Americký dolar dosáhl dosud vůbec nejnižší hodnoty vůči euru a vůči koši globálních měn uprostřed obav z chaotického kolapsu, vzhledem k tomu, že se americká krize v sektoru nemovitostí šíří do dalších sektorů ekonomiky. Dolar začal prudce klesat poté, co americký index "Philly" poklesl říjnu z 10.9 na 6.8, což vyvolalo obavu, že americká Federální rezervní banka bude muset dále snížit úrokové míry. Dolar překročil hranici $1.43 vůči euru.

Jeden známý novinář z BBC mi řekl: "V Británii je jen jedna organizace, kde je morálka trvale nižší než tady: V Asociaci vězeňských dozorců." Poté, co bylo ve čtvrtek potvrzeno, že zpravodajská redakce BBC bude propouštět novináře, mnoho zdeprimovaných tamějších žurnalistů si opatřuje propustky na odchod z vězení, píše v deníku Daily Telegraph bývalý novinář z BBC, ekonomický analytik Jeff Randall.

Během září se v českém tisku objevily informace o „amerických vědcích z MIT“, kteří zpochybnili některá oficiální tvrzení ohledně plánovaných amerických základen v České Republice a Polsku, především že systém nemůže být použit proti Rusku. Články povětšinou odkazují na prezentaci vytvořenou profesorem Theodorem Postolem z Massachusetts Institute of Technology a George Lewisem z Cornell University, a přednesenou 28. srpna před americkým Kongresem.

Theodore A. Postol, profesor na MIT, nositel doktorátu z jaderné fyziky, je jedním z čelních kritiků protiraketové obrany. V minulosti pracoval jako poradce Chief of Naval Operations (velitel námořních operací). V roce 1990 získal ocenění Leo Szilard Lectureship Award od American Physical Society, v roce 1995 cenu Hilliarda Rodericka od American Association for the Advancement of Science a v roce 2001 získal ocenění Norbert Wiener Award od Computer Professionals for Social Responsibility. Poslední dvě ocenění se týkala právě jeho analýz protiraketové obrany. V roce 1992 vystoupil před komisí Sněmovny reprezentantů s kritikou uváděné úspěšnosti systému Patriot v operaci Pouštní bouře jako příliš vysoké; armáda později přiznala nižší čísla.

Obrátil jsem se na profesora Postola, zda může zveřejnit studii, o které se mluví. V odpovědi mi zaslal svoji srpnovou prezentaci pro americký Kongres, píše Karel Volný. Myslím si, že by stálo zato tento dokument zveřejnit. Názor zaštítěný vědeckou kapacitou Američana, který již jednou úspěšně zpochybnil veřejně prezentovaná data o raketových systémech (kauza úspěšnosti Patriotů v roce 1992), má pro čtenáře zajisté větší váhu, nežli třeba vámi odkazovaný článek pro Britské listy z pera českého aktivisty pod pseudonymem. (pozn. red.: nejedná se o aktivisty, ale o české vojenské raketové a radarové odborníky. Jejich totožnost je redakci známa.)

Postolova studie s vysvětlujícími grafy a mapami trajektorií balistických drah, dokazující, jaké evropské státy mohou být zasaženy střetem EKV s hlavicí "darebácké" rakety a nač je použitelné silo v Polsku a radar v Brdech - v angličtiněZDE

"Vláda v Praze to zpackala," nebere si týdeník servítky. Topolánkův kabinet podle něj působí dojmem, že si chce koupit starosty přilehlých obcí, a radaru neprospívá ani reminiscence na sovětská vojska i neochota poskytovat přímé odpovědi.

Špatným tahem bylo podle The Economist jmenování Klvani, který má radar vysvětlovat. "Vládní zástupce pro radar Tomáš Klvaňa kdysi lobboval za tabákový průmysl, což není dobrý základ pro přesvědčování lidí o bezpečnosti," napsal list.

Podrobnosti ZDE

Studenti chystají na 17. listopadu demonstraci v centru Prahy. Chtějí upozornit na to, že jednání o výstavbě amerického radaru v Česku podle nich porušuje demokratické principy. V přípravném výboru protestní akce je dvacítka studentů z osmi vysokých a středních škol.

Kompletní článek ZDE

Otřesná úroveň včerejší večerní televizní debaty o "Kaplického chobotnici" jen potvrdila ubohost současné české novinařiny

S každou minutou, kterou se odvíjela dopředu avízovaná, a diváky proto značně očekávaná debata kolem výstavby Národní knihovny v lokalitě na Letné, se chtělo stále hlasitěji volat: "Bože, jak hluboce jsme klesli!" píše Petr Sedláček.

