Jako nosiče mají být používány třístupňové Minutemany III, kter normálně slouží jako nosiče jaderných náloží. Podle serveru Novinky.cz ZDE to uvedl v pátečním vydání polského listu Gazeta Wyborcza ruský vojenský expert Viktor Litovkin.

Britské listy přinesly informaci o nahrazení jaderných hlavic v systému Minuteman II a III před více než rokem. Před půl rokem dostali čtenáři Britských listů a ATM podrobnou analýzu systému GBI z pera armádního analytika Stanislava Kauckého.

Jan Sýkora 26. 5: 2006: Uneseme americký protiraketový deštník? ZDE

Litovkin dále tvrdí, že jaderná nálož je nutná ke spolehlivému ničení multihlavic a rojů hlavic provázených klamnými cíli. Jaderný spad však pochopitelně zasáhne území, nad nímž je raketa zasažena -- v případě evropského štítu tedy starý kontinent.

Říká se, že o mrtvých jen dobře. Neplatí to však o politicích. Ukazuje se to i u osobnosti zesnulého 88letého Kurta Waldheima, generálního tajemníka OSN v letech 1971 až 81 a rakouského spolkového prezidenta v letech 1986 -- 92. Zatím co bývalý spolkový kancléř v jeho éře sociální demokrat Franz Vranitzky se velmi kriticky vyslovil v televizní diskusi k jeho postoji při odhalení hnědé (nacistické) minulosti, jeho stranický soudruh, bývalý vídeňský starosta Helmut Zilk, Waldheima obhajoval.

Prohlásil, že sice udělal chybu, ale je zcela nemožné jej označovat za válečného zločince.

Jedu v sobotu dopoledne automobilem a poslouchám britské komerční rádio Classic FM. Po zprávách v 11 hodin dopoledne najednou slyším hlas Tonyho Blaira, jak nadává na deník Independent. Pak se ozve krátký předěl a následují slova hlasatele:

"To je názor pana premiéra. Vy zřejmě dáte přednost nezávislému názoru deníku Independent. (Je to slovní hříčka: "This is the Prime Minister's view. You will probably prefer the Independent view.")

List využil příležitosti a z útoku premiéra proti své redakční politice udělal celostátní reklamu ve svůj prospěch.

Ubehlo už štvrťstoročie odvtedy, čo v južnom Atlantiku, pred brehmi juhoamerickej pevniny, prebiehali od marca do júna 1982 boje o Falklandské ostrovy (z pohľadu Britov) či Malvínske ostrovy (z pohľadu Argentíncov). Ako spomienku na túto vojnu prinášame stručný prehľad hlavných udalostí konfliktu.

Keď sa prezidentom Argentíny v decembri 1981 stal veliteľ pozemných vojsk generál Leopoldo Fortunato Galtieri, ktorý vrchol moci dosiahol presadzovaním čo najtvrdšej línie, logickým riešením vnútropolitických problémov bolo rozpútať vonkajší konfl ikt. Ako príhodné sa javilo vyhrotiť 150 rokov starý spor o britské zámorské územie a "oslobodiť Malvíny". Na zasadaní vojenskej junty 5. januára 1982 sa už hovorilo o obsadení Malvín a 26. marca padlo rozhodnutie obsadiť ostrovy.

"Přišli jsme, abychom zůstali" -- tak se rozloučili se svými stranami představitelé východoněmecké postkomunistické PDS a západoněmecké levicové WASG na svých závěrečných stranických sjezdech.

Na druhý den, v sobotu, byla ustavena s definitivní platností Strana levice -- Linkspartei, která svými 54 poslanci z 614 v Bundestagu je čtvrtou největší stranou ze šesti, a druhou v opozičním táboře.

...koťata se hněvala, maminka jim nedala.
Ivance.
Nedala.

