Ten po explodujícím skandálu okolo "cesty do pekla", kterou ovšem znalci angličtiny překládají (go to hell) jako cestu do prd--e, tvrdil, že poslouchal Topolánkova slova česky a že "tam žádné peklo nebylo". Aneb jako obvykle při diplomatických skandálech za všechno může překladatel. Česká televize ovšem kontrovala - konfrontovala oba výroky hned následně téhož večera. Bez komentáře. Kupodivu. Žantovský se pozastavuje nad tím, že to žádné novináře dál nezajímalo a jako objev sděluje, že "je to jasné a flagrantní přistižení exponovaného politika při lhaní".

Vondra lže také od začátku své vládní kariéry - v kauze amerického radaru. Je to profesionální lhář, profesionálně vyškolený a jako profesionál placený. U politiků nominovaných Topolánkem do vládních funkcí je lež standardní formou přesvědčování občanů o tom, že jsou skvělí a jejich politika vynikající. Co také jiného zbývá, když je pravda vždycky po nějakém čase usvědčí? Svedou to na překladatele. Případně na novináře.

ČM 2. 4. 2009, Petr Žantovský: Dvojí metr na lhaní ZDE

BL 26. 3. 2009, Bohumil Kartous: Vícepremiér lže jako malé dítě. Premiér trpí herostratizmem ZDE