Téma prezentace vystihuje její titul — Navrhovaná americká protiraketová obrana v Evropě: Technologické otázky ve vztahu k politice. Za klíčové problémy je označena čtveřice otázek:

• Jaké budou přínosy ve srovnání s náklady spojenými se současným plánem vybudovat v Evropě protiraketovou obranu?
• Může tato instalace v době, kdy je rusko-americká spolupráce kriticky důležitá, způsobit politický střet s Ruskem, kterému by se dalo předejít?
• Poskytne tento systém slibované výhody?
• Existují alternativní možnosti, jak dosáhnout vytyčených cílů, aniž by to bylo vnímáno Ruskem jako hrozba?

Tyto otázky jsou rozebírány z různých stran a v různých souvislostech. Tvrzení technologického rázu jsou podložena výpočty na základě údajů zveřejněných samotnou MDA (Missile Defence Agency - Agentura pro protiraketovou obranu), dopad na mezinárodní vztahy citacemi politiků.

Mezi klíčová tvrzení studie patří:

• Pokrytí Evropy protiraketovou obranou může zajistit systém Aegis. Existují sice jisté pochybnosti o tom, zda je Aegis schopen zachytit a zasáhnout balistické rakety středního doletu, ale MDA tvrdí, že ano.

Strana 10 nahoře - citace admirála Hickse potvrzující schopnost obrany proti balistickým raketám systémem Aegis.

Strana 24 dole, 25 nahoře - časový průběh obrany systémem Aegis z Baltu a ze Středozemního moře proti raketě vypálené z Íránu na Velkou Británii.

• Dvoustupňové rakety, které by byly umístěny v Polsku, jsou schopny pokrýt většinu (středozápadní) Evropy, ale ne celou.
• Tyto dvoustupňové rakety jsou rovněž schopny dostihnout ruské mezikontinentální balistické rakety vypálené na východní pobřeží Spojených států; tvrzení MDA, že to není možné, nejsou přesná.

Strana 18 dole — obrázek ukazuje, že v prezentaci generála Oberinga byly použity nereálné rychlosti. Strana 19 dole - reálná místa střetu raket vypálených z Íránu a různých míst v Rusku s protiraketami z Polska. Následující dvě schémata znázorňují časový průběh stíhání raket SS-18/19 vypálených z Tatičeva a z Dombarovského.

Strana 6 - citace PNSD-23 (prezidentské národní bezpečnostní direktivy) dokládající, že se přímo počítá s budoucím umístěním systému s lepšími parametry než má současný (tzn. uvádění paramterů současného systému nic nevypovídá o potenciální budoucí hrozbě pro Rusko).

• Existuje mnoho technických problémů s dvou- i třístupňovými protiraketami a není jasné, zda jich je méně než u systému Aegis. Z hlediska nejistoty ohledně kvalit systému se jeví obě možnosti jako rovnocenné.
• Plánované radarové zajištění evropského systému je zoufale nedostačující. Radar pracující v pásmu X není vhodný pro zachycení a sledování, tuto úlohu mnohem lépe plní radary v pásmech VHF, UHF a L. Tento problém by mohl být řešen rozmístěním předsunutých radarů mezi Írán a Evropu; ty by sice byly schopny sledovat hlavice pouze na vzdálenost menší než 1000 km, ale na delší vzdálenost by mohly zachytit horní stupně raket.

Strana 27 a 28 nahoře — porovnání odrazivosti (RCS) vojenského letounu a hlavice rakety. Strana 32 dole — odrazivost kuželovité hlavice v závislosti na frekvenci.

• Problém zachycení a sledování radarem může být vyřešen použitím ruského radaru včasného varování třídy Voroněž v Armaviru pracujícího v pásmu VHF.

Strana 32 nahoře - prostor pokrytý radarem v Armaviru.

• I kdyby financování programu protiraketové obrany dosáhlo podstatné části rozpočtu celého ministerstva obrany, výsledný systém by byl značně nespolehlivý, pokud nebude vyřešeno rozlišení mezi hlavicí a klamnými cíly. Existuje množství důkazů o tom, že klamnými cíli je exoatmosférická protiraketová obrana je velmi snadno zranitelná.

Strana 34 dole — ukázky objektů zaměnitelných s hlavicí a skutečná hlavice střely Mk 12A Minuteman III.

• Plánovaný systém by mohl sledovat hlavice a klamné cíle ruských mezikontinentálních střel po jejich uvolnění, což může poskytnout velmi cenné informace jednotkám protiraketové obrany na americkém kontinentu.

Pětatřicetistránkový originál Postolovy studie s vysvětlujícími grafy a mapami trajektorií balistických drah - ZDROJ V ANGLIČTINĚ PDF 3,6MB

MDA na profesora Postola reagovala tiskovým prohlášením, které by se dalo shrnout slovy "Pan Postol pouze nemístně teoretizuje, zatímco my mluvíme na základě praktických zkoušek." Jak je toto prohlášení absurdní, je ovšem dokázáno již přímo v prezentaci, když cituje PNSD-23 (prezidentskou národní bezpečnostní direktivu) podepsanou prezidentem Bushem 6. prosince 2002, že USA začnou v roce 2004 budovat protiraketovou obranu „jako výchozí bod pro umístění vylepšené a posílené protiraketové obrany později“. Jinými slovy, současné testy nedokazují, že rozsah a schopnosti protiraketové obrany nebudou později větší; s vylepšením se naopak počítá.

12. 10. 2007 Štěpán Kotrba: Nelehká úloha z trigonometrie, aneb proč není radar někde úplně jinde? ZDE