Rižský summit má rozhodnout o přijetí pobaltských států do NATO. Rozšíření by se tak dotklo hranic Ruska. Zbytečně se tak do zahraniční politiky nastoluje kontroverzní agenda. Ani ono v Česku kritizované post-bipolární rozšiřování Aliance, které postihlo Česko členstvím NATO, aniž o tom občané rozhodli, přitom nebylo nutné. Byla to vůle USA, které z toho učinily za vlády demokrata Clintona svou vlastní strategickou prioritu, zaměřenou na zvyšování globální bezpečnosti a pokroku ve vztazích s Ruskem a Ukrajinou, jak konstatuje v časopise Global Politic David Minařík z Masarykovy univerzity... Bushova vláda uchopila totéž téma ofenzivně a z temnot jako by se vynořil duch Reagana a Bushe staršího.

Nejstrašnější stroj smrti byl vyroben ve Spojených státech a v duchu armádního doublespeaku byl nazván "Dozorce míru", LGM-118A Peacekeeper. Nejnovější, 21,8 metrů vysoká ICBM balistická střela o rychlosti Mach 20, s dosahem větším než 9 700 km, schopná přepravovat až jedenáct samonaváděcích (MIRV) střel Mark 21, každá s jednou 300kt jadernou hlavicí W-87. Strategie masového nasazení těchto raket byla dílčím způsobem přehodnocena až v době realizace STrategic Arms Reduction Treaty II. Na počátku roku 2005 disponovaly Spojené státy americké 500 mezikontinentálními balistickými raketami Minuteman III a 50 raketami Peacekeepers MIRV, celkem měly k dispozici na moři, v oceánech, v podzemních silech, v útrobách strategických bombardérů i na lodích zhruba 3500 jaderných hlavic v operačním nasazení. Zhruba stejné množství zbraní je uskladněno v rezervních zásobách, s vyjmutým tritiem. Taktické zbraně přitom nepodléhají režimu START. Protiraketový systém NMD má po dokončení (C3) kapacitu 20 ICBM střel s 20 hlavicemi a 100 klamnými cíli. Čili zlomek kapcity supervelmocí.

1983: Americký prezident Ronald Reagan ohlásil existenci plánu systému Hvězdných válek, kosmického štítu proti jadernému útoku.
1985: Prezident USA R. Reagan a sovětský prezident Michail S. Gorbačov se shodli na ženevském summitu že jadernou válku nelze vyhrát, a tudíž nesmí nikdy vypuknout.
1986: USA rozmístily mezikontinentální střely Peacekeeper, každou s deseti jadernými bojovými hlavicemi.
1987: Reagan a Gorbačov podepsali Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu.
1989: Jižní Afrika prohlásila, že demontuje svých šest jaderných bomb.
1991: Prezident USA Bush a sovětský prezident Gorbačov podepsali Smlouvu o snížení stavu strategických zbraní o likvidaci poloviny jaderných bojových hlavic.
1992: Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán demontovaly své jaderné zbraně a vrátily je Rusku.
1992: Poslední podzemní jaderná zkouška v USA.
1996: OSN schválila Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek.
2002: USA a Rusko podepsaly Smlouvu o snížení strategických zbraní, do roku 2012 sníží své arzenály na 2200 bojových hlavic.

21.7. 2004 v 8:01 UT se na základně Vandenberg AFB uskutečnil cvičný start mezikontinentální balistické rakety MX Peacekeeper pod označením GT-33PA. Hlavice zasáhly plánované cíle v oblasti tichomořského atolu Kwajalein. 22.7. 2004 byla do podzemního sila na Aljašce ustavena první raketa amerického systému protiraketové obrany; do konce roku 2005 mělo být vybaveno 20 podobných palebných ustavení. 23. 7. 2004 v 8:37 UT se na základně Vandenberg AFB uskutečnil úspěšný cvičný start americké mezikontinentální balistické rakety Minuteman 3 pod označením GT-185GM.

Peacekeeper používá stejná sila jako uvažované antirakety Lockheed Martin Payload Launch Vehicle - modifikovaný Minuteman II s EKV hlavicí Raytheon. Rakety nemusí nést pouze EKV (hit-to-kill exoatmospheric kill vehicle) IR naváděné hlavice (Raytheon), ale mohou nést i vysoce explozivní střelu (blast fragmentation) či jadernou hlavici omezeného rozhsahu. Jak kontrolovat, jaké prostředky jsou v silech, zastánci existence americké raketové základny na českém území nic nepraví.

