Mnozí se radují, že britská ministryně vnitra byla postižena vlastními opatřeními, píše v deníku Guardian Simon Jenkins. Šokující na tom, že Jacui Smith požadovala od státu v rámci zaplacení svého domácího poplatku za internetové připojení i zaplacení za pornografické filmy, které si v pay-for-view televizi zvolil její manžel, spočívá v tom, jak to bylo odhaleno. Kolikrát asi ministryni vnitra ujišťovali při vládním jednání počítačoví odborníci, že její nejnovější technické počítačové zařízení je "naprosto bezpečné"?

ŠOK│ V odůvodnění uvedl, že by průvod "zasáhl do městské dopravy". Pravým důvodem jsou ovšem drakonická bezpečnostní opatření v souvislosti s návštěvou amerického prezidenta Baracka Obamy. Obamův veřejný projev bude v neděli v 10:00 na Hradčanském náměstí před Pražským hradem. Lidé mohou z Loretánské a Kanovnické ulice na vyhrazená místa na Hradčanském náměstí přicházet již od nedělních 7:00. Americké velvyslanectví uvedlo, že mezi předměty, zakázané nosit v neděli na Hradčanské náměstí, jsou i transparenty. Obama se tedy nejspíše nemá dozvědt, co si lidé v Česku o americké politice myslí... Demonstrace proti americkému radaru Iniciativy Ne základnám se bude konat v neděli od 15:00 na Václavské náměstí. Od cca 16:00 měl probíhat protiradarový pochod směrem ke Kongresovému centru, kde v tu dobu budou probíhat Obamova bilaterální jednání s vybranými představiteli zemí EU. Ten ovšem Magistrát, řízený primátorem Bémem (ODS) , nepovolil.

mapa příchodu na Hradčanské náměstí s vyznačením zátarsů ZDE

KD│Když prezident Obama oznámil novou strategii pro eskalaci v Afghánistánu prostřednictvím USA a NATO, summit Aliance v německém Baden-Badenu a francouzském Kehlu (summit se uskuteční ve Štrasburku, Kehlu a Baden-Badenu - KD) konaný 3. až 4. dubna nabyl dodatečné naléhavosti - stejně jako demonstrace tisíců lidí z více než dvaceti evropských zemí a USA, napsala šéfredaktorka magazínu The Nation Katrina vanden Heuvel.

Když lže premiér, tak se to už v Česku považuje za standard. Lže po celou dobu své vládní kariéry. Nikdo se nad tím nepozastavuje. Petr Žantovský se nicméně pozastavil nad tím, že na obranu předsedy vlády po jeho "pekelném" výletu do Štrasburku lhal místopředseda vlády a ministr pro evropské záležitosti Vondra.

Tak to vypadá, že už je vše hotovo, strach z „Klausova řešení“ nakonec přivedl oba rivaly k dohodě vlastně o všem důležité. Zatím ovšem chybí její konečná podoba a pak i to hlavní, její přijetí a realizace ze strany hlavy státu. Ze zkušenosti je mi obtížné uvěřit, že by Václav Klaus přijal bez hnutí brvou něco,co mu jiní „nalajnují, snad s výjimkou tenisového kurtu.“

Protože mám i ve chvílích „vážných“ rád humor, jenom mě tak napadlo – no a co kdyby teď prezident navrhl na předsedu „prozatímní“ vlády Jaroslava Švejnara...?!?

O radarové základně USA v Brdech se může rozhodovat nejen v Praze, ale v sobotu 4. dubna i na summitu NATO ve Štrasburku podle zadání, jenž dal loňský summit NATO v Bukurešti. Proto bylo již loni v říjnu ohlášeno veřejné shromáždění za mír a proti základnám právě na tento den. Prezident USA Barack Obama přijede jak na summit NATO, tak ještě téhož dne i do Prahy.

Kosovská fakta, o kterých se zminuje prof. Rajko Doleček, jsou otřesná a je nutné je neustále připomínat. V čase "sametového" opojení bylo pro většinu Čechů a Slováků nepředstavitelné, že by onen "demokratický a právní Západ" něco takového mohl připustit, podporovat či dokonce inscenovat. A zde se se dostáváme k zásadnímu problému. Postoj ke kosovské kauze je jedna věc, k tzv. mezinárodním institucím, které se na ni podílely a podílí (a tím není myšleno jen NATO), věc druhá. Úporně se vyhýbáme otázce, co z toho pro nás plyne ve vztahu k EU, která tento stav nejen trpí, ale která jej i - v souhře s USA a dokonce s předstihem - sama inscenovala.

