S prodlevou, ale zato v promptní reakci na záměr lokalizovat v ČR radarovou základnu, na to reagovala stanoviskům Kremlu blízká "Izvěstija" 31. 5. 2007. A to statí v podstatě upřesňující informaci z Foreign Affairs. Uvádí, že Rusku zůstala schopnost zničit USA do třiceti minut salvou až 650 balistických raket s dvěma tisíci jadernými hlavicemi. Varuje však, že tento princip odstrašující jaderné rovnováhy byl narušen převahou, kterou USA získaly z prodloužení doletu střely s plochou dráhou letu typu Tomahawk. Ta, jak známo, má při rychlosti až 900 km/h dolet cca 2500 km v letové hladině 15-30,5 metrů.Takže jí radary neobjeví a PVOS nezničí, zatímco ona cíl zasáhne s přesností až jednoho metru. A propos -- může aparatura zcela autonomně řídící let manévrující letounové střely stejně efektivně, tj. s přesností zásahu do jednoho metru, ovládat i trajektorii letu např. dopravního letounu, pokud by do něho byla instalována ?

Stať z "Izvěstijí" dále připomíná, že na námořních nosičích, již nyní obkličujících Ruskou federaci, je umístěno víc než šest tisíc střel Tomahawk, což by USA umožnilo jednorázovou salvou napadnout všechny významné cíle na jejím území. V této souvislosti nelze opomenout, že Američané si jejich podobné nasazení již vyzkoušeli v Iráku. V první fázi přepadení odpálili 291 střel, z nichž 85% zasáhlo cíl.

Rusové tak usuzují, že stoprocentní úspěšnost zásahu Tomahawků je nepravděpodobná. A kdyby se po uvažovaném americkém úderu zachovala jen desetina ruského jaderného potenciálu s dvěma sty jaderných hlavic, jejich odvetné nasazení by postačilo ke zničení amerických velkoměst.

Uvedená stať dovozuje, že právě pro tuto eventualitu USA budují systém PRO. Veřejnosti přitom prezentovaný ve vazbě na kampaň boje proti terorismu jako výlučně obranný před teroristy a tzv. "darebáckými státy". Ve skutečnosti má být určen jako součást systému likvidace balistických raket detekovaných v iniciální fázi jejich letu, kdy ještě nejsou schopny se vyhnout antiraketě. Jeho komponenty ale musí být umístěny v optimálních souřadnicích ve vztahu k "choulostivému" potenciálu RF, což splňuje lokalizace radarové základny na území ČR. Jejímž úkolem je detekce parametrů trajektorie ruských balistických raket v prvních sekundách po startu. Neboť námořní či kosmické pozorovací prostředky jsou toho schopny až po několika minutách jejich letu, když jsou již ale tyto zbraně schopny úhybných manévrů. A mělo by se jednat o radiolokátor s rozlišovací schopností v řádu decimetrů při dosahu až 5 000 km. Rusové proto jak známo pohrozili, že z důvodu vlastní sebezáchovy v prvních deseti minutách po napadení zničí salvou několika raket s jadernými hlavicemi v Čechách umístěný radar.

Připojme k těmto - po internetu snadno dostupným, a i laikovi srozumitelným informacím - ze stejného média snadno "získatelné" parametry o výkonech a operačním nasazení dálkového bombardéru Tu-95MS (v kódu NATO "Bear H", čili "Medvěd"). Jeho dolet činí přes 10 000 km a tyto stroje mají plánovanou operační životnost do roku 2015. Jedná se přitom o nosič 16 kusů ruské obdoby Tomahawku, a to manévrující letounové střely typu Ch-55.Tyto střely mohou být na palubě Tu-95MS samozřejmě nahrazeny protilodními raketami nejmodernější generace.

V rámci informace ocitované z "Izvěstijí" si snadno dovodíme, že americké námořní nosiče střel typu Tomahawk se s nimi musí přiblížit teritoriu Ruské federace na vzdálenost úměrnou jejich doletu a předvídatelným cílům. A protože počet hladinových plavidel a ponorek nesoucích Tomahawky nepřesahuje dvě desítky kusů, je zapojení celkem dvaceti "Medvědů" s vytrvalostí přes 10 000 km letu do nepřetržité štafety hlídkových letů adekvátní odpovědí na potencionální americkou hrozbu v samém zárodku.Laicky vzato, jeden "Medvěd" na obloze, kroužící nad jedním námořním nosičem vyzbrojeným Tomahawky, představuje přinejmenším účinný faktor aktivní obrany, schopný zadržovat obávanou nepřátelskou činnost protivníka.

