26. 9. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 9. 2007

Senzitivní téma, anebo jen (navíc?) prestiž v sázce?!

"Český" hlas z New Yorku do světa vyslaný jako sonda, výzva, či blamáž?

Lze slyšet hlasy, že lidstvo v současnosti nečelí žádné větší hrozbě, než je oteplování naší planety. Už i v rámci OSN bylo toto téma nastoleno. Našinec si může vsadit: uklidní svět před touto hrozbou víc prezident ČR V. Klaus, anebo dánský bývalý stoupenec hnutí Greenpeace B. Lomborg?

Anebo bude svět efektivně zburcován Al Gorem? Předem si připomeňme, co mnozí z nás až příliš zblízka poznali na vlastní kůži i v České republice: že v posledních několika letech nápadně přibývá povětrnostně navozených katastrof; ať už jde o předem nečekané záplavy (naposled zvlášť zhoubně roku 2002, ale už i letos na některých místech) nebo stále častější vichry (dosahující síly orkánu), anebo extrémní vedra (třeba ještě dřív, než nastává kalendářové léto; desetitisíce lidí těm vedrům padá za oběť i v průmyslově rozvinutých zemích; 35 tisíc lidí v Evropě jen během letních veder roku 2003)... Množí se předpovědi, že v 21. století mohou hladiny moří stoupnout minimálně o 30 cm. Bezpečně je zjištěno, že ledovcová pokrývka hor -- ať jde o Alpy, povrch Grónska, anebo Himaláje, ne-li o legendární Kilimandžaro -- se v průběhu posledního sta let zneklidňujícím způsobem zmenšuje. Poměrně čerstvá je informace, že se začala pronikavě zmenšovat ledová pokrývka severního pólu; vznikl oprávněný strach, že by mohli lední medvědi ztratit pevný led pod nohama. Zdá se, že je mimo zorné pole ve střední Evropě, jak stále dramatičtěji doléhá na subsaharskou Afriku v posledních letech sucho a naprostý nedostatek pitné vody. Zdá se být naprosto mimo aktuální pořad pro Středoevropana, že letos bylo na počátku monzunových dešťů zaplaveno 40 % Bangladéše, s miliony postižených lidí, kteří ztratili nejednou nejen dům nad hlavou... Má se člověk jen cítit dobře v pohodě, když zatím zůstává mimo krajní nebezpečí? Anebo pro to něco dělat, když hrozí nesnáze? Kupodivu ne zrovna na všech stranách se setkal s vlídným přijetím tzv. Kjótský protokol, ostatně poměrně krotký. Bohužel největší znečišťovatelé ovzduší se nezavázali k respektování jeho regulí: v současnosti jak USA, tak i Čína, každý z obou uvedených států letos se podílejí po 25 % celosvětově vykazovaného znečištění ovzduší. Asi by se nemělo přehlížet, že i Lomborg jako kritik stávajících většinových doporučení k omezování skleníkových plynů atd., je si jistý tím, že ke globálnímu oteplování dochází. Ve své knížce o "Skeptickém environmentalistovi" (z roku 2001) nabízel ovšem ekonomicky zcela odlišnou cestu od většiny stávajících doporučení. Nedávno vydal další publikaci, jejíž titul lze volně přeložit jako "Zchlaďme to! Průvodce skeptického environmentalisty po globálním oteplování". V tomto pojednání se opět zmiňuje o tom, že programy typu Kjótský protokol apod. jsou pouze mrháním peněz. Lomborg připomíná, že ročně mnohem víc lidí zbytečně umírá následky zimy (až 7x víc). Je si jist tím, že samo počasí znamená méně než to, jak na ně reagují lidé. Ne že by bylo globální oteplování triviálním problémem. Myslí si ovšem, že stačí, aby více lidí mělo možnost v létě uplatnit chlazení ("air condition"). Dokonce podezírá politiky, že jim Kjótský protokol umožňuje holedbat se sliby, které sami nebudou muset plnit. Že by se měli více starat o problémy, které jsou bezprostředněji naléhavé, jakými je boj s malárií, AIDS, nedostatečnou výživou a s kontaminovanou vodou. A pokud jde o ohrožená pobřeží, nezbývá než zbrzdit jejich další rozvoj a nešilhat po jen mírném zbrzdění rostoucích negativ našeho klimatu, jejichž efekt by se dostavil až po řadě desetiletí. Ve městech by mělo být více zeleně, vhodně natřené střechy i vozovky ulic, aby města nepůsobila jen jako rozžhavené skály. Kritikové Lomborgových řešení především říkají, že nelze ponechat řešení hrozivých rizik spojených s měnícím se klimatem na příštích generacích. Možnými dalšími diskusemi samozřejmě nemizí riziko, že hladina moří stoupne mnohem víc, než se zatím očekává, a že tání ledovců nezvratně ovlivní režim života nejen v přímořských oblastech.

Běžné publikum samozřejmě nebude pátrat po tom, co je globální teplota, z jakých podkladů je vytvořena její hodnota, a jaká je míra spolehlivosti takových dat. Při vzájemné provázanosti rozmanitých podkladů je i v 21. -- informačním -- století problémem, co všechno a jakým podílem působí na stávající viditelné změny klimatu. Při jinak obdobných parametrech je metan nesrovnatelně škodlivější než tradičně uváděné CO2. Podle některých údajů poměrný výskyt metanu v atmosféře kolísá a v poslední době se dokonce při těch každoročních výkyvech zdá, že zatím -- aspoň u metanu -- je v posledních několika letech viditelná celková tendence k jeho poklesu. Problém je také s tím, že metan je produkován nejen trávicím traktem živočichů (sloužících lidem k jejich potravě!), ale přímo rovněž rostlinami (takže -- paradoxně -- by mohla záměrná výsadba zeleně být kontraproduktivní). Jde celkem o 600 milionů tun metanu v atmosféře ročně. Zatím nelze na tomto místě rozvádět, do jaké míry může být účinným dílčím řešením stávajících klimatických poměrů širší zřizování takových generátorů energie, které jsou zatím vnímány jako "pro ovzduší a ekologicky šetrné".

