Uvedl, že nejvíce ovlivní tyto změny zranitelné lidi, jako jsou staří a zranitelní, a že světoví politikové, kteří dosud nepřizpůsobili své země globálnímu oteplování, se budou muset přizpůsobit pravděpodobným následkům.

Profesor Parry hovořil v Londýně na jednání, v jehož rámci bude zveřejněna plná zpráva o dopadech globálního oteplování, kterou vypracoval mezivládní panel OSN pro podnebné změny.

Zpráva, jejíž shrnutí bylo publikováno letos na jaře, varuje že stamiliony lidí v rozvojových zemích budou muset v důsledku podnebných změn čelit přírodním katastrofám, nedostatku vody a hladu.

V úterý konstatoval profesor Parry, spolupředseda pracovní skupiny Mezivládního panelu pro podnebné změny, která napsala tu zprávu: "Všichni jsme si zvykli hovořit o tom, že tyto změny postihnou naše děti a vnuky. Teď víme, že postihnou už nás."

Dodal, že mezinárodní reakce na problém globálního oteplování dosud nebyla schopna pochopit, že vážné následky, jako snížené sklizně a zaplavení pobřežních oblastí jsou nyní nevyhnutelné. "Máme nyní volbu jen mezi poškozeným světem a vážně poškozeným světem."

Země jako Británie se budou muset zaměřit na pomoc zemím v rozvojovém světě vyrovnat se s předpokládanými dopady tím, že jim pomohou zavést zavodňovací systémy a technologii pro zvládání vody, dále plodiny, odolné vůči suchu a nové stavební technologie.

Dr. Rajendra PAchauri, předseda IPCC, konstatoval: "Pěstování pšenice v Indii už upadá, a jediným důvodem jsou podnebné změny."

Zpráva konstatuje,že "extremní počasí" bude intenzivnější a častější a že vyšší globální teplota ovlivní zřejmě efektivitu sklizní a zásoby vody a v jejím důsledku se budou šířit nemoci.

Až třicet procent rostlinných a biologických druhů je ohroženo, pokud překročí průměrný růst globálních teplot 1,5 - 2 stupně Celsia.

Tisícistránkový dokument je součástí čtvrtého celkového zhodnocení podnebných změn, které vydává IPCC. Má být k dispozici do konce roku. Vypracovala ho tzv. Pracovní skupina II, která zkoumí dopad globálního oteplování na životní prostředí a na lidi.

Odborníci varují, že je už pravděpodobně příliš pozdě na to, abychom se vyhnuli určitému zápornému dopadu podnebných změn, protože oteplování asi o 1 stupeň Celsia už probíhá. Pokud se růst globální teploty neudrží pod 2 stupni Celsia - je velmi nepravděpodobné, že se to podaří, až 3,2 miliardy lidí budou trpět nedostatkem vody a 600 milionů lidí hladem.

Nynější zpráva dospívá k závěru, že i když bude mít globální oteplání smíšené dopady: výnosy sklizní se možná v severní Evropě zvýší - celkový dopad bude hluboce záporná, zejména v Africe a pak v obřích deltách v jižní a východní Asii a na malých ostrovech a v polárních regionech.

Afrika je snad nejzranitelnějším kontinentem v důsledku velké proměnlivosti klimatu, v důsledku mnohonásobného stresu a malé přizpůsobivosti.

Podrobnosti v angličtině ZDE