Trochu zvláštní písnička zpívaná tichým smutným hlasem tříletou holčičkou na houpačce veřejného dětského hřiště. Opatrnými dotazy jsme my -- babičky hlídající svá vnoučátka jednoho příjemného podvečera zjistily, že holčičce Ivance maminka nedává jíst. Vlastním šetřením se nám podařilo zjistit, že Ivanka má pravdu, matka dítěte nechce, aby její dcera byla tlustá.

Kolik dětí v České republice trpí dnes hladem kvůli ideálu krásy vyzáblých modelek? V republice, kde jsou potravinami přeplněné obchody a nikdo (ani sociální případy) si přímo na hlad nemůže stěžovat? Na špatnou stravu z nedostatku financí si leckteří stěžují oprávněně, ale vyloženě na hlad nikoliv.

Přesto u nás hladové děti jsou, především děti obklopené hračkami a oblečené ve značkovém oděvu. Žalují potichu a bojácně, protože se bojí trestů od rodičů. A my kolem nich chodíme nevšímavě a myslíme si, že to není naše věc. Kam se poděla zdravá výživa a zdravý vývoj dětí?

Babička malého Káji měla jiný problém. Její vnuk odmítal pití jakýchkoliv tekutin. Pokusili jsme se o fintu a nabídli mu pitíčko tak, aby si ho mohl vypít schovaný pod kabátem a s ujištěním, že to nikomu neřekneme. Kája vypil celou láhev najednou. Babička se rázně obula do syna a snachy a zjistila, že snacha nedává synovi pít, protože se počůrává.

Dalším šetřením se zjistilo, že syn se počůrává, protože nedosáhne na kliku dveří k toaletě. Protože za každé počůrání dostane výprask, chodí čůrat za skříň a počůrané kalhotky schovává za gauč.

Zažila jsme proceduru s pozváním již třikrát a ne na pobočce v Praze a mohu Vás ujistit, že čekací doba a přístup se nějak zvláště nelišil, píše Adéla Pastyřiková. Ale co je další lahůdkou, poté, co odstojíte všechny fronty, máte dostatek peněz na účtě, všechny příslušné dokumenty, a pak pozvání šťastně dorazí vašim přátelům a oni konečně přijedou? Dotyčný má povinnost se do tři dnů zaregistrovat na cizinecké policii, pokud pobývá u vás v soukromém ubytování a ne v hotelu.A co vlastně taková registrace vyžaduje?

Vědci kritizovali významnou analýzu zbývajících globálních ropných rezerv. Varovali, že konec ropné éry přijde dříve, než jsou vlády a ropné společnosti ochotny přiznat.

Statistická analýza světové energie od firmy BP, která byla vydána ve středu, tvrdí, že svět má stále ještě dostatek "dokázaných" rezerv, takže bude možné spotřebovávat ropu dnešní rychlostí ještě čtyřicet let.

Avšak vědci z londýnského Oil Depletion Analysis Centre tvrdí, že globální ropná produkce vyvrcholí v nadcházejících čtyřech letech a pak začne docházet k drastickému poklesu množství dosažitelné ropy, což bude mít katastrofální důsledky pro světové hospodářství i pro to, jak žijeme svůj život.

Spojené štáty včera oficiálne odmietli ruskú ponuku, aby namiesto stavby radarového a raketového systému v strednej Európe využili existujúce zariadenie v Azerbajdžane.

Americký minister obrany Robert Gates na stretnutí so svojim ruským proťajškom Anatolim Serdjukovom oficiálne oznámil, že Spojené štáty neprijímajú ponuku, ktorú im dal prezident Putin na summite G8 -- aby prestali s kontroverznou stavbou radarového a raketového systému v Českej republike a Poľsku, a namiesto toho využili existujúce ruské zariadenie v Azerbajdžane.

"Konkrétně řekl generální tajemník NATO, že se studie zaměří na možnost jako "přišroubovat" protiraketovou obranu NATO pro bojiště na americký systém, aby bylo celé území aliance ochráněno před raketovými hrozbami."