Dost vzruchu už několikrát v ČR vzniklo proto, že se prezident V. Klaus opakovaně vyjádřil s patrným despektem ke klimatickým otázkám. Mělo to i "pí ár" odezvu (jak už jsme začali říkat problematice styků s veřejností, "public relations", "P. R."). Václav Klaus vzbudil rozruch mj. tím, že se mohlo díky médiím -- anebo spíše jejich vinou -- zdát, že byl počátkem března 2007 (6. 3.) vyzván Sněmovnou reprezentantů USA adresně jako světově významný odborník v otázkách klimatu, aby zodpověděl pět otázek na toto téma. (Čtenáři BL vědí, že jsem o tom 2. 4. 2007 pro BL psal podrobněji.) --- Při příležitosti letošního nového zasedání VS OSN se sešla v New Yorku řada hlav států, s možností vyjádřit se na plenárním zasedání. Prezident Klaus předem prozradil, že se vyjádří k problematice globálního klimatu. Některá média -- i zahraniční -- to předem transformovala do podoby, že byl opětovaně v USA vyzván "k duelu" s bývalým viceprezidentem USA (a následně také neúspěšným kandidátem na prezidenta proti G. W. Bushovi) Al Gorem na téma globálního oteplování. Možná že bylo zatím řečeno dost, aby čtenář těchto řádků mohl zvážit, jakou pozici V. Klaus v této problematice zaujímá; a že zřejmě -- bez konkrétních návrhů na opatření -- pouze navrhuje, aby se diskutovalo jakoby z obou stran --- přičemž je viditelně (a paušálně) skeptický vůči samotnému procesu globálního oteplování.

Václav Klaus, média, klimatické změny a jejich prezentace

                 
Obsah vydání       26. 9. 2007
26. 9. 2007 Poradci Georgi Bushovi dávají taháky, jak vyslovovat jména zahraničních politiků, zemí a měst
26. 9. 2007 Iniciativa Ne základnám reaguje na vládou zadaný průzkum o radaru
26. 9. 2007 Cenzura v Americe Fabiano  Golgo
26. 9. 2007 Meyerovi to patřilo
26. 9. 2007 Co Golgo opomněl a Kerry nestihne Vítězslav "Vitex" Dvořák
25. 9. 2007 Odpověď na "Velké loučení Jana Kavana": Jan Kavan se ještě neloučí Jan  Kavan
25. 9. 2007 Dopis Daliboru Balšínkovi, který v Týdnu nevyšel Jan  Kavan
26. 9. 2007 Proč vadí Jan Kavan Milan  Daniel
26. 9. 2007 Senzitivní téma, anebo jen (navíc?) prestiž v sázce?! Miloš  Dokulil
26. 9. 2007 Jak se v Česku dělá "vládní" beseda o Radaru Vladislav  Černík
26. 9. 2007 Nemocné nemocnice, aneb jak to, že lidé ještě pořád studují lékařství? Uwe  Ladwig
25. 9. 2007 Vstal jsem ze židle
25. 9. 2007 Amerických základen bude v ČR víc? Jan  Neoral
26. 9. 2007 Odporcovia americkej základne v nemeckom Ansbachu prehrávajú na body, no nevzdávajú sa Karol  Dučák jr.
25. 9. 2007 Kde není soudce, tam není žalobce Jiří  Jírovec
24. 9. 2007 Živá planeta aneb sto omylů Václava Klause Pavel  Nováček
25. 9. 2007 Petržílek: ČSSD se distancuje od názorů prezidenta Klause Petr  Petržílek
25. 9. 2007 Ekologické organizace k prezidentově projevu
24. 9. 2007 Bulvár je hnůj, ale někdy se hodí... Bohumil  Kartous
26. 9. 2007 Módní přehlídka Emil  Bok
25. 9. 2007 Svoboda není bez odpovědnosti Jiří  Paroubek
24. 9. 2007 Další mystifikace ve zprávě vládní komise o radaru Jaroslav  BRDSKÝ

Globální oteplování RSS 2.0      Historie >
26. 9. 2007 Senzitivní téma, anebo jen (navíc?) prestiž v sázce?! Miloš  Dokulil
19. 9. 2007 Záporné následky globálního oteplování pocítí už naše generace   
10. 8. 2007 Britský meteorologický úřad předpovídá nejprve klid, pak rekordní teploty   
7. 8. 2007 Soudce částečně zakázal ekologické protesty proti letecké dopravě   
2. 8. 2007 Hnědé mraky z Asie oteplují planetu   
18. 7. 2007 Předposlední jednání partnerů projektu ACCRETe   
11. 7. 2007 Boj proti klimatickým změnám trochu jinak Miroslav  Uhlíř
9. 7. 2007 S planetou to vidím modře Adam  Votruba
9. 7. 2007 Live Earth: placebo pro přesvědčené Fabiano  Golgo
7. 7. 2007 Live Earth - megaakce rockových hudebníků na záchranu planety   
26. 6. 2007 Británie: Přívalové deště a záplavy   
26. 6. 2007 Hodlá Klaus dezinformovat českou veřejnost záměrně?   
25. 6. 2007 Chládek pod stromem   
23. 6. 2007 Zpráva OSN varuje před válkami, vyvolanými globálním oteplováním   
22. 6. 2007 Má-li být planeta modrá, musí zůstat zelená Pavel  Havránek