Af-Pak je nová zkratka, kterou vymyslela vláda USA pro dvojici Afghánistán/Pákistán. Říká tím, že Spojené státy mají určitý geopolitický zájem, při jehož sledování musí mít na zřeteli obě země současně a nikoli odděleně. Spojené státy zdůraznily tuto politiku tím, že jmenovaly pro obě země jako svého zvláštního představitele tutéž osobu, Richarda Holbrookea.

Vojska USA poslal do Afghánistánu George W. Bush. A právě on začal s politikou, která používá bezpilotní letadla USA k bombardování Pákistánu. Ovšem teď, když se Barack Obama po „pečlivém posouzení“ ztotožnil s oběma těmito politikami, stala se z nich Obamova válka.

U příležitosti návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v České republice pořádá Iniciativa Ne základnám demonstraci proti radaru. Protest se uskuteční 5.4. od 15:00 na Václavském náměstí v Praze. Následovat bude pochod městem ke Kongresovému centru, kde se má konat summit USA-EU.

Chtěl bych pogratulovat iniciativě Ne základnám, jejíž názory sdílím. Rekordní počet 150.000 podpisů však není zas tak rekordní, napsal čtenář, který se představil jako Jiří Novotný.

Skutečnost je taková, že největší občanskou kampaní byla snaha o obnovu práv Moravy pošlapaných komunistickým režimem (a dodnes pošlapávaných). Konkrétně: V září 1990 byly předsedkyni ČNR Dagmar Burešové předloženy petice občanů požadující rehabilitaci Země moravskoslezské, které podepsalo více jak 630 000 osob. K jejich přání nebylo přihlédnuto.

KD│Válečný reportér Seymour Hersh minulý měsíc předběžně informoval o tom, že Bushova administrativa provozovala zabijácké jednotky podřízené viceprezidentu Dicku Cheneymu. Ne základě Bushových rozkazů, ale bez vědomí ambasadora nebo CIA, pronikaly na území cizích států, kde prováděly mimosoudní popravy a opět mizely. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Democracy Now nyní Hersh vysvětlil některé podrobnosti této kauzy.

KD│Jakákoliv dosud zbývající očekávání, že summit G20 konaný tento týden v Londýně přinese koordinovanou globální odpověď na ekonomickou krizi, jsou odložena stranou. Jednodenní společenská událost předvede jen trochu sjednocující rétoriky o potřebě volného obchodu, mnohem větší regulace bankovních systémů a většího počtu podobných summitů.

Očekává se, že shromáždění prohlásí: "Věříme, že otevřená světová ekonomika založená na principech trhu, účinné regulace a silných globálních institucí může zajistit udržitelnou globalizaci s rostoucím blahobytem pro všechny", napsal pro UPI jeho slavný ex-editor Martin Walker.

Francie a Německo ve středu v Londýně požadovaly přísnější bankovní regulaci, než jakou navrhují Amerika a Británie. Chtějí mluvit na summitu G20 jednotným hlasem.

Česká televize připravuje nefinanční projekt výměny pořadů s významnými televizními společnostmi světa. Za pořady ČT bude televize veřejné služby získávat unikátní pořady partnerských televizí, a to zcela zdarma. Koncepce bude mít dva obrovské přínosy. Tuzemské pořady přispějí ke zviditelnění České republiky v zahraničí a český divák získá možnost sledovat skvělé pořady významných partnerů.

Článek Bohuslava Binky mě zaujal. Ukazuje, že i vyhraněný aktivista může být nakonec fakty přiveden k relativně realistickému pohledu. Souhlasím, že je často diskuze z obou stran, tedy ze strany protijaderných aktivistů i zastánců jaderné energetiky, vedena mimoběžně a propagandisticky. Dovolil bych si však upozornit na dva základní motivy úvah Bohuslava Binky, ve kterých se podle mého názoru velice zásadně mýlí.

Byly jednou dvě strany. Levicové. Jedna, která kdysi bývala rudě obrovská a teď je menší a světle červená, a druhá, která byla růžová, a postupně se pomocí různých odstínů žluté i červené vypracovala zpět ve velkou stranu. Oranžovou. Obě mají tiskové mluvčí. A tady podobnost končí. I když jsou témata, i lidé, které měly donedávna společné.