Podrobnosti v angličtině ZDE

"NATO ve čtvrtek nařídilo svým vojenským odborníkům, aby vypracovali plány na vybudování možného protiraketového obranného systému krátkého doletu na ochranu členských států, které nedokáže ochránit navrhovaný americký protiraketový štít, který bude vybudován ve střední Evropě. Konečné rozhodnutí ohledně vybudování systému NATO se očekává až příští rok, ale dohoda ministrů obrany, že zahájí tuto studii, naznačuje, že mezi 26 spojenci roste přijatelnost plánu Washingtonu, navzdory původní skepsi od některých evropských zemí a odporu z Ruska."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Poznamenává Karel Dolejší: Řečeno na rovinu a bez vytáček, odkývali to. Koneckonců, pro zbrojní průmysl evropských zemí NATO je takový propojený projekt skvělým kšeftem. Politici se rozhodli záležitost šikovně "depolitizovat" tím, že ji přehodí na experty. Ale nikdo jim neodpáře odpovědnost za to, že to byli oni, kdo projevil vůli zkombinovat americkou NMD s budoucím protiraketovým systémem Aliance a kdo zadal expertům objednávku.

Narodil sa roku 1955 vo Frýdku-Místku. Študoval históriu a sociológiu na Filozofickej fakulte v Brne, potom krátko pôsobil na Filozofickém ústavu ČSAV v Prahe. Pracoval ako závozník v pivovare Nošovice (Radegast) a učiteľ na Strednej pedagogickej škole v Havířove. Koncom roka 1982 začal pôsobiť v Brne ako odborný asistent na katedre sociológie Filozofickej fakulty, kde sa venoval problematike sociologických teórií a otázkam byrokratizácie veľkých organizácií. Absolvoval študijné pobyty na univerzitách v Bordeaux, v Aix-en-Provence a na parížskej Sorbonne. Od roku 2000 je profesorom na Ostravskej univerzite. Mimo akademického prostredia je známy ako ekologický a sociálny mysliteľ -- na témy z týchto oblastí napísal viacero kníh, napríklad Nedomyšlená společnost, Naše cesta do prvohor, Abeceda prosperity či Vzestup a pád středních vrstev. Spolupracoval s Hnutím Duha a Greenpeace, pravidelne prispieva do denníka Právo. Jan Keller navštívil nedávno Bratislavu na pozvanie Nadácie Friedricha Eberta, aby v rámci jej pravidelného prednáškového cyklu hovoril o globalizácii a kríze sociálneho štátu.

Prezentace Victorie Samson, výzkumné analytičky amerického Centra pro obranné informace (CDI) v Evropském parlamentu 12. června 2007

Děkuji vám, že jste mi dovolili promluvit -- jsem velmi poctěna, že tu dnes mohu být. Spojené státy vyvíjejí protiraketovou obranu, o níž předpokládají, že bude schopna ubránit Spojené státy a jejich jednotky před útoky balistických raket krátkého a dlouhého doletu. Bohužel, způsob, jakým tento systém vyvíjíme, vede spolehlivě ke stavbě neúplné, nevyzkoušené, drahé a velmi provokativní technologie zaměřené proti pochybné hrozbě.

Zatímco Spojené státy čas od času pracovaly na protiraketové obraně po celá desetiletí, její současná podoba se zrodila z pokusů zahájených v roce 1983 za úřadování Reaganovy administrativy. Spojené státy mezitím utratily přes 100 miliard dolarů a je toho, čím se ve výsledku mohou pochlubit, je opravdu málo.

"Tí, ktorí vnucujú svoje hodnoty iným, sú tyrani," povedal George Bush na konferencii v Prahe a prihlúplo sa usmial. Ťažko povedať, či si v tej chvíli uvedomil sebakritickú silu svojich slov, lebo George Bush sa prihlúplo usmieva často.