"Joke" amerického vládního komentátora je tak spíše nuceným úsměvem. I proto, že ony "obstarožní" tupolevy měly na velmocenské strategickovojenské šachovnici ještě za studenoválečné éry přinejmenším srovnatelné postavení s dálkovými bombardéry B-52 G či H, neblaze proslulými kobercovými nálety, včetně bomb s napalmem, proti obyvatelstvu Vietnamu.A jenž, navzdory stejnému stáří (vyráběny dokonce o rok dříve, tj. od r. 1955) jako TU-95 dodnes tvoří páteř strategického bombardovacího letectva USA (a to zřejmě až do roku 2045).

Ruští "Medvědi" na obloze jsou tak ze všeho nejvíce poselstvím do Bílého domu o relativnosti úvah, které korunuje umístění US radarové základny pár desítek kilometrů od Prahy, a pasující zdejší obyvatelstvo na případné živé štíty.

Nicméně "Medvědi" na obloze jsou jistě i produktem studenoválečnické hysterie, do které Američané svými prvky PRO v Polsku a u nás Rusy tak obratně manévrují. Prezident V. Putin se ve svém poselství z počátku roku se zadostiučiněním zmínil o desáté pozici ruské ekonomiky ve světovém měřítku. Revitalizace vojenského potenciálu, jeho modernizace a mobilizace jeho významu na úroveň srovnatelnou snad až se silou SSSR, a to podle množících se prohlášení ruských činitelů dokonce "za každou cenu", ohrožuje cestu Ruska. Stát se v dohledné době moderní a proporcionálně bohatou společností, z hlediska časového horizontu na rozdíl od USA surovinově zcela nezávislou.

Rýsující se studená válka mezi USA a RF však ale nehrozí přerůst do rozměrů tohoto konfliktu v druhé polovině minulého století.Z prostého důvodu.Její protagonisté poněkud "zkarikovali". Z vojenskoekonomického hlediska je potenciál RF ve srovnání s bývalým SSSR na úrovni sice mocné, ale již jen regionální veličiny.Stín Číny, jejíž - podle svého označení ještě komunistická strana - si osedlala a výnosně pro rozvoj celé společnosti "dojí" kapitalisty (a dokonce stín již i tradičně nuzné Indie), ubírá Rusku výlučné místo na slunci byť jen v asijském kontinentu.

Triumfující Amerika se již začíná podobat Švejkovi, mávajícímu berlemi na invalidním vozíčku, tlačeném jeho stařičkou bytnou do války. Invalidními pomůckami a paní Müllerovou nejsou jen Čína a fatální závislost stability dolaru na jüanu. Není to ani neschopnost udržet si donedávna samozřejmý pořádek na svém "zadním dvorku", kde mezitím nabývá na síle "Anti-US" červotoč Chavezovy "Bolívarské revoluce." A jejíž plody, např. v podobě laciné topné nafty v zimním období, již po několik let infikují hispánský virus v jeho ghettech amerických metropolí. Ani Vietnamy v Afghanistánu a Iráku. Ale je to i stále hlasitěji tikající časovaná bomba po generace zakonzervovaných neduhů americké společnosti.Které mohly v klidu zůstat pod pokličkou růstu americké prosperity. Jejíž stav v současnosti vystihují nanejvýše lety obstarožních kosmoplánů, již folklórně doprovázené trhlinami nejenom v jejich pláštích. Ale především trhlinami ve víře, že respektování základního lidského práva, a to na život, jde v USA po desetiletí kampaně za dodržování lidských práv stranou před kšeftem a demonstrací síly.

Obstarožní "Medvědy" na obloze viděti, tak jazykem vykladačů znamení a úkazů na nebi, zároveň znamená viděti pomalu přibližující se soumrak éry světa, v němž mocnější řeší svoje bytostné problémy a krize nakonec jen drancováním a loupeživými válkami.