Jde prakticky o dva typy strategických bombardérů ještě ze sovětské éry: Tu-95MS a Tu-160. První z nich je ve výzbroji již od roku 1957 (byly vyrobeny celkem 63 kusy) a druhý od roku 1987 (v počtu 15 kusů). Kromě konvenčních a jaderných pum mohou nést také moderní a vysoce přesné křídlaté rakety Ch-555 s doletem více než 3 000 km.

Letecký průmysl na vzestupu

Strategickým cílem ruského leteckého průmyslu je podle ruského deníku Izvestija "do roku 2025 zaujmout třetí místo na světě ve výrobě civilních a dopravních letadel" (po Spojených státech a Evropské unii). K tomu je zapotřebí, aby Ruská federace obsadila alespoň 12 procent světového trhu. Není to skromný cíl: v současné době je to asi 1 %. Na druhé straně "s vojenskými letouny je u nás všechno v pořádku," poznamenal ruský deník ve zřejmé souvislosti s vyjádřením Vladimíra Putina, který v zahajovacím projevu na MAKS-2007 řekl, že "Rusko má před sebou úkol zachovat si vedoucí postavení ve výrobě vojenské letecké techniky".

O něčem jistě vypovídá také dynamika vývoje ruského aerosalonu, jehož první ročník se uskutečnil v roce 1993. MAKS (Meždunarodnyj aviacionno-kosmičeskij salon) se od té doby koná každé dva roky. Před dvěma lety se MAKS 2005 zúčastnilo celkem 654 vystavovatelů ze 40 zemí, letošní čísla jsou podstatně vyšší: na seznamu vystavovatelů je 540 ruských a 247 zahraničních společností. Výmluvná je i skutečnost, že 23 procent ruských a 32 procent zahraničních organizací se této akce zúčastnilo poprvé. Počet letošních návštěvníků se odhaduje na více než půl milionu (francouzský Le Bourget přitom letos hlásil 400 000).

To, v čem ruský aerosalon dosud poněkud pokulhával za svými západními vzory, byl objem uzavřených obchodních kontraktů. I to se má v budoucnu změnit. Letos poprvé se ruský letecký průmysl představil pod hlavičkou Spojené korporace leteckých výrobců (OAK, Objedinjonnaja aviastrojitělnaja korporacia). Ta má svou vojenskou a civilní část. V pavilonu D byly soustředěny společnosti Suchoj, Mig a Irkut, v pavilonu E s civilními projekty Graždanskije samoljoty Suchogo (GSS), Iljušin, Tupolev, Irkut a leasingová společnost Iljušin Finans Ko. Dosažení avizovaného třetího místa na světě v objemu letecké výroby do roku 2025 znamená, že fi rmy sdružené v korporaci budou v příštích 18 letech muset vyrobit letadla v celkové hodnotě 250 miliard dolarů. V průběhu následujících let se má výrazně změnit struktura leteckého průmyslu: zatímco nyní je poměr vojenské a civilní výroby 7:1 ve prospěch vojenské produkce, v roce 2025 to má být 2:1 ve prospěch civilního sektoru.

Ještě před koncem výstavy OAK oznámila, že v jejím průběhu uzavřela kontrakty, které jí přinesou přes miliardu dolarů a opce přibližně ve stejné výši, což je nesporně komerční úspěch. Rusko například dodá 6 stíhacích letounů Su (dva Su-27SKM a 4 Su-30MK2) do Indonésie, která již dříve zakoupila čtyři Su-27SK a dva Su-30MK a má zájem o další. Obrovskou zakázkou je také kontrakt na dodávku 98 turbovrtulových Il-114 do Venezuely, který překvapil svým rozsahem i dodavatele (očekávalo se, že půjde jen asi o 50 těchto letounů).

Hodnota kontraktů uzavřených na letošním aerosalonu MAKS podle předběžných údajů organizátorů přesáhla 3 mld USD. Defi nitivní čísla do uzávěrky tohoto čísla ATM nebyla k dispozici.

Prestižní přehlídka ruských firem

Na letošním aerosalonu se představila řada novinek vojenského i civilního letectví a další techniky. K těm letošním, které na MAKS představily ruské fi rmy, patřil letoun MiG-29K, který byl zkonstruován pro indické námořnictvo, a další novinka z Mikojanovy konstrukční kanceláře, MiG-35. V rámci MAKS, ale na půdě své vlastní zkušební základny, předvedli představitelé korporace MiG novinářům také maketu bezpilotního letounu SKAT, který je určen k úderům proti stacionárním cílům, především prostředkům protivzdušné obrany, ale i proti pohyblivým pozemním i hladinovým cílům, a to samostatně nebo v součinnosti s pilotovanými letouny. K výzbroji budou patřit např. protiradiolokační rakety Ch-31A a Ch-31P.

Ukázkové lety předvedl nejnovější model konstruktérské kanceláře Suchoj, stíhačka generace 4++ Su-35, a stíhací bombardér Su-32.

