4. 9. 2007
Rusko si klade podmínky pro jednání s USAJak píše ruský internetový deník Vzgljad, je Rusko připraveno vést s USA rozhovory o omezení taktických jaderných zbraní pouze tehdy, pokud se k rozhovorům připojí také ostatní země, především pak Francie a Velká Británie. Experti pozici ruského ministerstva obrany schvalují a dodávají, že připojení ostatních zemí k rozhovorům je naprosto spravedlivé - vyjadřuje současnou multilateralitu evropské i světové bezpečnosti.
Rozhovory o možném podepsání nové dohody nebo prodloužení stávající dohody o omezení počtu strategických útočných zbraní (rusky SNV - 1, anglický termín si nevybavuji), která uplyne 5. prosince 2009, probíhají mezi Ruskem a USA již půl roku. ◄ Ponorka třídy t Antej (projekt 949A, v kódování NATO Oscar II) |
Smlouva byla podepsána v červenci 1991, Ruskem ratifikována již po rozpadu SSSR v roce 1994 a připojily se k ní i Ukrajina, Kazachstán a Bělorusko. Podle ruských expertů to byl důležitý krok k zajištění parity mezi strategickými jadernými zbraněmi obou zemí. V pondělí v Moskvě vystoupil na tiskové konferenci náčelník 12. hlavní správy ruského ministerstva obrany generál plukovník Věrchovcev a vyjádřil stanovisko ruské strany k probíhajícím rozhovorům. Uvedl, že Rusko přistupuje k rozhovorům z geopolitických pozic. Prohlásil, že „Rusko přece není v pozici USA, které mají jen dva sousedy – Mexiko a Kanadu - a které jsou od ostatních zemí odděleny dvěma oceány. Podle generála je Rusko v jiné situaci, neboť „na jeho hranicích jsou jaderné mocnosti a proto pro Rusko jsou taktické jaderné zbraně faktorem, který ho ochraňuje před případnou agresí proti němu“. Připomněl také, že Rusko splnilo všechny podmínky dohody o omezení jaderných taktických zbraní - stáhlo všechny své zbraně z bývalých zemí Varšavského paktu i z bývalých sovětských republik a podstatně omezilo jejich počet ve svých ozbrojených silách. Podle údajů ministerstva obrany oproti roku 1992 poklesl počet těchto zbraní v protivzdušné obraně o 60%, v letectvu o 50 % a v námořnictvu o 30 %, pozemní vojsko nemá tyto zbraně ve výzbroji vůbec. Taktické jaderné zbraně dnes nejsou ani na lodích ruského vojenského námořnictva a nejsou ani na ponorkách. Ovšem pokud to bude potřeba, mohou se tam znovu objevit. „O tom by neměl nikdo pochybovat“ dodal generál. Podle slov Věrchovceva není přístup USA k této dohodě korektní, protože Američané stejně tak jako v minulosti mají v několika evropských zemích rozmístěny taktické jaderné zbraně. V takových podmínkách „by další kroky Ruska na omezení taktických jaderných zbraní se již přímo dotýkaly jeho jaderné bezpečnosti“. Generál připomíná, že přístup Ruska a USA k dohodě se různí. Například v tom, zda vůbec se má dohoda prodloužit. Tím Američané nejen, že protahují proces omezení jaderných zbraní, ale cíleně počet jaderných zbraní zvyšují. Jak už bylo v ruském tisku uvedeno, vyčlenil Kongres USA 100 mil dolarů na přípravu programu „rychlého globálního úderu“, který by USA umožnil v průběhu jedné hodiny zničit jakýkoli objekt kdekoli na světě. Experti oslovení Vzgljadem jsou přesvědčeni, že takové kroky Američanů mohou nejen vést k dalšímu kolu zbrojení, ale i k sotva předvídatelným důsledkům. Jsou toho názoru, že Američané si pak mohou vzít mušku jakéhokoli potenciálního protivníka a tím může být i Rusko. Proto se domnívají, že pokud se tyto dohody neprodlouží, pak svět bude bez omezení tohoto zbrojení a to nevyhnutelně povede k dalšímu kolu zbrojení. Současně jsou experti názoru, že zahrnout Francii a Velkou Británii do těchto rozhovorů je naprosto spravedlivé – a to i přes jejich nevelký potenciál. Prostě tyto země mají taktické jaderné zbraně a tudíž vést rozhovory bez nich nemá smysl – míní ruská strana. Kdybychom hovořili jen o strategických zbraní tam, je potenciál USA a Ruska zcela jiný, ale v případě taktických jaderných zbraní další rozhovory bez Francie a Velké Británie ztrácejí smysl. Россия поставила условие США ZDE |
Ruská zahraniční politika | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 9. 2007 | Rusko si klade podmínky pro jednání s USA | ||
8. 8. 2007 | Rusko na pranýři | Oskar Krejčí | |
8. 8. 2007 | Šanghajská organizace spolupráce uspořádala vojenské cvičení - v Rusku | Štěpán Kotrba | |
7. 8. 2007 | Rusko instalovalo protiraketový a protiletadlový systém S-400 | Štěpán Kotrba | |
3. 8. 2007 | Ruský ponor do velmocenské hloubky | Štěpán Kotrba | |
2. 8. 2007 | Základna USA a výpověď smlouvy o důvěře Ruskem | Miroslav Polreich | |
18. 7. 2007 | 150 DNÍ LHŮTY: Zbraně nejsou na hraní | Oskar Krejčí | |
17. 7. 2007 | Evropa a konvenční ozbrojené síly I.: Od Helsinek po Vídeň | Zdeněk Brousil | |
18. 6. 2007 | Vychytralost Putinovy nabídky základny v Gabale | Štěpán Kotrba | |
14. 2. 2007 | O nás opět v Mnichově | Oskar Krejčí | |
26. 1. 2007 | Rusko-indické námluvy | Oskar Krejčí | |
16. 1. 2007 | Problémy utváření, nebo změna paradigmatu? | Kodži Watanabe, Strobe Talbott, Sir Roderic Lyne | |
13. 12. 2006 | Rusko - pokračující diplomatická ofenzíva | Miroslav Polreich |