Vojenská technika, jež má odvrátit nepřátelský úder, si nezaslouží ani primitivní ideologické slogany odkazující tu na naši historickou vděčnost Spojeným státům, tu na smutnou zkušenost s dočasným pobytem sovětské armády, ani hokynářské počítání "má dáti -- dal", konstatuje "bývalý" poradce proamericky orientovaného sociálního demokrata Lubomíra Zaorálka, nazelenalý Lukáš Jelínek v článku pro Právo a Neviditelného psa. "Spolupráce s čelným spojencem je fajn, ovšem nesmí narušovat dlouhodobé národní zájmy země", konstatuje pravdivě Jelínek ovšem bez znalosti konkrétních analýz bezpečnostních rizik o kousek dál tvrdí, že nějaké obranné rakety potřebovat budeme. Možná. A nebo také ne. Možná budeme potřebovat rakety na obranu proti dalším světovládným plánům USA, jejichž vojenská dobrodružství hledající ropné zázemí na Středním Východě i na postsovětském prostoru jihovýchodu Evropy jsou v současné době tím největším nebezepčím pro světový mír.

Pokusů rozbít prostřednictvím "výhod" a "nadstadardních spojenectví" jednotnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie ze strany Spojených států už bylo více. A tím nemyslím jen v Česku, například v F16 létajícího senátora Žantovského... V současné době mažou Američané med kolem úst ministra obrany Lotyšska, které bude pořádající zemí konference NATO. Mění poslušnost z příslib bezvízového styku s USA. Nikdo vám neslíbí víc, než my... Od tvrdého lobbingu za realizaci amerických zbrojních dodávek (F16, modrnizace tanků, BVP) či civilních letecých dodávek (Boeing versus Airbus) po likvidaci konkurence privatizací na dluh, vykradením konstrukční kanceláře a vytvořením podmínek pro následný krach firmy (Aero, Let) či likvidací dodavatele jiné těžké techniky (vstup amerického investora do Tatry) se Američané "diplomaticky" pohybovali i v Česku . Ovšem ani jeden podnik, který Američané na území České republiky privatizovali, nepřivedli k rozkvětu a globálnímu odbytu výrobků. Všechny skončily v problémech. Kořistnické a spekulační způsoby amerického podnikání na cizím území, podporovaný "diplomacíí" a sliby jsou varováním pro pobaltské země i pro Česko do budoucna.

Prospěch z pronájmu území formou exteritorializace a vytvoření samosprávné americké enklávy v České republice, z umístění jejich vojenského zařízení, nebude mít Česká republika žádný. Zaplatí ale ztrátou samostatnosti rozhodování v zahraniční politice. Zaplatí vazalstvím politikobezpečnostnním, o které jde tolik Američanům. O arabském světě toho čeští inženýři vědí desetkrát více, než CIA. Zaplatí podílem a vinou za rozbití evropské politiky, za rozbití ideje evrospké integrace. A o to jde Američanům v první řadě - při vytváření nového, amerického světového pořádku. Protože postupně se sjednocující Evropa, ony Spojené státy evropské se mohou stát supervelmocí, blokující svou vyváženou kontinentální politikou současnou americkou exploataci Středního a Blízkého Východu, stejně jako izolaci Ruska. V době, ktará spěje k vytvoření i Spojených sátů jihoamerických na ose výrazně protiamerické politiky. V době, kdy Čína ukázala, že umí posílat své vlastní rakety s lidkou posádkou a družice do vesmíru a tímpádem umí ničivě zasáhnout i území USA. V době, kdy Rusko se probouzí a konsoliduje jako další supervelmoc, na jejímž území budou ležet poslední zásoby ropy i poslední zásoby dalších důležitých surovin. V době, kdy dochází k postupné konverzi světové rezervní měny z dolaru na euro.

Cílem amerických válečných her není jedna či dvě rakety severní Koreje či Iránu. Cílem je Rusko. To se pustilo do stavby obrovského podzemního města odolného jadernému výbuchu na Uralu poblíž Jamantau. Snímky amerických satelitů odhalily obrovské výstupní stanice z tohoto komplexu v okruhu stovky kilometrů. Jedno takové podzemní město už Rusové vybudovali v Afghánistánu. Pak ho museli opustit. Účel? Neznámý. Ruská balistická raketa nové generace Bulava-30 , vyvíjená na bázi Topol - M má mít prvky stealth technologie a může nést 1 550kt - 1Mt nebo 10 MIRV samonaváděcích 100-300 kt jaderných hlavic s přesností dopadu na cíl 350 m , s doplňkem klamných hlavic.

