2. 4. 2009
Důkaz: Nevinní se mají čeho bátMnozí se radují, že britská ministryně vnitra byla postižena vlastními opatřeními, píše v deníku Guardian Simon Jenkins. Šokující na tom, že Jacui Smith požadovala od státu v rámci zaplacení svého domácího poplatku za internetové připojení i zaplacení za pornografické filmy, které si v pay-for-view televizi zvolil její manžel, spočívá v tom, jak to bylo odhaleno. Kolikrát asi ministryni vnitra ujišťovali při vládním jednání počítačoví odborníci, že její nejnovější technické počítačové zařízení je "naprosto bezpečné"? |
"A kromě toho," jistě dodali, "ti, kdo jsou nevinní, se nemají čeho obávat." Ale mají, píše Jenkins. Mají se obávat toho, že filmový vkus ministrynina manžela byl nyní odhalen tak, že informace o tom, že zhlédl tři pornografické filmy a zaplatil za ně, byla prozrazena novinářům za honorář ve výši 300 000 liber. Každý, kdo ví něco o počítačích, ví, že počítačové zabezpečení neexistuje. Avšak ministři si to nemyslí a poslanci v parlamentě schvalují stále další a další zákony dovolující počítačový dohled státu nad občany. Jsem si jist, že když podala ministryně loni svou žádost o uhrazení svých domácích nákladů, domnívala se, že ty informace nikdy nevyjdou na veřejnost. Poslanci i ministři věřili tomu, co říkají občanům. Že bezpečnost elektronických občanek a centralizovaných elektronických lékařských záznamů je jistá. Nyní se dovídáme, že televizní firma Virgin Media zaznamenává názvy všech filmů, které si zákazníci stáhli a za něž zaplatili a seznamy těchto stažených filmů se jmény zákazníků rozesílá veřejnou poštou. Pokud zákazník chce požadovat uhrazení nákladů za sledování těchto filmů od zaměstnavatele, seznam se předává příslušnému účetnímu oddělení. Tam si ty seznamy škodolibě předávají po celé kanceláři a nakonec skončí na YouTube. Kolikrát to máme opakovat? Stoprocentně zabezpečený computer neexistuje. Tajemství Pentagonu získali čínští a britští hackeři. Složité firewally ve Východní Evropě byly zlikvidovány ruskými agenty jediným pohybem myši. Takový je magnetismus utajování, že pytláci budou vždycky v předstihu před myslivci. Za posledních osm let právě ti poslanci, kteří dnes křičí, že jejich osobní data jsou ohrožena, hlasovali v Británii pro jeden z nejrozsáhlejších dohližitelských elektronických systémů v Evropě a také pro ukládání dat v nejdražších a nejneefektivnějších centrálních počítačích. Británie za vlády Labouristické strany se stala světovým hlavním městem pro porušování soukromí. Pětina všech kamer na ulicích, které existují na světě, je instalována v Británii, navzdory tomu, že ministerstvo vnitra přiznává, že jsou naprosto neefektivní v boji proti zločinnosti i třeba opilosti. Ministryně vnitra Smithová schválila neuvěřitelné množství šokujících pravomocí. Uzavírá smlouvy se soukromými firmami, které mají zaznamenávat všechny emaily a veškeré používání internetu, a to za 46 milionů liber. Její předchůdce schválil "modernizační balík" za 12 miliard liber, v jehož rámci získalo ministerstvo vnitra pravomoci zaznamenávat všechny esemesky a telefonní hovory. Je to absurdní a antiliberální extravagantnost. Smithová si přeje, aby měla policie právo "zaznamenávat identifikovatelné informace" o občanech účastnících se jakéhokoliv shromáždění, které "je na hranici občanské neposlušnosti", a to včetně novinářů, kteří o něm informují. Toto opatření je hrubým porušení Evropské úmluvy o lidských právech. Elektronické občanky a počítače státního zdravotnictví mají shromažďovat identifikační podrobnosti a lékařské záznamy veškerého obyvatelstva. Tyto záznamy budou v podstatě přístupné komukoliv. Právo přístupu k těmto údajům má získat 800 organizací! Za malý poplatek si bude moci kdokoliv zjistit cokoliv o komkoliv. Bude to sice protizákonné, ale docházet k tomu bude. To znamená, že zdravotnické údaje o všech pacientech se dostanou do rukou pojišťoven, takže někteří občané ztratí právo na pojištění. Soudy a trestní rejstřík zlikvidují instituci vymazaného trestu. Mnoho lidí nebude schopno dostat zaměstnání prostě proto, že budou jejich data v policejním systému. Minulý týden informoval britský tisk, že zákony proti terorismu jsou daleko častěji používány komunálními úřady a pro kontrolu veřejných shromáždění než pro bezpečnost státu. Jediným ministrem vnitra, který se svého ministerstva nebál, byl lord Whitelaw v osmdesátých letech. Chlubil se, že po každém bezpečnostním selhání přišli vedoucí činitelé z policie a žádali o nové drakonické pravomoci. Vysmál se jim a vyhodil je. Oni se taky smáli a říkali, že to vždycky jen chtěli zkusit. V současnosti to ale vždycky funguje. Je pozoruhodné, jak je dnes lobby liberálů slabá. Téměř nikdy nevyhraje. Jedinou nadějí je, že nyní, když byli poslanci zasaženi svými vlastní činy, budou snad více respektovat svobodu - a soukromí - druhých lidí. Nemyslím si, že se to stane. Podrobnosti v angličtině ZDE |