Isté je len to, že George Bush určite nevstúpi do dejín ani ako dobrý prezident (ako si to myslí šéfka jeho diplomacie), ani ako šíriteľ slobody (ako si to myslí on sám). Tento muž sa štylizuje do pózy, ktorá je falošná ako predstieraná láska k jeho "prezidentskému" psovi.

Pane premiére Topolánku, nehorázně a veřejně lžete!

Vaše slova v sále slyšelo 4.5.2007 přes 400 občanů a řekl jste je té paní přesně tak, jak je uvedeno v Britských listech, ze kterých pan poslanec Votava citoval. Občané také okamžitě reagovali na Vaše slova pískotem, voláním "fuj" a "hanba".

Dlouho se tady o ničem nehovořilo než o Vašich těchto a dalších arogantních slovech. Každý si tato slova dlouho držel v paměti. Velmi bych se proto divil, kdybyste chtěl všechny tyto lidi nyní veřejně přesvědčovat, že oni lžou a Vy ne.

Nezklamal jste pana poslance Votavu doporučením, aby čerpal z lepších zdrojů. Zklamal jste občany svým bezostyšným lhaním - to my bychom si měli najít lepšího premiéra, z lepších zdrojů.

Doterajší prezident Svetovej banky Wolfowitz odchádza -- osobné zlyhanie sa ukázalo priveľké na to, aby ho dokázal americký prezident ubrániť. Lenže žiadna revolúcia vo fungovaní inštitúcie, čo dokáže podstatným spôsobom ovplyvňovať politiku chudobnejších krajín, sa nedeje -- nahradí ho Robert Zoellick, ktorý už niekoľkokrát dokázal, že je usilovným zástancom záujmov americkej korporátnej loby a neochvejným neokonzervatívcom.

Vzkaz pro pana Čulíka: K Vaší poznámce k Votavově interpelaci premiérových slov o tom, že všude umírají lidé: Stejnou větu vyslovil o několik hodin později na besedě ve Strašicích. Lékař Bednarčík tam pro změnu prohlásil, že radar prohřívá tkáně a mění buněčné membrány v očích, ale je neškodný. Uvedl také, že vyberou skupinu občanů Trokavce a budou sledovat jejich zdravotní stav.

Pár stovek lidí to vše slyšelo, já jsem si to jako novinář zapsala. Vzkaz ovšem píši soukromě. Vždyť my si ten radar nezasloužíme, výroky pana premiéra mě přesvědčují o tom, nakolik jsme demokratičtí. Ve skutečnosti jsme pěkně darebácký stát. S pozdravem (jméno je redakci známo).

Švédski novinári získali pikantné priznanie o úplatkoch pri nákupe stíhačiek Grippen priamo od jedného z hlavných aktérov na českej strane -- bývalého ministra zahraničných vecí Jana Kavana.

Rakúske médiá majú už niekoľko mesiacov na muške spletitú aféru okolo perspektívneho hlavného bojového lietadla ich vzdušných síl pod menom Eurofighter. Ešte poriadne nevzlietol a už sú okolo neho reči o úplatkoch a zlyhaniach. Manželka vrchného veliteľa rakúskych leteckých síl totiž prijala od zdrojov blízkych výrobcom tejto univerzálnej stíhačky 87 600 euro...

V dubnu letošního roku se do sněmovny dostala novela Zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Schválení předložené novely by znamenalo podstatné zhoršení postavení ců ale i jejich českých partnerů. Novela totiž zavádí institut presumpce falše každého internacionálního manželství, dokud se neprokáže opak. Období, než se tento opak případně prokáže, bude znamenat dva roky nerovného postavení dotčených osob a zhoršení jejich sociálního postavení. Manželský pár ani jejich děti nebudou mít nárok na sociální dávky, budou muset zaplatit až 100 000 Kč zálohu nemocnici v případě porodu, manželky/é českých občanů/ek by nemohli pracovat bez pracovního povolení.

