Osobně jsem přesvědčen, že na jedné straně protestovat proti důsledkům její "politiky" a na druhé straně lámat kopi za tuto instituci a její tzv. smlouvy je prostě - mírně řečeno - absurdní.

Blair, Schröder, Cohn-Bendit, Fischer, Jospin, Sarkozy, Kouchner & Co., vsichni ti, kteří nyní prosazují Lisabon za každou cenu, nedemokraticky, bez ohledu na proběhlá referenda ve Francii, Nizozemsku a Irsku, kteří stojí za Maastrichtem a jeho deregulačními a privatizačním direktivami, které přivedly Evropu do té situace, ve které se nachází, jsou ti samí, kteří s Clintonem nesou zodpovednost za destrukci Jugoslávie, kteří podporovali bombardovaní Srbska, kryli a kryjí Djukanovičovu mafii v Černé Hoře a politicky zorganizovali ekonomické vyrabování jejich protektorátu Kosmetu. Tzv. regionalizace Evropy diktovaná Bruselem bourá národní státy a jejich sociální systémy a vydává Evropu na pospas vagabundujícímu nadnárodnímu kapitálu. Politika USA a EU vůči Jugoslávii vychází ze stejné filozofie a uplatňuje heslo „rozděl a panuj“.

Kdo se bouří nad Kosovem a podporuje Brusel, jedná nesmyslně. Jde o obrovské selhání české „levice“, která toto téma přenechala "pravici". Nejde přitom o reálně existující ČSSD, která tak jako německá SPD, britská Labour Party či francouzská PS již žádnou levicí není, myšlena je tzv. intelektualní levice, která tento zasadní rozpor není schopna či ochotna reflektovat.

Jednou větou: pokud v Česku a na Slovensku neproběhne kritická reflexe vztahu EU - Jugoslávie, nepohneme se ani o krok dál. Můžeme potom psát další petice a apely na "evropské" instituce a vyžívat se jako doposud ve fackování Václava Klause.

Autor žije a pracuje v Hannoveru