vojenských radarů, např. v úžině Cape Cod ve státě Massachusetts na východním pobřeží Spojených států. O ekologických rizicích se však nehovoří téměř vůbec. Až na jednu výjimku nacházející se na druhé straně zeměkoule:

Jde o ruskou vojenskou radarovou základnu u města Gabala v severním Ázerbájdžánu.

Sauronovo oko na svazích Kavkazu

Stavba této základny, označované také jako základna Gabalinskaja byla zahájena v r. 1978, dokončena 1984 a do trvalého provozu uvedena v r. 1988. Je na ní instalován tzv. typ radaru Darjal o průměrném výkonu 40 MW s dosahem přes 6000 km. Nachází se na jižních úbočích západního Kavkazu. V dřívějším Sovětském svazu bylo devět základen tohoto typu. Radarová základna Gabala je však mezi ostatními unikátní z hlediska geografické polohy a zejména technických parametrů. Je jednou z nejdůležitějších základen v systému bývalé sovětské, nyní ruské protiraketové obrany. Od doby svého spuštění monitoruje Írán, Turecko, Čínu, Pákistán, Indii, Irák, stejně jako řadu afrických zemí a dále ostrovů v Indickém oceánu. Radar na základně Gabala „vidí “ střelu vypuštěnou z jakékoli této části světa, pokud její výška přesáhne horizont daný zakřivením Země.

Lidé žijící v oblasti základny však za její existenci a provoz platí vysokou cenu. Podle epidemiologických studií se v okolí radarové základny v provincii Gabala rodí ve srovnání se stavem před její výstavbou čtyřikrát častěji postižené děti. Výskyt chorob nervového systému a ledvin se zvýšil přibližně osmkrát, porodnost se dramaticky snížila. Mezi provinciemi Ázerbajdžánu má provincie Gabala nejvyšší výskyt rakoviny mezi mladými lidmi. Většina zde žijících lidí je ale příliš chudá na to, aby se mohla přestěhovat - lze si ostatně představit, jak asi v oblasti radarové základny klesla cena pozemků. Tomu napovídá i úpadek turistického ruchu v přilehlých horských střediscích. Destruktivní je i nepřímý vliv vlastního provozu základny, zejména na lesní porosty. Jen kvůli spotřebě vody na chlazení radaru, následnému poklesu hladiny podzemní vody a suchu již uhynuly tisíce stromů. Použitá a kontaminovaná voda je navíc bez jakékoli úpravy vypouštěna zpět do okolí, odtud do vodních toků a níže položených hustě obydlených oblastí. To vše mimo jakoukoli kontrolu ze strany ázerbajdžánské státní správy, neboť pozemek, na kterém radarová základna stojí, je pronajat Ruskem. Nepřipomíná vám to něco? Poslanci ázerbajdžánského parlamentu již delší dobu požadují uzavření základny. Marně. Ostatně z posledních zpráv víme, že vývoj v oblasti Kavkazu směřuje spíše směrem k výstavbě dalších radarových základen. Jak tento týden prohlásil ředitel americké Agentury pro protiraketovou obranu generál Henry Obering, o umístění dalšího protiraketového radaru zde uvažují i Spojené státy.

Ázerbajdžánské ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů vyhlásilo již koncem 90. let monitorovací program vlivu elektromagnetického záření radarové základny Gabala na přírodní prostředí a lidské zdraví. Ruské armádní zpravodajství tenkrát vzápětí reagovalo prohlášením, že vliv základny na životní prostředí nepřekračuje stanovené normy. Avšak, jak uvádí např. Nezavisimaja gazeta z r. 2004, zprávy různých ekologických organizací tvrdí pravý opak. Není bez zajímavosti, že tyto organizace čerpají z prostředků západních grantových agentur a nadací, především nadací USA. Radarová základna v Gabale je provozována na základě smlouvy o pronájmu mezi Ázerbajdžánem a Ruskou federací, avšak podle ázerbajdžánského ministra zahraničí Elmara Mammadjarova by bylo chybné chápat ji jako vojenskou základnu. Je dnes tedy nazývána korektně a neškodně "Informační analytické centrum Darjal".

Nejistá budoucnost Středozemě

Nyní se vraťme do České republiky: Vládou plánovaný americký XBR radar v Brdech má mít podobně jako ruský radar v Ázerbájdžánu dosah 6700 km, kmitočtové pásmo X v rozmezí 8 až 12 GHz, průměrný výkon nejméně 150-200 kW, v pulsním režimu 10 MW a více. Radar má mít nezávislý zdroj energie o výkonu cca 1 MW, pravděpodobně diesel agregát. Výkon radaru v pulsním režimu by byl sice stále menší než u ruského radaru, avšak směrovaný do extrémně úzkého svazku. Uvedená frekvence je navíc 30-100x vyšší, než u ruského radaru, který je podstatně staršího typu. Vyšší frekvence představuje mj. mohutnější tepelné účinky - frekvenční rozsah plánovaného radaru v Brdech odpovídá přibližně mikrovlnné troubě. Nejde však jen o tepelné účinky. Radiofrekvenční záření vysoké intenzity a kmitočtu vyvolává elektrolytický rozklad v živočišných tkáních, rostlinných pletivech i půdním horizontu, které vedou například ke chřadnutí a posléze úhynu lesních porostů. Tyto účinky bývají přitom omylem zaměňovány s účinky kyselých dešťů. Takový kolos jako plánovaný XBR radar tedy přirozeně vyvolává obavy, že bude mít plošné škodlivé účinky na životní prostředí a živé organismy - a to se nezmiňujeme o ekologických škodách způsobených pravděpodobnými imisemi a ropným znečištěním z vlastního provozu radaru.

Představitelé české vlády i většina médií nás již řadu týdnů ujišťují, že chystaná stavba amerického radaru neznamená žádné riziko, že dokonce zvýší naši bezpečnost. O ekologických rizicích se mlčí téměř úplně. Ignorování ekologických hledisek by se možná ještě dalo pochopit u vládních představitelů ODS a KDU-ČSL. Že se však o ekologická rizika radaru nezajímají představitelé Strany zelených je nepochopitelné. Je známo, že tato strana podmínila svůj souhlas se stavbou amerického radaru jeho zapojením do struktur NATO.

O jeho vlivu na životní prostředí ani slovo, žádný požadavek na závazné zveřejnění technických parametrů, zejména jeho pulsního výkonu a energetického zdroje (opravdu to bude jen diesel?). Žádný požadavek na ochranu vodních zdrojů, lesních porostů, fauny a flóry. O plánu pro případ havárie nebo vojenského útoku ani nemluvě. Není divu. Při podrobnějším zveřejnění technických a environmentálních parametrů radaru by se snadno mohlo ukázat, že souhlas s jeho výstavbou by byl v naprostém rozporu s programem Strany zelených. Tentokrát nikoli z politického, ale z ekologického hlediska.

Stanislav Kaucký: Protiraketová obrana USA - XBR a SBX radary ZDE