Loni o Vánocích jsme pozvali do Glasgow z Petrohradu ruského kamaráda mé dcery. Stačilo napsat zvací dopis, podepsat ho, oskenovat a odeslat ho do Ruska emailem - britskému konzulátu postačil k vydání víza do Británie printout dopisu.

Přijet do Prahy bude však zřejmě pro ruského občana daleko složitější než se dostat do Británie. Normální zvací dopis nestačí. Pozvání musí být napsáno na originálním formuláři české cizinecké policie a chcete-li někoho do ČR pozvat, musíte se osobně dostavit si ho v Praze na úřadě vyzvednout. Email naskanovaného pozvání nepostačuje.

K tomu: Jan Drahokoupil, "Země, do které je opravdu komplikované se dostat"

Nežli jsem stačil najít následující text, debata o svobodě, žádaná jedním čtenářem a ukončená jedním příspěvkem, přestala. Tedy zkusme ještě trochu fouknout do uhlíků, jestli to chytí, píše František Řezáč:

Uplynulo víc než pět let od chvíle, kdy Bushova administrativa vyhlásila novou doktrínu "války proti terorismu" v reakci na teroristické útoky z 11. září. Je čas bilancovat a bez okolků pohlédnout kruté realitě do tváře. S přijetím souhlasu s výstavbou raketové základny na svém území se Česká republika stane nicotným pěšákem v bezohledném rozšiřování a uskutečňování této politiky agrese a ponese všechny následky z toho plynoucí. Jestliže česká veřejnost tváří v tvář bezohledným intrikám vládnoucí elity ustoupí, tak se katastrofický scénář může stát hrůznou realitou. Tato válka, jež měla vykořenit zhoubnou hlízu terorismu, však selhala na všech frontách, ba více -- zasela nezměrnou nenávist, která na kusy rve především okupovaný Irák a Afghánistán.

Objevila jsem se na upozornění na petici www.zrusmekomunisty.cz č. 69 336. Nic takého jsem nikdy nepodepsala! Je to nehoráznost! Pokud se tímto způsobem sbírají podpisy, tak je to dost ubohé. Jsem plnoletá a svéprávná, nemusí o mně rozhodovat jiní. Ty co to dělají, lituji, jsou to ubožáci a zoufalci, píše Alena Cepáková z Vodňan.

Televize a noviny jako každoročně již sedm let nám oznamují, že od včerejška (11.6.) už pracujeme jen na sebe. Až do včerejška jsme totiž pracovali na stát, na ten poživačný, rozhazovačský stát, který vytvořili socialisté. Je to o několik dní dříve než loni, ale stále to je moc dlouho. Takoví Slováci pracují "na sebe" už od začátku května. Ale třeba Maďaři ještě stále pracují na stát a nějakou dobu budou. Tato myšlenka na oslavu ukončení podpory státu vznikla před sedmi lety v Centru pro ekonomiku. Těm, kdo to neví, tak to je organizace ODS založená Klausem, která má jediný úkol. Propagovat neoliberalismus v ČR.

Na pár řádcích politická ekonomie kapitalismu v kostce. Proč jste se víc nesnažil, pane Víte? Mohl jste taky jezdit v nablýskaném autě. Jenom ty svoje zaměstnance byste musel dřít, jak se říká bez nože. Jinak byste na to nablýskané auto nevydělal. Kdybyste jim ale pořádně šlápl na krk, třeba byste byl ještě úspěšnější než pan Eisman a místo pasáta byste měl třeba i bavoráka nebo Audi. I na Bahamy byste si zajel, abyste viděl jak se tam žije těm nejlepším z nás, píše Petr Březina.

Dokonce byste mohl být tak úspěšný, že byste svou konkurencí zničil i podnik pana Eismana. Třeba by vás pak přišel požádat o zaměstnání. Věřím ale, že on by svou invenci vrhl za tisícikorunu do jiného byznysu, protože my žijeme ve světě neomezených možností a on je přičinlivý.

