V článku, který před časem vyšel v respektovaném britském časopise The New Statesman byl uveřejněn odhad ceny Bushovy "války proti terorismu" bývalého šéf ekonoma Světové banky, nositele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze, a profesorky z Harvardu Lindy Bilmesové, na dva a půl bilionu dolarů. Nedávno bylo americkému prezidentovi umožněno Demokraty ovládaným Kongresem získat dalších 100 miliard dolarů na vojenské operace v Iráku s tím, že nebylo určeno alespoň předběžné datum, do kterého by se z Iráku stáhla americká okupační vojska.

Američtí voliči, kteří v minulém roce dali při volbách do Kongresu jasně najevo, že s politikou své vlády nesouhlasí, skočili na vágní sliby předáků Demokratické strany ohledně brzkého diplomatického řešení irácké katastrofy, jmenovitě senátorům Clintonové, Obamovi a Edwardsovi. Tato skutečnost byla jen dalším poukazem na ústavní a demokratický deficit ve Spojených státech za situace, kdy je většina amerických občanů proti dalšímu fundování této ztracené války.

Dr. Gideon Polya, australský vědec, zabývající se faktory a okolnostmi vedoucími k zvýšené úmrtnosti ve válečných zónách a represivních režimech, před pár měsíci vypracoval zprávu, podle níž zemřely po pětiletém působení sil NATO pod vedením USA v Afghánistánu a čtyři roky po ilegální angloamerické invazi do Iráku přes čtyři miliony lidí, především ve spojitosti s válečným utrpením.

Minulý rok vydal tým amerických a iráckých epidemiologů studii, již publikoval renomovaný lékařský časopis Lancet, kde bylo uvedeno, že v důsledku angloamerické invaze do Iráku v březnu 2003 až do června 2006 zde přišlo o život cca 655.000 lidí. Tato skutečnost byla zprvu za všech stran zpochybňována, ale později potvrzena experty, kteří pracují pro britskou vládu, v prohlášení slovy, že jde o "závažné" okolnosti a metodologie amerických a iráckých vědců je "důvěryhodná". Tvůrci této studie připustili možnost, že počet mrtvých může být nižší, ale i vyšší. Sami autoři se přikláněli k vyššímu údaji, který činil necelý milion.

Nejnovější data z března letošního roku, poskytnutá těmito vědci a Dr. Polyou, vykazují počet jednoho milionu mrtvých ve válečném Iráku v důsledku invaze. Podle Ženevských konvencí je hlavní povinností okupačních sil poskytnout bezpečí civilní populaci a zajistit hospodářský chod společnosti, což se ani po letech nepodařilo. Takže hlavními viníky irácké tragédie jsou podle regulí této úmluvy i podle mezinárodního práva Spojené státy a Velká Británie.

Dr. Polya po zevrubném studiu zpráv OSN ohledně zvýšené úmrtnosti v okupovaném Afghánistánu došel k závěru, který pak prezentoval v samostatné zprávě. Od napadení Afghánistánu jednotkami NATO v čele se Spojenými státy zde "navíc" zemřelo 1.4 milionu afghánských žen a dva miliony dětí do pěti let věku, a tento fakt ještě nebyl nikým zpochybněn.

Jde o naprosto zbytečná úmrtí, která by s velkou pravděpodobností nenastala, kdyby nebyla uskutečněna zbrklá invaze do obou zemí. Jak v případě Iráku, tak Afghánistánu šlo tomuto scénáři předejít diplomatickými prostředky, vyjednáváním s opozičními skupinami a uchýlení se k použití síly teprve coby finálním řešením, jak stojí v Chartě OSN. Avšak tak se nestalo. Nutno také poznamenat, že napadení obou zemí představuje důležitou imperiální agendu v honbě USA za utužení globální převahy ve světě kontrolou ropné trasy, vedoucí z Afghánistánu na Blízký východ.

Oproti tomu britský deník Guardian letos uvedl, že s pádem Talibanu před pěti lety a nastolením vlády Severní aliance a zemí NATO v Afghánistánu dětská úmrtnost rapidně klesla; až o 40.000 dětí ročně. Toto tvrzení je však v naprostém rozporu s poznatky Dr. Polyi i poznatky organizací jako je UNICEF. V článku se uvádí důvod podepírající toto tvrzení s tím, že se během pěti let podstatně zlepšil přístup obyvatelstva k pitné vodě, potravinám, lékům a zlepšila se bezpečnostní situace v Afghánistánu obecně. Toto bylo potvrzeno Světovou bankou.

Dr. Polya poukazuje na skutečnost, že údaje v článku nereflektují úmrtnost dětí do věku pěti let, které představují nejohroženější vzorek populace té které země, jež je v porovnání s ostatními muslimskými zeměmi hrozivá, a tento trend lze vystopovat již od napadení země Sovětským svazem. Dále argumentuje, že roční rozpočet Světové zdravotnické organizace (WHO) na jednoho Afghánce činí 23 dolarů, zatímco pro Brity je vyhrazeno 2.500 dolarů a pro Američany dokonce 5.000 dolarů, což představuje vzhledem k pohádkovému bohatství těchto zemí vůči obyvatelstvu Afghánistánu značně cynické gesto.

Ať tak či onak, je navýsost jasné, že ona proklamovaná demokracie na křídlech amerického zbrojního komplexu se nekoná, a není divu, neboť jen letmý pohled do historie Spojených států a jejich poměr k nastolování demokracií například v Latinské Americe mluví sám za sebe.

Zdroje:

www.unicef.org

www.news.scotsman.com

www.mwcnews.net

www.senliscouncil.net