To, co v roli moderátora pořadu předvedla Pavla Charvátová, o které se již rozneslo, že s ní Nova pro moderování hlavního zpravodajského pořadu dne nadále nepočítá, se jen tak nevidí.

Na prosté urážky, sprosté výjevy, vulgární gesta a přesvědčené teze, na které není radno reagovat, jsme si již od mnohých pravicových "povýšených" stoupenců snad začali zvykat. Stejně tak na agresivitu zpodobněnou třeba "výchovným" fackováním a líčenou jako dobré skutky potlačující nežádoucí "chybné" názory. Jak se tyto věci množí a opakují, mohou oslovovat stále více prostých lidí, "stávat se pravdou" a běžnou realitou s optickou převahou kolem nás. Toto ale rozhodně o ničem dobrém nesvědčí a rozvoj této primitivnosti může brzy začít vyvolávat obdobné protireakce. Někdo by se tu nad trávením svého drahocenného času a "vtipnosti" měl alespoň zamyslet. Nakonec nejde tu ani o argumenty, relevanci názorů a cokoli konkrétního, jen o ideologickou "propagandu" zapadající do líčených scénářů cílené zejména na ČSSD.

Jan Lamber v článečku "Uhlí" nabodl současně několik aktuálních témat důležitých pro život v odlehlých regionech.

Podle popisu pana Lamberta, se zdá, že na stahování dřeva z lesa pracuje ve shodě celá vesnice. To obdivuji. Obdivuji jejich schopnost se domluvit. Já osobně mám z jiného městečka v tomto regionu poněkud horší zkušenost, kdy se občané nebyli schopni domluvit, a pohřbili tak celkem nadějnou lokální výstavbu plynovodu.

Jak to ovšem dále navazuje na článek pana Lamberta?

Polemika s tzv. kreacionisty z pozice vědecké neortodoxní filozofie aneb zamyšlení nad knihou Vladimíra Krále Život -- náhoda, nebo záměr?

RNDr. Vladimír Král, CSc. studoval na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Po ukončení univerzitních studií pracoval v Čs. akademii věd, v oblasti organické syntézy. Je autorem nejméně 50 vědeckých prací a 25 patentů. Pracoval v Moskvě, ve Skandinávii a v Heidelbergu jako stipendista Humboldtovy nadace. V současné době se věnuje modelování fotosyntetického reakčního centra. V r. 1991 vydala agentura Adventure v Praze jeho knížku Život -- náhoda, nebo záměr?, v níž propaguje -- jako někteří další nábožensky orientovaní vědci -- tzv. kreacionistický model vzniku vesmíru a života na Zemi. V tomto duchu se angažuje též v okruhu Církve adventistů sedmého dne ve formě přednášek či kázání. Z této knížky jsem vybral teze, ke kterým dodávám svoje polemické antiteze. Může to trochu připomínat scholastickou metodu argumentace sic et non, aniž bych se ovšem stavěl do role ďáblova advokáta.

V únoru zřejmě proběhne volba hlavy státu a jak zápolení o nejvyšší ústavní funkci skončí, naznačuje řada okolností. My, nefandové stávajícího prezidenta, se zřejmě -- pokud nezasáhne vyšší moc -- budeme muset smířit s tím, že Václav Klaus obhájí svůj post na dalších dlouhých pět let. Takováto prognóza ohledně bývalého prognostika si zaslouží retrospektivní srovnání. Netoliko s TGM čili Prezidentem Osvoboditelem, když jeden zasloužil se o stát a druhý hned o dva. K veletočům středoevropské minulosti přináleží tradičně problémy (budoucích) hlav republiky s takovým či makovým zákonem či represivním aparátem.

Odborové svazy pracovníků v televizním průmyslu hlasovaly jednomyslně pro stávku, pokud má být realizována likvidace až 2500 novinářských pracovních míst v BBC, především ze zpravodajství a z dokumentaristiky.

BECTU, NUJ a Unite konstatovaly, že tyto plány "ochromí kvalitní rozhlasové a televizní pořady".

Generální tajemník britského Národního svazu novinářů NUJ Jeremy Dear uvedl, že BBC "musí tyto plány zrušit, dohodnout se o rámci pro vyjedávání, anebo potenciálně čelit stávce".

JU│ Systém protiraketové obrany, který USA plánují rozmístit ve střední Evropě, nesporně poškodí zdraví obyvatel těchto území.