'Málo dětí - potom stagnuje hospodářství' zněl nadpis jednoho článku v německém listu Welt kompakt 5. června tohoto roku, ve kterém Uršula von der Leyen, která není jen matkou sedmi dětí, ale také je to německá federální ministryně pro rodiny, seniory, ženy a děti a člen konzervativní strany CDU, byla citovaná větou: 'Rodinná politika je jednoznačný katalyzátor růstu.'

S naprostým údivem jsem sledovala debatu ve Sněmovně, kterou vedla Kateřina Jacques s mými stranickými kolegy k  návrhu zákona o střetu zájmů od poslance Miloslava Kaly (ČSSD) a jejíž část zveřejnila agentura gitA v článku Podle Jacques se ve sněmovně projevil machismus. „Na úvod, rozumějte tomu správně, Strana zelených a celý poslanecký klub Strany zelených vnímá toto téma jako vysoce závažné. Bylo to jedno z témat, které jsme probírali velmi pečlivě už při přípravě našeho volebního programu a byl to mimo jiné důvod, proč jsme si stanovili poměrně tvrdé etické kodexy pro politiky jak na parlamentní, tak na komunální úrovni“, prohlásila Kateřina Jacques ve sněmovně a spustila tak diskuzi, v americké politice zvanou „diskuze o charakteru“. „Je skutečně potřeba vést tu diskusi. Já se do ní velmi angažovaně hlásím.“ A právě nevěcná angažovanost poslankyně Jacques je problém.

Před nedávnou schůzkou skupiny G8 v Německu poskytl ruský prezident Vladimír Putin rozhovor čelným novinářům ze zemí skupiny G8. Nikde na západě nevyšel, jen deník Washington Post publikoval stručný výtah, který Putina kritizoval. Transkript rozsáhlého rozhovoru byl posléze zveřejněn na stránkách Information Clearing House ZDE.

Přinášíme z něho v českém překladu úvodní pasáž, zabývající se americkou protiraketovou obranou v Evropě.

Poznamenává Marcel Gotthard: "Stručný výtah vyšel také dne 4. června v deníku The Times ZDE. Dovolím si tvrdit, že tento článek v některých aspektech uznává a respektuje Putinův pohled na současné světové dění.

Vážený pane Kroupo,

se zájmem jsem si přečetl Váš článek nazvaný "Rudolf Kučera s komunistickým režime nekolaboroval". V textu se snažíte omlouvat Kučerovo členství v normalizační KSČ ("aby umožnil lidem vyloučeným z této strany a nestraníkům nějakým způsobem pracovat ve filosofii"). Je lidsky pochopitelné, že se chcete zastat svého podřízeného z katedry politologie a filozofie Filozofické fakulty ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Zejména, pokud by se ukázalo, že jste si docenta Kučeru přivedl na katedru Vy. Váš článek obsahuje zajímavé informace a některé informace v něm naopak chybí.

Brazilský novinář a antropolog Fabiano Golgo, dosavadní šéfredaktor deníku Metro Česká republika, byl donucen rezignovat na svou funkci šéfredaktora. Podle jeho slov k tomu došlo údajně po ostré, asi půlhodinové konfrontaci s ředitelem listu Martinem Konrádem, který - podle svědectví Fabiana Golga - chtěl prý nedávno zabránit tomu, aby Golgo v deníku publikoval zprávu, související s prohrou Jiřího Paroubka u soudu s podnikem Mafra o právo na odpověď. V deniku Metro byly podle Golga údajně vyměněny zámky, aby se v něm Golgo nemohl dopustit "sabotáže", například publikovat svá obvinění vůči praxi v tomto listě.