Cesta prezidenta USA Baracka Obamy do Evropy je spojená s mnoha očekáváními. Praktické kroky nové admistrativy USA zatím však zaostávají za sliby z předvolební kampaně. Zdá se, že více než dva měsíce po příchodu do Bílého domu by měly být kontury Obamovy zahranič-ní politiky jasnější. Jením z důvodů, proč tomu tak není, je trvající souboj nejrůznějších frakcí Demokratické strany o vliv na nového prezidenta, jehož výsledek zatím není zcela zřejmý.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj varovala vedoucí světové představitele, kteří přijíždění na summit G20, který se bude konat ve čtvrtek v Londýně, že světová ekonomika se rozkládá daleko rychleji, než se předpokládalo, a že je globální obchod ve volném pádu.

Pan Jemelík nám zkusil vysvětlit, proč pan prezident nemá s pádem vlády vůbec, ale vůbec nic společného. Možná by mohl prostým čtenářům Britských listů nějak vysvětlit i následující dílčí fakta, která z příčinných souvislostí Topolánkova debaklu a toho, co bude následovat, odřízl:

Kontroverzní videoklip ODS není prvním propagandistickým materiálem, ve kterém figuruje senátor Tomáš Töpfer.

Pan Töpfer účinkoval již v roce 1984 ve filmu Druhý tah pěšcem o důstojnících kontrarozvědky, kteří se snaží zabránit americkému agentovi získávat československé odborníky pro práci v zahraničí.

Hodnocení filmu Druhý tah pěšcem nalezneme na komunitním webu filmových fanoušků ČSFD.cz ZDE

Podle jednoho z diváků se jedná o "neskutečně ubohý pokus nasadit socialistické kontrarozvědce lidskou a přátelskou tvář".

Ukázky z filmu jsou k dispozici na serveru YouTube, ZDE můžeme sledovat dopadení imperialistického agenta důstojníkem Mildou, kterého ztvárnil právě Tomáš Töpfer:

ŠOK│Vyplývá to z jeho bezděčného přiznání pro iDnes:

Lídr kandidátky ODS do europarlamentu Jan Zahradil tvrdí, že nezná autora kontroverzního klipu. "Natočili ho nějací známí někoho z našeho volebního štábu," řekl. Zahradil uznává, že Töpfer nevěděl, v jakém kontextu autoři jeho vyjádření použijí. <"Panu Töpferovi jsem se omluvil a scénu s jeho výrokem jsem z klipu nechal vystřihnout. Stahovat klip ale jako celek nebudeme. Myslím, že měl dobrou, byť trochu kontroverzní myšlenku, která zvedla návštěvnost stránek," dodal europoslanec.

iDnes 1. dubna 2009: Senátor Töpfer o "mnichovském" klipu ODS: Vymáchali můj známý ksicht ZDE

Přiznání ztěžuje zapírání.

Románopisec Milan Kundera okrem písania svojich románov sa vo svojich esejistických dielach venuje predovšetkým dejinám a tvorbe románov. Jeho základné diela Umenie románu, Zradené testamenty, Opona a najnovšie Stretnutie z rozhodnutia autora zatiaľ neboli preložené do češtiny. Mohli sme ich (okrem Stretnutia samozrejme) načítať iba v cudzích jazykoch. To nás nielen zbavuje pôžitku z čítania, ale tiež z možnej dezinterpretácie vysloveného (napísaného). Niektoré state z uvedených diel Kundera počeštil a vydal ich samostatne, nezávisle od medzinárodných vydaní vo vydavateľstve Atlantis alebo v literárnom časopise Host. Románopisec Kundera prekypuje iróniu a z románov vyviera smiech. A to si na autora, ktorému nič nie je sväté, musíme dávať veľký pozor, pretože jeho hlavnou zábavou je vodiť čitateľa za nos. Napodiv v esejistických statiach svoje tézy, na mysli mám hladne tie venované románu, nie hudbe a umenie vo všeobecnosti, myslí vážne. Alebo?

Vychází k osmdesátinám Milana Kundery dne 1. 4. 2009.

Deník Daily Telegraph nalezl po deseti letech v Kanadě Drena Čaku, který byl r. 1999 svědkem masakru, když srbská policie zavraždila jeho matku a sestry.

Vancouver, kde Dren Čaka dnes žije, je vzdálen téměř 10 000 km od Kosova, ale Dren Čaka většinu nocí tráví ve své vlasti.