Nevýhodou NMD je, že musí vyvíjet obranný prostředek dříve, bez ohledu na povahu a charakter útočných prostředků. Zadání je příliš obecné, výměna informací mezi producenty strategických zbraní je z pochopitelných důvodů nulová... Zhroutí se systém redukce jaderných sil a ABM. Moskva si uvědomuje, že smluvní systém v současnosti nemá velký strategický význam, ale je to prostředek diplomacie. Součástí nové strategické doktríny Ruska se může stát požadavek na vypovězením smluv START jako odpověď na vypovězení ABM. Tím se vzájmené riziko zesiluje. NMD poruší dikci i smysl ABM smlouvy, podkope systém smluv Start 1 a 2 a obnoví nebezpečné závody ve zbrojení. Rusko rozšíří kapacitu svého jaderného potenciálu nebo vyvine vlastní protiraketovou obranu. Potenciální útočníci se budou snažit opatřit si střely s plochou dráhou letu (cruise missile - např. typ Tomahawk), proti kterým NMD nefunguje. Logika protiraketové ochrany tak ztrácí smysl. Rusko nevylučuje změny smlouvy ABM, ale to, čeho se dožadují Spojené státy by vedlo ke kolapsu celé dohody, řekl nedávno náčelník Hlavní správy mezinárodní vojenské spolupráce ministerstva obrany Ivašov. Ruský prezident Vladimir Putin, který poprvé jednal s americkým prezidentem Georgem Bushem počátkem října 2005, varoval, že rozhodnutí USA vybudovat protijaderný štít bez ohledu na smlouvu ABM, by mohlo rozpoutat novou vlnu závodů ve zbrojení.

Rovnováha mezi USA a Ruskem založená na principu vzájemné zranitelnosti a odstrašení je sice přežitkem studené války, ale stejně nebude narušena, protože oba státy disponují řádově tisícovkami jaderných hlavic, zatímco NMD má mít k dispozici pouze 100 interceptorů, což je ale údaj značně nespolehlivý, neboť výpočetní kapacita systému se může zvýšit řádově, a přitom nenápadně. Prozatímní výkon systému nestačí k odstranění principu vzájemné zranitelnosti, ale stačí k přesvědčení o možnosti odstranění útoku "omezené" síly. Přivede USA k větší agresivitě a představě o neohrozitelnosti. Vzhledem k nevyzkoušenosti a nespolehlivosti stávajících kativních komponent systému je jeho účinnost iluzorní. Odpověď na silovou diplomacii pak může být i pro USA, ale i pro její spojence zničující. Základem mezinárodní bezpečnosti už nikdy nemůže být drtivá převaha síly, ale jen a pouze multilaterální dohoda na bázi respektu. To je ale věc, které američtí neocons odmítají rozumět.

Toto jsou zahraničně politické determinantny, které uvážlivý diplomat (nemyslím tím servilního proamerického lidovce Svobodu) musí vzít v úvahu při zvažování jakékoliv odpovědi na americké územní požadavky. Musí vzít v úvahu českou ekonomickou diplomacii, napojenou na Labe končící v Německu, ropovod končící v Rusku, i odbytiště v Evropě, jižní Americe, na Balkáně, středním Východě, v Asii a Africe. Česko uprostřed Evropy neuživí USA a neučiní ho ani bezpečnějším. Americká diplomacie má jiné globální priority.

Snad to pochopí i pořadatelé mezinárodní konference EU a ČR: Boj proti terorismu 5 let poté, Miloš Balabán, garant projektu "Bezpečné Česko v bezpečné Evropě" a vedoucí Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK Praha... V tu dobu už bývalý americký velvyslanec William J. Cabaniss, Jonah J. Czerwinski z washingtonského Center for the Study of the Presidency, ředitel rozvědky Karel Randák, poslanec a bývalý generální konzul ČR v New Yorku Petr Gandalovič či bývalý ředitel vojenské rozvědky Andor Šándor za ODS či František Bublan, Oldřich Krulík z odboru bezpečnostní politiky a Miroslav Štěpán za ministerstvo vnitra a hasiče, nebo europoslanec Libor Rouček a Rudolf Kozák za ČSSD budou mít o čem přemýšlet.

Téma konference, která se koná v pondělí 11. září 2006 v Městském divadle v Chomutově, je opravdu nabité: Dlouhodobý charakter boje proti terorismu: proměny terorismu, možná strategie a taktika jak mu čelit v Evropě i mimo ní. Boj proti terorismu nebo válka s terorismem? Úloha zpravodajských služeb ČR a evropských zemí v boji proti terorismu. Transatlantická spolupráce v boji proti terorismu: společný zájem a společné cíle. Aktuální legislativní záměry v bezpečnostním prostředí ČR. Zapojení České republiky do protiteroristických operací ve světě. Akční plán EU proti terorismu a Národní akční plán boje proti terorismu ČR: implementace, výsledky, limity, perspektivy.

Pořadatelé by ale neměli zapomínat na perspektivy České republiky. I váženým hostům je třeba někdy říci, kde je jejich místo. Případně, kde není.

G. W. Bush - Syn hvězdných válek ZDE