Fabiano Golgo má k dispozici četné emaily, z nich zřejmě vyplývá, že se octl pod pro něj nezvládnutelným tlakem z politických i firemních kruhů, prosazovaných vedením listu, aby v deníku Metro publikoval PR články od firem i politických stran či články politiků, doručené jejich PR zprostředkovateli, jako by to byly normální redakční materiály. Bez označení, že je to inzerce či "vlastní zpráva", jak tuto realitu českého mediálního života označuje deník Právo. Golgo tvrdí, že se na takovéto redakční praxi odmítl podílet.

Faktem je, že jednozdrojového, neanalytického zpravodajství z politického prostředí i zpráv pojednávajících redakčně nekriticky o výrobcích, kulturních akcích či službách, se našlo v Metru dost - většina redakčního obsahu. O nevyvážené "soft PR" praxi jako běžnému fungování redakce hovoří dostatečně internetový archiv listu. Není divu, když na novináře zde peníze majitelé nemají a většinu redakce přitom tvoří obchodníci, sjednávající inzerci. Distribuce deníku Metro je závislá na municipalitách a jejich libovůli strpět distribuci bezplatného deníku, v Praze je Metro existenčně zcela závislé na Dopravním podniku. Jeho ředitelem se stal po vítězství ODS na pražském magistrátě bývalý ředitel televize Prima a člen odborného týmu občanského sdružení eStat. cz, přímo spjatého s ministrem vnitra a informatiky Langerem (ODS), Martin Dvořák. Odborný konzultant pro oblast elektronických komunikací a médií a ředitel televize dnes řídí pražské tramvajáky.

Měl to Golgo vůbec zapotřebí? Proč se kvalitně vzdělaný člověk s možností mezinárodního uplatnění propůjčuje ke spolupráci s takovým příšerným plátkem? Tohle mě napadlo vždy, když jsem měl možnost si deník Metro prolistovat.

Metro byl příšerný projekt od samého počátku a Golgo na tom nedokázal změnit nic.

Nejtrpčím plodem sebezahleděnosti bývá žvanivost. Kniha Ivana Brože Husajn kontra Chomejní: Irácko-íránská válka 1980-1988 (339 stran. Epocha, Praha 2007) představuje smutný důkaz zmíněné teze. Marc Frey z univerzity v Bonnu shrnul třicetileté dějiny vietnamské války za nezávislost na ploše o třetinu menší (překlad Dějin vietnamské války o 210 stranách vydalo nakladatelství Paseka) a jeho studie neobsahuje prakticky žádné věcné chyby.

Kdo nezažil ještě bezmoc, nemusí dál číst. V sedmdesátých letech před odletem z totalitního státu se dostalo "vyznamenání" jednomu pracovníkovi MZ, protože si mohl přát cokoli. Nezaváhal a chtěl se setkat s přítelem z dob studií, který náhle ze dne na den zmizel i s celou rodinou. Nadělal hostitelům hluboké vrásky, ale vyhověli. Chtěli zachovat zdání právního státu. Režim krve a útlaku si s mým známým a jeho druhem zahrál tragikomický tyátr. Tyrani dokáží zlehka pohybovat pravdou a lží, mixovat tyto dvě "nahodilosti" k jejich prospěchu. A běda, když okolní svět uvěří vyškoleným pravdomluvcům. Nastalo či pominulo snad století davů a demagogů?

Po zralé úvaze jsem dospěla k názoru, že je nutné začít reagovat i na články, jež se diskvalifikují samy a jež by ve společnosti myslících lidí ani nestály za odpověď.

Vulgarita slov jako "zmrd, blbec, rudá svině, levicová havěť, socka atd." už mne nechává celkem klidnou, svědčí o argumentační úrovni pisatelů, občas mne, pravda, překvapí že oficielní, byť zdarma distribuované noviny (24 hodin, Express a Metro), takové výrazy uveřejní.

Nicméně dnes reaguji na pana Cveka a jeho článek o panu Vítovi.

V dubnu 2007 přispělo celkem 97 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 18, 437.07 Kč . Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.4. 2007 částku 255 292.76 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.