O tom hovořil v Petrohradu na konferenci zaměřené na patologické vlastnosti radiových vln vedoucí vědecký pracovník Fyzikálně technického institutu im. Joffeho Viktor Ovsjannikov. Podle jeho slov se radiolokační stanice na sledování startů raket dříve rozmisťovaly jen v málo osídlených regionech, neboť tyto stanice pracují s velkou impulsní kapacitou.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Američané jen tak mimochodem prý nabídli ruskému ministru obrany (viz: "Na amerických základnách v ČR a v Polsku by měli být i ruští vojáci") i možnost umístění ruského personálu na základnách protiraketové obrany v Evropě. Možná, že se tomu divíte, ale mohlo to být připraveno už dávno.

Z kosmodromu Pleseck nedaleko Archangelska bylo provedeno odpálení strategické rakety PS-12 M Topol a její hlavice dopadla do určeného prostoru polygonu na poloostrově Kamčatka. Podle oznámení velitelství vojsk strategického určení byla při tomto pokusu potvrzena stabilita základních letových charakteristik tohoto raketového komplexu, V současné době se totiž řeší otázky prodloužení doby operačního nasazení těchto typů raket, která původně byla stanovena na dobu deseti let.

Nedávno jsem se zúčastnil besedy, kterou organizovala redakce „Revue Prostor“ o mýtech v českých dějinách. Hovořilo se a padaly jména jako Jan Nepomucký, Komenský, Žižka, Masaryk a řada dalších. V panelu byl však i politik - Petr Pithart - od kterého se očekávalo, že promluví k mýtům dneška a jak jinak, než politickým. Bohužel, nestalo se tak. Osobně se domnívám, že on spíše patří k té skupině politiků, kteří mýty vytvářejí, aniž by si uvědomovali závažnost svého počínání a jeho důsledky.  Protože mýtus je způsob, jakým se vytváří a přímo nahrazuje realita, jsou pro nás jistě daleko nejdůležitější mýty současnosti. Ty nejenom ovlivňují společenské prostředí, ale dokonce působí na vytváření a ovlivňování operativních politických rozhodnutí v předpokládaném zájmu. Které jsou tedy ty nejdůležitější mýty se kterými se naše nynější společnost potýká? Je jich celá řada, ale vyberme a zhodnoťme ty nejaktuálnější a nejzávažnější. Írán je jedním z nich.

Dovoluji si upozornit na úplný přepis tiskové konference v Moskvě 12.10.2007 , zejména na Gatesovu informaci o některých amerických návrzích ruské straně, píše Pavel Barák, přičemž ona část, o níž pojednává tento text, zní:

Na tiskové konferenci (po jednáních americké ministryně zahraničí Ricové a amerického ministra obrany Gatese v Moskvě 11. a 12. 10. 2007 ) řekl britskému listu Financial Times Gates, že Spojené státy, ve snaze rozptýlit ruské obavy, předložily (Rusku) nové návrhy, mezi nimiž je i možnost umístění ruského personálu na základnách protiraketové obrany v Evropě a ve Spojených státech. Napsal to britský list Financial Times (13. a 14.10. 2007, str. 5), cituje to Zdeněk Velíšek z ČT ZDE

Velíšek dále píše:

Je těžké najít jakékoli relevantní studie o vojenských radarech a ještě těžší je najít zemi, jejíž vláda by umístila vojenský radar do hustě obydlené oblasti. Přece jen byl ale takový případ popsán. V Lotyšsku u města Skrunda byl v roce 1970 spuštěn radar určený k časnému varování, při útoku balistickými raketami.

Po asi 20 letech provozu se začaly projevovat negativní vlastnosti zařízení na zdraví obyvatel žijících kolem základny. Situace byla natolik vážná, že byl nařízen detailní výzkum dopadů uvedeného zdroje na zdraví obyvatel žijících poblíž základny.

Výsledky jednotlivých studií byly citovány mnohokrát jinde a v publikaci je rozebrána podrobně celková problematika nízkoúrovňového neionizujícího záření (pod 2 µW/ cm2) s množstvím odkazů. Jsou v ní uvedeny nejen závěry studií o radaru u Skrundy, ale i sledování vlivu záření jiných radarů na osoby v dalších zemích - např. Polsko. Situace u Skrundy se přirovnává k "živé laboratoři" dlouhodobého působení vlivu záření s nízkou intenzitou. Z více různých pozorování se uvádějí zejména následující zjištění:

Způsob, jak se rozvíjí diskuse k radaru a referendu musím považovat za krajně nešťastný.

