18. 10. 2007
UhlíTak tedy přišel podzim. Pozná se to podle toho, že ráno padá hustá mlha a dlouho se nezvedá a začnou se ozývat energetické společnosti, které nabízejí tu nejlevnější a nejzelenější energii, abychom si zatopili a ohřáli se. Nevynechávají ani náš konec světa a při prohlížení jejich letáků můžeme jen litovat, že je pro nás jejich nabídka dost nepraktická. |
Všeobecný boom "zelenosti" - a nic proti němu nás zasahuje. Jestli jsme správně pochopil pana vicepremiéra Bursíka, chystá se ustavení jakýchsi hlídek, které budou kontrolovat jestli jsou dost zelená i "lokální topeniště" - mimochodem, to je dost orwellovský výraz, myslím. Ono by to pochopitelně bylo krásné, moct si pořídit nějakou čistou energii a člověk by snad u zapomněl na to, že mu společnosti jako ČEZ nebo RWE nebo E-on připadají mírně jako strašidlo z Kapitálu. Jenže... Zkuste si představit malou vesnici, kde ti kdo nepracují na vlastním musí za prací dojíždět okolo dvaceti kilometrů a i tak se jejich plat příliš neliší od částky, kterou by brali jako sociáloní podporu v nezaměstnanosti. Od takových lidí lze jen těžko čekat, že si pořídí ekologické kotle, vybaví své domovy ekologickými radiátory a budou platit za dodávky ekologické energie. Dlouho se tato věc řešila tím, že si každý na zimu koupil fůru uhlí a nad naším dobrým krajem se pak držel oblak kyselého dýmu, který štípal do očí. teď se to už nedělá. Vrátili jsme se totiž, obrazně řečeno, na stromy. V době plné hitechu jsme se shodli na tom, že bude nejlepší, když se o sebe postaráma sami. A tak ti, kteří nemají práci chodí do lesa a stahují z něj dřevo. To se potom rozděluje podle toho kolik kdo stopí. Platíme, pokud to někdo chce vědět, dvě stě padesát korun za metr, platíme to do vlastní kasičky a možná se jednou i zmůžeme na opravu silnice. Je to jediný případ, kdy si platíme. Jinak pozvolna nabíháme na směnečný obchod: kdo má mléko, ten nemá maso, kdo má maso, ten nemá med, kdo má med, ten potřebuje slámu. A tak vyměňujeme a žijeme si vcelku spokojeně. Já například neumím vypustit senkrovnu, ale vím, že je tu někdo, kdo to dovede a ten zase potřebuje například navrhnout webové stránky - což zas umím já. A tak si pročítáme ty nabídky a myslíme si to co formuloval častý návštěvník, jinak člen "umělecké fronty," jak je zvykem posměšně říkat: "Jen si nabízejte, tady středověk neskončil." Závěrem bych si dovolil jen malou poznámku ke všem, kteří reagovali na můj článeček o radaru v sousedství: nepovažuji tu věc za tak náboženskou, principiální a kdoví jakou. Napsal jsem jen názor. Názor nepříliš dobře informovaného člověka, který se domnívá, že žije v iluzi a rád by si některé věci ujasnil. Profesionáloní zastánci Jediné svaté pravdy jako pan Rusek mě přesvědčují o tom, že je snad lepší žít v blažené nevědomosti. Zeptáte se - a oni vás ukřičí. Právě o toto jsem měl na mysli, když jsem se ptal po objektivní informaci. Místo toho se našli i lidé, kteří si myslí, že mě platí nějaké temné síly. Na to - s dovolením - nebudu říkat vůbec nic. Ale o radaru už psát nebudu. Nerozumím tomu, zdá se, a jsem rád. |