V reálu bylo také možno shlédnout strategický bombardér Tu-95 MS (v kódovém označení "NATO Bear H"), jeden z těch, které v srpnu zahájily pravidelné hlídkovací lety a o nichž se mluvčí amerického ministerstva zahraničí McCormack vyjádřil jako o "těch starých letadlech vyhrabaných z naftalínu". Trochu přitom zapomněl, že každý let tohoto "ruského medvěda" vždy nutil ke startům desítky amerických strojů a že americké B-52 nejsou o mnoho mladší -- ostatně jeden z nich byl v Žukovském k vidění také spolu s dalšími letouny US Air Force.

Předveden byl i nejmodernější systém S- 400 Triumf (SA-21 Growler), vyvinutý ve spolupráci konstrukčních kanceláří Almaz a Fakel a několika dalších ruských podniků. Obsáhlý článek o tomto protiraketovém a protiletadlovém systému, který je již druhý měsíc rozmístěn na bojových pozicích kolem Moskvy, vám nabídneme v říjnovém čísle ATM.

Z dalších exponátů zmiňme např. mobilní protiletadlový systém Pancir-S1, raketu Meteorit-A, či vrtulník Mi-171. Mimo vlastní "teritorium" MAKS, ale v jeho rámci, byl předveden modernizovaný systém PVO S-125 Pečora-2M.

Abychom se ještě alespoň zmínili i o civilním letectvu, s velkým zájmem se setkala maketa letounu Suchoj Super Jet 100, jehož první vzlet je naplánován na letošní podzim a na příštím MAKS by již měl patřit ke hvězdám mezi účastníky. Hodně se mluvilo i o projektu dopravního letounu MS-21. Poměrně nepřehlédnutelným exponátem byla také vzducholoď Au-30 společnoti Avgur-RosAeroSistemy, která je určena především pro účely vědeckého výzkumu.

Zahraniční účast a letecká show

Také zahraniční účast na MAKS-2007 byla poměrně reprezentativní. Na seznamu vystavovatelů fi gurovali přední světoví výrobci letecké techniky jako EADS, Boeing, Lockheed-Martin, Bombardier, Embraer, Finnmechanica, Untied Technologies, Safran, Rolls-Royce a další. Za významnou událost je považován "návrat" Číny, jejíž expozice zaujímala plochu 400 čtverečních metrů a zastoupeny v ní byly všechny významné čínské společnosti, AVIC1, AVIC2, CAST a CASIC. Počet členů čínské delegace údajně přesáhl 500. Velkou expozici měly také Ukrajina a Bělorusko.

Většina návštěvníků se těší především na letové ukázky, které patří k silným stránkám ruského aerosalonu. Kromě domácích týmů jako jsou Russkije Vitjazi nebo Striži (tyto skupiny z "nedaleké" Kubinky dokonce poprvé startovaly ze zdejšího letiště) se letos objevila i slavná Patrouille de France. Ta své vystoupení ukončila efektní ruskou vlajkou "vytvořenou" z barevných dýmů (místo jejich obvyklé francouzské).

Obě první jmenované skupiny se předvedly hned první den v rámci asi půlhodinového programu pro nejvyšší představitele, ve kterém se ukázal například také nový bombardér Su-34, MiG-29KUB, Jak-130, Su-30 a vrtulník Mi-28M.

Z Francie dorazila i dvojice Mirage F-1C pluku Normandie-Němen, přičemž jeden z letounů pilotoval osobně velitel pluku.

Jedním z vrcholů letového programu pro veřejnost se stala prestižní soutěž v letecké akrobacii Grand Prix FAI, která se v Rusku uskutečňuje poprvé. Devět špičkových pilotů předvedlo sestavy fi gur provázených barevnými dýmovými efekty a hudbou.

S velkým očekáváním bylo spojeno vystoupení pilotů z Lipecké výcvikové základny, kteří měli na stíhacích letounech Su-27 předvést ukázky vzdušných soubojů (v anglické terminologii označované jako "dogfi ght"). Přislíbil to velitel ruského letectva Alexandr Zelin. Ukázky se měl zúčastnit i jeden z nejlepších současných ruských pilotů, generálmajor Alexandr Charčevskij, náčelník lipecké základny, který létal jako osobní pilot prezidenta Putina.

Doplňkový program

K tematickým programům aerosalonu patřily, kromě speciálního "dětského programu", i programy prezentující vědeckou práci na univerzitách za účasti předních ruských vysokých škol, či program věnovaný civilnímu letectvu, který proběhl pod záštitou ministerstva dopravy. Speciální prostor v pavilonu B1 a na přilehlých plochách byl věnován všeobecnému letectvu a ultralehkým strojům. Na MAKS se rovněž vrátila tradice tematických vědeckých konferencí. Za zmínku stojí konference o problematice trenažérů a o otázkách bezpečnosti letů.

Další fotografie od našeho zvláštního zpravodaje naleznete na našich internetových stránkách www.atmonline.cz

Autor je šéfredaktorem odborného měsíčníku ATM. Foto autor. Vyjde v ATM č. 09/2007, které je v prodeji od 7. 9. 2007