Při politickém a státním uspořádání takovém, jaké nyní je jsme všichni, ne jen prezident, senát parlament a vláda, ale opravdu všichni zodpovědní za ten kousek Země co nám ji svěřil buď Pánbůh nebo praotec Čech a zprostředkovaně jsme každý do jisté míry zodpovědní za Zemi celou.

Tak tedy přišel podzim. Pozná se to podle toho, že ráno padá hustá mlha a dlouho se nezvedá a začnou se ozývat energetické společnosti, které nabízejí tu nejlevnější a nejzelenější energii, abychom si zatopili a ohřáli se. Nevynechávají ani náš konec světa a při prohlížení jejich letáků můžeme jen litovat, že je pro nás jejich nabídka dost nepraktická.

Z mediální diskuze o Národní knihovně zdá se mi, že jí mnozí považují jen za jakousi mrtvou hromadu plechu, dívají se jen na její zevnějšek a přou se o to, zda může stát na Letné. A přeci jde o mnohem důležitější věci než o hromadu plechu!

Nebývalou vlnu až nenávistných emocí vládních stran vzbudil znovu předložený návrh zákona o náhradním výživném, jehož projednávání před časem přerušil sněmovní výbor pro sociální politiku. Arogance moci, síly a ničení solidarity ve společnosti je přitom stašně nebezpečná, až mě z toho mrazí. Debata ještě ani nezačala, ale poslanci, hlavně z řad ODS, již dopředu vědí, že návrh má velké chyby, díky nimž jej nebude možné realizovat. Ministr Nečas dokonce návrh označil za škodlivý a asociální.

Většina obyvatel této země si přeje, aby se mohl každý občan vyjádřit k umístění cizí vojenské základny na vlastním území. Politická vláda jim tuto volbu odpírá a používá k tomu celou škálu prostředků. Pražský magistrát společně s občanským sdružením Olympijský výbor chtějí uspořádat akci globálního charakteru. Většina lidí se domnívá, že Česká republika není vhodným místem pro pořádání tak megalomanského cirkusu. S tichou podporou vlády se primátor Prahy, místo veřejné debaty o tom, zda je rozumné chtít olympiádu, snaží občany přesvědčit sebeparodující reklamní kampaní "Všichni jsme v národním týmu" o tom, že představitel filmových idiotů taky chce olympiádu. Bojuje přitom na dvou frontách, protože zároveň musí zabránit tomu, aby na Letné vyrostla knihovna. Snad prý kvůli fotbalu.

Co mají tyto tři zdánlivě nesouvisející události společného? Vcelku zajímavou souvislost -- jedná se o spirálovitě spojenou příčinu a důsledek přeměňování společnosti v sice přismrádlé, ale svým způsobem životaschopné politické ghetto.

Vítězný projekt nové budovy Národní knihovny od arch. Jana Kaplického je mimořádné architektonické umělecké dílo, které díky své koncepci, technické a estetické kvalitě zapadá do prostoru, který byl pro tuto stavbu vybrán. Díky svým mimořádným estetickým hodnotám se může stát novou dominantou Prahy, aniž by svou polohou negativně ovlivnil historickou část města a její panorama. Může naopak doplňovat a obohacovat celkový vzhled panoramatu, tak jako řada jiných významných historických i moderních staveb, které musely ve své době čelit podobným útokům a nekompetentní kritice. Jsme přesvědčeni o tom, že Praha nesmí propást šanci, aby získala takto výjimečnou stavbu od jednoho z nejdůležitějších architektů současnosti, který je navíc Čech, píše se v petici , kterou připravili ak. arch. David Vávra, teoretik PhDr. Ludvík Hlaváček, ak. soch. Jan Němeček a Michal Froněk ze studia Olgoj Chorchoj, rektor VŠUP PhDr.Ing. Pavel Liška, prorektor AVU PhDr. Jiří Ševčík CSc, galerista Alberto Di Stefano, architekt Zdeněk Lukeš, vizuální umělec ak.mal. Jiří Černický, a další. Autoři petice se sami v jejím záhlaví nazvali "experti z oblasti architektury a vizuálního umění"... Začalo tak další kolo kulturní války Hradu s podhradím...

Jan Čulík konečně dopsal svou 650 stránkovou knihu o českém hraném filmu posledních osmnácti let (vyjde před Vánocemi v brněnském nakladatelství Host) a mohl se tedy znovu začít systematičtěji věnovat účetnictví Britských listů.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá pravidelně méně než 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V září 2007 přispělo celkem 86 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 13659.99 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.9. 2007 částku 143 461.71 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

srpen 2007červenec 2007červen 2007květen 2007