Vrací se ve snech do ulice Miloše Gilicy v městě Gjakova, kde žil se svou rodinou a příbuznými. Mysl se mu vrací do noci 1. dubna 1999, kdy přišla srbská policie. Dren Čaka, jemuž je nyní dvacet, je stále, deset let po poslední krvavé evropské válce, ještě její obětí.

"Pořád se mi o tom zdá," svědčí. "Nemohu spát a jsem neustále unavený." Mluví nyní s kanadským přízvukem a vypadá jako typický mladý Kanaďan, avšak historie ho odlišuje od jeho kamarádů, kteří neznají nic jiného než jen mír a bohatství na pobřeží Tichého oceánu.

Dren Čaka je jedinou osobou, která zázračně přežila masakr 19 žen a dětí, včetně jeho matky a tří sester. Masakr spáchala srbská policie.

Masarykova dělnická akademie Vás zve na přednášku dr. Marka Hrubce (Centrum globálních studií AV ČR a UK) GLOBÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE POHLEDEM POLITICKÉHO FILOSOFA. Přednáška se zaměří na témata:

• sociální a politické dopady globální hospodářské krize,
• světové ekonomické fórum a selhání elit,
• světové sociální fórum a požadavky občanů,
• kritika neoliberálního systému,
• scénáře možného vývoje
• návrhy na řešení krize.

Vystoupení dr. Hrubce pokračuje v sérii přednášek věnovaných současné krizi, kdy se na ni díváme pohledem ekonoma, filosofa, sociologa a politika. Přednáška se bude konat ve středu 1. dubna 2009 od 17,00 hodin ve Steinerově sále Lidového domu, Hybernská 7, Praha 1

Dobře vidět a dobře interpretovat je obsažnější než blouznit... o vlastních pravdách. F. X. Šalda, Boje o zítřek

Před dvanácti lety jsem patřil k rozhodným odpůrcům jaderné energetiky. Spolu s dalšími environmentálními aktivisty jsem dvakrát blokoval staveniště temelínské elektrárny, účastnil se pochodů za bezjadernou Evropu a před úřadem vlády jsem na tehdejšího ministra životního prostředí Františka Bendu (smutné to pověsti) vášnivě a nerozvážně pokřikoval "Temelín dusí severní Čechy". Jenže od té doby se mnohé změnilo.

Z analýzy materiálové a energetické náročnosti celkem dvaceti výrob, kterou zveřejil tým MIT vedený Timothym Gutowskim v časopise Environmental Science and Technology, mimo jiné vyplynulo, že novější a tzv. progresívnější výroby mohou být na jednotku produkce až o šest řádů (tj. milionkrát) náročnější než klasické industriální technologie. To se v plné míře týká také stávajících metod výroby solárních panelů, které byly designovány v dobách levných surovin a energií a zaměřovaly se proto na jiné hodnoty než materiálová a energetická efektivita. Tento jev vznikl také kvůli snaze vyrábět přesně velmi malá zařízení. Analýza tak představuje naléhavou výzvu ke zlepšení řady "zelených" technologií.

Guardian "vyvedl" dnes, 1. apríla, své čtenáře zprávou, že uzavřel exkluzivní dohodu a od nynějška bude vycházet jen na Twitteru. Veškeré informace se prý dají směstnat to výroků o maximální délce 140 písmen. :) Obrovské úsilí je prý v současnosti věnováno přepisování elektronického archivu deníku Guardian, který jde zpět až do roku 1821 - všechny informace budou prý "přeformátovány", aby se vešly do štěků o 140 písmenech. Vtip je ironickým útokem na povrchnost dneška.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Írán v úterý učinil výrazně smířlivé gesto vůči Obamově vládě. Nabídl totiž pomoc americkému úsilí stabilizovat a znovu vybudovat Afghánistán. Na mezinárodní konferenci v Afghánistánu v Haagu reagoval íránský delegát Mohammad Mehdi Akhundzadeh pozitivně na novou strategii Baracka Obamy pro vítězství ve válce proti Talibanu.

To není o tom, zda v té či oné politické straně jsou na čelných místech větší či menší darebáci. To je o ideologii. O ideologii, kterou se politické strany zaštiťují, která je živí a kterou chtě nechtě prosazují (a v zájmu sebezáchovy musí prosazovat) do života, míní Luděk Prokop.

Klady a zápory spojené s případným odstraněním vepřína na místě lágru Lety shrnula nejvýstižněji Katarína Klamkova (viz březnová anketa Romano hangos . Za určitých okolností by kauza Lety mohla přinést ještě jeden klad. Totiž sehrát roli klíčové (byť symbolické) otázky, sporu, kolem nějž se zmobilizuje romská scéna. Teoreticky vzato, že by sehrála podobnou roli jako např. některé památníky v Rusku či v Pobaltí za časů SSSR, díky nimž se zformovala tehdejší demokratická a národovecká opozice, elektrárna Zwentendorf, na níž "se udělali" rakouští zelení atd.

Tak takhle se v roce 1997 kočkovali v parlamentu Václav Klaus a Miroslav Sládek. Zatímco toho druhého máme už léta díkybohu z krku, ten první má politickou situaci v zemi opět v rukou. Myslím, že připomenout v této souvislosti jednu dvanáct let starou parlamentní přestřelku není úplně od věci, píše Jan Rovenský. (...)

Poslanec Miroslav Sládek: Paní předsedající, dámy a pánové, pane předsedo vlády, Já bych rád zopakoval váš výrok, který jste přednesl dokonce na mezinárodním fóru, a nerad bych slyšel, že to je úplně, ale úplně falešné. Prohlásil jste kdysi - více takových Kožených.

tisková zpráva Ne základnám

Iniciativa Ne základnám s potěšením konstatuje, že se jí v posledních měsících podařilo nashromáždit další tisíce nových podpisů pod petici za referendum o plánované americké radarové základně. Celkový počet podpisů tak dosáhl rekordních 150 000.

V polistopadové historii České republiky nezískala dosud žádná občanská kampaň takto rozsáhlou veřejnou podporu. Rádi bychom proto touto cestou poděkovali všem, kteří po celé zemi obětavě sbírali podpisy, posílali nám zaplněné petiční archy či "jen" připojili své jméno k požadavku všelidového hlasování. Právě dnes, s vyhlídkou předčasných voleb, se otázka referenda znovu vrací do hry.

Nejnovější balík petičních listin předají osobně mluvčí Iniciativy předsedkyni Petičního výboru JUDr. Zuzce Bebarové-Rujbrové tuto středu 1.4., v 9:30 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (Sněmovní 4).

KD│Podle nového průzkumu General Social Survey je důvěra Američanů v instituce - od zdravotnického systému přes náboženské organizace až po banky - na historickém minimu. Ve skutečnosti je jedinou institucí s důvěrou velké části Američanů armáda.

Tato data sotva povzbudí (spíše nepříjemně připomenou selhávající demokracii na pokraji puče), nicméně nedůvěra je zcela racionální. V minulé dekádě byli Američané svědky širokého selhávání prakticky všech důležitých institucí, v nichž žijí: Od církevních sexuálních skandálů přes vliv farmaceutického průmyslu a ziskuchtivé krutosti na medicínsko-industriální komplex až k ekonomické krizi, která odhalila, že vládcové vesmíru řídí finance zbaběle, zkorumpovaně a netransparentně, napsal v magazínu The Nation washingtonský redaktor Christopher Hayes.

New York Times 11.března 2009 publikovalo text prof. T.Postola "Defensible Missile Defense" o jeho vlastním návrhu protiraketové obrany. Přeložený článek se objevil v Literárních Novinách 29.03.2009 pod titulkem "Protiraketový štít, který nás skutečně ochrání", píše čtenář Ladislav Brzobohatý.

ŠOK│ Ale to je ovšem otázka, nikoliv, jak se domnívá redakce LtN, konstatování...

Pokud bude české předsednictví EU něco pozitivního znamenat pro vnitřní politiku, pak je to v prvé řadě zvýšení pozornosti veřejnosti i médií evropské problematice. A hned na jeho počátku se objevily pádné argumenty ve prospěch evropské integrace, bohužel se smutným nádechem krizových událostí. Nejprve to byla "plynová" krize a poté se již plně projevily dopady celosvětové hospodářské recese.

KD│Politickou vedlejší škodou, kterou Západ utrpěl během finanční krize, je rostoucí kritika demokratických společenských modelů v rozvojových zemích. Stále více politiků v Africe, Asii a Latinské Americe je okouzleno autoritářskými státy jako Čína, Singapur nebo Venezuela. Ty se vyznačují nepřetržitým, bezpečným a vyváženým rozvojovým kursem - v protikladu k pomalému, konfliktnímu a příliš složitě vypadajícímu procesu, napsal pro Die Zeit Jörg Faust.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V únoru 2009 přispělo celkem 180 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 35 220.46 Kč. Příjem z reklamy byl 10 200 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2009 částku 99 040.99 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a